Oznámení záměru - Kutná Hora - CENIA · ZS Za řízení staveniště ŽP Životní prost...

Oznámení záměru zpracované dle § 6 zákona č . 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí, dle př í lohy č . 3, v platném znění

*

Bytová výstavba Kutná Hora

Oznamovatel : BOUWFONDS ČR bytová výstavba s . r . o .

Husova 1652/44 586 01 Jihlava

Zpracovatel : EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4

108 00 Praha 10

Zakázkové č íslo : 07.0030-01

© EKOLA group, spol. s r .o. , Praha, březen 2007

Bytová výstavba Kutná Hora Oznámení záměru dle z. 100/2001 Sb., v platném znění

- E K O L A group, spol. s r. o. –

1

Úvod......................................................................................................................................7 A. Údaje o oznamovateli ...........................................................................................................8

1. Obchodní firma ..........................................................................................................8 2. IČO.............................................................................................................................8 3. Sídlo ...........................................................................................................................8 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele .................8

B. Údaje o záměru .....................................................................................................................9 I. Základní údaje....................................................................................................................9

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 .......................................................9 2. Kapacita (rozsah) záměru...........................................................................................9 3. Umístění záměru ......................................................................................................10 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .........................................11 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ......................................................12 6. Stručný popis technického a technologického řešení ..............................................12 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ........................16 8 . Výčet dotčených územně samosprávných celků .....................................................16 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ...............................................................................................16

II. Údaje o vstupech ............................................................................................................17 1. Půda..........................................................................................................................17 2. Voda .........................................................................................................................18 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...................................................................20 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ...............................................................21

III. Údaje o výstupech .........................................................................................................26 1. Ovzduší ....................................................................................................................26 2. Odpadní vody ...........................................................................................................29 3. Odpady .....................................................................................................................32 4. Hluk..........................................................................................................................38 5. Vibrace .....................................................................................................................39 6. Záření radioaktivní, elektromagnetické....................................................................39 7. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech .........................................................................................................................40

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území ........................................................41 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ...................41

1. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ...........................................................41 2. Zvláště chráněná území, přírodní parky ...................................................................43 3. Významné krajinné prvky (VKP).............................................................................43 4. NATURA .................................................................................................................43



2

5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ............................44 6. Území hustě obydlená, obyvatelstvo………………………………………………46 7. Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území ...............................47 8. Soulad s územním plánem........................................................................................49

9. Počáteční akustická situace………………………………………………………..51 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny..................................................................................50

1. Ovzduší.....................................................................................................................50 2. Voda .........................................................................................................................52 3. Půda..........................................................................................................................54 4. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry.......................................54 5. Horninové prostředí a přírodní zdroje……………………………………………..55 6. Flóra .........................................................................................................................57 7. Fauna ........................................................................................................................61 8. Krajinný ráz a charakter městské části .....................................................................62 9. Kulturní památky a hmotný majetek ........................................................................62 10. Počáteční akustická situace ....................................................................................63

D. Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí .......................................64 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti .........................64

1. Vlivy na obyvatelstvo...............................................................................................64 2. Vlivy na zdraví obyvatel ..........................................................................................64 3. Vlivy na ovzduší a klima..........................................................................................78 4. Vlivy na akustickou situaci ......................................................................................81 5. Vliv na proslunění ....................................................................................................86 6. Vlivy na povrchové a podzemní vody......................................................................87 7. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje ..............................................88 8. Vlivy na faunu..........................................................................................................89 9. Vlivy na flóru ...........................................................................................................89 10. Vlivy na ekosystémy ..............................................................................................90 11. Vlivy na krajinný ráz, ÚSES a VKP ......................................................................90 12. Vlivy na zvláště chráněná území, přírodní parky a NATURA 2000......................91 13. Vliv na kulturní památky a hmotný majetek ..........................................................92

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci................................................92 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ........92 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů .....93 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů ....................................................................................................................................95

E. Porovnání variant řešení záměru .........................................................................................96 ZÁVĚR ...............................................................................................................................97



3

F. Doplňující údaje ..................................................................................................................99 G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru .............................................101 H. Přílohy...............................................................................................................................106

Dokladová část ..................................................................................................................106 Literatura................................................................................................................................107

Seznam tabulek Tab. č. 1 Plocha záměru.........................................................................................................................9 Tab. č. 2 Kapacity jednotlivých bytových jednotek ..............................................................................9 Tab. č. 3 Parametry jednotlivých objektů E, F, G ...............................................................................15 Tab. č. 4 Spotřeba tepelné energie.......................................................................................................15 Tab. č. 5 Přehled dotčených pozemků KN ..........................................................................................17 Tab. č. 6 Energetická bilance jednotlivých objektů.............................................................................20 Tab. č. 7 Intenzita dopravy – přístup. 1 ...............................................................................................22 Tab. č. 8 Intenzita dopravy – přístup 2. ...............................................................................................22 Tab. č. 9 Intenzita dopravy – napojení komunikace do Benešovy ulice – objekty B, D, E, F, G + část hlavního parkoviště H...........................................................................................................................23 Tab. č. 10 Rozložení dopravy – den/noc .............................................................................................23 Tab. č. 11 Navržená parkovací stání....................................................................................................23 Tab. č. 12 Odhad doby využití parkoviště ...........................................................................................24 Tab. č. 13 Intenzity dopravy zájmového území...................................................................................24 Tab. č. 14 Emise způsobené mechanizací ve fázi výstavby ................................................................26 Tab. č. 15 Emise způsobené zemními pracemi ve fázi výstavby.........................................................26 Tab. č. 16 Emise způsobené liniovými zdroji ve fázi výstavby...........................................................27 Tab. č. 17 Emisní charakteristiky způsobené bodovými zdroji ve fázi provozu .................................27 Tab. č. 18 Emise způsobené pohybem automobilů po parkovišti........................................................28 Tab. č. 19 Emise jednotlivých polutantů vyvolané liniovými zdroji ve fázi provozu .........................29 Tab. č. 20 Seznam druhů odpadů vznikajících při výstavbě................................................................34 Tab. č. 21 Seznam pravděpodobných druhů odpadů vznikajících při provozu ...................................37 Tab. č. 22 Demografické údaje k 1. 1. 2006 (ČSÚ) ............................................................................47 Tab. č. 23 Oxid dusičitý – NO2............................................................................................................51 Tab. č. 24 Oxid uhelnatý - CO.............................................................................................................51 Tab. č. 25 Suspendované částice - PM10..............................................................................................51 Tab. č. 26 Jakost vody ve Vrchlici v odběrovém profilu Malín ..........................................................53 Tab. č. 27 Identifikované byliny..........................................................................................................58 Tab. č. 28 NKP, Městské památkové rezervace, Světové kulturní dědictví ........................................62 Tab. č. 29 Nepříznivé účinky hlukové zátěže......................................................................................69 Tab. č. 30 Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení..........79



4

Tab. č. 31 Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení s paltností od 31. 12. 2009 .....................................................................................................................................79 Tab. č. 32 Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu ..............................................79 Tab. č. 33 Hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve výpočtových bodech........................83 Tab. č. 34 Hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve výpočtových bodech.........................84 Tab. č. 35 Hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve výpočtových bodech.........................85

Seznam obrázků Obr. č. 1 Umístění záměru ve městě Kutná Hora – orientační zákres .................................................10 Obr. č. 2 Komunikace zahrnuté do kvantifikace jednotlivých emisních polutantů ve fázi provozu ...28 Obr. č. 3 Mapa radonového rizika .......................................................................................................39 Obr. č. 4 Schematický náčrt regionálního systému ekologické stability .............................................42 Obr. č. 5 Kutná Hora na mapě II. vojenského mapování (1836 – 1822) .............................................45 Obr. č. 6 Kutná Hora na mapě III. vojenského mapování (1877 - 1880) ............................................45 Obr. č. 7 Archeologická naleziště v blízkosti záměru .........................................................................46 Obr. č. 8 Územní plán m. Kutná Hora .................................................................................................49 Obr. č. 9 Vodopis širšího území zájmového areálu .............................................................................52 Obr. č. 10 Geologické poměry území ..................................................................................................55 Obr. č. 11 Hydrogeologické poměry území.........................................................................................56 Obr. č. 12 Chráněná ložisková území ..................................................................................................57 Obr. č. 13 Akustická situace na komunikaci Benešova v roce 2010 - denní doba ..............................83 Obr. č. 14 Akustická situace záměru v roce 2010 - denní doba...........................................................84



5

Přehled nejdůležitějších používaných zkratek ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí AIM Automatický imisní monitoring BAT Best available technology BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka CO Oxid uhelnatý CO2 Oxid uhličitý ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČR Česká republika ČSN Česká státní norma DIO Dopravně projektové a inženýrské opatření EIA Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí k.ú. Katastrální území LA Hladina akustického tlaku A LAeq Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LBC Lokální biocentrum LNA Lehké nákladní automobily MH Ministerstvo hospodářství MHD Městská hromadná doprava MK Ministerstvo kultury MLVH Ministerstvo lesního a vodního hospodářství MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZ Ministerstvo zdravotnictví MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky N Odpady kategorie nebezpečné NL Nerozpuštěné látky NN Nízké napětí NO2 Oxid dusičitý NOx Oxidy dusíku NP Nadzemní podlaží NRBK Nadregionální biokoridor NV Nařízení vlády O Odpady kategorie ostatní OA Osobní automobily PAS Počáteční akustická situace PD Projektová dokumentace PM10 Suspendované částice frakce PM10 PP Přírodní památka PP Podzemní podlaží



6

PS Parkovací stání ÚP Územní plán ÚSES Územní systém ekologické stability ÚT Ústřední topení VN Vysoké napětí VZT Vzduchotechnika TNA Těžké nákladní automobily TUV Teplá užitková voda ZS Zařízení staveniště ŽP Životní prostředí



7

Úvod Předložené oznámení se zabývá vymezením a posouzením vlivů na životní prostředí, které

mohou být způsobeny výstavbou a provozem záměru „Bytová výstavba Kutná Hora“. Cílem investora je výstavba bytových domů v Kutné Hoře, včetně nových ulic, parkovišť,

inženýrských sítí a zeleně. Předmětem posouzení tohoto oznámení jsou bytové domy E1 – E3, F1 – F2 a G1 – G6 mezi ulicemi Benešova a Sportovců. Polyfunkční objekt H není součástí oznámení, avšak kapacity inženýrských sítí a parkovací stání jsou nadimenzovány a navrženy tak, aby obhospodařily daný objekt a nebránily jeho výstavbě.

Výstavba objektů E, F a G bude navazovat na objekty A, B, C a D (již vydané stavební povolení), které nejsou předmětem tohoto oznámení, ale jsou součástí urbanisticko – architektonického konceptu dané lokality.

Zpracování oznámení je provedeno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Navržený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

prostředí do kategorie II (tj. záměry vyžadující zjišťovací řízení), pod pořadové číslo 10.6 „Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“.

Dle územního plánu města Kutná Hora zasahují pozemky dotčené záměrem do funkční plochy Bv (Smíšená zóna – bydlení, občanské vybavení a služby, bez negativního dopadu na obytné prostředí), Od (Občanské vybavení – distribuce, stravování, ubytování) a Oa (Občanské vybavení – zařízení veřejné správy, administrativa). Celková výměra řešeného území je 20 167 m2.

Zahájení výstavby záměru se předpokládá v únoru 2008 a dokončení stavby v únoru 2010.

Faktorům, které by mohly mít zásadní vliv z hlediska negativních dopadů záměru na okolí, byla věnována detailní pozornost v samostatných přílohách (Přílohy 1 – 3), které jsou nedílnou součástí vlastního oznámení.

1) Akustická studie 2) Rozptylová studie 3) Studie proslunění

Na předkládaném oznámení spolupracovali odborníci na jednotlivé problematiky. Celý řešitelský tým tvořili: Ing. Vladislava Bejčková

Ing. Lenka Čtvrtníková Mgr. Pavel Dušek

Ing. Zuzana Mattušová Ing. Aleš Matoušek Ing. Jitka Ondráčková

Oznámení zpracovala: Mgr. Kateřina Šulcová

Vedoucím celého řešitelského týmu byl: Ing. Libor Ládyš

osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 3772/603/OPV/93 ze dne 8.6. 1993 (prodloužení osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 48068/ENV/06 ze dne 9.8. 2006)



8

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma BOUWFONDS ČR bytová výstavba s. r. o.

2. IČO 607 545 75

3. Sídlo Husova 1652/44 586 01 Jihlava

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Ing. arch. Michal Mihalčík Studio acht spol. s r. o. Bucharova 8 158 00 Praha 5 tel.: +420 233 113 745



9

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. Základní údaje

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Bytová výstavba Kutná Hora Navržený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

prostředí do kategorie II (tj. záměry vyžadující zjišťovací řízení), pod pořadové číslo 10.6 „Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“.

2. Kapacita (rozsah) záměru Předmětem oznámení je výstavba nových bytových domů v ulici Benešova – Sportovců v

Kutné Hoře, včetně nových ulic, parkovišť, inženýrských sítí a zeleně. Jsou navrženy celkem tři typy domů – E, F, G. Polyfunkční objekt H není součástí oznámení,

avšak kapacity inž. sítí a parkovací stání jsou nadimenzovány a navrženy tak, aby obhospodařily daný objekt a nebránily jeho výstavbě.

Domy E jsou navrženy celkem tři (E1 až E3), domů G je šest (domy G1 až G6), domy F jsou dva a liší se od sebe počtem pater a dispozicí (F1 a F2).

V následujících tabulkách jsou uvedeny základní kapacity záměru:

Tab. č. 1 Plocha záměru m2 Celková výměra území 20 167 Celková plocha zeleně 6 480

Tab. č. 2 Kapacity jednotlivých bytových jednotek

bytové domy počet BJ (ateliéry) počet NP počet osob zastavěná plocha

(m2) HPP výška (m)

E1 10 4 10 215 860 13,5 E2 10 4 10 215 860 13,5 E3 10 4 10 215 860 13,5 celkem 30 30 645 2580 F1 5 3 15 155 465 10 F2 10 4 30 226 880 13,5 celkem 15 45 381 1345 G1 18 (2) 5 56 348 1620 16,5 G2 18 (2) 5 56 348 1620 16,5 G3 18 (2) 5 56 348 1620 16,5 G4 18 (2) 5 56 348 1620 16,5 G5 18 (2) 5 56 348 1620 16,5 G6 18 (2) 5 56 348 1620 16,5 celkem 108 (12) 336 2088 9720

BJ bytové jednotky NP nadložní podlaží HPP hrubá podlažní plocha



10

Počet parkovacích stání Celková kapacita parkovišť v obytné části pro objekty E, F, G je 177 míst (z toho 21 jich

bude v přízemí objektů E1 – E3 a F2). V prostoru mezi novým obchodně – administrativním objektem a Benešovou ulicí vznikne

další parkoviště s kapacitou 86 míst (pro lánovaná objekt H).

Doba provozu

Výstavba: (pracovní doba) 7:00 – 21:00, 7 dní v týdnu Provoz : celoroční

3. Umístění záměru Kraj: Středočeský Obec: Kutná Hora Katastrální území: Kutná Hora (kód k.ú. 677710)

Záměr bytové výstavby objektů E, F, G se nachází na pozemcích ve městě Kutná Hora, v ochranném pásmu městské památkové rezervace. V širší souvislosti je pozemek situován severně od ulice Benešova a východně od ulice Sportovců. Na východní straně je ohraničen objekty Městského archivu a obchodem Pennymarket.

Terén stavebního pozemku se svažuje z kóty cca 231 m n. m. na kótu cca 225,5 m n. m. severojižním směrem. Z hlediska ÚPD zasahuje řešené území do dvou funkčních ploch. Bytové domy E1 - E3 a F1 - F2 zasahují do funkční plochy Bv (bytové domy), objekty G1-G6 zasahují do funkční plochy Od, Oa (plocha pro občanskou vybavenost).

Celková výměra řešeného území je 20 167 m2.

Obr. č. 1 Umístění záměru ve městě Kutná Hora – orientační zákres

Zdroj: www. geoportal. cenia. cz



11

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Architektonické a urbanistické řešení Předmětem urbanisticko – architektonického řešení je výstavba bytových domů E1 - E3, F1,

F2 a G1 - G6 v blízkosti ulic Benešova – Sportovců. Bytové domy E1 - E3 budou spolu s bytovým domem B2, plánovaným polyfunkčním

centrem a stávajícím archivem vytvářet ucelený prostor náměstí s nově navrženým parkovištěm a se zahradně architektonickými úpravami. Bytový dům F1 - F2 dotváří již započatý koncept bytových domů C, D vycházející ze stávající zástavby. Jižně od domu F je navrženo veřejné prostranství v zeleni s dětským hřištěm. Celý urbanisticko – architektonický koncept ukončuje návrh volně stojících bytových domů G1 - G6 umístěných severně od plánovaného polyfunkčního objektu.

Bytové domy budou mít většinu parkovacích stání na terénu, s tím, že část parkovacích míst bude rovněž pod domy E1 - E3 a F2 v 1. NP.

Na novou páteřní komunikaci navazuje vedlejší síť ulic. V těchto ulicích je navržen režim obytných zón, za křižovatkami budou umístěny zpomalovací prahy.

Bytové domy E1-E3

- čtyřpodlažní volně stojící bytové domy o deseti bytových jednotkách - v přízemí budou vstupy, bytové a technické vybavení - objekt bude napojen na nové inženýrské sítě - půdorysné rozměry cca 14,5 m x 14,5 m - zastavěná plocha cca 215 m2 - hrubá podlažní plocha cca 860 m2 (bez balkónů a teras) - výška objektu cca 13,5 m

Bytový dům F1 a F2

- bytový dům tvoří společný celek, skládající se z třípodlažní sekce F1 o pěti bytových jednotkách a čtyřpodlažní sekce F2 o deseti bytových jednotkách

- objekt bude napojen na nové inženýrské sítě - půdorysné rozměry F1 cca 9,6 m x 16,5 m

F2 cca 9,6 m x 24,0 m - zastavěná plocha F1 cca 155 m2

F2 cca 226 m2 - hrubá podlažní plocha F1 cca 465 m2 (bez balkónů a teras)

F2 cca 880 m2 (bez balkónů a teras) - výška objektu F1 cca 10,0 m

F2 cca 13,5 m

Bytové domy G1-G6

- pětipodlažní volně stojící bytové domy o osmnácti bytových jednotkách a dvou ateliérech, které budou umístěny v přízemí

- objekt bude napojen na nové inženýrské sítě - půdorysné rozměry cca 13,5 m x 29 m - zastavěná plocha cca 348 m2 - hrubá podlažní plocha cca 1 620 m2 (bez balkónů a teras) - výška objektu cca 16,5 m



12

Možnost kumulace s jinými záměry Výstavba objektů E, F, G bude navazovat na výstavbu objektů A, B, C, D, které by však již

v době zahájení stavebních prací na posuzovaných objektech měly být vystavěny. Kumulace obou záměrů ve fázi výstavby se nepředpokládá. Z hlediska kumulací ve fázi provozu byly uvažovány intenzity dopravy z celého areálu (tj.

objekty B, D; dále E, F, G + plánovaný polyfunkční objekt H). Je tak postihnuta kompletní náplň území a jsou zohledněny kumulace ve fázi provozu jednotlivých objektů. (Intenzity dopravy objektů A a C nebyly vzhledem k příjezdové trase z ulice Sportovců uvažovány).

Tento přístup umožní vytvořit si představu o celkové náplni území z hlediska ovlivnění ŽP.

Kumulace s dalšími záměry se nepředpokládá.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Vzhledem k celospolečenské potřebě bytů má investor zájem v řešeném prostoru provést

výstavbu nových bytových domů. Výstavba bude započata v únoru 2008 a předpokládané ukončení je plánováno na únor 2010.

Daný záměr je v souladu s územním plánem sídelního útvaru Kutná Hora. Bytové objekty F1-F2, E3 a části objektů E1-E2 jsou navrženy na funkční ploše Bv – smíšená zóna (bydlení, občanská vybavenost, služby).

Bytové domy G1-G6 a části domů E1-E2 náleží zóně Od, Oa – plocha pro občanskou vybavenost (bydlení je podmínečně přípustné).

Plánovaná výstavba nových obytných domů je situována do rozvojové části města s dobrou dostupností centra a snadným přístupem na hlavní komunikační tahy vedoucí do Prahy, Čáslavy a Kolína.

Celý areál nově vybudovaných bytových domů bude bohatě ozeleněn a doplněn vodními plochami a dětským hřištěm, takže poskytne jejím obyvatelům vysoký standard bydlení.

Záměr je v oznámení EIA posuzován v jedné variantě, která je v souladu s ÚP sídelního útvaru města Kutná Hora.

6. Stručný popis technického a technologického řešení Stavebně – technické řešení Technické řešení jednotlivých částí stavby a použití materiálů bude provedeno v souladu

s požadavky příslušných technických norem a obecných technických požadavků na výstavbu.

Silnoproud Jednotlivé domy budou napojeny na distribuční elektrorozvodnou síť. Pro napájení bytového souboru E, F, G a popř. pro budoucí multifunkční objekt občanské

vybavenosti bude nutné vybudovat novou trafostanici sítě ČEZ Distribuce a.s.



13

Telekomunikace Jednotlivé domy budou napojeny na veřejnou telefonní síť O2 a.s. Na stávajícím

vysokokapacitním telekomunikačním kabelu bude vybudována spojka. Z této spojky bude rozvedena nová kabelová síť pro připojení jednotlivých domů E, F, G.

Veřejné osvětlení V areálu bytového komplexu bude vybudováno veřejné osvětlení s napojením na rozvaděč

s rozvodnou sítí Technických služeb města Kutná Hora. Stávající rozvaděč veřejného osvětlení v ulici Benešova bude nutné kapacitně posílit

z blízkého transformátoru distribuční sítě, včetně přístrojového a kabelového doplnění pro nový vývod směrem ke komplexu.

Požárně bezpečnostní řešení Příjezd požárních vozidel bude možný přímo k objektům, min. do vzdálenosti 20 m od vstupu

do domů. Za přístupovou komunikaci se považuje jednopruhová silniční komunikace š. 3,0 m. U jednopruhové komunikace musí být zajištěn zákaz odstavení a parkování vozidel.

Technika prostředí

Vzduchotechnika Objekty typu E, F a G bytového komplexu představují standardní řešení obytného domu

s nezbytným zázemím – jako je sušárna prádla, sklípky pro uložení věcí, úložný prostor pro kola a kočárky, technické prostory a u některých volná parkovací stání. U obytných budov G jsou v přízemí umístěny úklidové komory. Všechny tyto prostory související s bydlením jsou umístěny v přízemí objektů a stavebně koncipovány tak, aby byly v plné míře přirozeně větratelné okny.

Obytné části objektu budou tvořeny pokojem, ložnicí, kuchyní a sociálním zařízením. Obývací část (pokoj a ložnice) bude větrány přirozeně, tzn. osazenými okny (standardní

Eurookno) s dostatečnou netěsností, aby byla zajištěna infiltrací výměna čerstvého vzduchu. Kuchyně (případně kuchyňské kouty) a sociální zařízení budou větrány nuceně. Garáže, které budou u objektů E1-E3 a F2 umístěny v 1. NP budou větrány přirozeně.

Sociální zařízení bude vzduchotechnicky řešeno decentrálním systémem podtlakového větrání s odvodem znehodnoceného vzduchu samostatnými ventilátory umístěnými přímo ve větraném prostoru a napojené na centrální instalační šachtu.

Výduchy budou umístěny na střeše objektu přes žaluzii do venkovního prostoru. Přívod vzduchu pro vyrovnání vzduchové bilance bude zajištěn spárou pod vchodovými dveřmi z okolních prostor.

Předpokládaný odvod vzduchu: koupelna 150 m3/h sociální zařízení 50 m3/h Spouštění ventilátorů bude individuální podle potřeby s nastaveným několikaminutovým

doběhem.

Kuchyně (kuchyňské kouty) budou mít osazenou pouze přípravu – potrubní rozvod v centrální šachtě s vyvedenou odbočkou pro možnost napojení odsávací digestoře podle individuálních potřeb jednotlivých nájemníků.



14

Předpokládaný odvod vzduchu cca 650 m3/h pro každou odbočku Výfuk znehodnoceného vzduchu bude umístěn na střeše objektu. Přívod vzduchu bude zajištěn ze sousedících místností (obývací pokoje apod. větratelné

okny). Systém podtlakového větrání u sociálních zařízení a kuchyní zajistí i pravidelný přísun

větracího vzduchu infiltrací okny do obývacích částí bytu.

Úklidové komory v přízemí (pouze u objektu F) budou větrány stěnovými mřížkami do chodby.

Chlazení podstřešních bytů se uvažuje použitím jednotkových chladicích zařízení (typ SPLIT) na ekologické chladivo R407c. Vzhledem k malým bytovým prostorům budou pro nízké chladicí výkony použity vnitřní jednotky nástěnné.

Venkovní kondenzační jednotky budou umístěny na střeše objektu. Spouštění a chod chladicích zařízení bude individuální pomocí dálkového ovladače.

Energetická bilance vzduchotechniky: Obytné domy E

pro koupelny (např. EB 250 / Elektrodesign) 900 W pro kuchyňské digestoře 2000W

chlazení 2400 W V souhrnu celkem 3,5 kW – 230V

Obytný dům F1

pro samostatné WC (např EB 100 / Elektrodesign) 250 W pro koupelny (např. EB 250 / Elektrodesign) 450 W pro kuchyňské digestoře 1000 W


Obytný dům F2

pro samostatné WC (např EB 100 / Elektrodesign) 500 W pro koupelny (např. EB 250 / Elektrodesign) 900 W pro kuchyňské digestoře 2000 W chlazení 1600 W V souhrnu celkem 5,0 kW – 230V

Obytné domy G pro samostatné WC (např EB 100 / Elektrodesign) 500 W pro koupelny (např. EB 250 / Elektrodesign) 1800 W pro kuchyňské digestoře 4000 W


Vytápění

Zdrojem tepla pro vytápění a pro ohřev TUV bude objektová předávací stanice, napojená na stávající teplovod, o parametrech primáru: 105/70 °C a parametrech sekundáru (domovního rozvodu)



15

75/55 °C s konstantní teplotou. Objektová stanice bude tlakově nezávislá s oběhovým čerpadlem s proměnnými otáčkami. Sekundární okruh bude regulován kvalitativně s konstantním průtokem vody.

Tab. č. 3 Parametry jednotlivých objektů E, F, G

obytné domy E obytné domy F obytné domy G plocha vytápěného prostoru (m2) 545 1 360 1360 počet bytů/nebytové postory 10 15 18/2 tepelná ztráta (kW) 36 120 70 přípojná hodnota zdroje (kW) 145,2 158,5 169

Potřeba tepla pro ohřev TUV

Na základě podkladů byl stanoven faktor současnosti systému ohřevu teplé vody pro celý objekt o hodnotě 3. Výkon ohřevu v jednotlivých bytech bude 33 kW. Okamžitý výkon pro celý objekt je stanoven s výkonovou rezervou na 120 kW.

Tab. č. 4 Spotřeba tepelné energie předpokládaná roční spotřeba

tepelné energie obytné domy E obytné domy F obytné domy G

pro vytápění (GJ/rok) 253 271 485 ohřev teplé vody(GJ/rok) 405 410 1458

Uvedené roční spotřeby jsou považovány za maximální.

Organizace výstavby/staveniště

Charakteristika staveniště

Zábory dočasné popř. trvalé po dobu výstavby jsou předmětem kap. B.II.1 Půda. Terén stavebního pozemku je mírně svažitý. Na řešeném území se v současné době nacházejí skleníky (parc. č. 2144/1, 2142) a torza

nízkopodlažních hal (parč. č. 2136/4), které bude nutno před započetím stavebních prací demontovat. Okolní zástavbu tvoří na východě objekt Městského archívu a obchod Pennymarketu, na

západě stávající nízkopodlažní objekty a na jihozápadě plánované objekty první etapy (bytové domy B,C,D).

Před zahájením vlastních stavebních prací budou provedeny hrubé terénní úpravy. Jámy a prohloubeniny budou zasypávány vhodným materiálem a hutněny tak, aby nedocházelo k pozdějšímu sedání a zemní pláň měla vyhovující parametry.

Po vybudování objektů a komunikací bude terén dorovnán rozprostřenou ornicí, případně bude vrchních 150 mm doplněno humusovitou zeminou.

Sejmutá zemina V průběhu stavebních prací bude zemina dočasně deponována na území staveniště a následně

použita pro úpravy terénu staveniště, zásypy a násypy při dokončování stavby. Plochy pro sejmutý humus a mezideponie vytěženého materiálu se budou nacházet v místě budoucího objektu H.

Bilance půdy je uvedena v kap. B.II.1 Půda.



16

Předpokládané množství betonové směsi: 1 objekt E 250 m3 1 objekt F 400 m3 1 objekt G 500 m3

Etapy výstavby I. fáze objekty F1, F2, E1 – E3 (doba výstavby – cca 1 rok)

II. fáze objekty G1 – G6 (doba výstavby – cca 1 rok)

Pracovní doba

7:00 – 21:00 hod., 7 dní v týdnu

Dopravní řešení Intenzita dopravy ve fázi výstavby je podrobně rozvedena v kap. B. II. 4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. Vjezd a výjezd na staveniště bude z ulice Benešova.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Termín zahájení stavby: únor 2008 Termín dokončení stavby: únor 2010

8 . Výčet dotčených územně samosprávných celků

Kraj: Středočeský Obec: Kutná Hora Katastrální území: Kutná Hora

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Územní rozhodnutí – rozhodnutí o umístění stavby (dle § 32 zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění) – vydává Stavební úřad – Městský úřad Kutná Hora

Stavební řízení –stavební povolení (dle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění) – vydává Stavební úřad – Městský úřad Kutná Hora



17

II. Údaje o vstupech

1. Půda Záměr je podle výpisu z katastru nemovitostí situován v katastrálním území Kutná Hora na

pozemcích č. 2136/4, 2142, 2143/1, 2144/1, 2145/1, 2149/1, 2149/2, 2149/4, 2149/9, 2149/12, 2149/13. Stavbou inženýrských sítí budou dotčeny pozemky č. 2137, 3849, 3852, 3857/1, 3865, 3867, 3868 a 4512.

Parcelní čísla pozemků dotčených stavbou, jejich druh, rozloha a vlastník jsou uvedeny podle výpisu z katastru nemovitostí v následující tabulce.

Celková výměra území dotčená záměrem je 20 167 m2.

Tab. č. 5 Přehled dotčených pozemků KN Číslo

parcely Rozloha

(m2) Druh pozemku Ochrana Vlastník

2136/4 4457 zastavěná plocha a nádvoří

Bouwfonds ČR bytová výstavba s.r.o.

2142 1091 zahrada

ZPF/ menší

chráněné území


2143/1 382 ostatní plocha Jiří Timmer Sportovců 1, Kutná Hora, Šipší, 284 01

2144/1 2298 (část) zahrada ZPF Jiří Timmer

Sportovců 1, Kutná Hora, Šipší, 284 01

2145/1 663 (část) ostatní plocha Jiří Timmer

Sportovců 1, Kutná Hora, Šipší, 284 01

2149/1 6 477 zastavěná plocha a nádvoří


2149/2 1 218 zastavěná plocha a nádvoří


2149/4 2655 (část)

zastavěná plocha a nádvoří

ČR, Státní oblastní archiv v Praze, Archivní 2257/4, Praha, Chodov, 149 00


Město Kutná Hora Havlíčkovo náměstí 552, Kutná Hora, 284 24





Dotčené pozemky jsou podle výpisu z katastru nemovitostí vedeny jako zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha a zahrada.

Realizací záměru dojde k trvalému záboru pozemků chráněných jako zemědělský půdní fond (ZPF).

Pozemkům č. 2142 a 2144/1 ,chráněným jako ZPF, je přiřazena následující BPEJ: 3.10.10 Dle metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996

náleží půdy do II. třídy ochrany. Půdy s tímto BPEJ náleží do klimatického regionu T3 s teplým, mírně vlhkým klimatem

průměrnou roční teplotou 8 – 9 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 550 – 650 (700) mm.



18

HPJ tvoří hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraších; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem.

Terén je mírně svažitý s všesměrnou expozicí.

Požadavky na zábor ZPF

parcela č. 2142 1 091 m2 parcela č. 2144/1 2 298 m2

Sejmutá zemina

V průběhu stavebních prací bude zemina dočasně deponována na území staveniště a následně použita pro úpravy terénu staveniště, zásypy a násypy při dokončování stavby.

Předpokládané množství sejmuté zeminy 60 000 m3 Zhruba polovina sejmuté zeminy (cca 30 000 m3) bude odvezeno. Předpokládané množství výkopku ze základových spár a pilot jednotlivých objektů:

Objekt E 150 m3 (á 1 objekt) Objekt F 200 m3 (á 1 objekt) Objekt G 200 m3 (á 1 objekt)

Záměrem nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Záměr si nevyžádá vynětí z PUPFL.

Dotčená ochranná pásma

Výstavbou a provozem záměru „Bytová výstavba Kutná Hora“ bude zasahovat do následujících ochranných pásem:

− Ochranná pásma inženýrských sítí (včetně nové trafostanice) − Ochranná pásma komunikací − Ochranné pásmo městské památkové rezervace − Dotčení poddolovaného území

2. Voda

Výstavba

Staveništní odběr vody bude napojen na nový vodovodní řad poblíž objektu E2 a staveništní přípojka bude vedena k zářízení staveniště situovaném v místě budoucího objektu H.

Provoz Městské části, ve které se nalézá řešené území, je voda dodávána z VDJ Střed zásobním

řadem z LT DN 400 a DN 300.

Pro novou zástavbu je navržen zásobní vodovodní řad R4b-III.část DN 150 a uliční řady DN 100 a DN 80, které vyhoví i pro potřebu požární vody. Přípojky pro jednotlivé bloky domů jsou navrženy v profilu DN 50 s ukončením domovním vodoměrem v technicko provozní místnosti jednotlivých bytových domů.

Zásobní řad navazuje na vodovodní řad R4-II.část.



19

Požární vodovod:

V objektu bude proveden samostatný nezávislý domovní požární systém s instalovanými domovními skříněmi hydrantového systému.

Bilance potřeby vody:

Bytový dům E1 – E3 10 bytových jednotek - cca 30 osob á 153 l/os/den

Q 4 590 l/den Qmax 5 737,5 l/den Qmax.hod 401,62 l/hod Qmax.roční 2 094,0 m3/rok

Bytový dům F1 5 bytových jednotek - cca 15 osob á 153 l/os/den

Q 2 295 l/den Qmax 2 868,75 l/den Qmax.hod 200,81 l/hod Qmax.roční 1 046,8 m3/rok

Bytový dům F2 10 bytových jednotek - cca 30 osob á 153 l/os/den

Q 4 590 l/den Qmax 5 737,5 l/den Qmax.hod 401,62 l/hod Qmax.roční 2 094 m3/rok

Bytový dům G1 – G6 18 bytových jednotek + 2 ateliery - cca 56 osob á 153 l/os/den

Q 8 568 l/den Qmax 10 710 l/den Qmax.hod 749,7 l/hod Qmax.roční 3 909,15 m3/rok

Voda pro TUV

Potřeba TUV činí max. 50 % z celkového odběru vody. 1 bytová jednotka Q = cca 459 l/den > QTUV = 229,5 l/den Stanovení maxima hodinové špičky odběru TUV – 121 l/hod

Požární voda (dle zpracovaného požárně bezpečnostního řešení) Qpožár. 6 l/s



20

Toto množství bude zajištěno navrženými vodovodními řady DN 150 a DN 100, na kterých budou osazeny nadzemní a podzemní hydranty. Vzdálenosti hydrantů vyhoví předepsané vzdálenosti max.150 m od objektu a 300 m mezi sebou.

Potrubí je dimenzováno na Q = 7,3 l/s.

Průtokové množství pro DN 150 je 15 l/s, pro DN 100 je 8 l/s při v = 1 m/s.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Ve fázi výstavby bytových domů dojde k sejmutí zeminy v rozsahu 60 000 m3. V průběhu

stavebních prací bude zemina dočasně deponována na území staveniště a následně použita pro úpravy terénu staveniště, zásypy a násypy při dokončování stavby. Zhruba polovina sejmuté zeminy (cca 30 000 m3) bude odvezena.

Předpokládané množství betonové směsi pro jednotlivé objekty: • 1 objekt E á 250 m3 • 1 objekt F á 400 m3 • 1 objekt G á 500 m3 Údaje o bilanci ostatních stavebních materiálů nelze v této fázi rozpracovanosti projektové

dokumentace kvantifikovat. Spotřeba surovin a energií ve fázi provozu záměru bude adekvátní charakteru posuzovaného

záměru (bytové domy).

Spotřeba plynu

Objekt nebude vytápěn plynem. Potřeba zemního plynu se neuvažuje.

Spotřeba tepla Potřeba tepla potřebná pro vytápění a ohřev TUV je uveden a v kap. B. I. 6 Stručný popis

technického a technologického řešení.

Spotřeba elektrické energie Objekty budou kabelem silově napojeny z přípojkové skříně, který bude zaveden do

elektroměrového rozváděče v přízemí na veřejně přístupném místě. Před každým elektroměrem bude osazen trojfázový jistič.

Elektřina bude v objektech využívána k osvětlení, vaření a k napájení dalších drobných domácích spotřebičů. Současně bude využívána k napájení osvětlení společných prostor a společných spotřebičů (zvonky, STA servisní zásuvky apod.).

Energetická bilance:

Tab. č. 6 Energetická bilance jednotlivých objektů objekt Počet bytů Pi[kW] soudobost Pn[kW] In[A]

E1 10 112 0,45 50,4 78,0 E2 10 112 0,45 50,4 78,0 E3 10 112 0,45 50,4 78,0 F1 5 57 0,56 31,9 49,4 F2 10 112 0,45 50,4 78,0 G1 20 222 0,39 86,6 134,0 G2 20 222 0,39 86,6 134,0 G3 20 222 0,39 86,6 134,0



21

objekt Počet bytů Pi[kW] soudobost Pn[kW] In[A] G4 20 222 0,39 86,6 134,0 G5 20 222 0,39 86,6 134,0 G6 20 222 0,39 86,6 134,0 165 1837 0,28 514,4 796,2

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu

Dopravní řešení

Z hlediska širších dopravních vztahů tvoří páteřní komunikaci Kutné Hory silnice č. I/2, která spojuje danou oblast s hlavním městem Praha. Tato páteřní komunikace se při výjezdu z Kutné Hory směrem na východ kříží s další důležitou komunikací č. I/38, která severním směrem vede na Kolín a jižním směrem pokračuje do Čáslavi.

Z hlediska užších dopravních vztahů navazuje hlavní přístupová komunikace zájmového území záměru na Benešovu ulici a je vedena až k objektu G4, je přímá o délce 155 m a šířce 7 m. Z této komunikace jsou dále vedeny odbočky - obslužné komunikace - k jednotlivým bytovým domům: vlevo k objektům E1/E2 (dl. 21 m) a k objektům E3 (dl. 42,5 m), vpravo k objektům G1 až G3 (dl. 94 m) a k objektům G4 - G6 (dl. 92 m). Šířka vozovky je 6 m.

Jednotlivé odbočky (obslužné komunikace) budou v dopravním režimu obytné zóny. Od hlavní přístupové komunikace budou odděleny zvýšeným prahem, popřípadě i odlišným materiálem krytu vozovky.

Nároky záměru na dopravu

1) Fáze výstavby

Strojní vybavení:

Příprava zařízení staveniště (DIO, ZS, sítě, odvoz deponované zeminy, úklid staveniště)

Zemní práce - I. etapa (odtěžení a příprava rýh pro základové pasy a vrtání pilot) 2 x pojízdné rypadlo DH 112 2 x Tatra T 815 UDS 114 2 x nakladač UN-050 6,5 nákl. aut /hodinu vrtací souprava pilot Betonáž pilot a základových pasů - I. etapa (vrtání a betonáž pilot) 1 x čerpadlo na betonovou směs 1,2 nákl. auta/hodinu

Betonáž stropních desek 1 x čerpadlo na betonovou směs 1,5 nákl. auta/hodinu 1 x věžový jeřáb R50, nosnost 3.5 t 2 x vibrační zařízení



22

Terénní úpravy 1 nákl. auto/hodinu 1 x grader 1 x dozer nakladač

Dopravní napojení:

Vjezd a výjezd na staveniště bude z ulice Benešova, trasa bude pokračovat do ulice Řehákova.

2) Fáze provozu

Napojení areálu ve fázi provozu budou dvě, přímo z ulice Benešova. První se bude napojovat na úrovni objektu E1 a druhá povede k parkovišti mezi Benešovou ulicí a obchodním objektem.

Bilance dopravy v pohybu

Intenzita dopravy ve fázi provozu:

1. Přístupová komunikace na úrovni objektu E1 (doprava objektů E, F, G)

Tab. č. 7 Intenzita dopravy – přístup. 1

počet příjezdů/

den

počet odjezdů/

den

OA 266 266

LNA 2 2

TNA 1 1

OA osobní automobily LNA lehké nákladní automobily TNA těžké nákladní automobily

2. Příjezd k parkovišti mezi Beneš. ulicí a obchodním objektem (doprava objektů H)

Tab. č. 8 Intenzita dopravy – přístup 2.

počet příjezdů/

den

počet odjezdů/

den

OA 350 350

LNA 4 4

TNA 2 2



23

3. Příjezdová komunikace na úrovni objektu E1 – intenzita pro objekty B, D + E, F, G, H

Tab. č. 9 Intenzita dopravy – napojení komunikace do Benešovy ulice – objekty B, D, E, F, G + část hlavního parkoviště H

počet příjezdů/

den

počet odjezdů/

den

OA 411 411

LNA 3 3

TNA 1 1

4. Rozložení dopravy v průběhu 24 hodin

Tab. č. 10 Rozložení dopravy – den/noc

den (%) noc (%)

OA 93 7

LNA 100 0

TNA 100 0

Rozložení zdrojové a cílové dopravy na okolních komunikacích: Ulice Benešova: 60 % směr centrum Kutné Hory, 40 % opačný směr.

Bilance dopravy v klidu Požadavek parkovacích stání

Podél komunikací jsou navržena kolmá parkovací stání pro osobní vozy. Celková kapacita parkovišť pro objekty E, F, G v obytné části je 177 míst (z toho 21 jich bude v přízemí objektů E1-E3 a F2).

V prostoru mezi objektem H a Benešovou ulicí vznikne kolem jezírka a s využitím stávající parkovací plochy nové parkoviště s kapacitou 86 míst. Příjezd pro zásobování obchodů v novém objektu bude z Benešovy ulice. Stávající parkovací místa pro zaměstnance zůstanou zachována.

Vozovky komunikací budou mít kryt živičný a z betonové zámkové dlažby. Chodníky a parkovací stání budou z betonové dlažby. Odvodnění bude řešeno zčásti zasakováním do terénu a zčásti novou dešťovou kanalizací; ta je zahrnuta v samostatném objektu.

Tab. č. 11 Navržená parkovací stání

parkovací

stání obytná část (objekty E, F, G) - terén 156 obytná část (objekty E, F, G)- přízemí 21 PS mezi Benešovou ulicí a novým polyfunkčním objektem (pro objekt H) 86



24

Tab. č. 12 Odhad doby využití parkoviště

%

celk.kapacity

do 1 hodiny 26

do 3 hodin 8 do 5 hodin 6

nad 5 hodin 60

Intenzity ostatní dopravy zájmového území Intenzity dopravy komunikace Benešova byly odečteny z dopravního generelu Kutné Hory,

zpracovaném firmou High Way Design v r. 1999.

Tab. č. 13 Intenzity dopravy zájmového území

Komunikace Úsek Intenzita dopravy pro rok

1999 za 24 hodin [celkem/z toho nákladní]

Intenzita dopravy pro rok 2010 za 24 hodin

[celkem/z toho nákladní ]

Benešova zájmové území 8300 / 300 11720 / 360

Intenzity dopravy pro noční doby byly stanoveny na základě algoritmů výpočtového programu HLUK+, verze 7.03 beta Profi 3D v souladu s „Novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (2004)“.

Ostatní infrastruktura

Vodovod Dodávka vody bude řešena napojením na stávající vodovodní řad. Pro novou zástavbu je

navržen zásobní vodovodní řad DN 150 a uliční řady DN 100 a DN 80, které vyhoví i pro potřebu požární vody. Přípojky pro jednotlivé bloky domů jsou navrženy v profilu DN 50 s ukončením domovním vodoměrem v technicko provozní místnosti jednotlivých bytových domů.

Kanalizace Pro řešenou obytnou výstavbu je navržen jednotný kanalizační řad odvádějící společně

splaškové i dešťové vody na městskou ČOV.

Teplovod Zdrojem tepla pro vytápění jednotlivých objektů a pro ohřev TUV bude objektová předávací

stanice, napojená na stávající teplovod v ulici Benešova.

Zásobování elektrickou energií Jednotlivé domy budou napojeny na distribuční elektrorozvodnou síť. Pro napájení bytového souboru E, F, G a popř. pro budoucí multifunkční objekt občanské

vybavenosti bude nutné vybudovat novou trafostanici sítě ČEZ Distribude a.s.

Telefonní síť Objekty budou napojeny na telefonní a datovou síť.



25

Ochranná pásma Pro jednotlivé druhy inženýrských sítí a komunikací platí předepsaná ochranná pásma dle

platných předpisů. Stavba respektuje ochranná pásma inženýrských sítí a komunikací. Stavební práce a činnosti prováděné v ochranném pásmu inženýrských sítí budou prováděny

po předchozím souhlasu správce sítě a podle jeho podmínek. Na stávajících inženýrských sítích nebudou budovány pozemní objekty zařízení staveniště, ukládán žádný materiál ani odstavována vozidla a staveništní mechanismy.

Přeložky a rušení inženýrských sítí V rámci výstavby bude provedena rekonstrukce stoky D III na profil DN 500 v délce 322,0

m. Technické provedení rekonstrukce bude řešeno v dalším stupni projektové dokumentace.



26

III. Údaje o výstupech

1. Ovzduší Pro zhodnocení stavu ovzduší byla zpracována Rozptylová studie, která tvoří samostatnou

přílohu č. 2 tohoto oznámení. Znečištění je vyjádřeno jako následující příspěvky:

1) Příspěvek ke stávající imisní zátěži území způsobený výstavbou bytového souboru. 2) Příspěvek ke stávající imisní zátěži území způsobený provozem bytového souboru

v roce 2010.

V souvislosti s výstavbou a provozem bytových domů je možné definovat následující bodové, plošné a liniové zdroje znečištění ovzduší:

Fáze výstavby záměru

Bodové zdroje Bodové zdroje znečištění ovzduší pro etapu výstavby nejsou uvažovány.

Plošné zdroje Mezi plošné zdroje emisí patří pohyb rypadel, nakladačů a nákladních automobilů v areálu

staveniště. Emise způsobené pojízdnými rypadly a nakladači byly vyčísleny za předpokladu, že při spalování 1 litru nafty vznikne 12,23 g NOx, 1,6 g CO a 0,006 g benzenu a ze spotřeby nakladačů max. 15 litrů/hodinu/nakladač. Emise způsobené nákladními automobily byly vyčísleny pomocí emisních faktorů vyčíslených pomocí programu MEFA verze 02. Při výpočtu emisních faktorů pro rok 2010 byly zohledněny následující ukazatele: EURO 3 a průměrná rychlost po areálu 30 km/hod.

Je uvažováno se 14 hodinami provozu denně pro dva nakladače a dvě pojízdná rypadla. Při uvažovaných dvou týdnech zemních prací na jeden bytový dům se jedná o 2352 provozních hodin, což předpokládá spotřebu 141 120 litrů nafty/rok. Tento údaj byl uvažován pro výpočet ročních koncentrací.

Tab. č. 14 Emise způsobené mechanizací ve fázi výstavby Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Benzen PM10 Plošné zdroje

[g/s] [g/s] [g/s] [g/s] Mechanizace 0,2249 0,0394 0,0001 0,0269

Dalším vstupem v etapě provozu lze předpokládat emise související se zemními pracemi. Celkově se jedná o manipulaci s 60 000 m3 zeminy, což představuje 78 000 t zeminy. Za předpokladu emisí PM10 0,04 kg na tunu materiálu lze v etapě výstavby očekávat emise frakce PM10 v ročním množství 3 120 kg.

Tab. č. 15 Emise způsobené zemními pracemi ve fázi výstavby

Plošný zdroj Suspendované částice PM10 [ g/s ]

Zemní práce 0,2149



27

Liniové zdroje V rámci rozptylové studie byla hodnocena nejvyšší zátěž z hlediska dopravy představující

zemní práce a odvoz zeminy. Pro výpočet Rozptylové studie bylo uvažováno 6,5 TNA/hod. Liniové zdroje ve fázi výstavby představují pohyby nákladních automobilů po přilehlých

komunikacích. V průběhu výstavby bytových domů budou nákladní automobily vjíždět a vyjíždět ze staveniště na ulici Benešova a dále směrem do ulice Řehákova.

Při použití emisních faktorů pro etapu výstavby lze očekávat následující bilance emisí na odjezdové trase (při 6,5 TNA /hod):

Tab. č. 16 Emise způsobené liniovými zdroji ve fázi výstavby

Liniový zdroj NOx [ g/m/s ]

CO [ g/m/s ]

Benzen [ g/m/s ]

PM10 [ g/m/s ]

Výjezd z areálu – směr ulice Řehákova 6,64E-06 1,20E-05 6,18E-08 8,04E-07

Fáze provozu záměru

Bodové zdroje Bytové domy E1-E3 a F2 umožňují parkování v přízemí domu o celkové kapacitě 21

parkovacích míst. V bytových domech E je 3 x 6 parkovacích míst a v bytovém domě F 3 parkovací místa. Podzemní garáže budou odvětrávány přirozenou ventilací.

Z garáží budou emitovány emise oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, benzenu a suspendovaných částic PM10. Množství těchto emisí bylo stanoveno na základě počtu parkovacích míst a pomocí emisních faktorů pro auta vyčíslených pomocí programu MEFA. Při výpočtu emisních faktorů pro rok 2010 byly zohledněny následující ukazatele: EURO 3 a průměrná rychlost vozidel 30 km/h.

Tab. č. 17 Emisní charakteristiky způsobené bodovými zdroji ve fázi provozu Hmotnostní tok škodlivin

[ g/s ] Název zdroje NOx CO Benzen PM10

Parkoviště E1 3,45E-05 1,14E-04 6,00E-07 1,00E-07 Parkoviště E2 3,45E-05 1,14E-04 6,00E-07 1,00E-07 Parkoviště E3 3,45E-05 1,14E-04 6,00E-07 1,00E-07 Parkoviště F 1,73E-05 5,70E-05 3,00E-07 5,00E-08

Plošné zdroje Plošným zdrojem znečišťování emisí v etapě provozu celého obytného komplexu je pohyb

osobních automobilů, lehkých a těžkých nákladních automobilů po parkovištích. Pro objekty E, F, G je předpoklad, že lehké a těžké nákladní automobily budou zásobovat polyfunkční objekt.

V rámci areálu je plánováno v obytné části 156 parkovacích stání pro osobní automobily (mimo 21 parkovacích míst v přízemí obytných domů). Dalších 86 parkovacích míst je plánováno pro objekt H v místech mezi polyfunkčním komplexem a Benešovou ulicí.

Parkovací místa v obytné části byla rozdělena na celkem 11 plošných zdrojů (č. 5 - 15). Další dva plošné zdroje (č. 3 - 4) představuje 86 parkovacích míst mezi polyfunkčním

komplexem F a Benešovou ulicí. Příjezd na toto parkoviště je možný přímo z Benešovy ulice, nebo z páteřní komunikace.



28

Emise z parkování a odjezdů z parkovišť byly vyčísleny za předpokladu, že každé auto ujede při příjezdu, nebo odjezdu po parkovišti 50 m (v této vzdálenosti jsou zahrnuty i studené starty) a při použití emisních faktorů pro rok 2010, EURO 3 a průměrné rychlosti 30 km/h.

Tab. č. 18 Emise způsobené pohybem automobilů po parkovišti Oxid dusičitý Oxid uhelnatý Benzen PM10

Plošné zdroje [g/s] [g/s] [g/s] [g/s]

Parkoviště 5 6,92E-05 1,16E-04 6,20E-07 8,28E-06 Parkoviště 6 5,53E-05 9,25E-05 4,96E-07 6,62E-06 Parkoviště 7 1,84E-05 3,08E-05 1,65E-07 2,21E-06 Parkoviště 8 3,23E-05 5,39E-05 2,89E-07 3,86E-06 Parkoviště 9 6,00E-05 1,00E-04 5,37E-07 7,17E-06 Parkoviště 10 2,17E-04 3,62E-04 1,94E-06 2,59E-05 Parkoviště 11 2,17E-04 3,62E-04 1,94E-06 2,59E-05 Parkoviště 12 1,98E-04 3,31E-04 1,78E-06 2,37E-05 Parkoviště 13 1,98E-04 3,31E-04 1,78E-06 2,37E-05 Parkoviště 14 4,61E-05 7,71E-05 4,13E-07 5,52E-06 Parkoviště 15 4,61E-05 7,71E-05 4,13E-07 5,52E-06 Parkoviště 3 9,02E-03 1,51E-02 8,08E-05 1,08E-03 Parkoviště 4 9,02E-03 1,51E-02 8,08E-05 1,08E-03

Jednotlivá parkoviště 3 – 15 jsou znázorněna v příloze č. 1 Rozptylové studie.

Liniové zdroje Liniové zdroje znečišťování ovzduší jsou charakterizovány zejména související dopravou,

spalovacími motory osobních automobilů přivážející obyvatele. Údaje týkající se intenzity dopravy ve fázi provozu jsou uvedeny v kap. B.II.4.

Obr. č. 2 Komunikace zahrnuté do kvantifikace jednotlivých emisních polutantů ve fázi provozu

Zdroj: Rozptylová studie

Emise z dopravy byly vyčísleny na základě dat o intenzitě dopravy a emisních faktorů (pro rok 2010) vyčíslených pomocí programu MEFA, verze 02. Ve výpočtu emisních faktorů pro rok 2010 byly zohledněny ukazatele EURO 3 a průměrná rychlost vozidel 50 km/hod na definovaných úsecích.



29

V následující tabulce jsou uvedeny údaje o emisích jednotlivých polutantů způsobených dopravou vyvolanou investičním záměrem, na rozčleněných komunikacích na jednotlivé úseky.

Tab. č. 19 Emise jednotlivých polutantů vyvolané liniovými zdroji ve fázi provozu Oxid dusičitý Oxid uhelnatý Benzen PM10 Úseky komunikace

g/m/s g/m/s g/m/s g/m/s Vjezdy do areálu (L1_2) 3,30E-05 5,411E-05 3,75E-06 2,87E-07 výjezd na ulici Benešova (L2_3) 2,68E-05 4,599E-05 2,978E-06 2,45E-07 Mezi odbočkami v areálu (L3_4) 1,91E-05 3,122E-05 2,137E-06 1,665E-07 Mezi odbočkami v areálu (L4_5) 1,90E-05 3,089E-05 2,136E-06 1,645E-07 Mezi odbočkami v areálu (L5_6) 1,87E-05 3,019E-05 2,136E-06 1,601E-07 Mezi odbočkami v areálu (L6_7) 5,29E-07 1,49E-06 1,667E-09 9,333E-09 Ulice Benešova (L2-L8) 3,84E-05 6,333E-05 4,347E-06 3,361E-07 Ulice Benešova (L8-L9) 3,84E-05 6,333E-05 4,347E-06 3,361E-07 Ulice Benešova (L1-L12) 2,56E-05 4,222E-05 2,898E-06 2,241E-07 Ulice Benešova (L12-L13) 2,56E-05 4,222E-05 2,898E-06 2,241E-07 Ulice Benešova (L13-L14) 2,56E-05 4,222E-05 2,898E-06 2,241E-07

Komunikační úseky jsou znázorněny v v přílohové části Rozptylové studie.

2. Odpadní vody

Výstavba Staveništní kanalizace bude napojena na nový kanalizační řad poblíž objektu E2 a staveništní

přípojka bude vedena k zařízení staveniště situovaném v místě budoucího objektu H. Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody v území posuzovaného záměru bude třeba po

dobu stavebních prací kontinuálně odčerpávat přitékající podzemní vodu. Přítoky podzemních vod do otevřených kratších částí výkopů lze podle průběhu sondážních prací a rychlosti nástupu hladin odhadnout v řádu desetin až jednotek l/s.

Odčerpávaná voda bude se souhlasem provozovatele kanalizace vypouštěna do veřejného kanalizačního řadu. Před zahájením stavebních prací je nutné zaslat žádost o vypouštění odpadních vod Vodohospodářské společnosti Vrchlice – Maleč, a. s. se specifikací množství odčerpávané vody. Kvalita vod vypouštěných do kanalizace musí splňovat přípustné limity kanalizačního řadu.

Provoz Návrh kanalizačního řešení odvodu splaškových i dešťových vod respektuje závěry

zpracovaného „Generelu odvodnění města“ (Hydroprojekt Praha září 2005) a požadavky správce stokové sítě ve městě – vodohospodářské společnosti Vrchlice – Maleč, a.s.

Plochy zahrnuté pro odvod dešťových odpadních vod: střechy objektů 4 941 m2 komunikace 4 140 m2 parkoviště 4 500 m2 zeleň 6 119 m2

Zásadní údaj pro návrh řešení vyplývá z hydrotechnických výpočtů v Generelu, a tím je limitující odtok z řešeného území ve výši 150 l/s.



30

Návrh řešení

V Kutné Hoře je v současné době provozována síť jednotné městské kanalizace.

Konfigurace terénu města je z pohledu odvádění dešťových vod nepříznivá a působí, že velká část dešťových vod se odvádí přes střed města, kde vyvolává kapacitní problémy ve stokové síti. Provozovatel se snaží činit účinná opatření a právě při plánované výstavbě nových zastavěných ploch omezuje odtok dešťových vod z nich do kanalizace. Také nově zpracovaný Generel doporučuje v takových případech, pokud je to možné, dešťové vody ze střech a čistých ploch vsakovat nebo akumulovat v podzemních nádržích a využívat jako užitkovou vodu.

Zájmové území Pro zájmové území jsou v Generelu navrženy tři alternativy způsobu odvodnění, lišící se

vedením a propojením stok, ale se společným doporučením vsakovat a akumulovat čisté dešťové vody tak, aby do stoky D III odtékalo z území max. množství 150 l/s.

Aby bylo možné zcela vyhovět tomuto požadavku, znamenalo by to, kromě návrhu účinného vsakovacího zařízení, vytvořit dvojí stokovou síť. Jednu pro odvádění splaškových vod a vod znečištěných (komunikace) a druhou pro odvádění čistých dešťových vod ze střech objektů, event. trávníků do podzemní retenční nádrže.

Vsakování vod v tomto území je ztíženo poměrně vysokou hladinou spodní vody, která podle závěrů geologického průzkumu dosahuje místy úrovně 0,8 m pod úrovní terénu..

Z hlediska odtokových množství Výpočet skutečného odtokového množství dešťové vody ze zastavěného území vychází

z rozdělení jednotlivých druhů ploch (střechy, komunikace, parkovací plochy a trávníky).

Uvažuje-li se celá plocha s průměrným odtokovým koeficientem 0,5 a hodnotu návrhového deště (shodně s Generelem) 160 l/s.ha, vychází celkový odtok z území 160 l/s. K tomu je nutno připočítat ještě množství vody z přepadu rybníčku pod pivovarem Lorec, které je vedeno stokou přes zájmovou lokalitu (cca 5 – 10 l/s).

Vyplývá z toho, že povolený limit vypouštění do stoky D III – 150 l/s je překročen asi o 12 %. Skutečný odtok z území lze však snížit jednodušším a levnějším způsobem.

Architektonický návrh zastavění uvažuje s vodní plochou přiléhající k plánovanému objektu H s jezírkem uprostřed navrhovaného parčíku. Nabízí se proto svést dešťové vody ze střechy objektu H (1 500 m2) do přilehlé vodní nádrže a přepad z nádrže vést do jezírka, které bude mít propustné dno a lze tedy předpokládat, že určité množství vody se vsákne.

Dalším možným řešením by bylo provedení vhodného povrchu obslužných komunikací a parkovišť, aby povrchový odtok dešťové vody byl co nejmenší. To znamená provedení obslužných komunikací ze zámkové dlažby a parkovacích ploch ze zatravňovacích tvárnic.

Provedeme-li pak výpočet odtoku podle takto upravených a redukovaných ploch, vychází:

Střechy 4 941 – 1.500 = 3.441 m2 0,3441 x 160 x 0,7 = 38,54 l/s Komunikace 4 140 m2 0,414 x 160 x 0,6 = 39,74 l/s Parkoviště 4 500 m2 0,450 x 160 x 0,2 = 14,40 l/s Zelené plochy 6 119 m2 0,6119 x 160 x 0,15 = 14,69 l/s

Celkový odtok 107, 37 l/s



31

V konečném důsledku je proto navržen systém stok jednotné kanalizace s opatřeními popsanými výše a tím bude zaručen odtok z území do stoky D III včetně rezervy 110,00 l/s, což je 73 % limitního množství – 150 l/s.

Dalším opatřením je poté možnost napojení dešťových svodů z objektů E2, E3, F1, F2 do odtoku z Loreckého rybníčku, a tím do systému povrchových vodních ploch.

Nutnou podmínkou výše navrženého řešení je však rekonstrukce stoky D III na profil DN 500 v délce 322,0 m. Technické provedení rekonstrukce bude řešeno v dalším stupni projektové dokumentace.

Pro každý bytový dům je navržena domovní kanalizační přípojka DN 200. Přípojka bude ukončena domovní revizní šachtou, do které budou svedeny vývody domovní kanalizace.

Shrnutí Pro řešenou obytnou výstavbu je navržen jednotný kanalizační řad odvádějící společně

splaškové i dešťové vody na místní městskou ČOV. Zásadním požadavkem uvedených EN a ČSN je oddělení dešťové a splaškové vody v objektu

– tzn. v rámci budovy provedení a řešení oddílného kanalizačního systému – v případě jednotných uličních řadů – se spojením před výstupem z objektu.

V rámci řešení domovních rozvodů jsou tedy provedeny dva páteřní ležaté svody – splaškový/dešťový s napojením svodů podružných od jednotlivých svislých odpadů s nátokem na RŠ na konci veřejné části domovní přípojky.

Bilance odpadních vod

Splaškové vody

Množství splaškových vod je ekvivalentní množství spotřebované vody (viz kap. B.II.2).

Dešťové vody

Bytový dům E1 – E3 Celková odvodňovaná plocha střechy a zpevněných částí domu max. 240 m2 Stanovení max.průtoku pro potřebu ověření DN přípojky Q = 0,03 . 240 . 1 = 7,2 l/s Stanovení roční bilance za předpokladu koeficientu 650 mm/rok srážkových vod Q = 0,65 . 240 = max. 156,0 m3/rok

Bytový dům F1 Celková odvodňovaná plocha střechy a zpevněných částí domu max. 170 m2

Stanovení max.průtoku pro potřebu ověření DN přípojky Q = 0,03 . 170 . 1 = 5,1 l/s

Stanovení roční bilance za předpokladu koeficientu 650 mm/rok srážkových vod Q = 0,65 . 170 = max. 110,5 m3/rok

Bytový dům F2 Celková odvodňovaná plocha střechy a zpevněných částí domu max. 240 m2



32

Stanovení max.průtoku pro potřebu ověření DN přípojky Q = 0,03 . 240 . 1 = 7,2 l/s Stanovení roční bilance za předpokladu koeficientu 650 mm/rok srážkových vod Q = 0,65 . 240 = max. 156,0 m3/rok

Bytový dům G1 – G6 Celková odvodňovaná plocha střechy a zpevněných částí domu max. 370 m2 Stanovení max.průtoku pro potřebu ověření DN přípojky Q = 0,03 . 370 . 1 = 11,1 l/s Stanovení roční bilance za předpokladu koeficientu 650 mm/rok srážkových vod Q = 0,65 . 370 = max. 240,5 m3/rok

3. Odpady Nakládání s odpady se řídí zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění

a navazujícími a upřesňujícími právními předpisy. Zařazování odpadu se provádí dle Vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek, ve znění vyhl. č. 503/2004 Sb.

V následujících kapitolách jsou uvedeny předpokládané kategorie a druhy odpadů vznikající ve fázi výstavby a provozu záměru.

Fáze výstavby V rámci přípravy území pro stavbu budou odstraněny stávající skleníky a foliovníky (parc.

č. 2144/1, 2142, k.ú. Kutná Hora) a torza nízkopodlažních hal (parč. č. 2136/4, k.ú. Kutná Hora), které je nutno před započetím stavebních prací rozebrat a odstranit.

Konstrukce skleníků a foliovníků budou postupně rozebrány. Bude vytříděn kovový materiál z konstrukcí (17 04 05, resp. 17 04 02), následně předán specializované firmě k recyklaci a dalšímu použití. Rovněž bude vytříděno sklo (17 02 02), resp. folie (17 02 03) a předáno specializované firmě k nakládání s odpady.

Při rozebírání stávajících zbytků hal budou vznikat především následující odpady skupiny 17 01, 17 02, 17 06, 17 09. Konkrétně se jedná o odpad 17 01 01 (beton), 17 01 02 (cihly), 17 01 07 (směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06), 17 04 05 (železo a ocel), 07 04 07 (směsné kovy), odpady kategorie 17 06 (izolační materiály) a 17 09 (jiné stavební a demoliční odpady). Jednotlivé druhy odpadů budou vytříděny a předány specializované firmě k nakládání s odpady k dalšímu využití, recyklaci případně odbornému odstranění v místech, resp. zařízení k tomu určených.

V rámci výstavby budou vznikat zbytky barev, lepidel a těsnících materiálů, které lze zařadit do podskupin 08 01, 08 02 a 08 04. V těchto podskupinách mohou vznikat jak nebezpečné, tak ostatní odpady - podle použité technologie a materiálů. Odpady budou shromažďovány v uzavíratelných nádobách a podle potřeby a skutečných vlastností budou odváženy k odstranění.

Při zpracování a použití kovových materiálů při stavbě může vznikat odpad 12 01 01 Piliny a třísky železných kovů, 12 01 03 Piliny a třísky neželezných kovů, 12 01 13 Odpady ze svařování. Předpokládá se vznik pouze nepatrného množství tohoto odpadu.



33

Odpadní oleje mohou vznikat použitím ve stavebních strojích. Z provozu kompresorů mohou vznikat olejové chlorované nebo nechlorované emulze. Jedná se převážně o nebezpečné odpady podskupiny 13 01 - Odpadní hydraulické oleje a podskupiny 13 02 – Odpadní motorové, převodové a mazací oleje. Konkrétní zařazení do druhu je závislé na výběru uživatele stavební techniky. Odpadní oleje patří podle zákona o odpadech, č. 185/2001 Sb. v platném znění mezi „vybrané výrobky“ a po využití jsou odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Předpokladem je, že údržba techniky bude prováděna u specializované firmy (tj. mimo staveniště). Případné upotřebené oleje vzniklé na staveništi budou shromažďovány ve speciálních kontejnerech na určeném místě.

Zbytky organických rozpouštědel a ředidel budou vznikat při ředění barev, popř. čistění materiálů. Může se jednat rovněž o pevné látky znečištěné rozpouštědly. Jedná se o odpad 14 06 02 N, 14 06 03 N. Nevyužitelné zbytky budou shromažďovány v uzavíratelné nádobě a následně odváženy k recyklaci či odstranění k některé ze specializovaných firem.

V období výstavby budou vznikat obaly podskupiny 15 01 (papírové a lepenkové obaly, plastové, dřevěné, kovové, kompozitní, směsné, skleněné a textilní obaly patřící do kategorie „ostatní“). Obaly znečištěné nebezpečnými látkami, popř. prázdné kovové tlakové nádoby (15 01 10 N, 15 01 11 N) patří do nebezpečných odpadů. Po vyprázdnění budou nevratné obaly tříděny a předávány přednostně k následnému využití, recyklaci nebo odstranění. S obaly znečištěnými nebezpečnými látkami bude nakládáno jako s nebezpečným odpadem.

Při výstavbě budou dále vznikat odpady podskupiny 15 02 - Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy, a to buď znečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 02 N nebo neznečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 03. Místem shromažďování nebezpečného odpadu budou sběrné nádoby. Nebezpečný odpad bude dle potřeby odvážen ke odstranění do spalovny nebezpečných odpadů. Ostatní odpad by měl být přednostně využíván jako vytříděný odpad textilního materiálu.

V rámci provozu stavebních strojů mohou vznikat opotřebované pneumatiky (16 01 03) či upotřebené nefunkční autobaterie (olověný akumulátor, 16 06 01 N). Akumulátory patří podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. mezi „vybrané výrobky“ a po využití se stávají odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Vzhledem k tomu, že stavební činnost bude zajišťována dodavateli, dá se předpokládat, že údržba techniky bude prováděna u specializované firmy. Obměna pneumatik či výměna nefunkčních autobaterií tedy bude probíhat mimo staveniště.

V rámci realizace stavby bude vznikat stavební odpad skupiny 17, který bude v největší míře obsahovat zbytky pojiv, stavebních prefabrikátů, kovů, izolačních materiálů, umělých hmot, apod. Větší kusy využitelných materiálů by měly být vytříděny a zařazeny do jednotlivých druhů stavebního odpadu skupiny 17. Vytříděné složky by měly být přednostně recyklovány. Vytříděny musí být rovněž nebezpečné odpady.

Ve významné míře bude vznikat stavební odpad 17 02 01 – dřevo (stavební dřevo používané jako bednění při realizaci stavebních konstrukcí apod.). Nakládání s dřevěným odpadem z výstavby (17 02 01) se předpokládá následovně: Dřevo se přednostně vytřídí tak, aby mohlo být opakovaně používáno. Následně bude dřevo nabídnuto k dalšímu využití, např. po štěpkování může dřevo vstupovat do odpadu ze zeleně (kompost). V případě nezájmu trhu bude dřevo energeticky využito ve spalovně.

Z nebezpečných odpadů se ve stavebním odpadu mohou vyskytovat zbytky izolačních materiálů obsahující dehet (17 03 03 N) a dále stavební a izolační materiály obsahující azbest, popř. jiné nebezpečné látky (17 06 01 N, 17 06 03 N). Kromě toho jsou za nebezpečný odpad považovány i



34

ostatní odpady znečištěné nebezpečnými látkami, které se řadí např. do druhu (17 02 04 N). Odpady budou předány oprávněné osobě a uloženy na skládce nebezpečných odpadů.

Objem zeminy z výkopů ze základových spár a pilot (17 05 04) bude představovat u objektu E (E1 – E6) cca 150 m3, u objektu F (F1 a F2) cca 200 m3, u objektu G (G1 – G6) cca 200 m3. Předpokládaný objem skrývky ornice (resp. svrchní kulturní vrstvy zeminy) bude celkem cca 60 000 m3. Část této zeminy se předpokládá využít pro násypy (cca 30 000 m3). Plochy pro sejmutý humus a mezideponie vytěženého materiálu se budou nacházet v místě zařízení staveniště situovaném v místě budoucího objektu H.

Přebytečná výkopová zemina bude v souladu s požadavky platného zákona o odpadech nejprve nabídnuta městu či jiným podnikatelským subjektům k využití (např. pro rekultivace, výstavbu protihlukových zemních valů, apod.). V případě, že nebude zeminu možno dále využít, bude odvezena na skládku. Konečný výběr skládky odpadů bude proveden zhotovitelem stavby.

V případě znečištění zeminy nebezpečnými látkami (např. vyteklý olej či palivo ze stavebních mechanismů) se jedná o nebezpečný odpad (17 05 03 N), který by měl být přednostně dekontaminován v zařízeních k tomu určených, jinak bude uložen na skládku nebezpečných odpadů.

V rámci realizace stavby bude vznikat směsný stavební odpad (17 09 04), který bude shromažďován na staveništi, např. ve vanových kontejnerech a následně recyklován či ukládán na skládku odpadu.

Realizace záměru si vyžádá odstranění zeleně v nepatrném rozsahu. Vznikne tak odpad kategorie 20 02 01, který může být štěpkován, kompostován, příp. energeticky využit.

Odpad z chemických toalet (20 03 04) bude odstraňován podle použité technologie, což bude zajišťováno smluvně. Kategorii odpadu musí podle § 3 vyhlášky č. 381/2001 Sb. v platném znění určit původce na základě vyloučení nebo potvrzení nebezpečných vlastností pověřenou osobou.

Předpokladem je, že ve fázi výstavby bude využit recyklační dvůr (řízená skládka) fy. Silnice Čáslav, a.s. popř. cukrovar Ovčáry.

Tab. č. 20 Seznam druhů odpadů vznikajících při výstavbě

Kód druhu odpadu

Název odpadu Kategorie odpadu

08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 O

08 02 01 Odpadní práškové barvy O

08 02 02 Vodné kaly obsahující keramické materiály O

08 02 03 Vodné suspenze obsahující keramické materiály O

08 04 09 Odpadní lepidla a těsnící materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

08 04 10 Jiná odpadní lepidla a těsnící materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 O

12 01 01 Piliny a třísky železných kovů O

12 01 03 Piliny a třísky neželezných kovů O

12 01 13 Odpady ze svařování O

13 01 Odpadní hydraulické oleje O,N

13 02 Odpadní motorové, převodové a mazací oleje O,N

14 06 02 Jiná halogenovaná rozpouštědla a směsi rozpouštědel N

14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel N



35

Kód druhu odpadu

Název odpadu Kategorie odpadu

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O

15 01 02 Plastové obaly O

15 01 03 Dřevěné obaly O

15 01 04 Kovové obaly O

15 01 05 Kompozitní obaly O

15 01 06 Směsné obaly O

15 01 07 Skleněné obaly O

15 01 09 Textilní obaly O

15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N

15 01 11 Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob

N

15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03 Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

O

16 01 03 Pneumatiky O

16 06 01 Olověné akumulátory N

17 01 01 Beton O

17 01 06 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

N

17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

O

17 02 01 Dřevo O

17 02 03 Plasty O

17 02 04 Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezp. látky nebo nebezp. látkami znečištěné N

17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 O

17 04 02 Hliník O

17 04 04 Zinek O

17 04 05 Železo a ocel O

17 04 07 Směsné kovy O

17 04 09 Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami N

17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O

17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky N

17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O

17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O

20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O

20 03 04 Kal ze septiků a žump O

17 01 03 Tašky a keramické výrobky O

N – nebezpečné odpady; O – ostatní odpady

Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří dodavatel stavby potřebné podmínky. Nebezpečné odpady budou shromažďovány na vyhrazených místech odděleně, ve speciálních nepropustných kontejnerech a nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo



36

dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z uložených odpadů. Uvedené odpady budou předávány firmě, která má oprávnění k nakládání s tímto druhem odpadů dle zákona č.185/2001 Sb., § 4 a 12.

Přesné množství některých druhů odpadů, resp. způsob nakládání s odpadem není možné v tomto stupni projektové dokumentace specifikovat. Většina těchto údajů bude známa až po určení zhotovitele stavby a bude vycházet z konkrétně použitých technologií.

Obecné požadavky na nakládání s odpady ve fázi výstavby Povinnosti původců odpadů jsou stanoveny v § 16 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech

v platném znění: a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6, b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11, c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem

a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby,

d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,

e) shromažďovat odpady utříděně podle jednotlivých druhů a kategorií, f) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady

a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahující PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,

h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady,

i) zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění,

j) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství,

k) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle § 15, l) platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto

zákoně. Veškerá činnost v nakládání s odpady bude v souladu s vyhláškou MŽP č. 294/2005 Sb.,

o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Dále je žádoucí, aby při stavební činnosti byly používány postupy, které jsou plně v souladu zejména s požadavky § 10 a § 11 zákona č. 185/201 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, zaměřené na předcházení vzniku odpadů a přednostní využívání odpadů.



37

V rámci minimalizace stavebních odpadů bude plněn Metodický pokyn odboru odpadů MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb (Věstník MŽP 9/2003) a zejména nařízení vlády 197/2003 Sb. - Plán odpadového hospodářství ČR, který stanoví pro rok 2005 (resp. 2010) dosažení 50 % (resp. 75 %) podílu využívání vzniklého stavebního a demoličního odpadu.

Tuto kvótu také předepisuje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (prosinec 2004).

Fáze provozu

Vzhledem k tomu, že záměrem je výstavba bytových jednotek, při provozu záměru bude vznikat převážně 20 03 01 - směsný komunální odpad. Množství vznikajícího směsného komunálního odpadu je nutné minimalizovat tříděním a odděleným sběrem. Vytříděny mohou být zejména papír a lepenka (20 01 01), sklo (20 01 02), plasty (20 01 39) a biologicky rozložitelný odpad (20 02 01). Tyto vytříděné složky budou umísťovány do barevně odlišených nádob, pro které bude v areálu vyčleněno „hnízdo“, prostor pro soustředěné umístění nádob pro oddělený sběr vytříděných složek. Směsný komunální odpad bude shromažďován v kontejnerech na směsný komunální odpad.

Hnízda pro uložení odpadů se budou nacházet mimo objekty. Pro daný komplex jsou navržena 3 prostory pro umístění nádob na odpad (společný prostor pro objekt G4, G5 a G6; společný prostor pro objekt G1, G2, G3; společný prostor pro objekty F1, F2, E1 – E3). Počet jednotlivých kontejnerů na odpad včetně návrhu četnosti svozu odpadu bude řešen v dalším stupni projektové dokumentace na základě podrobného rozboru počtu osob v jednotlivých objektech. Velikost kontejnerů na odpad je možno uvažovat následující:

kontejner odpad 1 100 l rozměr: délka 1360 mm x šířka 1 060 mm x výška 1 460 mm kontejner na odpad 240 l rozměr: délka 580 mm x šířka 730 mm x výška 1070 mm Při provozu bytových domů lze dále očekávat vznik upotřebených, nefunkčních zářivek

a výbojek (zářivky a jiný odpad s obsahem rtuti, 20 01 21 N). Nefunkční zářivky bude odstraňovat firma zabývající se odstraněním tohoto odpadu. (Podle § 38 zákona č. 185/2001 Sb., v platném znění se povinnost zpětného odběru vztahuje mj. i na výbojky a zářivky.)

Vyřazené baterie a akumulátory patří podle zákona o odpadech mezi „vybrané výrobky“ a po využití odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Pro sběr baterií lze na určeném místě umístit kontejner pro jejich sběr (zajišťuje např. fa Ecobat).

Při údržbě zeleně v areálu za provozu bude vznikat biologicky rozložitelný odpad 20 02 01. Odpad by měl být předáván specializované firmě k biodegradaci (kompostování).

Odpad z čištění a úklidu chodníků a komunikací v rámci areálu po uvedení stavby do provozu se obvykle řadí do druhu 20 03 03 – uliční smetky.

Tab. č. 21 Seznam pravděpodobných druhů odpadů vznikajících při provozu

Kód druhu odpadu

Název odpadu Kategorie

odpadu

16 06 02 Nikl-kadmiové baterie a akumulátory N

16 06 04 Alkalické baterie (kromě baterií uvedených pod číslem 16 06 03) O

16 06 05 Jiné baterie a akumulátory O

20 01 01 Papír a lepenka O

20 01 02 Sklo O

20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N



38

Kód druhu odpadu

Název odpadu Kategorie

odpadu

20 01 39 Plasty O

20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O

20 03 01 Směsný komunální odpad O

20 03 03 Uliční smetky O

Obecné požadavky na nakládání s odpady ve fázi provozu záměru Provozovatel záměru je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání

s nimi dle § 39, odst. 1, z. 185/2001 Sb. a v případě produkce více než 50 kg nebezpečného nebo 50 t ostatního odpadu zasílat každoročně hlášení o produkci odpadů dle § 39, odst. 2. S nebezpečnými odpady může původce nakládat dle §16, odst. 3 pouze na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy.

Provozovatel záměru bude nakládat se vznikajícím odpadem v souladu se schváleným Plánem odpadového hospodářství Středočeského kraje tak, aby splnil všechny relevantní cíle a opatření v dokumentu obsažené.

Závěr Lze konstatovat, že celý investiční záměr je spojen s produkcí odpadů, které by

z hlediska celkového množství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit životní prostředí.

4. Hluk

Fáze výstavby Zdroji hluku při stavební činnosti jsou jednotlivá strojní zařízení a dopravní obsluha

staveniště. Jde tedy o stacionární a mobilní zdroje hluku. Dopravní prostředky pro dovoz a odvoz materiálů vytvářejí pak svým provozem liniové typy zdrojů hluku. Ostatní zařízení rozmístěná po stavbě tvoří bodové zdroje hluku.

V rámci terénního průzkumu bylo zjištěno, že v těsné blízkosti nově předpokládaných budov E2, E3 a F1 a F2 se nacházejí obytné budovy na parc. č. 2137, 2139, 2140/1, 2141 v ulici Sportovců. U těchto bytových objektů lze předpokládat, že hluk z výstavby se bude pohybovat na hranici hygienického limitu, nebo by mohl tuto hranici překročit. Zkracování pracovní doby strojů v blízkosti obytných domů v ulici Sportovců by však vedlo k neúměrnému prodlužování stavby. V rámci výstavby objektů E1 – E3 a objektů G1 – G3 může také docházet k překročení hygienického limitu hluku u objektu úřadu v ulici Benešova. Obytné objekty v ulici Benešova by hlukem ze stavební činnosti neměly být dotčeny, neboť se nacházejí v dostatečné vzdálenosti.

Pro zajištění příznivější akustické situace při stavební činnosti je nutné dodržovat doporučení uvedená v kap. D.I.3. Vlivy na akustickou situaci.

Fáze provozu Ve fázi provozu posuzovaného záměru bude zdrojem hluku především automobilová doprava

na přilehlých komunikacích vlivem nového zdroje dopravy a pohybem vozidel po parkovištích. Novými zdroji hluku budou rovněž stacionární zdroje v objektech (vzduchotechnická a chladicí zařízení).



39

5. Vibrace K lokálnímu výskytu vibrací ve fázi výstavby záměru může dojít vlivem nasazení stavebních

strojů (kompresory, apod.) nebo při průjezdu těžkých nákladních automobilů. Projevy vibrací těchto zdrojů lze očekávat do vzdálenosti několika metrů od zdroje. Vzhledem ke vzdálenosti zdrojů od nejbližší zástavby se přenos vibrací do této zástavby nepředpokládá.

Vlastní provoz záměru nebude zdrojem vibrací, které by mohly mít nepříznivý vliv na okolí. Vliv vibrací z automobilové dopravy záměru či provozních zařízení (např. chladící, vzduchotechnické jednotky) na okolní zástavbu se nepředpokládá.

6. Záření radioaktivní, elektromagnetické V objektech se nepředpokládá používání žádných zdrojů elektromagnetického ani

radioaktivního záření. Podle mapy radonového rizika znázorněné na následujícím obrázku leží zájmové území

v přechodné oblasti.

Obr. č. 3 Mapa radonového rizika

Zdroj: webový portál České geologické služby

Pro posuzovanou lokalitu byla zpracována studie hodnotící pronikání radonu z podloží (GGS RADON, 2006).

Měření a vyhodnocení radonového indexu stavebního pozemku bylo provedeno dle schválené metodiky (Barnet 1994) a je v souladu s Vyhláškou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně č.307/2002 sb., v platném znění.

Dle výsledků průzkumu lze pro celé staveniště bytové výstavby v prostoru ulic Benešova a Sportovců v Kutné Hoře – Šipší stanovit nízký radonový index. Není tedy nutno provádět opatření zamezující průniku radonu do objektů.

Ve všech případech je ale třeba maximálně dbát technologické kázně při provádění všech prvků narušujících celistvost izolací základů.

Vzhledem ke zjištěným hodnotám lze říci, že pozemky leží blízko horní hranice intervalu vymezujícího nízký radonový index a pro hydroizolace (i s ohledem na vysoko položenou hladinu podzemní vody) je doporučeno použít materiálů, které mají dlouhou životnost a případně změřený koeficient difuze radonu.



40

7. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Možnost vzniku havárií a dopad na okolí Potenciální možnost vzniku havárií souvisí s: • provozem nákladních automobilů a další techniky při výstavbě areálu (hrozí úkapy

ropných látek), • provozem osobních aut v rámci areálu golfového hřiště (hrozí úkapy ropných látek), • požárem, • přerušením dodávek energie (nebude mít vliv na možné ohrožení životního prostředí), • selháním lidského faktoru (riziko ohrožení kvality životního prostředí vlivem selhání

lidského faktoru je minimální).

Dopady na okolí Případná havárie ropných a provozních látek by mohla ovlivnit kvalitu povrchových

a podzemních vod v širokém okolí.

Preventivní opatření Z hlediska prevence ropné havárie je třeba dodržovat technologickou kázeň a provádět

důslednou průběžnou kontrolu zařízení. V prvé řadě je třeba: • zabezpečit důsledné dodržování ochranných opatření proti možnosti znečištění

povrchových i podzemních vod dopravním provozem, • mít k dispozici sanační prostředky se sorpční schopností pohlcovat látky nepolárního

charakteru (Vapex, Perlit apod.), • pro případ úniku ropných derivátů mít vypracovaný havarijní plán schválený

vodoprávním orgánem. Pro případ vzniku požáru mít k dispozici odpovídající počet ručních hasících přístrojů pro

lokalizaci požáru menšího rozsahu.

Následná opatření Pokud dojde ke kontaminaci menšího množství zeminy (úkapy, apod.), je třeba tento

znečištěný materiál okamžitě odstranit vhodným způsobem. V případě většího úniku ropných látek dodržovat zásady a postupy uvedené v havarijním

plánu, zejména: • zabránit jakémukoliv dalšímu úniku ropných látek, • sanovat postižené lokality materiály sajícími nebo vázajícími ropné produkty (Vapex,

Kurol),co nejrychleji uložit zachycené ropné produkty do vhodných nádob.



41

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

1. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění

vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní

rovnováhu.

Podstatou ÚSES (územní systém ekologické stability) dle zákona č. 114/1992 Sb. je vytvoření funkčně způsobilé

sítě tzv. biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která by v maximálně možné míře zahrnula existující přírodní lokality

a zajistila jejich vhodný management.

Tyto prvky jsou vybírány ze stávající kostry ekologické stability na základě metodicky stanovených prostorových

parametrů (minimální velikosti biocenter, maximální délky volných úseků biokoridorů a jejich minimální šířky), tak, aby v

dostatečné míře zahrnuly ekosystémy v daném území reprezentativní i jedinečné. Ve většině případů je nutno tyto existující

prvky doplňovat o prvky navrhované, nově zakládané, které v silně zkulturnělých krajinách mohou až zcela převládat.

Teorie ÚSES předpokládá, že síť biocenter, biokoridorů a interakčních prvků zabezpečí uchování a rozšíření

divoce žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin tím, že:

• uchrání jejich biotopy od nepříznivých dopadů lidské činnosti, popř. zavede takový režim, který urychlí vývoj biotopu požadovaným směrem, nebo naopak povede k dlouhodobému blokování sukcese,

• podpoří migraci živočichů a rostlin v osách biokoridorů a interakčních prvků a umožní tak šíření bioty i mimo prvky ÚSES,

• zvýší ekologickou stabilitu krajiny; vzroste podíl sukcesně pokročilých ekosystémů a ekosystémů se zvýšenou biodiverzitou a současně vzroste diverzita ekosystémů a krajinných prvků v daném území. Obnovující se společenstva se příznivě odrazí v hydrologické bilanci krajiny, ve stavu půd, jejich ohrožení degradací a erozí, v hygienických, rekreačních aj. funkcích.

Řešení systému ekologické stability (ÚSES) je zpracováno v Generelu lokálního územního systému eklogické stability (Ing. Dřevíkovský, 1994). Při zpracování územního plánu (platnost od roku 2001) bylo nutné zapracovat aktualizaci regionálního a nadregionálního ÚSES ČR z roku 1996. Tento územně technický podklad mimo jiné zařadil oproti zpracovanému generelu do systému ekologické stability i vodní tok Vrchlici, a to jako regionální biokoridor.

V zájmovém území záměru ani v jeho nejbližším okolí se nevyskytují žádné prvky ÚSES. V širším okolí záměru je v administrativním území města vymezeno jedno regionální

biocentrum a tři regionální biokoridory, které na něj navazují. V rámci celorepublikového členění nese regionální biocentrum označení 950 - Na Vrchlici. Na jihozápadě na něj navazuje regionální biokoridor – RK 1296, vymezený v údolí Vrchlice. Biokoridor pokračuje od biocentra podél toku Vrchlice k severovýchodu (RK 1297). Poslední regionální biokoridor (RK 1299) navazuje na regionální biocentrum od východu.

Skladebné prvky regionálního ÚSES širšího okolí záměru jsou schematicky vyznačeny na obr. č. 3.



42

Obr. č. 4 Schematický náčrt regionálního systému ekologické stability

Zdroj: ÚP Kutná Hora

RBC Na Vrchlici

Funkční biocentrum, které se nachází cca 1,5 km jižně od zájmového území, v prostoru Královské haldy, na přilehlých svazích a částečně na orné půdě v lokalitě Na rovinách. Převažují smíšené lesní porosty. Biocentrum je částečně koncipováno jako antropogenní až urbánní.

RBK Údolí Vrchlice

Funkční regionální biokoridor v zaříznutém, hlubokém údolí Vrchlice. Střídají se společenstva na výslunných suchých svazích a vlhkomilná společenstva na dně údolí. Mnohá nepřístupná místa si zachovala přirozený ráz, včetně odpovídající druhové skladby.

RBK Vrchlice – Klejnarka

Částečně funkční, popř. nefunkční regionální biokoridor propojující podél toku Vrchlice RBC Na Vrchlici a RBC Nové Dvory.

V rámci biokoridoru jsou navržena čtyři vložená lokální biocentra.

RBK Na Vrchlici – Vrabcov

Nefunkční regionální biokoridor propojující biocentrum Na Vrchlici s RBC Vrabcov u Církvic.

Na regionální systém navazuje systém lokálního ÚSES, který do posuzovaného území nezasahuje.



43

2. Zvláště chráněná území, přírodní parky Na dané lokalitě ani v jeho nejbilžším okolí se nenacházejí žádná zvláště chráněná území ani

přírodní parky podle § 12 a 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.

Nejbližším maloplošně chráněným územím (NPP) vzdáleným cca 3 km od záměru je křídový útes na severním svahu Kaňku.

3. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb.) jako ekologicky,

geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP dané ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě toho mohou být VKP i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze parky, sady, zámecké zahrady, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci.

Zájmové území posuzovaného záměru nezasahuje do žádného významného krajinného prvku podle § 3 písm. b) a § 6 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.

V širším okolí záměru (do 1,5 km) jsou registrovány VKP Park pod Vlašským dvorem a Vyšatův městský lom. Ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. se v bližším okolí záměru nachází významný krajinný prvek Lorecký rybník umístěný za západní hranicí vymezeného území.

4. NATURA NATURA 2000 je definována (dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění) jako celistvá

evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluví ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území.

Systém NATURA vychází z právních předpisů EU: • Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (zkr.

směrnice o ptácích). • Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně

žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích).

Dle vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje (č. j. 21570/2007/KUSK – OŽP/Rj) lze vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními (viz. příloha č. 6 kap. H tohoto oznámení).



44

5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Historie Kutné Hory je spojena s dolováním stříbrných rud. Ve 13. stol. poskytovalo

Kutnohorsko zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.

Vznik Kutné Hory je tradičně spojován s rozvojem peněžního hospodářství ve 13. století, nicméně prvopočátky dolování jsou podstatně dávnějšího data. Povrchové výchozy stříbrných rudních žil byly zřejmě odhaleny již v závěru 10. století Slavníkovci, kteří na svém hradišti Malíně - dnes součást Kutné Hory - razili v letech 985 - 995 z tohoto stříbra mince - denáry, které poznáme podle opisu "MALIN CIVITAS".

V roce 1142 byl velmožem Miroslavem z Cimburka založen v blízkém sedlci cisterciácký klášter jako první tohoto řádu v Čechách.

První písemné zmínky o zdejších stříbrných nalezištích pocházejí z roku 1260. Podle legendy byly objeveny mnichem Antoněm při práci na klášterní vinici.

Na konci vlády Přemysla Otakara II. vznikl název původní hornické osady Cuthna antiqua – Stará Kutna. V roce 1290 zde vypukla stříbrná horečka, která přivedla do zdejších končin obrovské množství nových usedlíků, zejména z přilehlých německy mluvících oblastí, kteří přinesli pokročilejší výrobní technologii i společenské vztahy a záhy se stali vůdčí skupinou v celé aglomeraci. Kolem jednotlivých šachet vyrostla provizorní obydlí, dřevěné kaple a primitivní těžební zařízení. Atmosféra Kutné Hory této doby bývá často přirovnávána k atmosféře amerických zlatokopeckých osad.

Město se stalo královským a bylo vybavováno četnými výsadami.

Kolem roku 1300 vydal král Václav II. královské horní právo IUS REGALE MONTANORUM upravující důlní podnikání, na jehož základě si král zajišťuje svůj podíl z dolování tzv. urburu. Právní postavení v nějž se osady začaly přetvářet, podepřela řada privilegií a výsad králů z rodu Lucemburků, která vynesla Kutnou Horu na druhé místo po Praze.

Václav II. v té době provedl rovněž mincovní reformu a nahradil do té doby používané různorodé denárové mince vyráběné v mincovnách v různých městech novou jednotnou mincí – tzv. pražským grošem. Právní postavení v nějž se osady začaly přetvářet, podepřela řada privilegií a výsad králů z rodu Lucemburků, která vynesla Kutnou Horu na druhé místo po Praze.

Vzhled Kutné Hory v prvních desetiletích její existence zatím neodpovídal bohatství, které zde pramenilo. Nicméně archeologické výzkumy naznačují, že již na počátku 14. století byly položeny základy většiny měšťanských domů. Po narychlo vybudovaných dřevěných hradbách z roku 1304 se postupně stavěly skutečné městské zdi, které musely být záhy rozšířeny ještě o jedno pásmo, neboť původní založení se ukázalo jako příliš těsné pro rychle se rozšiřující aglomeraci.

Od poloviny 14. stol. docházelo k poklesu těžby stříbra, ale město přesto neztratilo svůj význam a Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV.

Do husitských válek vstoupila Kutná Hora se svým německým patriciátem na straně císaře Zikmunda. Po Zikmundově ústupu bylo město poprvé vypáleno v roce 1422 a poté v roce 1424 za tažení Jana Žižky. Provoz mincovny ve Vlašském dvoře byl přerušen a rovněž byly zničeny mnohé šachty.



45

Důsledky obou událostí byly neblahé a vedly ke zhroucení důlní činnosti, která se obnovila až v závěru vlády Jiřího z Poděbrad, kdy zvýšení produkce stříbra umožnilo roku 1469 obnovit do konce i ražbu pražského groše.

Dolování bylo s velkými náklady obnoveno na nových ložiscích již mimo vnitřní město a Kutná Hora se opět stala významným královským městem. V roce 1448 byl na zemském sněmu pořádaném ve Vlašském dvoře přijat za zemského správce pozdější král Jiří z Poděbrad a v roce 1471 se zde uskutečnila volba krále Vladislava Jagellonského.

V Kutné Hoře pak vyrostly mnohé pozdně gotické stavby, obnovena byla i výstavba kostelu sv. Barbory.

Úpadek dolování nastal v polovině 16. stol., protože rudní žíly směřovaly stále do větších hloubek. Další ránu zasadil koncem 16. stol. především obrovský příliv stříbra z Ameriky a po třicetileté válce nastal konec dolování stříbra.

Pokusy dolovat stříbro se poté sice pořád objevovaly, ale byly převážně neúspěšné. Na následujících obrázcích můžeme sledovat vývoj osídlení Kutné Hory na mapách 2. a 3.

vojenského mapování. Zatímco 2. vojenské mapování (Františkovo) vznikalo v letech 1836 – 1852, tedy v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, mapy 3. vojenského mapování (Františkovo – josefské) z let 1877 – 1880 zobrazují důsledky rozvoje Kutné Hory pod tlakem masivního rozmachu průmyslové revoluce, jejíž vrchol spadá do období od roku 1849 až na přelom 70. a 90. let 19. stol. Můžeme si povšimnou rozšíření města a jeho suburbií a vybudování železnice.

Obr. č. 5 Kutná Hora na mapě II. vojenského mapování (1836 – 1822)

Zdroj: webový portál www. geolab. cz

Obr. č. 6 Kutná Hora na mapě III. vojenského mapování (1877 - 1880)

Zdroj: webový portál www. geolab. cz



46

Národní obrození se zde projevilo především výrazným uvědoměním významu města a jeho slavné minulosti. Romantické prostředí temných křivolakých uliček a majestátní katedrály inspirovalo umělce - spisovatele a malíře.

Éru Československé republiky zahajovali kutnohorští s vírou, že se jim podaří obohatit město o nové moderní městské čtvrti a vytvořit tím podmínky pro dynamičtější rozvoj. Městská správa se snažila povznést průmysl a živnosti a přilákat mladší populaci, nicméně narážela na nepříznivý vývoj dopravy, především železniční sítě. Po celou první republiku tak zůstala Kutná Hora městem památek a výletníků, městem poklidným a trošku ospalým. Tento stav měl i své světlé stránky, především vysokou kulturní úroveň.

Za druhé světové války zahájila německá okupační správa těžbu olovněných a zinkových rud, v níž se po válce pokračovalo až do roku 1991, kdy byl poslední důl uzavřen.

V současné době již není město tak významné jako bývalo v dobách svého největšího rozkvětu, přesto, ale díky souboru více než třech stovek chráněných památkových objektů středověké a barokní architektury, představuje malebný kout ve středu Evropy.

V prosinci 1995 bylo historické jádro města, spolu s chrámem Sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Archeologie Plánovaný záměr spadá do II. archeologické zóny (s možností archeologických nálezů),

z čehož vyplývá, že se jedná o území, na němž jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR nebo ústavu archeologické památkové péče středních Čech a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV). Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

V těsném sousedství byly v dřívějších dobách zaznamenány dva archeologické nálezy (archeologické naleziště – SAS 13 – 32 – 15/22).

Obr. č. 7 Archeologická naleziště v blízkosti záměru

Zdroj: www. uhul. cz, www. geoportal. cenia. cz



47

6. Území hustě obydlená, obyvatelstvo Kutná Hora je součástí Středočeského kraje, který byl jako vyšší územně samosprávný

celek vytvořen v roce 2000. Středočeský kraj se svojí rozlohou 11 015 km2 řadí k největším krajům, neboť zabírá téměř 14 % území České republiky a patří mezi čtyři kraje, na jejichž území žije více než 1 milion obyvatel.

Míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují však výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. K 31. prosinci 2004 byla registrovaná míra nezaměstnanosti v kraji 7,47 %. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Kutná Hora (10,78 %), nejnižší v okrese Praha-západ (3,38 %).

K 1.1. 2006 bylo na území Středočeského kraje evidováno 1 158 tis. obyvatel. Dle Českého statistického úřadu bylo k 1.1.2006 v okrese Kutná Hora evidováno 73 602

obyvatel, hustota obyvatelstva byla 80 obyvatel/km2. Z toho 36 351 mužů a 37 251 žen. (www.czso.cz)

Tab. č. 22 Demografické údaje k 1. 1. 2006 (ČSÚ)

Podíl obyvatel ve věku (v %) počet obyvatel

celkem 0 – 14 let 15 – 64 let 65 a více let

Středočeský kraj 1 158 108 14,9 71 14,1 Kutná Hora 73 602 14,4 70,4 15,2

Zdroj: www.czso.cz

7. Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území Z hlediska ekologické stability a zátěže území se jedná o území ovlivněné lidskou činností.

Jedním ze současných problémů životního prostředí je zatížení území hlukem souvisejícím především s dopravou. Podél jižní hranice zájmového území prochází frekventovaná komunikace Benešova, na které jsou stávající intenzity dopravní zátěže poměrně vysoké a projevují se zatížením územím hlukem z dopravy, emisemi ze spalovacích motorů a zvýšenou sekundární prašností.

V souvislosti s dřívějším využíváním území, které bývalo zastavěno byla pro zjištění kontaminace půd vypracována samostatná studie (RNDr. Hušpauer – GEOSERVIS, 2007), jejímž cílem bylo vyhodnotit znečištění zemin vybranými kovy (As, Cd, Cu, Pb, Zn, Sb).

Z výsledku provedených sondážních prací je patrné, že stávající povrch pozemku v prostoru hodnocené lokality je tvořen zčásti kulturní půdní vrstvou (zejména plochy v Timrově zahradnictví) a z části pak navážkami s velmi heterogenní skladbou (hlína, písek šterk, vysoký podíl stavebního odpadu - cihly, beton, dřevo, dráty, popel škvára, atd.). V podloží těchto horizontů se v prostoru zkoumané plochy vyskytují kvartérní deluvio-f1uviální sedimenty, tvořící výplň několik desítek až prvních stovek m široké terénní deprese. Rozdílnost skladby přípovrchové půdní vrstvy se v některých případech odráží i v mírné rozdílnosti obsahu některých sledovaných těžkých kovů (např. As).

Z výsledku provedených analytických stanovení obsahu všech vybraných těžkých kovů vyplývá, že přípovrchovou půdní (případně navážkovou) vrstvu v prostoru projektované bytové výstavby mezi ulicemi Sportovců, Benešova a Sběrná lze ve srovnání s běžnými poměry v prostoru



48

Kutné Hory a přilehlého okolí (významná geochemická anomálie s přítomností težkých kovů) hodnotit jako průměrně až podprůměrně zatíženou přítomností vybraných težkých kovů.

Hlavním rizikovým prvkem v přípovrchové půdní vrstvě v prostoru zkoumané lokality je, stejně jako v jiných dosud hodnocených částech Kutné Hory As. Analýzami 10 vzorků zemin byly na hodnocených pozemcích prokázány jeho koncentrace v rozmezí cca 39,5 - 217 mg/kg (průměr cca 116 mg/kg). lndikované koncentrace As překračují limitní hodnoty dle vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. pro půdy ostatní (30 mg/kg) a zároveň v 9 případech z 10 i MH kritéria C pro bytové oblasti dle metodického pokynu MŽP z r. 1996 (MH = 70 mg/kg).

Hodnoty přirozeného pozadí, které se týkají obsahu As (limitní hodnota pro půdy ostatní = kritérium A = 30 mg/kg), jsou v oblasti Kutné Hory zcela bežně překračovány a překračovány isou velmi často i MH kritéria C pro obytné oblasti ve smyslu metodického pokynu MŽP z r. 1996 (MH = 70 mg/kg). Na některých místech (zejména v okolí rudních pásem nebo význačných haldových tahů v kutnohorském revíru) jsou v porovnání s tímto kritériem i o 2 řády vyšší (tisíce mg/kg). Důvodem jsou již výše zmiňované ložiskové-geologické poměry a historické skutečnosti související s nekolik století trvající težbou a hutněním polymetalických rud v kutnohorském rudním revíru a s deponováním hlušiny, nevyužité rudniny a úpravárenských odpadů v intravilánu města a v jeho okolí. Z tohoto pohledu jsou obsahy As, indikované provedenými analýzami 10 vzorků v prostoru projektované bytové výstavby mezi ulicemi Sportovců, Benešova a Sběrná v Kutné Hoře v porovnání s dalšími oblastmi v blízkosti významných rudních pásem v kutnohorském rudním revíru spíše podprůměrné.

Mezi dalšími rizikovými prvky, jejichž přítomnost byla na lokalitě v mírně zvýšené míře indikována, je Pb (průměrný obsah Pb v přípovrchové půdní vrstvě na hodnocené ploše je cca 213 mg/kg, což je hodnota pod MH kritéria B (250 mg/kg) a dále Sb. Přestože zjištený průměrný obsah Sb v přípovrchové půdní vrstvě na hodnocené ploše je cca 9,5 mg/kg, což je hodnota výrazně pod MH kritéria B (25 mg/kg), je tato hodnota v porovnání s řadou testovaných míst v Kutné Hoře relativně vyšší. Za příčinu této anomality však v daném případě nelze jednoznacně označit zásadní rozdíly v charakteru mineralizace rudních žil v severní a jižní části revíru.

Odlišný geochemický charakter půdních vzorků z jižní části kutnohorského revíru (mírně zvýšený obsah Pb a Sb) byl v minulosti indikován i při analýzách řady dalších půdních vzorků z tohoto území. Prostor hodnocené plochy je však značně vzdálený od známých výskytů reliktů a indicií po středověkém dolování a krystalinické skalní podloží je zde navíc překryto cca 25 m mocným souvrstvím křídy a kvartéru. Příčinu mírně zvýšeného obsahu Sb tak nelze blíže specifikovat.

Zatížení přípovrchové půdní (navážkové) vrstvy na hodnocené ploše ostatními sledovanými těžkými kovy lze považovat za nepodstatné.

Na základě analogie s hodnocením rizika As, Cd, Pb, Zn, Cu a Sb v zeminách v rezidenční oblasti v Kutné Hoře (Hradební ulice), vypracované Zdravotním ústavem se sídlem v Kolíně pobočka Praha, Dittrichova 17, Praha 2 (Rychlíková E., březen 2006) lze využití hodnocené plochy k zástavbě bytovými domy dle názoru zpracovatele studie podmínečně doporučit s tím, že budou dodržena některá důležitá režimová opatření ke snížení zdravotních rizik (minimalizace manipulace a přímého kontaktu s půdou, seznámení uživatelů s hodnocením zdravotního rizika, ověření zdravotní nezávadnosti pitných a užitkových vod atd.). Realizace sanačních opatření (násypy inertních půd na povrch pozemku apod.) není akutně nutná. Přesto za významný faktor, který zásadním způsobem



49

může dále minimalizovat zdravotní rizika, lze považovat mírné celoplošné zvýšení úrovně terénu v celém prostoru projektované výstavby bytových domů, polyfunkčního objektu, komunikací, parkovacích stání volných ploch inertními zemními násypy, neboť při sanaci staré zástavby v oblasti (objekty bývalého strojírenského podniku LlDKA) byla část zemin z podloží starých staveb odtěžena. Záměr investora je doporučován jako vhodný, je však nutno zajistit, aby zemní násyp byl proveden ze zemin, které nejsou zatížené obsahem težkých kovů ani případných jiných kontaminantů.

8. Soulad s územním plánem Územní plán m. Kutná Hora (dále jen ÚP MKH): Bytové objekty F1-F2, E3 a části objektů E1-E2 jsou navrženy na funkční ploše vymezené

funkcí Bv – smíšená zóna (bydlení, občanská vybavenost, služby). Bytové domy G1-G6 a části domů E1-E2 náleží zóně Od, Oa – plocha pro občanskou

vybavenost (bydlení je podmínečně přípustné). Na území jižně od G1-G3 se předpokládá návrh polyfunkčního objektu H.

Obr. č. 8 Územní plán m. Kutná Hora

Zdroj: http://mapy.kr-stredocesky.cz Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací

dokumentace je součástí přílohy H oznámení.



50

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

1. Ovzduší

Klima Zájmové území náleží do Českobrodského bioregionu. Podle Quitta (Quitt, 1971) spadá do

teplé oblasti T 2, která je charakterizována dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Bioregion leží na návětrné straně vrchoviny. Průměrné teploty klesají s rostoucí výškou k jihu z 9 na 7.5 °C, zatímco srážky stoupají z 500 mm na severozápadě směrem k jihu i k jihovýchodu, kde se pohybují mezi 550 – 650 mm (Kutná Hora 570 mm). Celá oblast je vystavena převládajícímu západnímu proudění, v údolních zářezech na jihu se místy projevují mírné teplotní inverze i expoziční klima.

Vybrané klimatické charakteristiky oblasti T2: Průměrná roční teplota 7,5 – 9 °C Počet letních dnů 50 – 60 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 – 170 Průměrné roční srážky (mm) 500 – 650 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 – 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 350 – 400 Srážkový úhrn v zimním období (mm) 200 – 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 – 50 Intenzita 15 minutového deště s periodicitou a = 0,5 165 l/ha

Ve Středočeském kraji byly průměrné srážky v roce 2005 ve srovnání se srážkovým normálem za období 1961 – 1990 1 % nad normálem. Srážkový normál za období 1961 – 1990 je 590 mm, v roce 2005 spadlo ve Středočeském kraji 595 mm srážek.

Průměrná teplota v roce 2005 se lišila o 0,2 °C od normálu, který za období 1961 – 1990 byl 8,2 °C. V roce 2005 byla ve Středočeském kraji průměrná teplota 8,4 °C.

Souhrnná větrná růžice pro lokalitu Kutná Hora ukazuje, že převládají větry vanoucí ze severozápadního až jihozápadního kvadrantu.

Tab. č. 21 Větrná růžice: Kutná Hora Směr větru S SV V JV J JZ Z SZ

% 5,12 3,01 9,72 7,12 7,69 15,07 17,26 18,22

Vzhledem k tomu, že krajina je na všechny strany otevřená a posuzovaný záměr se nachází v rovinaté krajině, bude i riziko kumulace znečišťujících látek poněkud zeslabeno v důsledku snazší ventilace území a větší četností větru s vyššími rychlostmi.



51

Kvalita ovzduší Pro popsání současného stavu bylo použito údajů z tabelárních ročenek Českého

hydrometeorologického úřadu pro roky 2003, 2004 a 2005. Nejbližší měřící stanice NO2, CO, suspendované částice PM10 a benzenu, začleněné do AIM

ČHMÚ (Automatický Imisní Monitoring Českého hydrometeorologického ústavu) leží v Kutné Hoře, v Konárovicích, a v Kolíně - SAZ. Z tabelárních ročenek byla čerpána následující data, která popisují stávající imisní situaci v okolí posuzovaného záměru.

Tab. č. 23 Oxid dusičitý – NO2 měřený ukazatel Kutná Hora Kolín Konárovice Rok

kód stanice ČHMÚ 1494 HS (ZÚ)1191 ČHMÚ 1109 maximální denní

koncentrace 83,0 µg.m-3 Naměřeno

19.12.2003 112,04 µg.m-3

naměřeno 23.1.2003 43,8 µg.m-3 naměřeno

28.2.2003 2003 průměrná roční

koncentrace neuvedeno neuvedeno neuvedeno

maximální denní koncentrace

106,0 µg.m-3 naměřeno 24.1.2004

65,9 µg.m-3 naměřeno 24.1.2004 neměřeno

2004 průměrná roční

koncentrace 18,2 µg.m-3 22,2 µg.m-3 neměřeno

maximální denní koncentrace

143,0 µg.m-3 naměřeno 15.7.2005

67,6 µg.m-3 naměřeno 23.2.2005 neměřeno

2005 průměrná roční

koncentrace 26,0 µg.m-3 24,8 µg.m-3 neměřeno

Tab. č. 24 Oxid uhelnatý - CO měřený ukazatel Kutná Hora Kolín Konárovice Rok

kód stanice ČHMÚ 1494 HS (ZÚ)1191 ČHMÚ 1109 Max. 8-hodinová koncentrace neměřeno 2206,4 µg.m-3

naměřeno 18.12.2003 neměřeno 2003

průměrná roční koncentrace neměřeno neměřeno neměřeno

Max. 8-hodinová koncentrace neměřeno 1397,2 µg.m-3

naměřeno 25.1.2004 neměřeno 2004

průměrná roční koncentrace neměřeno neměřeno neměřeno

Max. 8-hodinová koncentrace neuvedena neměřeno neměřeno

2005 průměrná roční koncentrace neměřeno neměřeno neměřeno

Tab. č. 25 Suspendované částice - PM10

měřený ukazatel Kutná Hora Kolín Konárovice Rok kód stanice ČHMÚ 1494 HS (ZÚ) 1191 ČHMÚ 1109

maximální denní koncentrace neměřeno 122,5 µg.m-3 naměřeno

28.2.2003 187,4 µg.m-3 naměřeno

3.3.2003 2003 průměrná roční

koncentrace neměřeno 28,4 µg.m-3 neuvedeno

maximální denní koncentrace neměřeno 145,8 µg.m-3 naměřeno

24.1.2004 neměřeno 2004

průměrná roční koncentrace neměřeno 22,9 µg.m-3 neměřeno

2005 maximální denní 110,0 µg.m-3 78,6 µg.m-3 naměřeno neměřeno



52

měřený ukazatel Kutná Hora Kolín Konárovice Rok kód stanice ČHMÚ 1494 HS (ZÚ) 1191 ČHMÚ 1109 koncentrace naměřeno 4.3.2005 4.11.2005

průměrná roční koncentrace 26,0 µg.m-3 24,5 µg.m-3 neměřeno

Měření benzenu není na stanicích realizováno, z toho důvodu byly hodnoty čerpány pouze z map z ročenky 2005 (viz Příl. č. 2 – Rozptylová studie).

2. Voda

Povrchová voda Zájmovým územím je vedena stoka z přepadu rybníčku pod pivovarem Lorec, který ústící do

vyhloubené vodní plochy v místě budoucího jezírka. Hydrologicky náleží hodnocený záměr do povodí Vrchlice (č. hydrologického povodí 1 – 04

– 01 - 033). V rámci širších vztahů pak do hydrologického povodí 1 – 05 – 04 Labe od Doubravy po Cidlinu.

Obr. č. 9 Vodopis širšího území zájmového areálu

Zdroj: http://heis.vuv.cz/

Vodní tok Vrchlice protékající Kutnou Horou pramení 1,5 km západně od Zdeslavic ve výšce 487 m n. m. a ústí zleva do Klejnárky u Nových Dvorů v 207 m n. m. Plocha povodí je 133,0 km2, délka toku 29,3 km, průměrný průtok v ústí činí 0,53 m3/s.

Jedná se o vodohospodářsky významný tok s dvěma vodními nádržemi – Vrchlice a Velký rybník.

V následující tabulce jsou uvedeny průměrné hodnoty vybraných ukazatelů jakosti vody ve Vrchlici v odběrovém profilu Malín za období 2004 – 2005 v říčním kilometru 0, 79.



53

Tab. č. 26 Jakost vody ve Vrchlici v odběrovém profilu Malín

ukazatel jednotka průměr imisní limity

třída jakosti

teplota vody °C 10,7 25 reakce vody 7,9 6 - 8 elektrolytická konduktivita mS/m 78,5 III. biochemická spotřeba kyslíku BSK-5 mg/l 4,7 6 III. chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg/l 22,9 35 III. amoniakální dusík mg/l 0,63 0.5 III. dusičnanový dusík mg/l 6,9 7 III. celkový fosfor mg/l 0,34 0.15 IV.

Zdroj: Povodí Labe, státní podnik, 2007. www.heis.vuv.cz/isvs

Imisní limity jsou dané nařízením vlády č. 61/2003 Sb. Třída jakosti vody je dle ČSN 75 7221 (říjen 1998).

Podle ČSN 757221 a ukazatelů uvedených v tabulce č. 26 se jedná o znečištěnou až silně znečištěnou vodu (třída III. – IV.). To je dáno především faktem, že sledovaný profil se nachází pod Kutnou Horou a tedy je ovlivněn vypouštěnými odpadními vodami.

Třída III – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému.

Třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému.

Záměr neleží v žádné kategorii zátopových území.

Podzemní voda Dotčená lokalita se vyznačuje vysokou hladinou spodní vody, která dosahuje místy úrovně

0,8 m pod úrovní terénu. V prostoru celé lokality (tzn. i navazujících objektů A, B, C, D) byla ke dni 7. 4. 2006 zakleslá ustálená hladina podzemní vody v hloubkách 0,34 – 4,05 m pod terénem. Maximální hloubka zaklesnutí ustálené hladiny podzemní vody byla zaznamenána v prostoru okolo budoucích objektů B1 a B2, minimální hloubka pak v prostoru polyfunkčního objektu.

Zvýšená hladina podzemní vody může znamenat komplikace při zemních i stavebních pracech. Dle dostupných informací se to týká především projektovaných liniových stavebních objektů (inženýrské sítě), které budou vedeny přes nejníže situovanou část lokality.

Z tohoto důvodu budou přijata technická opatření, aby byla zaručena jak bezpečnost pracujících osob, tak proveditelnost výkopů.

Výkopy se doporučují otvírat za pomocí posuvného segmentovaného ocelového pažení a bude z nich třeba po celou dobu stavebních prací kontinuálně odčerpávat přitékající podzemní vodu.

Přítoky podzemních vod do takto otevřených kratších částí výkopů lze podle průběhu sondážních prací a rychlosti nástupu hladin odhadnout v řádu desítek až jednotek l/s.

CHOPAV Zájmové území neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod.



54

PHO Záměrem nebude dotčeno PHO.

3. Půda

Stručná charakteristika půd širšího okolí zájmového území V širším okolí zájmového území, respektive v Českobrodském bioreginu převažují

černozemě, na západě karbonátové, na východě hnědozemní, které jižněji předcházejí do hnědozemí. Na jílovitých břidlicích paleozoika se vyvinuly těžké oglejené hnědozemě, lokálně až pelitické černozemě. Ostrůvkovitě na vápnitých horninách křídy jsou zastoupeny pararendziny a místně rendziny; na pískovcích a štěrkopíscích se lokálně vyvinuly chudé kambizemě. Na výchozech tvrdých hornin předkřídového podloží převažují kambizemě slabě nasycené, ojediněle se objevují i rankery. (Culek, 1995)

Vlastní zájmové území Podle výpisu z Katastru nemovitostí je pozemek dotčený záměrem zařazen jako druh

zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha a zahrada a nalézá se v ochranném pásmu městské památkové rezervace.

Realizace záměru si vyžádá zábor ZPF v rozsahu uvedeném v kap. B.II.1 Půda. Záměrem nedojde k dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Širší okolí záměru v současnosti tvoří především zpevněné plochy, komunikace a zástavba.

V důsledku hojně probíhající stavební činností byl v minulosti původní půdní pokryv téměř zcela zlikvidován a v území se dnes hojně nachází antropogenní navážky. Mocnosti navážek kolísají v rozmezí cca 2,2 m až po cca 4,4 m.

Při stavebních pracech je třeba postupovat tak, aby nedošlo dodatečně k lokálnímu znečištění horninového prostředí.

Vzhledem k heterogenní skladbě materiálu navážek nelze jednoznačně určit hodnotu koeficientu filtrace deponovaného materiálu. Orientačně je však možno na základě odhadu průměrného zastoupení rozhodujících složek navážkového materiálu a nižsího stupně jejich konsolidace kvalifikovaně odhadnout hodnotu kf v řádu cca 10-5 až 10-6 m/s.

4. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry

Geomorfologie území Zájmové území lze zařadit do těchto vyšších geomorfologických celků: Provincie Česká Vysočina Soustava (subprovincie) Česko - moravská Oblast Českomoravská vrchovina Celek Hornosázavská pahorkatina Podcelek Kutnohorská plošina Okrsek Malešovská pahorkatina



55

Podle dosud platného geomorfologického členění, které uvádí Demek et al. (1987), se studovaná oblast nachází v Hornosázavské pahorkatině, v jejím podcelku Kutnohorská plošina a okrsku Malešovská pahorkatina.

Reliéf Českobrodského bioregionu má charakter tabule ukloněné od jihu k severozápadu až k severovýchodu. Plochý povrch zpestřují četná malá, výrazně zaříznutá, ale jen 20 – 50 m hluboká údolí, směřující z vyšší pahorkatiny směrem k Vltavě a Labi, tj. zhruba k severu. Nejvýraznějším údolím je asi 50 m hluboká kaňon Vrchlice nad Kutnou Horou.

Kutnohorská plošina má charakter ploché pahorkatiny s erozně denudačním povrchem na krystaliniku. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 208 m n. m. (Vrchlice u Malína) po 356 m n. m. (Kuklík).

Území je ukloněno k severovýchodu až východu, severní část Kaňkovských vrchů k severu. Na severu území tvoří řada vrchů (Kaňk, Sukov, Kuklík, Miskovický vrch, Vysoká) horizont města. Pro Kutnohorskou plošinu jsou charakteristická hluboká zaříznutá údolí vodních toků, v řešeném území je to údolí Vrchlice a Bylanky.

V území je patrný výrazný vliv člověka na reliéf. Množství materiálu z důlní činnosti, poklesy z poddolování přetvořilo výrazně vzhled původního přírodního reliéfu. Výrazné jsou haldy na Kaňku, Kuklíku, na Rovinách. Při sondách a jiných zemních pracích byly zjištěny rozdíly mezi dnešní a původní úrovní terénu až 5 m.

Geologické poměry Z geologického hlediska náleží širší okolí zájmového území k české křídové pánvi, z jejíhož

podloží směrem k jihu vystupují horniny starších útvarů – u Kutné Hory kutnohorské krystalinikum, zastoupené především ortorulami. Tyto starší útvary překrývají od severu pískovce a slínovce cenomanu a spodního turonu, které k jihu vyznívají v podobě různě velkých ostrůvků. Při vyvýšeninách tvořených tvrdými podložními horninami, zejména ortorulami, jsou vyvinuty křídové příbojové facie v podobě písčitých vápenců a brekcií. Zvláštní vývoj vykazuje kutnohorský záliv, kde na větším prostoru vystupují organodetritické vápence s krasovými jevy. Značný rozsah mají pokryvy spraší, humolity prakticky chybějí.

Obr. č. 10 Geologické poměry území

Zdroj: Mapový server České geologické služby Legenda k obrázku č. 10: 3 fluviální hlíny, hlinité písky a sedimenty vodních nádrží 9 spraše a sprašové hlíny (svrchní pleistocén – würm)



56

19 fluviální písky, štěrkovité písky až písčité štěrky (střední pleistocén – mindel) 25 slínovce, obvykle spongilitické, vápnité jílovce

Hydrogeologické poměry Zájmové území spadá do hydrogeologického rajónu 6531 – Kutnohorské krystalinikum. Je tvořeno horninami krystalinika, proterozoika a paleozoika tvořené převážně metamorfity.

Hladina podzemní vody je volná s puklinovou propustností a nízkou transmisivitou T < 1.10-4 m2/s. Mineralizace podzemní vody je v rozmezí 0,3 – 1 g/l a náleží k chemickému typu Ca – Mg – HCO3 – SO4.

Obr. č. 11 Hydrogeologické poměry území

Zdroj: Mapový server České geologické služby

Legenda k obr. č. 11

Zdroj: Mapový server České geologické služby 10 průlinovo – puklinový kolektor perucko – korycanského souvrství 19 vody málo vhodné nebo nevhodné (vody III. kategorie) 25 - 28 hydrogeologické vrty (do 0,1; 0,1 – 1; 1 – 10, nad 10 l/s m)

5. Horninové prostředí a přírodní zdroje

Kutná Hora bývala hornickým městem bohatá na stříbrné rudy.

Zpracování stříbra v okolí Kutné Hory je doloženo již v 10. století v Malíně, kdy se na hradišti Slavníkovců přibližně v letech 981 – 995 razili stříbré denáry.

Založení města je datováno k počátkům dolování ve 13. stol., kdy dochází ke zvýšené poptávce po drahých kovech jako prostředcích směny. V důsledku toho se v zemi rozšířila rozsáhlá prospektorská činnost.



57

I když celá řada památek po využívání nerostného bohatství zmizela, zůstaly staré hlušinové a struskové odvaly, které se dochovaly především na tzv. Staročeském pásmu na Kaňku. Mezi odvaly či v jejich středu jsou nápadné až 10 m hluboké propadliny, zbytky po zabořených starých šachtách. Dalšími významnými svědky dřívější hornické aktivity jsou štoly v kouzelném okolí Vrchlice, častý cíl sběratelů minerálů.

Prakticky celé město a jeho šiší okolí je poddolované. Dílčí poddolovaná lokalita se rovněž nalézá i při západní hranici záměru.

Ná následujícím obrázku jsou patrná dvě chráněná ložisková území nacházející se cca 2 km severním směrem od plánované obytné výstavby. Jsou jimi Kaňk (č. ložiska 740006000 a Sedlec u Kutné Hory (č. ložiska 712680000).

Obr. č. 12 Chráněná ložisková území

www. geoportal. cenia. cz

6. Flóra

Biogeografické členění Zájmové území se z hlediska biogeografického členění ČR nachází v Českobrodském

bioregionu 1.5. (Culek, 1996). Bioregion leží uprostřed středních Čech, zabírá přibližně Českobrodskou tabuli a tvoří úpatí

Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými

ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními společenstvy. Převažuje slabě teplomilná biota 2. (bukovo – dubového) vegetačního stupně, v jihozápadní části bioregionu biota 3. (dubovo – bukového) vegetačního stupně. Biodiverzita je podprůměrná, exklávních a mezních prvků je velmi málo.

Flóra vlastního bioregionu je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny, kterou reprezentuje např. sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides rananculoides). Charakteristické jsou druhy těžších půd, zčásti i kontinentálně laděné, např. srpice barvířská (Serratula tinctoria), mochna bílá (Potentilla alba), ostřice stinná (Carex umbrosa), přeslička obrovská (Equisetum telmateia).

Fytogeografické členění Zájmové území leží na rozhraní fytogeografické oblasti termofytika a mezofytika (Skalický in

Hejný et Slavík, 1988). Přesněji na rozhraní dvou okresů, a to Střední Polabí a Kutnohorská pahorkatina.



58

Potenciální přirozená vegetace Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová, 1998) představuje matrici širšího

okolí zájmového území černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Základem této jednotky jsou stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním a habrem, s častou příměsí lípy, dubu letního a stanovištně náročnějších listnáčů. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny, méně často trávy.

Kategorizace území podle Katalogu biotopů ČR Přítomné biotopy byly vyhodnoceny podle Katalogu biotopů ČR (editor Chytrý a kol., 2000). Dle metodiky mapování biotopů lze dotčené území zařadit jako X1 – Urbanizovaná území.

Jedná se o zastavěné části měst a vesnic nebo průmyslových a zemědělských objektů, včetně ruderální bylinné vegetace, parků, stromořadí, menších lesíků a křovin na volných plochách mezi zástavbou.

Aktuální vegetace Byliny Zájmové území se nachází v prostředí člověkem zcela pozměněném. Dotčeny budou

neudržované pozemky, na nichž se vyskytuje vegetace s hojným zastoupením ruderálních a nitrofilních druhů.

V rámci orientačního botanického průzkumu byly nalezeny běžné a ruderální druhy rostlin, které jsou vypsány v následující tabulce.

Tab. č. 27 Identifikované byliny

Druh latinsky česky

Achillea millefolium L. sedmikráska chudobka Alchemilla vulgaris L. řebříček obecný Arctium sp. lopuch Armoracia rusticana G., M. et Sch. křen selský Arthemisia vulgaris L. pelyněk černobýl Atriplex sp. lebeda Berteroa incana (L.) DC. šedivka šedá Capsela bursa-pastoris (L.) Medik kokoška pastuší tobolka Cichorium intybus L. čekanka obecná Convolvulus arvensis L. svlačec rolní Dactylis glomerata L. srha říznačka Datura L. durman Galium album Miller svízel bílý Chelidonium majus L. vlaštovičník větší Chenopodium hybridum L. merlík zvrhlý Lamium album L. hluchavka bílá Plantago lanceolata L. jitrocel kopinatý Plantago major L. jitrocel větší Poa annua L. lipnice roční Potentilla reptans L. mochna plazivá Rumex sp. šťovík Stellaria L. ptačinec Tanacetum vulgare L. vratič obecný Taraxacum sp. pampeliška Thlaspi arvense L. penízek rolní Triforium dubium SIBTH. jetel pochybný



59

Druh latinsky česky

Trifolium pratense L. jetel luční Tussilago L. podběl Urtica urens L. kopřiva žahavka Vicia angustifolia L. vikev úzkolistá Veronica hederifolia L. rozrazil břečťanolistý Urtica dioica L. kopřiva dvoudomá

Dřeviny

Pro hodnocení dřevin byl zpracován samostatný Dendrologický průzkum (Ing. Turba, říjen 2006).

Na řešené ploše se nachází především vzrostlé stromy břízy bělokoré (Betula pendula ROTH.). Stav těchto dřevin je dobrý vzhledem k příznivým podmínkám vyšší hladiny podzemní vody. Dále se nachází na inventarizovaném území mladé výsadby kultivarů trnovníku akátu s kulovitou korunou (Robinia pseudoacacia ‚Umbraculifera‘). Tyto dřeviny jsou vysázeny v aleji, která lemuje současné parkoviště Městského úřadu. U těchto dřevin se projevuje částečné zastínění vzrostlými břízami. Zbylé dřeviny představují: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.) v blízkosti ulice Benešova a solitérní vrba jíva (Salix caprea L.) ve východní části řešeného území.

Celkově bylo na daném území 23 kusů solitérních dřevin: 13 exemplářů kultivarů trnovníku akátu s kulovitou korunou (Robinia pseudoacacia ‚Umbraculifera‘) (1 – 13), 8 exemplářů břízy bělokoré (Betula pendula ROTH.) (14 – 18, 20 – 22) a po jednom exepláři jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.) (19) a vrby jívy (Salix caprea L.) (23).

Návrh dřevin ke kácení Z hlediska střetu s plánovanou výstavbou či v důsledku špatného zdravotního stavu jsou

navrženy ke kácení tyto dřeviny: bříza bělokorá (Betula pendula ROTH.) – 5 ks (invent. číslo/obvod kmene (cm): 17/128, 18/135, 20/180, 21/179, 22/47), trnovník akát (Robinia pseudoacacia‚Umbraculifera‘) (invent. číslo/obvod kmene (cm): 12/14) – špatný zdravotní stav dřeviny – 1 ks.

K přesadbě jsou navrženy stávající mladé výsadby trnovníku akátu – 9 ks. Ponechávány budou 3 ks břízy bělokoré, 1 ks jasanu ztepilého podél ulice Benešova a 3 ks trnovníku akátu u stávajícího parkoviště v jižní části řešeného území.

V rámci žádosti o povolení ke kácení bude doložen dendrologický průzkum s oceněním dřevin.

Výše uvedené dřeviny jsou zakresleny ve výkresu Dendrologický průzkum – situace dřevin (viz kap. F Dopňující údaje).

Zahradně – architektonické úpravy Návrh zahradně - architektonických úprav vychází z architektonicko - urbanistického řešení

území. V tomto návrhu byly vymezeny plochy pro zeleň. Parkovací stání budou doplněna o výsadby stromů. Šíře plochy rostlého terénu pro výsadbu stromů s podsadbou půdopokryvných keřů je navržena minimálně 1m (1,2 m – 2 m). Vysazené stromy mají tak dostatečnou vegetační plochu pro jejich zdárný růst.



60

V místech, kde jsou navrženy lampy veřejného osvětlení budou vysazeny pouze keřové porosty.

Druhově se bude jednat o tyto dřeviny či jejich kultivary: javor mléč (Acer platanoides‚ Cleveland‘), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ‚Jaspidea‘), jeřáb muk (Sorbus aria ‚Magnifica‘), event. javor babyka (Acer campestre ‚Elsrijk‘) a další.

Z půdopokryvných keřů pak zde budou vysazeny např.: korunatka klaná (Stephanandra incisa ‚Crispa‘), pámelník Chenaultův (Symphoricarpos chenaultii ‚Hancock‘), půdopokryvný tis (Taxus baccata ‚Repandens‘), zimolez (Lonicera pileata), brčál menší (Vinca minor), dřišťál bělostný (Berberis candidula), třezalka kalíškatá (Hypericum calycinum) a další.

Druhově budou v této části vysázeny tyto keře: mochna křovitá (Potentilla fruticosa cv.), dřišťály (Berberis sp.), tavolníky (Spiraea vanhouttei, Spiraea japonica, Spiraea bumalda a další), svídy (Cornus sp.) a další. Ze stromů zde budou vysazeny např.: dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus betulus), a další – tedy stromy odpovídající druhovou skladbou přirozenému stanovišti řešené lokality.

Čtvercová plocha vymezená parkovišti v jižní části řešené lokality je navržena jako vodní plocha s doplňkem odpočívadla ve formě dřevěného mola nad touto plochou. Odpočívadlo bude od okolních ploch vymezeno tvarovaným živým plotem s výsadbou kultivarů trnovníků akátu s kulovitou korunou. Tato plocha bude sloužit též jako průchod pro chodce z navrhovaných ploch směrem k objektu městského úřadu.

Dětské hřiště (u objektů E1, E2) je navrženo pro děti předškolního věku. Budou se zde vyskytovat herní prvky na pružině, přelézadla a pískoviště. V blízkosti dětského hřiště nebudou vysazovány jedovaté keře a keře s trny či ostny.

Technologie založení, požadavky na rostlinný materiál Před stavební činností a při stavební činnosti budou dodržovány normy ochrany dřevin

a ploch pro vegetaci při stavební činnosti. Rostlinný materiál bude splňovat podmínky oborových norem pro školkařský materiál.

Dodržovány budou normy ČSN DIN 18 915 Sadovnictví a krajinářství – Práce s půdou, ČSN DIN 18 916 Sadovnictví a krajinářství – Výsadby rostlin.

Vzrostlé (alejové) dřeviny budou o velikosti min. 12 - 14 cm obvodu kmínku s balem, budou mít pravidelné zavětvení koruny typické pro daný druh dřeviny.

V místech kde může dojít ke kolizi s ochrannými pásmy sítí technického vybavení, či v blízkosti navrhovaných komunikací bude provedena ve výsadbové míse vzrostlých dřevin instalace protikořenové fólie (např. Rootcontrol, či Racibloc).

Plochy trávníku budou založeny výsevem. Složení směsi bude odpovídat stanovištním podmínkám. Směs bude určena jako směs pro rekreační účely – tj, s vyšším procentem jílku vytrvalého (Lolium perenne). Dodržována bude norma ČSN DIN 18917 Zakládání trávníků.

výsadba vzrostlých stromů ...................................................................................... 97 ks (z toho 4 ks mimo řešené území, 9 ks přesazovaných stávajících dřevin) plochy záhonových výsadeb keřů ............................................................................ 1737 m2 plochy trávníku ........................................................................................................ 3102 m2 vodní plochy ............................................................................................................ 450 m2 dětské hřiště ............................................................................................................. 66 m2 plochy soukromých zahrad ...................................................................................... 1125 m2



61

Celková plocha zeleně............................................................................................ 6480 m2

Shrnutí Při botanickém průzkumu byla věnována pozornost nejen podrobnému výčtu rostlinných

druhů nalezených v území, ale i popisu daného území v širších souvislostech. Pro sledovanou lokalitu je typické značné ovlivnění antropogenní činností. Vegetace je

tvořena především ruderálními bylinami bez větší floristické hodnoty a skupinami stromů a keřů bez jakékoliv pěstitelské údržby. Dle katalogu biotopů lze území klasifikovat jako X1 – URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ.

Na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny žádné zvláště chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 359/1992 Sb. v platném znění. Nebyla zjištěna ani přítomnost ohrožených druhů rostlin uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (ed. Procházka, 2001).

Lze konstatovat, že dotčená lokalita není z botanického hlediska nikterak významná, vyskytují se zde běžné, hojně zastoupené druhy rostlin s významným zastoupením ruderálních bylin i běžné druhy dřevin.

Celkem bylo hodnoceno 23 dřevin, z nichž 6 je navrženo ke kácení, 9 ks přesadbě a 8 ks bude ponecháno na svém místě. Ke kácení dřevin bude uplatněna žádost o povolení ke kácení současně s doložením dendrologického průzkumu s ohodnocením dřevin, projektu sadových úprav a situace s vyznačením stromů, které se mají kácet.

Realizací záměru nebude dotčeno z floristického hlediska cenné území. Závěrem tedy lze konstatovat, že na základě všech výše uvedených skutečností je záměr z botanického hlediska akceptovatelný.

7. Fauna

Biogeografické členění Fauna Českobrodského bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními

vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá, kobylka Leptophyes punctatissima). Převládá otevřená kulturní step (havran polní), do níž jsou vmezeřeny nepatrné zbytky xerotermních společenstev (z měkkýšů např. trojzubka stepní). Do lesnatých stanovišť v mělkých údolích pronikají např. slimáčník táhlý, břehovými porosty podél vod moudivláček lužní. Vodní toky bioregionu mají charakter potoků a menších říček, náleží do pstruhového, na dolních tocích lipanového pásma. Zastoupeny jsou i stojaté vody rybníků a malých nádrží s typickou faunou.

Zoogeografické členění Podle zoogeografického členění Mařana se řešené území nachází v obvodu středočeských

nížin a pahorkatin. Zelený (1972) zařazuje řešené území do faunistického okresu 12 – Středočeská pahorkatina.

Aktuální fauna zájmového území Člověkem intenzivně využívané území prakticky vylučuje možnost osídlení území

náročnějšími druhy živočichů. Území v prostoru záměru je v současné době osídleno běžnými druhy živočichů žijícími ve městě.



62

V zájmovém území se vyskytují běžné druhy ptáků typické pro městské prostředí, např. kos černý (Turdus merula), sýkora modřinka (Parus caeruleus), vrabec domácí (Paser domesticus), sýkora koňadra (Parus major), holub domácí (Columba palumbus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a hrdlička divoká (Streptopelia turtur).

Zjištěné druhy hmyzu odpovídají typickému složení příměstské či městské entomofauny a nejsou ničím výjimečné. Ze savců lze usuzovat na výskyt hlodavců jako myš domácí (Mus musculus), potkan (Ratus norvergicus) a hmyzožravců – krtek (Talpa europea) a ježek západní (Erinaceus europaeus). Dále je území poznamenáno predačním tlakem synantropních druhů živočichů – domácích koček a psů.

Z faunistického hlediska není lokalita ničím výjimečná a není proto nutné ji z tohoto důvodu chránit.

8. Krajinný ráz a charakter městské části Posuzovaná lokalita je součástí městského osídlení Kutné Hory. Širší okolí plánované obytné

výstavby tvoří území s vysokým stupněm urbanizace a ovlivnění antropogenní činností. Město má bohatou historii a díky nalezištím stříbrných rud bylo i finančním centrem českého státu.

Původní přírodní prostředí bylo člověkem v průběhu staletí zcela přeměněno. Nelze tedy v pravém slova smyslu hovořit o krajině, ale spíše o charakteru městské části.

Samotné zájmové území je možno charakterizovat jako typickou kulturní krajinu, silně ovlivněnou člověkem. Současná hodnota krajinného rázu nebude nijak snížena a záměr bude nenásilně začleněn do stávající zástavby.

9. Kulturní památky a hmotný majetek

Kulturní památky V zájmovém území se nenacházejí žádné architektonické, historické ani kulturní památky. Řešené území určené pro obytnou výstavbu se nachází v ochranném pásmu městské

památkové rezervace, která byla vyhlášena roku 1961. Historické centrum Městské památkové rezervace je spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem

Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsáno roku 1995 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.

Na seznamu Národního památkového ústavu jsou zapsány následující Městské památkové rezervace, NKP a Světové kulturní dědictví.

Tab. č. 28 NKP, Městské památkové rezervace, Světové kulturní dědictví rejst. kód typ ochrany název od roku

1005 RM Městské památkové rezervace Kutná Hora 1961

186 NP Národní kulturní památky Kutná Hora, areál chrámu sv. Barbory 1995

2 DS Světové kulturní dědictví Kutná Hora, důlní díla a část historického jádra města s chrámem sv. Barbory

1995

119 NP Národní kulturní památky Kutná Hora, Vlašský dvůr 1962

Zdroj: Národní památkový ústav



63

Dále je na seznamu Národního památkového ústavu zapsáno nespočet nemovitých kulturních památek. Mezi ně patří velké množství měšťanských a rodinných domů.

Dalšími jsou:

− Kostel Matky boží/P. Marie − Kostel sv. Barbory − Kostel sv. Jakuba − Kostel sv. Jana Nepomuckého − Městské opevnění − Park − Socha sv. Anny a socha sv. Václava − Morový sloup − Pomník Karla Havlíčka Borovského − Pomník národního odboje a pomník obětem I. světové války − Kašna Rejskova − Schodiště se zdí a sochou sv. jana Křtitele − Rudný důl − Děkanství – arciděkanství voršilek − Palác Hrádek − Kolej jezuitská V blízkosti záměru se nachází kulturní památka „areál pivovaru Lorec - stř. trakt budovy“,

která byla vyhlášena roku 1964.

Hmotný majetek Realizací záměru dojde k zásahu do hmotného majetku. V řešeném území se v současné době

nacházejí skleníky (parc. č. 2144/1, 2142) a torza nízkopodlažních hal (parč. č. 2136/4), které je nutno před započetím stavebních prací demontovat.

10. Počáteční akustická situace Dominantní vliv na stávající akustickou situaci území má doprava na komunikacích

v zájmovém území. Jedná se především o ulici Benešova, kde se stávající intenzity dopravy pohybují okolo 10 700 vozidel /24 hod.

Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá významný nárůst intenzit dopravy v letech 2007 – 2010 na dotčené komunikaci Benešova, lze očekávat, že i počáteční a výhledová akustická situace (podrobněji viz. kap. D.I.4 Vlivy na akustickou situaci) v zájmovém území bude obdobná.



64

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

1. Vlivy na obyvatelstvo

1.1 Sociální a ekonomické vlivy Přínosem výstavby bytového souboru s moderními prvky bude zvýšení nabídky bytů v Kutné

Hoře a rovněž zkvalitní stávající standard bydlení. Výstavba záměru bude zdrojem práce pro stavební, projekční a dopravní firmy. Přesný počet

nových pracovních míst ve fázi realizace stavby bude záviset na dodavateli stavby, který bude určen ve výběrovém řízení.

1.2 Narušení faktorů pohody V souvislosti s výstavbou a provozem záměru může dojít k potenciálnímu ovlivnění

především těchto faktorů, které mají vliv na pohodu obyvatel: • zvýšení hladiny akustického tlaku, • zvýšení znečištění ovzduší, • snížení úrovně denního osvětlení a proslunění okolních objektů.

Výše uvedené faktory jsou podrobně rozebrány v samostatných kapitolách D.1.3, D.1.4 a D.1.5.

Období výstavby záměru (celkem cca 2 roky) bude z hlediska faktoru pohody po přechodnou dobu zatěžující. Narušení faktoru pohody ve fázi výstavby je možné očekávat především v souvislosti s dopravou materiálu na stavbu, odvozem zemin a hlukem ze stavební činnosti.

Je možné, že v etapě výstavby dojde k narušení faktorů pohody obyvatelstva trvale bydlícího v zájmovém území. Může docházet k vyššímu výskytu a pocitům rozmrzelosti, a to především v době zemních prací. Tato etapa je však přechodná a relativně krátká.

Provozem záměru nebude docházet k překračování limitních hodnot čistoty ovzduší u žádného ze sledovaných polutantů.

Přínos samotného záměru realizace bytového areálu v Kutné Hoře na celkovou akustickou situaci v ulici Benešova je zcela zanedbatelný.

Vlivem stavby dojde částečně k ovlivnění oslunění rodinného domu na parcele č.2137 v k.ú. Kutná Hora i její zahrady. Toto snížení by však nemělo být v rozporu s požadavky ČSN 73 4301.

2. Vlivy na zdraví obyvatel Vzhledem k charakteru oznámení zpracovaného dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb.

v platném znění je provedeno stručné posouzení vlivů záměru na zdraví obyvatel zpracovatelským týmem předkládaného oznámení.



65

V oznámení byly jako základní vstupní údaje použity údaje o intenzitě dopravy související s posuzovaným záměrem v daném území. Na základě výše uvedených údajů pak bylo pomocí standardních matematických modelů vypočteno znečištění ovzduší a hluková zátěž. Z těchto informací se pak odvozovala rizika a vlivy na zdraví obyvatel.

2.1 Hluk - vlivy na zdraví obyvatel Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo

funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. V zemích EU a ostatních vyspělých zemích představuje hluková zátěž prostředí velmi významný rizikový faktor, kterému je vystaveno značné procento populace. Za dostatečně prokázané obecné nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu v pracovním prostředí, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé ovlivnění spánku. Omezené důkazy jsou např. u vlivů na imunitní a hormonální systém, vlivů na mentální zdraví.

Působení hluku v prostředí je ovšem nutné posuzovat i například z hlediska možnosti ztížené komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěžování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí.

WHO proto vychází při doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu lidí především ze současných poznatků o nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řečí, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku v nočním období. Proto jsou i v naší legislativě, konkrétně v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací taxativně specifikovány limitní hladiny pro venkovní i vnitřní prostory a právě tyto limity jsou hodnotami, při jejichž překračování by mohlo docházet k výše uvedeným vlivům na populaci. Je nutné si uvědomit, že při stanovování rizika možného ovlivnění populace nadměrným hlukem, by bylo nutné vycházet především z celkové dlouhodobé zátěže populace v průběhu dne, tzn. z její zátěže v pracovním i mimo pracovním prostředí.

Souhrnně lze dle zmíněného dokumentu WHO současné poznatky o nepříznivých účincích hluku na lidské zdraví a pohodu lidí stručně charakterizovat takto:

Poškození sluchového aparátu je dostatečně prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši ekvivalentní hladiny akustického tlaku A a doby trvání (v letech) expozice. Riziko sluchového postižení však existuje i u hluku v mimopracovním prostředí při různých činnostech spojených s vyšší hlukovou zátěží. Z fyziologického hlediska jsou známkou poškození morfologické a funkční změny sluchových buněk vnitřního ucha.

Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 95 % exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani při celoživotní expozici hluku v životním prostředí a aktivitách ve volném čase do hodnoty 24 hodinové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,24h = 70 dB. Nelze však zcela vyloučit možnost, že by již při této úrovni hlukové expozice mohlo dojít k malému sluchové poškození u citlivých skupin populace, jako jsou děti, nebo osoby současně exponované i vibracemi nebo ototoxickými léky či chemikáliemi.

Zhoršení komunikace řečí v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k iritaci a pocitům nespokojenosti. Může však vést i k překrývání důležitých signálů, jako je domovní zvonek, telefon, alarm. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči.

Pro dostatečné vnímání složitějších zpráv (cizí řeč, výuka, telefonická konverzace) by rozdíl mezi hladinou pozadí a hladinou vnímané řeči měl být nejméně 15 dB.



66

Nepříznivé ovlivnění spánku se prokazatelně projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, redukcí REM fáze spánku. Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, změnám dýchání. Efekt narušeného spánku se projevuje i následující den např. zhoršeným subjektivním hodnocením kvality spánku, rozmrzelostí, zhoršenou náladou, snížením výkonu, bolestmi hlavy nebo zvýšenou únavností. Objektivně bylo prokázáno i zvýšení spotřeby sedativ a léků na spaní. Senzitivní skupinou populace jsou starší lidé, osoby pracující na směny, lidé s funkčními a mentálními poruchami, osoby s potížemi se spaním.

K narušení spánku vede jak ustálený, tak i proměnný hluk. Objektivní příznaky narušení spánku při ustáleném hluku v interiéru se začínají objevovat od hladin akustického tlaku A LAeq = 30 dB. Subjektivní kvalita spánku nebyla zhoršena při venkovním hluku pod ekvivalentní hladinou akustického tlaku A pro noc 40 dB. Nálada a výkonnost následující den nebyla ovlivněna při hodnotách venkovních hladin akustického tlaku A do 60 dB.

Podle doporučení WHO by noční ekvivalentní hladina akustického tlaku A neměla v okolí domů přesáhnout 45 dB, přičemž se předpokládá pokles hladiny akustického tlaku A o 15 dB při přenosu venkovního hluku do místnosti zčásti otevřeným oknem. Maximální hodnoty tohoto přeneseného hluku by pak neměly uvnitř místností přesáhnout LAmax = 45 dB, resp. 60 dB venku, závisí ovšem i na počtu jednotlivých hlukových událostí. Pro senzitivní osoby by pak tyto hodnoty hladin akustického tlaku měly být ještě nižší.

Ovlivnění kardiovaskulárního systému a psychofyziologické účinky hluku byly prokázány v řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů. Naznačují, že účinky hluku mohou být jak přechodné v podobě zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce, tak i trvalé ve formě hypertenze a ischemické choroby srdeční.

Nejnižší 24 hodinová ekvivalentní hladina akustického tlaku A s efektem na ICHS v epidemiologických studiích byla 70 dB. Všeobecným závěrem je, že kardiovaskulární účinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí o ekvivalentní hladině ak. tlaku A LAeq,24h v rozmezí 65 - 70 dB a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. Avšak tato asociace je slabá a je poněkud silnější pro ICHS než pro hypertenzi. Nicméně i toto malé riziko je potencionálně závažné vzhledem k velkému počtu takto exponovaných osob.

Pozorování dalších účinků hlukové expozice, jako jsou změny v hladině stresových hormonů, změny imunitního systému nebo zvýšená motilita gastrointestinálního traktu nejsou dostatečně průkazná a konzistentní k tomu, aby mohla sloužit k hodnocení zdravotních účinků hlukové zátěže.

Podobně nejsou jednoznačné ani výsledky studií zaměřených na vztah hlukové expozice a projevů poruch duševního zdraví. Nepředpokládá se, že by hluk mohl být přímou příčinou duševních nemocí, ale patrně se může podílet na zhoršení jejich symptomů nebo urychlit rozvoj latentních duševních poruch. Souvislosti mezi hlukovou expozicí a účinky na duševní zdraví byly nalezeny u ukazatelů jako je spotřeba léků, výskyt některých psychiatrických symptomů a hospitalizací.

Nepříznivé ovlivnění výkonnosti hlukem bylo zatím sledováno převážně v laboratorních podmínkách u dobrovolníků. Zvláště citlivé na působení zvýšené hlučnosti je plnění úkolů spojených s nároky na paměť, pozornost a komplikované analýzy. V reálných podmínkách byl v závislosti na hluku prokázáno zhoršené osvojování čtení u dětí školního věku v okolí velkých letišť. Jiné studie ovlivnění výkonu při mimopracovních činnostech nejsou k dispozici a nelze tudíž odvozovat limity nebo vztahy expozice a účinku. Obtěžování hlukem vyvolává celou řadu negativních emočních stavů,



67

mezi které patří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, anxiozita, pocity beznaděje nebo vyčerpání.

Při působení hluku zde však kromě fyzikálních vlastností hluku velmi záleží i na řadě neakustických faktorů sociální, psychologické nebo ekonomické povahy. Svoji úlohu zde tak hraje např. vztah ke zdroji hluku, pocit do jaké míry jej člověk může ovlivňovat nebo zda pro něj má nějaký ekonomický význam. Kromě negativních emocí je možné obtěžování hlukem hodnotit i podle nepřímých projevů, jako je zavírání oken, nepoužívání balkónů, stěhování, stížnosti a petice.

Vysoké hladiny hluku vedou i k nepříznivým projevům v sociálním chování, mohou u predisponovaných jedinců zvyšovat agresivitu a redukují přátelské chování a ochotu k pomoci. U všech typů dopravního hluku se procento osob se silnými negativními emocemi začíná zvyšovat při působení hluku od ekvivalentní hladiny akustického tlaku A Ldn = 42 dB. Procento mírně nespokojených osob roste od Ldn = 37 dB.

Dle doporučení WHO je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách ekvivalentní hladinou akustického tlaku A pod 55 dB, nebo mírně obtěžováno při LAeq pod 50 dB. Tam, kde je to možné, a to zejména při novém rozvoji území, by proto měla být základní hladina akustického tlaku A LAeq = 50 dB. Během večera a noci by hladina akustického tlaku měla být o 5 - 10 dB nižší, nežli ve dne.

Vztah mezi hlučností a výskytem ukazatelů zdravotního stavu u obyvatel ČR je sledován v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí. Výsledky potvrzují úzkou závislost ukazatelů, jako je počet osob obtěžovaných venkovním hlukem, procento osob se špatným spánkem a obtížným usínáním nebo osob používajících denně sedativa zejména na noční ekvivalentní hladině akustického tlaku. Několikrát ověřená je zde i statisticky významná závislost mezi noční LAeq a celkovou nemocností na civilizační choroby. Zpracované grafy v závěrečných zprávách projektu umožňují predikovat zvýšení takto postižených osob v dané lokalitě v závislosti na zvýšení hlučnosti.

Při hodnocení působení hluku na organismus mají nepříznivý vliv spíše projevy nespecifického účinku hluku na organizmus než primární působení na sluchový orgán. Jedná se zde o obecnou odpověď organismu cestou centrální nervové soustavy, vegetativního systému a humorálního řízení řady funkcí organizmu na nadměrnou hlukovou zátěž. Konečné projevy nacházíme v patologii kardiovaskulárního systému, dýchacího systému, centrálního nervového systému, v patologii imunitního systému apod. Dle analýzy dostupných epidemiologických dat, které byly podrobeny kritické analýze (TNO, 1994) je možno definovat kauzální vztah mezi hlukovou expozicí v pracovním eventuelně životním prostředí a postižením sluchového aparátu jako vztah potvrzený v epidemiologických studiích dostatečným důkazem. Kauzalita vlivu expozice hlukové zátěži na sluchovou ztrátou je klasifikována dostatečným důkazem (TNO, 1994).

Vliv hluku na kardiovaskulární aparát studovala celá řada odborníků (Havránek, Cohen, Schulz, Babisch, Manikowski, Šišma a další). Dle analýzy epidemiologických dat (TNO, 1994) je možno definovat kauzální vztah mezi hlukovou expozicí v pracovním eventuelně životním prostředí a postižením kardiovaskulárního aparátu (výskyt hypertenze, ischemické choroby srdeční včetně infarktu myokardu) jako vztah potvrzený v epidemiologických studiích dostatečným důkazem.

Nepříznivé pocity na rušivý vliv hlukové expozice jako jsou vztek, nelibost, diskomfort, nespokojenost, špatného se cítění jsou obvykle pocit'ovány při interferenci hlukové zátěže a aktuální aktivity. Dle analýzy epidemiologických dat (TNO, 1994) je možno definovat kauzální vztah mezi hlukovou expozicí v pracovním, eventuelně životním prostředí a postižením v oblasti psychosociální



68

pohody, eventuelně zvýšené incidence psychiatrických onemocnění (je již méně těsný a lze jej klasifikovat jako omezený důkaz).

Působení hluku na usínání a kvalitu i délku spánku patří k nejzávažnějším systémovým účinkům. Spánek je považován za aktivní zotavovací proces, spánek má význam pro obnovu pracovní schopnosti, zejména ústřední nervové soustavy a je pro organizmus naprostou nutností. Tato oblast byla opět studována celou řadou specialistů (Havránek, Šišma, Griefahn, Martiník). Dle analýzy publikovaných epidemiologických dat (TNO, 1994) je možno definovat kauzální vztah mezi hlukovou expozicí v pracovním eventuelně životním prostředí a postižením v oblasti ovlivnění spánku a jeho kvality (buzení, hloubka spánku, subjektivní kvalita spánku) který je charakterizován jako dostatečný důkaz. Vliv hluku na imunitní a hormonální systém je klasifikován omezenými důkazy.

Dle analýzy publikovaných epidemiologických dat (TNO, 1994) je možno charakterizovat kauzalitu vztahu mezi hlukovou expozicí v pracovním eventuelně životním prostředí a postižením plodu (nižší porodní váha) omezeným důkazem, výskyt vrozených vývojových vad nedostatečným důkazem.

Na základě požadavku holandské vlády byla TNO Institute of Preventive Health Care v Leidenu (Netherland) provedena kritická analýza doposud publikovaných epidemiologických studií zabývajících se hodnocením vztahu expozice hluku a zdravotních projevů. V této souhrnné zprávě je definován vztah dávky a účinku. Vztah dávky a účinku je odvozen pro postižení různých orgánových systémů při různých, ale přesně definovaných hlukových expozicích v životním i v pracovním prostředí.

Tab. č. 27 Hodnoty hluku, pod kterými nebyly u průměrné populace pozorovány nepříznivé zdravotní

projevy (epidemiologické studie - TNO, 1994)

Projev nebyl pozorován pod hodnotou Nepříznivý zdravotní projev Typ prostředí zatížené hlukem Parametr Měřená

hodnota Místo

Sluchová ztráta ŽP LAeg 24 h 70 dB Interiér

ŽP – plod LAeg 8 h méně 85 dB Interiér

Hypertenze ŽP + sil. doprava LAeg 6 – 22 h 70 dB Exteriér

ŽP + let. doprava LAeg 6 – 22 h 70 dB Exteriér

ICHS ŽP + sil. doprava LAeg 6 – 22 h 65 – 70 dB Exteriér

ŽP + let. doprava LAeg 6 – 22 h 65 – 70 dB Exteriér

Porodní váha ŽP + sil. doprava Ldn 62 dB

Rozmrzelost ŽP Ldn 42 dB Exteriér

Ovlivnění spánku – subjektivní kvalita ŽP doba spánku LAeg noc 40 dB Exteriér

Ovlivnění spánku – nálada následující den

ŽP doba spánku LAeg noc méně 60 dB Exteriér

Ovlivnění spánku – výkonnost následující den

ŽP doba spánku LAeg noc méně 60 dB Exteriér

Informace vyplývající ze vztahu dávky a účinku jsou využity v oblasti prevence hluku a to pro stanovení nejvýše přípustných hodnot hluku. Nejvýše přípustné hodnoty hluku v životním prostředí vychází z jednotné strategie. Tento přístup je založen na neškodnosti působící noxy (hluku).

Hygienický limit by měl být takový, aby ani po celoživotní expozici nezpůsobila škodlivina poškození zdraví nebo ovlivnění důležité funkce. Na tomto principu jsou založeny i hygienické



69

normativy nejvýše přípustných hodnot hluku v pracovním i životním prostředí, které jsou obsažené v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Výše uvedené normy jsou ve shodě se zahraničními limity. Nutno však zdůraznit, že i při dodržení hlukových hladin, které jsou požadovány nařízením vlády č. 148/2006 Sb. nebude zajištěna plná ochrana citlivých osob tj. minimálně 3 - 5 % po zdravotní stránce a asi u 15 % osob nezabráníme vzniku pocitu rozmrzelosti z hluku. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A 60 dB ve dne a 50 dB v noci představuje krajní meze pro obytné prostředí sídelních útvarů z hlediska zdravotního.

Hodnocení expozice a charakterizace rizika

Výsledky akustické situace v území reprezentují nejexponovanější objekty ve vztahu k bodovým a liniovým zdrojům. Výstupem hlukové studie jsou denní a noční ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro jednotlivé výpočtové body. Posouzení akustické studie je součástí samostatné přílohy č. 1 tohoto oznámení, kde je vyhodnocen výhledový stav pro rok 2010 porovnáním akustické situace zájmového území bez záměru i se záměrem a je vyhodnocen i samostatný příspěvek záměru.

Dominantní vliv na stávající akustickou situaci území v roce 2007 má doprava na komunikacích v zájmovém území. Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá významný nárůst intenzity dopravy v letech 2007 – 2010 na dotčené komunikaci Benešova, lze očekávat, že počáteční a výhledová situace v roce 2010 (uvažována bez záměru) v zájmovém území bude obdobná.

Ve výhledovém stavu (rok 2010) bez provozu záměru byla akustická situace zájmového území vyhodnocena především z hlediska dominantního zdroje hluku v území, a to dopravy na komunikaci Benešova. Bylo zjištěno, že hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku dosahují v denní době hodnot v intervalu 63,8 – 70,1 dB, přičemž některé hodnoty se nacházejí v pásmu nejistoty pro „starou hlukovou zátěž“ z dopravy na pozemních komunikacích.

Příspěvek provozu záměru bytového areálu v Kutné Hoře na celkovou akustickou situaci v ulici Benešova bude zcela zanedbatelný. Hodnoty příspěvku ekvivalentní hladiny akustického tlaku se budou pohybovat v intervalu 0,2 – 0,3 dB.

Poněkud větší ekvivalentní hladiny akustického tlaku, pohybující se v pásmu nejistoty stanoveného limitu pro hluk z dopravy, lze očekávat v některých místech samotného bytového souboru. V žádném výpočtovém bodě však nedojde k překročení hygienického limitu.

Při kvalitativní charakteristice zdravotních účinků hlukové zátěže na obyvatele stávajících, resp. nově navržených obytných domů v okolí plánované stavby je možné vycházet z tabulky č. 29, ve které jsou znázorněny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky hluku ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku.

Tab. č. 29 Nepříznivé účinky hlukové zátěže

Nepříznivý účinek < 45 dB 45-50 dB 50-55 dB 55-60 dB 60-65 dB 65-70 dB > 70 dB

Kardiovaskulární účinky

Zhoršená komunikace řečí

Pocit obtěžování hlukem

Denní doba – počet výpočtových bodů resp. objektů (stávající chráněná zástavba)

Výhledový rok: 2010 – bez záměru 0 0 0 1 4 3 1



70

Nepříznivý účinek < 45 dB 45-50 dB 50-55 dB 55-60 dB 60-65 dB 65-70 dB > 70 dB

Výhledový rok: 2010 – se záměrem 0 0 0 1 4 3 1

Noční doba – počet výpočtových bodů resp. objektů (stávající chráněná zástavba)

Výhledový rok: 2010 – bez záměru 0 1 4 2 2 0 0

Výhledový rok: 2010 – se záměrem 0 1 3 3 2 0 0

Pro vyhodnocení byl uvažován rok 2010 (jako reprezentativní i pro stávající stav) bez záměru i se záměrem.

Z tabulky je ve vztahu k výše popsaným výsledkům akustické studie zřejmé, že obyvatelé obytné zástavby v zájmové lokalitě (při komunikaci Benešova) budou ve stavu bez a se záměrem vystaveni stejné úrovni hlukové zátěže, která vyvolává pocity obtěžování, ztěžuje komunikaci řečí ve venkovním prostředí a může mít v mírné formě nepříznivý vliv na kardiovaskulární účinky.

Protože hodnocení rizik by mělo být vztahováno zejména na vnitřní chráněný prostor, lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že tato rizika nebudou tolik významná.

2.2 Ovzduší – vlivy na zdraví obyvatel V hodnocení závažnosti nepříznivých vlivů na veřejné zdraví je v posledních letech stále více

využívána metoda hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment). Cílem hodnocení zdravotních rizik je obecně poskytnutí hlubší informace o možném vlivu

nepříznivých faktorů na zdraví a pohodu obyvatel, nežli je možné pouhým srovnáním intenzit jejich výskytu s limitními hodnotami, danými platnými předpisy. Především však u mnoha látek, pro které nejsou stanoveny úřední limity, je metoda hodnocení zdravotních rizik jediným způsobem, jak hodnotit závažnost a přípustnost jejich výskytu v prostředí člověka z hlediska ochrany zdraví.

Je přitom použita metoda hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment), využívající postupy zpracované Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), ze kterých vychází i Metodický pokyn odboru ekologických rizik a monitoringu MŽP ČR k hodnocení rizik č.j. 1138/OER/94, Vyhláška MZ č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka a metodické materiály hygienické služby k hodnocení zdravotních rizik v ČR.

Metoda hodnocení zdravotních rizik je využívaná především při přípravě podkladů ke stanovení přípustných limitů škodlivých látek v prostředí. Je též jediným způsobem, jak z hlediska ochrany zdraví hodnotit expozici lidí látkám, pro které nejsou stanoveny závazné limity jejich výskytu v prostředí.

Standardní postup hodnocení zdravotního rizika zahrnuje čtyři základní etapy: 1/ Identifikace nebezpečnosti - výběr látek k hodnocení a zpracování souhrnu informací

o jejich nebezpečných vlastnostech pro lidské zdraví a podmínkách, za kterých se mohou uplatnit. 2/ Charakterizace nebezpečnosti - stanovení referenčních hodnot, vycházejících ze známého

vztahu dávky a účinku, které dále umožní provést kvantitativní odhad míry rizika. 3/ Hodnocení expozice - zjištění konkrétní míry expozice hodnoceným látkám u dané

populace včetně identifikace zvláště citlivých a ohrožených skupin populace. 4/ Charakterizace rizika – kvalitativní nebo kvantitativní vyjádření podstaty a míry

zdravotního rizika v konkrétním případě exponované populace jako pravděpodobnosti možného zdravotního poškození.



71

Neopomenutelnou součástí hodnocení rizika je analýza nejistot, kterými je každé hodnocení rizika zatíženo a které je třeba vzít do úvahy při posouzení a řízení rizika.

Hodnocení zdravotních rizik v souvislosti s posuzovaným záměrem Z hlediska možných vlivů na obyvatelstvo přichází u posuzovaného záměru „Bytová

výstavba Kutná Hora“ do úvahy především působení imisí látek v ovzduší, jejichž zdrojem je související doprava (parkoviště, pozemní komunikace) a ostatní, v rozptylové studii hodnocené, zdroje znečištění ovzduší, protože při posouzení možných vlivů na zdraví a pohodu obyvatel v okolí uvažovaného záměru je přitom nezbytné zohlednit již současný stav imisní zátěže zájmového území.

Předmětem hodnocení na základě zpracované rozptylové studie je proto možný vliv imisí škodlivin, konkrétně prašného aerosolu frakce PM10, oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého a benzenu.

Podkladem k hodnocení zdravotního rizika imisí je rozptylová studie, která vyhodnocuje modelovým programem SYMOS 97, verze 2003 imisní příspěvky záměru v dané lokalitě. Výpočet imisních koncentrací je proveden pro výchozí stav v roce 2007 a dále pro samotné příspěvky záměru ve výhledovém roce 2010.

Fáze výstavby - Rozsah stavebních a zejména zemních prací lze v daném zájmovém území označit za významný a může též představovat určité časové narušení faktorů pohody v etapě výstavby. Z hlediska vyhodnocení vlivů na ovzduší představuje nejhorší situaci manipulace s prašnými materiály a s vyvolanými přepravními nároky ve fázi zemních prací.

Proto v rámci předkládaného oznámení byla pozornost věnována i vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu z hlediska imisní zátěže v etapě výstavby. Z výsledků výpočtů, které jsou uvedeny v kap. D.1.3 vyplývá, že výše příspěvků k imisní zátěži pro fázi výstavby jsou pro všechny sledované polutanty (NO2, CO, benzen, PM10) minimální a neměly by znamenat významnější ovlivnění zdravotního stavu obyvatel nejbližší obytné zástavby.

Fáze provozu - Dominantními a sledovanými škodlivinami v souvislosti s provozem záměru jsou suspendované částice PM10, oxid dusičitý, oxid uhelnatý a benzen. Tyto polutanty souvisí s emisemi z plošných, liniových a bodových zdrohů souvisejících s dopravou. Plošný zdroj potom představují pojezdy automobilů a emise z parkoviště osobních automobilů. Bodovým zdrojem budou parkovací stání v objektech E1 – E3 a F2.

Zdravotní riziko imisí škodlivých látek v ovzduší – Identifikace a charakterizace

nebezpečnosti Hlavními škodlivinami v rámci předkládaného záměru jsou oxid dusičitý, oxid uhelnatý,

frakce PM10 a benzen.

• Oxid dusičitý (NO2) Oxidy dusíku patří mezi nejvýznamnější škodliviny emitované do ovzduší při spalovacích

procesech. Ve většině případů je emitován převážně oxid dusnatý, který je ve vnějším ovzduší rychle oxidován na oxid dusičitý, který je zdravotně podstatně významnější.

Oxid dusičitý patří mezi významné škodliviny i ve vnitřním ovzduší budov, kde mohou být dosahovány koncentrace významně vyšší, nežli ve vnějším prostředí. Jako zdroj emisí se zde uplatňuje hlavně tabákový kouř a provoz plynových spotřebičů.



72

Oxid dusičitý vykazuje při inhalační expozici významné akutní i chronické zdravotní účinky. Vyvolává dráždění dýchacího traktu, ovlivňuje plicní funkce, snižuje odolnost respiračního traktu k infekčním onemocněním a zvyšuje riziko vyvolání astmatických obtíží.

V současné době nejsou známé žádné zprávy o tom, že by NO2 měl karcinogenní nebo teratogenní účinky. Testy na genotoxicitu vykazují u oxidu dusičitého rozporné výsledky a neumožňují jednoznačný závěr.

Při pokusech u dobrovolníků se akutní účinky na lidské zdraví v podobě zhoršení plicních funkcí a zvýšení dráždivosti dýchacích cest u zdravých osob projevují až při vysoké koncentraci NO2 nad 1880 µg/m3 (1 ppm).

Krátkodobá expozice nižším koncentracím však vyvolává zdravotní účinky u citlivých skupin populace, jako jsou bronchitici a zejména astmatici.

Za hodnotu LOAEL (nejnižší úroveň expozice, při které jsou ještě pozorovány zdravotně nepříznivé účinky) považuje WHO koncentraci kolem 400 µg/m3, která u astmatiků při krátkodobé expozici způsobuje mírné zhoršení plicních funkcí a zvyšuje dráždivost dýchacích cest.

V ČR platí od roku 2002 jako imisní limit pro oxid dusičitý 1hodinová průměrná koncentrace 200 µg/m3 s mezí tolerance 80 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 40 µg/m3 s mezí tolerance 16 µg/m3. Meze tolerance se od roku 2003 plynuje snižují tak, aby v roce 2010 dosáhly nulové hodnoty. Pro sumu oxidů dusíku NOx platí od roku 2002 imisní limit 30 µg/m3 jako průměrná roční koncentrace pro ochranu ekosystémů.

Pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb stanoví Vyhláška MZ č. 6/2002 jako hygienický limit pro oxid dusičitý průměrnou jednohodinovou koncentraci 100 µg/m3.

• Oxid uhelnatý – CO Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez zápachu a chuti, o něco málo lehčí než vzduch. Hlavním

zdrojem emisí CO je nedokonalé spalování, např. v automobilech, průmyslu, teplárnách a spalovnách. Oxid uhelnatý neproniká pokožkou, takže jedinou významnou expoziční cestou je inhalace.

Rychle difunduje přes alveolární, kapilární a placentární membrány. Přibližně 80 - 90 % absorbovaného CO se váže na hemoglobin červených krvinek a vzniká karboxyhemoglobin (COHb). Afinita hemoglobinu k oxidu uhelnatému je 200-250 x vyšší, než ke kyslíku.

Během expozice stabilní koncentraci CO procento COHb nejprve rychle narůstá, po 3 hodinách se začíná vyrovnávat a po 6-8 hodinách expozice dosahuje rovnovážného stavu. Vylučování CO z organismu probíhá podle stejných zákonitostí jako příjem, poločas je v rozsahu 2 - 8 hodin. Proto se často imisní koncentrace a limity pro CO vyjadřují jako osmihodinové klouzavé průměry, neboť tak nejlépe vystihují odpověď lidského organismu a současně při nízké zátěži v běžném prostředí po dosažení rovnovážného stavu mohou sloužit i jako 24 hodinové koncentrace.

Vazba CO s železem hemoglobinu redukuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík a brání uvolňování kyslíku. To je hlavní příčinou tkáňové hypoxie (nedostatku kyslíku) při expozici nízkým koncentracím CO.

Při vyšších koncentracích se zbytek absorbovaného CO váže na další bílkoviny obsahující železo, jako je myoglobin, cytochromoxidáza a cytochrom P-450. Afinita myoglobinu k CO je 30-50x vyšší, než ke kyslíku. Tím dále klesá mezibuněčný transport kyslíku.

Hlavní obavy však vyvolává vliv hypoxie na kardiovaskulární systém u citlivých skupin populace, což jsou zejména pacienti s chronickou anginou pectoris. Objektivní důkazy o zhoršování



73

příznaků anginy pectoris byly získány již od koncentrace COHb 2,9 %. Epidemiologické studie naznačují, že expozice CO z kouření a ze znečištěného ovzduší může přispívat ke kardiovaskulární úmrtnosti a časnému průběhu infarktu myokardu.

Vliv na neurologické funkce v podobě zhoršené koordinace, snížené pozornosti a poznávacích schopností byly prokázány u zdravých mladých lidí při koncentraci COHb nad 5 %.

Při koncentracích COHb vyšších než 5 - 10 % může již docházet k selhání mnoha funkcí a k subjektivním příznakům, jako je bolest hlavy a závratě. Endogenní produkce CO v lidském těle je důvodem koncentrace COHb v úrovni 0,4-0,7 % u zdravých lidí. Během těhotenství byla zjištěna u matek zvýšená koncentrace v rozsahu 0,7-2,5 % COHb.

Hodnotu maximálního denního osmihodinového průměru koncentrace CO v vnějším ovzduší 10 mg/m3 uvádí i imisní vyhláškou k zákonu o ochraně ovzduší v ČR.

Limitní jednohodinová koncentrace oxidu uhelnatého ve vnitřním ovzduší pobytových místností je stanovena Vyhláškou MZ č. 6/2002 Sb., v hodnotě 5 mg/m3.

• Prašný aerosol – frakce PM10 K označení tuhých znečišťujících látek v ovzduší je používáno mnoho pojmů, které se

překrývají, někdy vztahují ke způsobu vzorkování nebo k místu depozice v dýchacím traktu. Setkáváme se tak s pojmy tuhé znečišťující látky (TZL), pevný aerosol, prašný aerosol, polétavý prach, v zahraniční literatuře pak suspendované částice (suspended particulate matter SPM), celkové suspendované částice (total suspended particles TSP), černý kouř (black smoke). V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Rozlišuje se tzv. torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká pod hrtan do spodních dýchacích cest, označená jako PM10 a jemnější respirabilní frakce s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm označená jako PM2,5 pronikající až do plicních sklípků. K přesnému zjištění těchto frakcí slouží odběrové aparatury, které zachycují částice v určitém rozměrovém rozmezí. Při měření frakce PM10 je tak např. zachycováno 50 % částic aerodynamického průměru 10 µm s rychle narůstajícím záchytem menších částic a naopak rychle klesajícím záchytem částic s větším průměrem.

Z dosavadních poznatků je zřejmé, že částice v ovzduší představují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Na rozdíl od plynných látek nemají specifické složení, nýbrž představují směs látek s různými účinky. Současně působí i jako vektor pro plynné škodliviny. Na vzniku jemných částic tak např. participuje jak SO2, tak i NO2.

Známé účinky pevného aerosolu ve znečištěném ovzduší zahrnují především dráždění sliznice dýchacích cest, ovlivnění funkce řasinkového epitelu horních dýchacích cest, vyvolání hypersekrece bronchiálního hlenu a tím snížení samočistící funkce a obranyschopnosti dýchacího traktu. Tím vznikají vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních respiračních infekcí a postupně možný přechod akutních zánětlivých změn do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy, chronické obstrukční nemoci plic s následným přetížení pravé srdeční komory a oběhovým selháváním. Tento proces je ovšem současně podmíněn a ovlivněn mnoha dalšími faktory počínaje stavem imunitního systému jedince, alergickou dispozicí, profesními vlivy, kouřením apod.

Směrnice Rady 1999/30/EC z roku 1999 stanoví pro země Evropské unie limitní hodnoty PM10 50 µg/m3 pro průměrnou 24-hodinovou koncentraci a 40 µg/m3 pro roční průměrnou koncentraci, která se v druhé etapě od roku 2010 snižuje na 20 µg/m3. Tyto limitní hodnoty byly



74

přijaty i v ČR. Limitní jednohodinová koncentrace PM10 ve vnitřním ovzduší pobytových místností je stanovena Vyhláškou MZ č. 6/2002 Sb., v hodnotě 150 µg/m3.

• Benzen Hlavními zdroji uvolňování benzenu do ovzduší jsou výfukové plyny, vypařování

z pohonných hmot, cigaretový kouř, petrochemie a spalovací procesy. Vyšší koncentrace benzenu v ovzduší se mohou vyskytovat v okolí čerpacích stanic pohonných hmot a jiných zařízení emitujících benzen. V atmosféře benzen setrvává hodiny až dny v závislosti na prostředí, klimatu a koncentraci dalších polutantů. Nejdůležitější cestou jeho degradace je reakce s hydroxylovými radikály. Může být též vymýván z ovzduší deštěm.

Hlavní cestou příjmu benzenu do organismu je inhalace z ovzduší, v plicích se absorbuje cca 50 % vdechovaného benzenu. Kožní absorpce je nízká. Benzen je v játrech a patrně také v kostní dřeni oxidován na hlavní metabolity fenol, hydrochinon a katechol. Část vstřebaného benzenu je v nezměněné formě vyloučena vydechovaných vzduchem. Metabolity jsou vylučovány močí. Poločas benzenu u člověka je asi 28 hodin.

Nejvýznamnější expozicí benzenu u běžné populace je inhalace z ovzduší, hlavně v místech s intenzivnější dopravou nebo v blízkosti čerpacích stanic a ve vnitřním prostředí budov, kde se za hlavní zdroj benzenu považuje tabákový kouř. Individuální výše celkového příjmu benzenu nejvíce závisí na kuřáctví.

Benzen má nízkou akutní toxicitu. Akutní otrava inhalační a dermální cestou vyvolává po počáteční stimulaci a euforii útlum centrálního nervového systému. Dochází též k podráždění kůže a sliznic. Příznaky po požití zahrnují zvracení, ztrátu koordinace až delirium, změny srdečního rytmu.

Kritickým orgánem při chronické expozici je kostní dřeň. Účinkem metabolitů benzenu zde dochází ke vzniku různých poruch krvetvorby až pancytopenii. Pozorovány byly též imunologické změny, především pokles lymfocytů a snížená rezistence vůči infekcím. Přestože benzen přechází přes placentární bariéru, nebyla u něho zjištěna teratogenita. V experimentu u zvířat byla pozorována fetotoxicita. Epidemiologické studie u lidí též naznačují možnost reprodukční a vývojové toxicity benzenu, avšak spolehlivý důkaz o vztahu expozice a účinku neposkytují.

Epidemiologické studie u profesionálně exponované populace poskytly jasné důkazy o kauzálním vztahu k akutní myeloidní leukémii a naznačují vztah i k chronické myeloidní leukémii a chronické lymfadenóze.

Směrnice Evropské Unie 2000/69/EC stanoví limitní úroveň pro roční průměrnou koncentraci benzenu ve výši 5 µg/m3 a tato úroveň by v roce 2010 již neměla být překračována. Při stanovení tohoto limitu byla vzata do úvahy praktická dosažitelnost s ohledem na existující imisní zatížení.

Celkově je při hodnocení expozice obyvatel obytné zástavby v zájmovém území záměru též použit konzervativní postup, kdy se vychází z hodnot imisní zátěže venkovního ovzduší u nejvíce exponované okolní obytné zástavby a neuvažuje se pouze doba skutečně trávená ve venkovním prostoru. Vychází se tedy z představy nepřetržité expozice obyvatel nejvyšším vypočteným imisním koncentracím u nejbližší obytné zástavby.

Důvodem pro použití hodnot venkovních imisních koncentrací je kromě nejistoty spojené s odhadem imisního pozadí i skutečnost, že hodnocené složky imisí patří k častým a významným škodlivinám i ve vnitřním prostředí budov, kde dosahují hodnot srovnatelných s vnějším ovzduším. Dalším důvod je ten, že koncentrace ve vnějším ovzduší jsou podkladem vztahů získaných z epidemiologických studií, které jsou při hodnocení rizika používány.



75

Hodnocení expozice Podkladem k hodnocení expozice imisím škodlivin v ovzduší jsou výstupy rozptylové studie

(samostatná příloha č. 2 oznámení), která modeluje imisní situaci v zájmovém území okolí plánovaného záměru.

Rozptylová studie hodnotí rozptylovým modelem SYMOS´97 verze 2003 imisní příspěvek provozu záměru. Jako emisní zdroje je hodnoceno jak pozadí tak příspěvek související s posuzovaným záměrem a i celková imisní zátěž.

Výpočet imisních koncentrací je proveden pro rok 2010, tedy pro stav předpokládaný po zahájení provozu záměru. Výpočet je proveden pro pravidelnou síť referenčních bodů a dále pro body mimo pravidelnou síť. Výstupem výpočtů jsou průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10 a benzenu. Dále je vyhodnocen i osmihodinový klouzavý aritmetický průměr pro CO. Krátkodobé koncentrace jsou podkladem k hodnocení rizika akutních nepříznivých účinků. Tyto koncentrace však představují maximum, které může být v jednotlivých výpočtových bodech rozptylové studie teoreticky dosaženo za nejhorších rozptylových podmínek.

Spolehlivější je výpočet průměrných ročních koncentrací, které jsou podkladem k hodnocení rizika chronických toxických, event. pozdních (karcinogenních) účinků na zdraví. Avšak i v případě těchto hodnot je nejistotou zatíženo např. modelování imisních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 vedoucí k určitému podhodnocení, neboť nezohledňuje sekundární prašnost ani druhotný vznik jemné frakce částic z původně plynných látek v ovzduší.

Kromě příspěvku z posuzovaných zdrojů je při hodnocení zdravotních rizik škodlivin v ovzduší nezbytné zohlednit i tzv. imisní pozadí, tedy vliv ostatních vzdálených i bližších emisních zdrojů.

Riziko toxických účinků NO2

Na základě Rozptylové studie byl pro roční koncentraci vyčíslen nejvyšší příspěvek k imisní zátěži ve výši 0,02045 µg.m-3. Vzhledem k imisním limitům se jedná o příspěvek 0,05 % k ročnímu imisnímu limitu.

Na nejbližší monitorovací stanicí v Kutné Hoře je za rok 2005 udáváděna průměrná roční koncentrace NO2 26,6 µg/m3. Je tedy zřejmé, že ani za nepříznivých rozptylových podmínek by v zájmovém území neměly být vlivem imisního příspěvku posuzovaného záměru i při zohlednění imisního pozadí dosaženy imisní koncentrace NO2, které by významněji přesahovaly koncentraci 40 µg/m3 a tudíž mohly představovat riziko nepříznivých zdravotních účinků pro obyvatele v okolí. Při charakterizaci rizika chronických účinků imisí oxidu dusičitého je standardním postupem kvantitativní odhad ovlivnění respirační nemocnosti exponované populace s použitím vztahů z epidemiologických studií, které umožňují orientačně kvantifikovat vliv imisí NO2 na respirační nemocnost u dětské populace.

Riziko toxických účinků CO

U oxidu uhelnatého vyjádřeného max. 8-mi hodinovými koncentracemi CO není stávající imisní situace CO v posuzovaném území, vzhledem k absenci jeho měření na stanicích AIM Kutná Hora, známá, avšak vypočtenými hodnotami v Rozptylové studii bude záměr přispívat do 4,9574 µg.m-3 pro maximální 8-mi hodinové koncentrace, což představuje 0,05 % imisního limitu daného platnou legislativou a posuzovaným záměrem tedy nedojde k zásadnímu zhoršení znečištění ovzduší v dané lokalitě a tím negativních dopadů na zdraví obyvatel.



76

Riziko toxických účinků PM10

Při charakterizaci rizika možných účinků imisí suspendovaných částic frakce PM10 lze vycházet ze závěrů Směrnice WHO pro kvalitu ovzduší v Evropě z roku 2000.

Od této doby byla sice publikována řada nových poznatků o účincích pevných částic v ovzduší na zdraví, které však jen potvrzují nepříznivé účinky, projevující se zvýšenou nemocností a úmrtností obyvatel na kardiovaskulární a respirační onemocnění a to již při nízké úrovni expozice hluboko pod současnými imisními limity. Převládá proto názor, že u této škodliviny je třeba vycházet z představy o bezprahovém účinku.

Přesný mechanismus účinku, ani hlavní faktory, které jej ovlivňují, dosud nejsou spolehlivě objasněny. Kromě velikosti částic, která je zřejmě dominantní, se uvažuje zejména o obsahu některých těžkých kovů a polyaromatických uhlovodíků.

Z hlediska subakutních účinků prašného aerosolu v ovzduší uvádí WHO jako sumární dohad z epidemiologických studií zvýšení celkové úmrtnosti o 0,74 % při nárůstu denní průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3. Z ukazatelů respirační nemocnosti je tento nárůst denní průměrné koncentrace PM10 spojen se zvýšením počtu lidí s příznaky dráždění dýchacích cest o 3,2 % a se zvýšením počtu hospitalizací z důvodu respiračních onemocnění o 0,8 %. Tyto účinky se projevují neprodleně nebo se zpožděním 1-3 dny a postihují především citlivou část populace, jako jsou starší lidé, kojenci a osoby s chronickým onemocněním respiračního nebo kardiovaskulárního systému.

Imisní příspěvek PM10 vyvolaný provozem plánovaného záměru by mohl dle rozptylové studie za nejnepříznivějších rozptylových podmínek dosahovat maximálních hodnot průměrné roční koncentrace ve výši 0,00556 µg/m3 (0,014 % imisního limitu ve vztahu k ročnímu limitu). Dle stanice AIM v Kutné Hoře se pohybují roční koncentrace tohoto polutantu okolo 26 µg/m3, což zdaleka nedosahuje imisního limitu daného zákonem č. 86/2002 Sb. a jeho nařízení, který je stanoven 40 µg/m3. S velikou pravděpodobností nebude tedy docházet k překračování imisních limitů v posuzovaném území.

Ve vztahu k dlouhodobé chronické expozici se redukce očekávané délky života začíná dle epidemiologických studií projevovat již od průměrné roční koncentrace PM10 10 µg/m3. Zvýšení tohoto průměru o 10 µg/m3 by mělo být dle WHO spojeno se zvýšením úmrtnosti o 10 % a nárůstem prevalence bronchitis u dětí o 29 %. Průměrné roční koncentrace však budou dosahovat max. hodnot 0,04862 µg/m3.

Uvedené zvýšení úmrtnosti v podstatě znamená snížení počtu lidí, dožívajících se určitého věku. WHO uvádí ve Směrnici pro kvalitu ovzduší v Evropě příklad pro populaci 100 000 mužů se strukturou úmrtnosti zjištěnou v Holandsku. Při zvýšení dlouhodobé expozice PM10 o 20 µg/m3 se odhaduje snížení počtu mužů dožívajících se 50 let o 764, 60 let o 2494 a 70 let o 6250. Souhrnně se předpokládá redukce očekávané délky života o 1-2 roky.

K aplikaci tohoto vztahu v konkrétních podmínkách je obtížné zjistit nezbytné údaje o věkové skladbě a úmrtnosti malých souborů exponované populace. K charakterizaci rizika se proto standardně používá postup kvantifikace vlivu imisí pevných částic na respirační nemocnost u dětí, jakožto citlivé části populace.

Riziko karcinogenního účinku benzenu Z látek s prokázaným karcinogenním účinkem je u emisí z dopravy nejvýznamnější benzen.

Kvantitativní hodnocení rizika karcinogenního účinku této látky je proto součástí standardního



77

postupu hodnocení zdravotních rizik z dopravy. Jelikož jde o pozdní účinek na základě dlouhodobé chronické expozice, nejsou hodnoceny krátkodobé maximální koncentrace a hodnocení rizika je založeno na kvantifikaci míry karcinogenního rizika na základě modelovaných průměrných ročních koncentrací. Míra karcinogenního rizika se vyjadřuje jako individuální celoživotní pravděpodobnost zvýšení výskytu nádorového onemocnění nad běžný výskyt v populaci vlivem hodnocené škodliviny. Výpočet této míry pravděpodobnosti (v anglické literatuře nazývaná ILCR – Individual Lifetime Cancer Risk) se provádí pomocí tzv. jednotky karcinogenního rizika (UCR - Unit Cancer Risk), udávající karcinogenní potenciál dané látky při celoživotní inhalaci z ovzduší.

Rozptylová studie udává pro zájmové území příspěvek k průměrné roční koncentraci max. 0,00556 µg/m3, což představuje nejvyšší příspěvek k imisní zátěži ve vztahu k ročnímu limitu 0,014 %.

Je tedy zřejmé, že imisní zatížení dané lokality benzenem se pravděpodobně pohybuje v přijatelných hodnotách a vlastní imisní příspěvek hodnoceného záměru není významný.

Analýza nejistot Každé hodnocení zdravotních rizika je nevyhnutelně zatíženo určitými nejistotami, danými

spolehlivostí použitých dat, referenčních hodnot, expozičními faktory, odhady chování exponované populace, apod. Proto je jednou z neopominutelných součástí hodnocení rizika i popis a analýza nejistot, které jsou s ním spojeny, a kterých si je zpracovatel vědom.

V daném případě hodnocení zdravotních rizik imisí škodlivin v ovzduší v okolí plánovaného záměru jsou nejistoty spojené jak s výchozími daty o expozici, tak i s použitými referenčními koncentracemi a závěry epidemiologických studií, které odrážejí současný, ještě stále neúplný stav poznání působení některých látek na zdraví člověka. Konkrétně se jedná hlavně o tyto oblasti:

1/ Nejistoty spojené se vstupními daty i výstupy rozptylové studie, které vycházejí z předběžných podkladů, které se budou dále upřesňovat ve fázi další projektové přípravy. Nejistotou je též zatíženo vlastní modelování úrovně imisní expozice. Vysoká je nejistota modelování imisních koncentrací suspendovaných částic, neboť současné imisní rozptylové modely nezohledňují všechny emisní faktory, podílející se na výsledných imisích.

2/ Nejistoty ve znalosti imisního pozadí v dané lokalitě. Z hlediska hodnocení celkové expozice imisím v ovzduší je tato nejistota nejvýznamnější.

3/ Hodnocení expozice bylo provedeno pro běžnou populaci a konzervativní expoziční scénář, předpokládající trvalou expozici nejvyšším vypočteným imisním hodnotám škodlivin v referenčních bodech rozptylové studie situovaných u nejbližší okolní obytné zástavby. Ve vztahu k průměrné úrovni expozice obyvatel tedy jde o odhad expozice vědomě nadnesený, který je horní hranicí reálné situace. V případě hodnocených složek imisí je ovšem třeba uvažovat i s možností expozice obyvatel z jiných zdrojů ve vnitřním prostředí domů a bytů.

4/ Nejistoty vycházející z neznalosti bezpečné prahové koncentrace nepříznivých účinků oxidu dusičitého a suspendovaných částic PM10 a použití vztahů mezi dávkou a účinkem ze zahraničních epidemiologických studií. Přenesení těchto vztahů z jiného prostředí s jinou skladbou znečištěného ovzduší a populace s jinými zvyklostmi může vést ke zkreslení výsledků. Je to však nezbytný postup, neboť použitelná tuzemská data o vztahu dávka – účinek nejsou k dispozici.

5/ Nejistoty spojené s odvozením použitých referenčních nebo doporučených hodnot z databází US EPA, WHO a dalších institucí, dané současným stupněm poznání o účinku těchto látek na zdraví člověka, které se stále doplňuje a může vést ke změnám těchto hodnot.



78

Shrnutí ve vztahu ke zdravotním rizikům Na základě výše uvedených vyhodnocení lze považovat posuzovaný záměr z hlediska vlivů

na zdraví obyvatel za akceptovatelný.

3. Vlivy na ovzduší a klima

Hodnocení vlivů na ovzduší bylo provedeno na základě vypracované Rozptylové studie, která tvoří samostatnou přílohu č. 2 tohoto oznámení.

Jako modelové znečišťující látky jsou posuzovány: NO2, CO, PM10 a benzen. Oxid dusičitý, oxid uhelnatý, suspendované částice PM10 a benzen - volba těchto

znečišťujících látek v etapě provozu souvisí s emisemi z plošných a liniových zdrojů souvisejících s dopravou. Plošný zdroj potom představuje pojezdy automobilů a emise z parkoviště osobních automobilů. V etapě výstavby je polutant suspendované částice PM10 uvažován jako charakteristická emise pro zemní práce. Plošný zdroj potom dále představuje pojezdy mechanismů po staveništi. Liniové zdroje jsou charakterizovány dopravou související s etapou výstavby.

V rámci posouzení dopadu záměru na znečištění ovzduší byly řešeny následující stavy:

1/ Stávající stav znečištění ovzduší v zájmovém území Uvedená varianta vyhodnocuje stávající stav znečištění ovzduší v zájmovém území a je

uvedena v kapitole C.II.1 tohoto oznámení, a to pro nejbližší monitorovací body provozované v rámci automatického imisního monitoringu.

2/ Fáze výstavby záměru Výstavba obytného souboru bude postupovat po jednotlivých objektech. Nejprve bude

provedena výstavba objektu F1, po dokončení se výstavba přesune na objekt F2 atd. Stavba bytového domu bude probíhat v několika fázích:

1. Zemní práce (doba trvání 2 týdny)

2. Betonáž pilot a základových pasů: (doba trvání 2 týdny)

3. Výstavba podlaží (doba trvání výstavby jednoho podlaží 3 týdny)

4. Dokončovací práce: (doba trvání 2 měsíce)

V souběhu s výstavbou obytného souboru bude probíhat výstavba podmiňujících investic a inženýrských objektů.

Z hlediska vyhodnocení vlivů na ovzduší představuje nejhorší situaci manipulace s prašnými materiály a s vyvolanými přepravními nároky ve fázi zemních prací. Pro tuto fázi výstavby je provedeno vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži. Dále je uvažováno s emisemi ze související dopravy a provozu mechanizace na staveništi.

3/ Fáze provozu záměru – stav v v roce 2010 – Samotný příspěvek celého záměru „Bytová výstavba Kutná Hora“

V rámci rozptylové studie je počítáno znečištění ovzduší způsobené provozem bodových zdrojů znečišťování ovzduší, které představují parkoviště v objektech E1-E3 a F2, dále liniových



79

zdrojů, představující související dopravu po příjezdových komunikacích k parkovištím a plošných zdrojů – parkovišť.

Imisní limity Imisní limity jsou dány zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, resp. nařízením vlády

č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší s platností od 31. 12. 2006. V příloze č. 1 je popsána přípustná úroveň znečištění ovzduší, přípustné četnosti jejich překročení a požadavky na sledování kvality ovzduší.

V Části A této přílohy jsou stanoveny imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance.

Tab. č. 30 Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení

Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota imisního limitu Přípustná četnost překročení za rok

Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m-3 24

Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m-3 3

Oxid uhelnatý maximální denní

osmihodinový průměr 10 mg.m-3 -

Suspendované částice PM10 24 hodin 50 µg.m-3 35

Suspendované částice PM10 1 kalendářní rok 40 µg.m-3 -

Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m-3 -

Tab. č. 31 Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení s paltností od 31. 12. 2009

Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota imisního limitu Přípustná četnost překročení za rok

Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m-3 18

Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 µg.m-3 -

Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m-3 -

Tab. č. 32 Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu

Znečišťující látka Doba průměrování 2006 2007 2008 2009

Oxid dusičitý 1 hodina 40 µg.m-3 30 µg.m-3 20 µg.m-3 10 µg.m-3

Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 8 µg.m-3 6 µg.m-3 4 µg.m-3 2 µg.m-3

Benzen 1 kalendářní rok 4 µg.m-3 3 µg.m-3 2 µg.m-3 1 µg.m-3

Výsledky výpočtu platné pro všechny znečišťující látky Výpočet byl proveden pro pravidelnou síť uzlových bodů a pro 9 referenčních bodů

umístěných v okolí posuzovaného záměru (viz Příloha 2 Rozptylové studie). Vypočtené maximální krátkodobé a průměrné roční koncentrace presentují imisní zátěž území způsobenou maximálním provozem investičního záměru.

Maxima krátkodobých koncentrací nejsou nejlepší charakteristikou znečištění ovzduší daného místa, protože nedávají žádnou informaci o četnosti výskytu těchto hodnot. Ta závisí zejména na četnosti výskytu inverzí a na větrné růžici. Ve skutečnosti se nejvyšší koncentrace vyskytují jen po krátký čas několika hodin nebo desítek hodin během roku. Navíc jsou maxima více ovlivněná konfigurací zvolených elementů silnic, a proto je přesnost jejich výpočtu nižší.



80

Lepší charakteristikou je průměrná roční koncentrace, která obsahuje i vliv větrné růžice a tedy i vliv četnosti výskytu krátkodobých koncentrací. Kromě toho je méně ovlivněna náhodnými skutečnostmi, takže přesnost jejího výpočtu je vyšší. Proto může být spíše považována za míru znečištění ovzduší v daném bodě.

Pro interpretaci vypočtených hodnot jednotlivých polutantů je nutno zdůraznit, že se jedná o modelové hodnoty škodlivin. Tyto hodnoty byly vyčísleny pro nejhorší rozptylové podmínky, tzn. pro třídu stability ovzduší 1 a pro rychlost větru 1,5 m/s při směru větru daném v tabulce uvedené v kapitole č. 7 Rozptylové studie. Dále, že emise z provozu posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší, byly vyčísleny na základě emisních faktorů a tudíž představují maximální možné emise.

Vliv záměru na znečištění ovzduší - Fáze výstavby Příspěvek k imisní zátěži – oxid dusičitý

Imisní zátěž způsobená výstavbou posuzovaného záměru pro polutant oxid dusičitý – NO2, se pohybuje nejvýše do 1,416 µg.m-3 pro maximální hodinové koncentrace v bodě č. 6 – Třešňovka. To představuje příspěvek ve výši maximálně 0,7 % imisního limitu. Pro roční koncentrace byl vyčíslen nejvyšší příspěvek k imisní zátěži ve výši 0,01925 µg.m-3 také v referenčním bodě č. 6 – Třešňovka. Vzhledem k imisním limitům se jedná o příspěvek 0,05 % k ročnímu imisnímu limitu.

Příspěvek k imisní zátěži – oxid uhelnatý Imisní zátěž způsobená výstavbou posuzovaného záměru pro polutant oxid uhelnatý - CO

se pohybuje nejvýše v referenčním bodě č. 6 – Třešňovka do 1,2912 µg.m-3 pro maximální 8-mi hodinové koncentrace, což je zanedbatelné vzhledem k výši imisního limitu daného platnou legislativou.

Příspěvek k imisní zátěži - benzen Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži ve fázi výstavby pro polutant benzen C6H6 je vyčíslen

v tabulkách pro referenční bod č. 6 – Třešňovka pro průměrné roční koncentrace ve výši 0,00009 µg/m3. Z hlediska příspěvků posuzovaného záměru k imisní zátěži ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru představuje 0,002 %.

Příspěvek k imisní zátěži – suspendované částice PM10 Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro polutant suspendované částice PM10 je vyčíslen

v tabulkách pro referenční bod č. 6 - Třešňovka pro průměrné roční koncentrace ve výši 0,17046 µg/m3. Z hlediska příspěvků posuzovaného záměru k imisní zátěži ve vztahu k ročnímu limitu představuje tato hodnota 0,4%.

Nejvyšší příspěvek pro etapu výstavby byl vyčíslen pro polutant suspendované částice PM10, kdy činí téměř 0,4 % imisního limitu. Tento údaj lze posuzovat pouze jako orientační, neboť pro vyčíslení tohoto příspěvku bylo uvažováno se souběhem nejprašnějších prací (zemní práce a betonáže) a zemní práce s přípravou území budou trvat pouze 6 měsíců z celého období výstavby. Výše příspěvků k imisní zátěži pro fázi výstavby pro ostatní polutanty je minimální.

Vliv záměru na znečištění ovzduší - příspěvek záměru Bytová výstavba Kutná Hora v roce 2010

Příspěvek k imisní zátěži – oxid dusičitý

Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant oxid dusičitý – NO2, se pohybuje nejvýše do 0,6607 µg.m-3 pro maximální hodinové koncentrace (bod č. 5 – Kostnice). To představuje příspěvek ve výši maximálně 0,3 % imisního limitu. Pro roční koncentrace byl vyčíslen



81

nejvyšší příspěvek k imisní zátěži ve výši 0,02045 µg.m-3 v referenčním bodě č. 7 – Tylovo divadlo. Vzhledem k imisním limitům se jedná o příspěvek 0,05 % k ročnímu imisnímu limitu.

Příspěvek k imisní zátěži – oxid uhelnatý Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant oxid uhelnatý - CO se

pohybuje nejvýše v referenčním bodě č. 7 – Tylovo divadlo do 4,9574 µg.m-3 pro maximální 8-mi hodinové koncentrace, což představuje 0,05 % imisního limitu daného platnou legislativou.

Příspěvek k imisní zátěži - benzen Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro polutant benzen C6H6 je vyčíslen v tabulkách pro

referenční bod č. 7 – Tylovo divadlo pro průměrné roční koncentrace ve výši 0,01458 µg/m3. Z hlediska příspěvků posuzovaného záměru k imisní zátěži ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru 0,29 %.

Příspěvek k imisní zátěži – suspendované částice PM10 Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro polutant suspendované částice PM10 je vyčíslen

v tabulkách pro referenční bod č. 7 – Tylovo divadlo pro průměrné roční koncentrace ve výši 0,00556 µg/m3. Z hlediska příspěvků posuzovaného záměru k imisní zátěži ve vztahu k ročnímu limitu 0,014 %.

Závěr

Vliv posuzovaného záměru – „Bytová výstavba Kutná Hora“ – je malý a z hlediska ochrany ovzduší (z hlediska imisní zátěže) lze vyhodnotit tento záměr jako málo významný, který nezpůsobí zhoršení kvality ovzduší v posuzované lokalitě.

4. Vlivy na akustickou situaci

Hygienické limity Pro stávající chráněné obytné objekty v zájmovém území byly pro účely hodnocení stavu

akustické situace uvažovány tyto hygienické limity dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

Limity nejvýše přípustných hodnot hluku ve venkovním chráněném prostoru staveb ze stavební činnosti:

pro dobu 6 – 7 hod., 21 – 22 hod. LAeq,T = 60 dB pro dobu 7 – 21 hod. LAeq,T = 65 dB pro dobu 22 – 6 hod. LAeq,T = 45 dB

Limity nejvýše přípustných hodnot hluku ve venkovním chráněném prostoru staveb z dopravy na veřejných komunikacích:

pozemní komunikace LAeq,T = 55 dB ve dne (6 – 22 hod.) LAeq,T = 45 dB v noci (22 – 6 hod.)

hlavní pozemní komunikace LAeq,T = 60 dB ve dne (6 – 22 hod.) LAeq,T = 50 dB v noci (22 – 6 hod.)

stará hluková zátěž z dopravy LAeq,T = 70 dB ve dne (6 – 22 hod.) LAeq,T = 60 dB v noci (22 – 6 hod.)

Limity nejvýše přípustných hodnot hluku ve venkovním chráněném prostoru staveb ze stacionárních zdrojů:



82

pro denní dobu (6 – 22 hod.) LAeq,T = 50 dB pro noční dobu (22 – 6 hod.) LAeq,T = 40 dB

Posuzované stavy z hlediska akustické situace V posuzovaném zájmovém území byly modelovány a hodnoceny následující varianty:

výhledový stav v roce 2010 - Varianta 2010 – výhledový stavbez reálného záměru,

výhledový stav v roce 2010 –Varianta 2010 - samotný příspěvek objektů B – H,

výhledový stav v roce 2010 –Varianta 2010 – samotný příspěvek posuzovaného záměru (objekty E, F, G)

výhledový stav v roce 2010 – Celkový vliv dopravy.

Modelování jednotlivých stavů dopravy v zájmovém území bylo provedeno pomocí programového produktu HLUK+, verze 7.03 beta Profi 3D. Výpočtové algoritmy softwaru HLUK+, verze 7.03 vycházejí z „Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy (VÚVA, Brno 1991)“ a „Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (2004)“.

Fáze výstavby Vzhledem k blízkosti nejbližší chráněné zástavby může docházet k překračování

hygienického limitu daného Nařízením vlády č. 148/2006 Sb. Zkracování pracovní doby strojů v blízkosti obytných domů v ulici Sportovců by však vedlo k neúměrnému prodlužování stavby.

Pro zajištění příznivější akustické situace při stavební činnosti je nutné dodržovat doporučení uvedená v následující kapitole.

Navržená protihluková opatření

1. Stavební práce provádět pouze v době od 7.00 do 21.00 hodin, v době 7 - 8 a 20 – 21 hodin je vhodné provádět již méně hlučné a přípravné práce.

2. V rámci provádění výstavby (především v blízkosti obytné zástavby v ulici Sportovců) je vhodné použít strojní zařízení s nižšími emisními parametry (např. kolový nakladač Volvo L50E, kolové rypadlo Volvo EW 140 B apod.).

3. Řidiči nákladních aut po příjezdu na stavbu a po dobu čekání na stavbě musí vypnout motor. 4. Stacionární zařízení nutná pro provádění prací (el.pily, kompresor apod.) umístit do uzavřených

objektů uvnitř staveniště. Budoucí dodavatel stavby musí zajistit řezání dřeva pro bednění mimo staveniště. V nejnutnějším případě je možné použití elektrické řetězové pily, které mají výrazně nižší hlučnost než pily okružní (o cca 8 -10 dB).

5. V rámci výstavby je potřebné dodržovat dostatečně dlouhé přestávky během hlučných operací, aby obyvatelé nejbližších objektů měli možnost větrání vnitřních obytných prostor.

6. Před zahájením výstavby doporučujeme, aby obyvatelé z nejblíže situovaných objektů byli seznámeni s délkou a charakterem jednotlivých fází výstavby. Znají-li občané zasažení hlukem účel a smysl hlučné činnosti, pak jejich reakce na tento hluk je příznivější a minimalizuje se takto vznikající stres a nepohoda. Vhodné by bylo ustanovení kontaktní osoby, na kterou by se postižení občané mohli obrátit s případnými žádostmi a stížnostmi.

Fáze provozu

Varianta 2010 – výhledový stavbez reálného záměru



83

V této variantě byl modelován výhledový stav bez vlivu dopravy posuzovaného záměru. To znamená, že do modelu byly zadány výhledové intenzity pouze na komunikaci Benešova. V modelu byl také hodnocen vliv parkoviště nacházejícího se před budovou úřadu Kutná Hora v ulici Benešova v současné době.

V následující tabulce jsou uvedeny výsledky simulace této varianty. Výpočtové body byly umístěny ve vzdálenosti 2,0 m před fasádami objektů. Poloha výpočtových bodů je zřejmá z Obr. č. 13, který zobrazuje akustickou situaci varianty v denní době. Izofonová pásma jsou ve výšce 3,0 m.

Tab. č. 33 Hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve výpočtových bodech

den noc3,0 60,6 51,8

12,0 60,1 51,3 6 3,0 68,5 59,7 7 3,0 69,5 60,7 8 3,0 70,1 61,3 11 3,0 62,6 53,9 12 3,0 60,6 51,8

3,0 55,6 46,812,0 53,5 44,7

14 3,0 68,0 59,3 15 3,0 63,8 55,0

Výpočtový bod číslo

Výška bodu [m]

LAeq [dB]

13

3

Obr. č. 13 Akustická situace na komunikaci Benešova v roce 2010 - denní doba

Varianta 2010 – Samotný příspěvek objektů B - H Tato varianta nám modeluje příspěvek dopravy uvažovaného záměru výstavby bytových

objektů B, C, D, E, F, G a parkoviště před polyfunkčním objektem. Údaje o intenzitě dopravy na přístupových komunikacích při provozu záměru byly poskytnuty zadavatelem a jsou uvedeny v kap. B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.



84

V následující tabulce jsou uvedeny výsledky simulace varianty „Rok 2010 – záměr“. Umístění výpočtových ve vzdálenostech od fasád a výška izofonových pásem je obdobná jako v předcházející variantě. Na následujícím obrázku je rovněž znázorněna jejich poloha.


den noc3,0 53,7 44,9

12,0 53,0 44,23,0 53,5 44,7

12,0 52,4 43,43,0 53,5 44,7

12,0 52,9 44,13,0 47,5 39,2

12,0 47,2 38,93,0 47,9 38,6

12,0 48,0 38,7 6 3,0 55,4 46,6 7 3,0 56,4 47,5 8 3,0 56,6 47,8 9 3,0 37,7 28,7 10 3,0 39,8 30,5 11 3,0 50,8 42,0 12 3,0 48,8 39,9

3,0 52,6 44,112,0 49,6 41,1

14 3,0 56,6 47,7 15 3,0 52,2 43,3

13

1

2

3

4


Výška bodu [m]

LAeq [dB]

5

Obr. č. 14 Akustická situace záměru v roce 2010 - denní doba

Varianta 2010 - Samotný příspěvek posuzovaného záměru (objekty E, F, G) Varianta udává pouze příspěvek dopravy uvažovaného záměru výstavby bytových objektů E,

F, G. Pro tuto variantu logicky platí, že její přínos je nepochybně nižší než předchozí varianty (objekty B – H).



85

Celkový vliv dopravy Následující tabulka uvádí celkové výsledky působení dopravy v posuzovaném území ve

výpočtových bodech.


3,0 54,3 53,7 57,0 2,7 45,5 44,9 48,2 2,712,0 53,9 53,0 56,5 2,6 45,1 44,2 47,7 2,63,0 51,6 53,5 55,7 * 42,8 44,7 46,9 *12,0 51,3 52,4 54,9 * 42,5 43,4 46,0 *3,0 60,6 53,5 61,4 0,8 51,8 44,7 52,6 0,812,0 60,1 52,9 60,9 0,8 51,3 44,1 52,1 0,83,0 30,5 47,5 47,6 * 21,8 39,2 39,3 *12,0 37,1 47,2 47,6 * 28,4 38,9 39,3 *3,0 42,0 47,9 48,9 * 33,2 38,6 39,7 *12,0 44,6 48,0 49,6 * 35,8 38,7 40,5 *

6 3,0 68,5 55,4 68,7 0,2 59,7 46,6 59,9 0,2 7 3,0 69,5 56,4 69,7 0,2 60,7 47,5 60,9 0,2 8 3,0 70,1 56,6 70,3 0,2 61,3 47,8 61,5 0,2 9 3,0 32,9 37,7 38,9 * 24,1 28,7 30,0 * 10 3,0 34,1 39,8 40,8 * 25,4 30,5 31,7 * 11 3,0 62,6 50,8 62,9 0,3 53,9 42,0 54,2 0,3 12 3,0 60,6 48,8 60,9 0,3 51,8 39,9 52,1 0,3

3,0 55,6 52,6 57,4 1,8 46,8 44,1 48,7 1,912,0 53,5 49,6 55,0 1,5 44,7 41,1 46,3 1,6

14 3,0 68,0 56,6 68,3 0,3 59,3 47,7 59,6 0,3 15 3,0 63,8 52,2 64,1 0,3 55 43,3 55,3 0,3

Záměr (B - H)

Doprava celkem ∆

Doprava celkem

13

1

2

3

4

∆Ostatní doprava

noc

5


Výška bodu [m] Ostatní

dopravaZáměr (B - H)

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq [dB]

den

Poznámky: 1. Hodnoty ∆ nám udávají podíl varianty „Ostatní doprava – záměr“ na celkové hladině akustického tlaku

z dopravy. 2. Hodnoty označené * udávají body, v nichž je podíl varianty „Ostatní doprava – záměr“ rozhodující nebo

převažující.

Vyhodnocení vlivu dopravy

Z výše modelovaných a popisovaných variant vyplývá:

Hlavním zdrojem hluku ve variantě bez záměru je intenzita dopravy na komunikaci Benešova. Hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve výpočtových bodech (body č. 6 – 8, 14 a 15 v ulici Benešova) dosahují v denní době hodnot v intervalu 63,8 – 70,1 dB. Některé hodnoty (body č. 6 – 8, 14) se nacházejí v pásmu nejistoty pro „starou hlukovou zátěž“ z dopravy na pozemních komunikacích.

Vliv provozu záměru bytového areálu v Kutné Hoře na celkovou akustickou situaci v ulici Benešova je zcela zanedbatelný. Hodnoty příspěvku ekvivalentní hladiny akustického tlaku varianty se na komunikaci Benešova pohybují v intervalu 0,2 – 0,3 dB (body č. 6 – 8, 11, 14, 15).

Při posouzení varianty samotného příspěvku záměru bylo zjištěno, že některé body (body č. 1, 2, 3) se pohybují v pásmu nejistoty stanoveného limitu pro hluk z dopravy na pozemních



86

komunikacích. V žádném výpočtovém bodě nedošlo k překročení pásma nejistoty. Stacionární zdroje hluku

Stacionárními zdroji hluku v posuzovaných objektech E, F, G budou:

1. Vzduchotechnická zařízení, umístěná na střechách objektů. Jedná se o ventilátory pro odtah digestoří a o odvětrání koupelen. Tato zařízení budou spínána podle individuální potřeby.

2. Chladící zařízení podstřešních bytů. Investor uvažuje o použití jednotkových chladicích zařízení (typ SPLIT) na ekologické chladivo R407c. Vzhledem k malým bytovým prostorům budou použity pro nízké chladicí výkony vnitřní jednotky nástěnné. Venkovní kondenzační jednotky budou umístěny na střeše objektu. Spouštění a chod chladicích zařízení bude individuální pomocí dálkového ovladače.

Pro všechna vzduchotechnická a chladící zařízení včetně kondenzačních jednotek platí, že hladina akustického výkonu zařízení bude na vyústění do venkovního prostoru maximálně LwA = 50 dB, tj. ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 1,0 m od zdroje bude maximálně LAeq = 40 dB. Tím bude zajištěno splnění hygienických limitů pro hluk ze stacionárních zdrojů v denní i noční době ve vzdálenosti 2,0 m před fasádami navržených i stávajících obytných objektů. Po upřesnění typů zařízení bude v dalším stupni projektu provedeno doplňující posouzení.

Závěr

Z vypracované akustické studie můžeme vyvodit následující závěry: V rámci výstavby posuzovaných objektů je nutné dodržovat doporučená protihluková opatření. Při vyhodnocení akustické situace na komunikaci Benešova můžeme konstatovat, že doprava

v uvedené ulici má zcela dominantní charakter. Přínos nově zamýšlené výstavby na akustickou situaci v této ulici je z hlediska vnímání lidského organismu zanedbatelný.

Pro splnění limitů hluku ze stacionárních zdrojů rovněž dodržet výše uvedená protihluková opatření.

Na základě vyjádření Krajské hygienické stanice Středočeského kraje (č.j. 252853 – 215/07/KH/Ste. ze dne 14. 3. 2007) se sídlem v Praze k dokumentaci pro územní řízení je požadováno u vyhodnocení hluku ze stávajících zdrojů hluku v okolí zájmového území. Proto pro účely územního řízení bude vypracována podrobná akustická studie, která bude naplňovat daný požadavek a v rámci naplnění dikce zákona č. 258/2000 Sb. vyhodnotí i stávající zdroje hluku.

5. Vliv na proslunění Vyhodnocení vlivu posuzovaného záměru na změnu proslunění blízkého bytového domu

v Kutné Hoře na pozemku č. 2737 a č. 2138 se zabývá samostatná příloha č. 3 tohoto oznámení (Studie proslunění, Bytová výstavba Kutná Hora, objekty E, F, G).

Posuzovaný objekt – obytný dům na parcele.č. 2137 je přízemní s obytným podkrovím a s pozemkem na parcele č. 2138. Jižním směrem od posuzovaného objektu dnes stojí budova, který má dvě nadzemní podlaží a v budoucnu bude zbourána a nahrazena novou výstavbou. Bytové domy



87

F1 a F2, které jsou neblíže posuzovanému objektu mají výšku 3. NP objekt F1 a objekt F2 4. NP. Uvažovaná výška atik je pro objekt F1 9 m a pro objekt F2 12 m nad terénem.

Vyhodnocení proslunění Rodinný domek na parcele č. 2137 k.ú Kutná Hora je v současné době osluněn dostatečně na

V, J i Z fasádě, tj. déle než 90 min pro body 1 až 3. Po výstavbě bytových domů F1 a F2 dojde k zastínění části východní fasády rodinného domu pod limitní hodnotu.

Zahrada je ve stávajícím stavu dostatečně osluněna. Po výstavbě bytových domů F1 a F2 dojde k zastínění zahrady podél její jižní hranice. Více než polovina plochy zahrady bude osluněna více jak 180 minut denně k 1. březnu. Oslunění zahrady tedy bude v souladu s požadavky ČSN 73 4301 na oslunění.

Shrnutí Na základě výpočtů a závěrů uvedených ve Studii prosvětlení lze konstatovat, že předložený

projekt částečně ovlivní oslunění rodinného domu na parcele č. 2137 v k.ú. Kutná Hora i její zahrady. Toto snížení by však nemělo být v rozporu s požadavky ČSN 73 4301. Pro přesné určení oslunění bytu v rodinném domě je zapotřebí znát dispozici rodinného domu. V dalším stupni projektové dokumentace doporučujeme výpočet upřesnit.

Vzhledem ke skutečnosti, že polovina východní fasády a celá jižní a západní fasáda domu zůstane osluněna déle než 90 minut pro 1. březen, lze předpokládat, že bude splněna požadovaná norma na proslunění (tj. třetina součtu plochy obytných místností bude osluněna).

6. Vlivy na povrchové a podzemní vody V blízkosti staveniště se nenacházejí vodní zdroje, které by mohly být výstavbou obytných

domů ovlivněny. Možnost kontaminace povrchových a podzemních vod lze předpokládat pouze v případě náhodných úniků pohonných hmot, olejů a mazadel z používaných mechanismů a také v případě havarijních úniků látek škodlivých vodám z používaného strojového parku. Při zachování běžných technologických opatření lze vliv na jakost povrchových i podzemních vod minimalizovat.

Objekt se nachází mimo záplavové území.

Ve fázi výstavby bude staveništní kanalizace napojena na nový kanalizační řad poblíž objektu E2 a staveništní přípojka bude vedena k zářízení staveniště situovaném v místě budoucího objektu H.

Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody v území posuzovaného záměru bude třeba po dobu stavebních prací kontinuálně odčerpávat přitékající podzemní vodu. Odčerpávaná voda bude se souhlasem provozovatele kanalizace vypouštěna do veřejného kanalizačního řadu. Před zahájením stavebních prací je nutné zaslat žádost o vypouštění odpadních vod Vodohospodářské společnosti Vrchlice – Maleč, a. s. se specifikací množství odčerpávané vody. Kvalita vod vypouštěných do kanalizace musí splňovat přípustné limity kanalizačního řadu.

Ve fázi provozu bude pro řešenou obytnou výstavbu navržen jednotný kanalizační řad odvádějící společně splaškové i dešťové vody na místní městskou ČOV.



88

V rámci řešení domovních rozvodů budou provedeny dva páteřní ležaté svody – splaškový/dešťový s napojením svodů podružných od jednotlivých svislých odpadů s nátokem na RŠ na konci veřejné části domovní přípojky.

Množství splaškových vod bude odpovídat množství spotřebované pitné vody.

Odvod odpadních dešťových vod ze zájmového území je poněkud komplikovanější, neboť konfigurace terénu Kutné Hory je z pohledu odvádění dešťových vod nepříznivá a dochází ke kapacitním problémům ve stokové síti.

Pro zájmové území je podle „Generelu odvodnění města“ (Hydroprojekt Praha září 2005) nutné vsakovat a akumulovat čisté dešťové vody tak, aby do stoky D III odtékalo z území max. množství 150 l/s.

Aby došlo k naplnění této dikce, uvažuje Architektonický návrh zastavění s vodní plochou přiléhající k objektu H s jezírkem uprostřed navrhovaného parčíku. Dešťové vody ze střechy domu (1500 m2) budou svedeny do přilehlé vodní nádrže a přepad z nádrže povede do jezírka, které bude mít propustné dno a lze tedy předpokládat, že určité množství vody se vsákne.

Dalším opatřením, které sníží množství odtékající odpadní dešťové vody do stoky D III, bude provedení obslužných komunikací ze zámkové dlažby a parkovacích ploch ze zatravňovacích tvárnic.

Po zavedení výše uvedených opatření lze konstatovat, že celkové množství odpadní dešťové vody ze střech jednotlivých objektů, parkovišť, komunikací a zelených ploch bude 107,37 l/s, tj. vyhoví požadavkům dané „Generelem odvodnění města“.

Jakost odpadních dešťových a splaškových vod ze záměru odpovídá obdobným splaškovým vodám typickým pro městské aglomerace.

Kvalitativní i kvantitativní ovlivnění povrchových vod bude nevýznamné (resp. nulové), ke kvalitativnímu ovlivnění podzemních vod může dojít ve fázi výstavby v případě havarijních úniků pohonných hmot, olejů a mazadel z dopravních či stavebních mechanismů.

Záměrem nebude dotčena Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) ani pásmo hygienické ochrany vody (PHO).

Z hlediska problematiky vod nebude mít výstavba obytných domů nepříznivé dopady na životní prostředí v daném území.

7. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Výstavba obytných domů bude provedena pozemcích č. 2136/4, 2142, 2143/1, 2144/1,

2145/1, 2149/1, 2149/2, 2149/4, 2149/9, 2149/12, 2149/13 v k.ú. Kutná Hora. Stavbou inženýrských sítí budou dotčeny pozemky č. 2137, 3849, 3852, 3857/1, 3865, 3867, 3868 a 4512 v k.ú. Kutná Hora.

Celková výměra území dotčená záměrem je 20 167 m2. Plocha dotčená stavbou, ať již přímo zastavěná nebo pouze zasažená budováním

inženýrských sítí, se nachází na pozemcích spadajících do kategorie zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha a zahrada.



89

Realizací záměru dojde k záboru pozemků chráněných jako zemědělský půdní fond (ZPF). Dojde k trvalému vynětí ZPF na pozemcích č. 2142 a 2144/1 o celkovém rozsahu 3 389 m2.


Při výstavbě záměru dojde k zásahu do horninového prostředí, zejména při realizaci hrubých terénních a zemních prací. V průběhu stavebních prací bude zemina dočasně deponována na území staveniště a následně použita pro úpravy terénu staveniště, zásypy a násypy při dokončování stavby. Předpokládané množství sejmuté ornice je uvažováno cca 60 000 m3. Zhruba polovina sejmuté ornice (cca 30 000 m3) bude odvezena.

Únikem pohonných a mazacích látek při výstavbě záměru může dojít ke znečištění půdy a horninového prostředí. Toto nebezpečí lze minimalizovat zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření při manipulaci s těmito látkami.

Kontaminace zemin ve fázi provozu záměru se nepředpokládá.

Kutná Hora je díky býskytu stříbrné rudy hojně poddolovaná. Dílčí poddolovaná lokalita se rovněž nalézá i při západní hranici posuzovaného záměru.

Stavbou nedojde k dotčení ložiska vyhrazených či nevyhrazených nerostů, ani k vyvolání sesuvných pohybů.

Z hlediska problematiky půd nebude mít výstavba obytných domů nepříznivé dopady na životní prostředí v daném území.

8. Vlivy na faunu Z faunistického hlediska není lokalita ničím výjimečná. Zjištěné druhy živočichů odpovídají

typickému složení městské fauny. Druhy chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění zde zjištěny nebyly.

Realizace objektu bude mít vliv na populaci živočichů v zájmovém území. Pro tyto živočichy je v okolí dostatek stanovišť pro jejich přesídlení.

Z faunistického hlediska není lokalita ničím výjimečná. Jedná o živočichy v městském prostředí běžné, a proto nepokládáme vliv na faunu za významný.

9. Vlivy na flóru Zájmové území se nachází v prostředí člověkem pozměněném. Na základě orientačního

botanického průzkumu byla prokázána přítomnost běžné vegetace (převážně ruderálního a nitrofilního charakteru) bez větší floristické hodnoty. Druhy chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění nebyly na lokalitě zastiženy.

Stavba bude mít vliv na místní zeleň, a proto byl na dotčených pozemcích učiněn dendrologický průzkum (Ing. Turba, říjen 2006), na základě tohoto průzkumu bylo hodnoceno 23 dřevin, z nichž 6 ks je navrženo ke kácení, 9 ks přesadbě a 8 ks bude ponecháno na svém místě.



90

Vzniklá ekologická újma bude kompenzována náhradními výsadbami na pozemku stavby v rámci plánovaných sadových úprav. Návrh použitých taxonů vychází ze sortimentu osvědčeného a doporučeného pro městské podmínky a to jak pro stromořadí, tak i pro keřové výsadby.

V souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb.) bude uplatněna žádost o povolení kácení současně s doložením dendrologického průzkumu s ohodnocením dřevin, projektu sadových úprav a situace s vyznačením stromů, které se mají kácet.

Realizací záměru se nepředpokládá, že by došlo ke zničení floristicky významné lokality a daný záměr lze z botanického hlediska akceptovat.

10. Vlivy na ekosystémy V podstatě každý zásah do stávající zeleně v území má určitý dopad na ekosystém daného

území. V souvislosti s přípravou území pro výstavbu bytových domů bude vykáceno 6 exemplářů stávajících dřevin. Po dočasnou dobu tak dojde např. ke zmenšení hnízdních příležitostí pro ptactvo, k redukci populací přítomných druhů hmyzu apod.

V souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. bude uplatněna žádost o povolení kácení současně s doložením dendrologického průzkumu a ohodnocením dřevin, projektu sadových úprav a situace vyznačení stromů, které se mají kácet.

Uvedené negativní vlivy budou dostatečně kompenzovány náhradními výsadbami v rámci sadových úprav. Nově vysazená vegetace bude vybrána tak, aby splňovala nároky zatíženého městského prostředí a mohla tak splnit své přirozené funkce.

Přes všechny tyto skutečnosti je nutné připomenout, že zájmové území nelze považovat za prostředí přirozené ani přírodě blízké. Z tohoto důvodu nepovažujeme vliv záměru na ekosystémy za významný.

11. Vlivy na krajinný ráz, ÚSES a VKP Posuzovaná lokalita se nalézá v městském prostředí Kutné Hory, pro které je typický vysoký

stupeň urbanizace a antropogenního ovlivnění. Zájmové území je možno charakterizovat jako typickou kulturní krajinu, silně ovlivněnou člověkem.

Pro posouzení vlivu navrhovaného záměru „Bytová výstavba Kutná Hora“ na krajinný ráz a estetické charakteristiky území je podstatné hodnotit záměr dle určujících objektivních faktorů krajinného rázu území. Při hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz byla vzata v úvahu následující hlediska:

• Vliv na estetické kvality území a krajinný ráz Architektonické řešení objektů je uzpůsobeno tak, aby v co největší míře vyhovovalo svým

obyvatelům a zároveň nepůsobilo rušivým dojmem na širší okolí nové výstavby a bytový soubor vhodně dotvářel charakter městské části.

Vlivy navrženého bytového souboru na estetické kvality území, vzhledem ke stávající devastaci lokality, je možno pokládat za příznivé. Současná hodnota krajinného rázu nebude nijak snížena a záměr bude nenásilně začleněn do stávající zástavby.



91

Jednotlivé objekty budou tří až pětipodlažní do max. výšky 16,5 m a budou především ze západní a jižní strany převyšovat okolní výstavbu. Nebude se však jednat o významný vliv na charakter městské části, jelikož v blízké vzdálenosti se nachází o mnoho vyšší panelová výstavba.

Výrazné změny lokální morfologie terénu se nepředpokládají. • Vznik nové charakteristiky území

Cílem záměru je vytvoření příjemného prostředí pro bydlení i trávení volného času. Výstavba nových bytových domů na v současné době nezastavěném pozemku ponechaného ladem vtiskne území z lokálního pohledu nový charakter.

Bytové domy E1 - E3 spolu s bytovým domem B2, předpokládaným polyfunkčním centrem a stávajícím archivem, které nejsou předmětem tohoto oznámení, budou vytvářet ucelený prostor náměstí s nově navrženým parkovištěm a se zahradně architektonickými úpravami.

Narušení stávajícího poměru krajinných složek Výstavbou bude dotčena rozrůstající se městská část Kutné Hory, nedojde tedy k výraznému

narušení poměru krajinných složek. Na území plánovaného záměru se nenalézá žádný z prvků územního systému ekologické stability ani významný krajinný prvek. K ovlivnění ÚSES a VKP tedy nedojde.

• Narušení vizuálních vjemů Z hlediska architektonického navržení jednotlivých budov bude v co největší míře zaručena

vizuální harmonie v návaznosti na okolní zástavbu. Nové bytové objekty budou standardního typu ušetřeny experimentální tvorby architektů.

• Dálkové pohledy Vzhledem k hmotovému ztvárnění záměru i výškovému začlenění v rámci expandující

městské části lze konstatovat, že v souvislosti s výstavbou záměru nebude narušena silueta Kutné Hory.

Závěrem lze konstatovat, že záměr „Bytová výstavba Kutná Hora“ svým architektonickým řešením přispěje k dotvoření a rozvoji města a nebude působit v krajině nikterak rušivě.

Na území plánovaného záměru se nenalézá žádný z prvků územního systému ekologické stability ani významný krajinný prvek.

K ovlivnění ÚSES a VKP nedojde.

12. Vlivy na zvláště chráněná území, přírodní parky a NATURA 2000 V blízkosti navrhovaného záměru se nenacházejí žádná zvláště chráněná území, přírodní

parky, ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Záměrem nebudou tato území ani jejich ochranná pásma dotčena. Závěrem lze tedy konstatovat, že k jejich ovlivnění nedojde.

Na základě stanoviska č. j. 21570/2007/KUSK - OŽP/Rj Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 15. 2. 2007 lze vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními.



92

13. Vliv na kulturní památky a hmotný majetek Vlivy na kulturní památky Posuzovaný záměr výstavby bytových domů se nachází v ochranném pásmu městské

památkové rezervace vyhlášené v r. 1961. Kutná Hora je bohatá na kulturní památky. V blízkosti záměru se nachází kulturní památka

„areál pivovaru Lorec - stř.trakt budovy“, která byla vyhlášena roku 1964. Záměrem nedojde k dotčení památek kulturního či historického významu. Historie Kutné Hory dokládá dlouholetý vývoj osídlení. V blízkosti zájmové lokality byly

v dřívějších dobách provedeny dva archeologické nálezy (archeologické naleziště – SAS 13 – 32 – 15/22).

Samotné území záměru spadá do II. archeologické zóny (s možností archeologických nálezů), z čehož vyplývá, že se jedná o území, na němž jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR nebo ústavu archeologické památkové péče středních Čech a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV).

Vlivy na hmotný majetek Realizací záměru dojde zásahu do hmotného majetku. V řešeném území v současné době


2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

Vliv záměru z hlediska velikosti ovlivněného území je lokální. Budou dotčeny pozemky vedené v KN jako zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha a zahrada.

Na pozemku dotčeném stavbou se v současné době nacházejí skleníky a torza nízkopodlažních hal, které bude nutné před započetím stavebních prací demontovat. Při přípravě území na samotnou výstavbu dojde rovněž ke kácení dřevin v rozsahu 6 jedinců. Výstavba bytových domů bude znamenat pouze malý příspěvek k celkové imisní zátěži daného území. Příspěvky jednotlivých sledovaných znečišťujících látek splňují limitní hodnoty přípustného znečištění ovzduší.

Příspěvky obslužné dopravy záměru se na komunikaci Benešova budou pohybovat v roce 2010 v intervalu 0,2 – 0,3 dB

Posuzovaný záměr je v souladu s územním plánem města Kutná Hora.

Hodnocené vlivy záměru „Bytová výstavba Kutná Hora“ na životní prostředí mají lokální charakter, a to jak z hlediska zasaženého území, tak i populace. Realizací záměru nedojde k zásadní změně poměrů v území, které by výrazně ovlivnily míru jeho zatížení.

3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

Předkládaný záměr nebude představovat nepříznivý vliv přesahující státní hranice.



93

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů

Fáze příprav • Celý proces výstavby je nutno organizačně zajistit tak, aby maximálně omezoval možnost

narušení faktorů pohody. • Postup a organizaci výstavby připravit tak, aby byl maximálně omezen počet výjezdů ze

stavby a pohyb vozidel a stavební techniky, a aby byl prováděn v maximální míře pouze na staveništi.

• Před uvedením záměru do provozu musí být zpracovány a předloženy ke schválení manipulační, požární a havarijní řády jednotlivých provozů a zařízení.

• K odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu je nutný souhlas příslušného orgánu státní správy dle ustanovení § 9 zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění.

• Na základě vyjádření Krajské hygienické stanice Středočeského kraje (č.j. 252853 – 215/07/KH/Ste. ze dne 14. 3. 2007) se sídlem v Praze k dokumentaci pro územní řízení dopracovat podrobnější akustickou studii, kde bude vyhodnocen rovněž hluk ze stávajících zdrojů hluku v okolí, tak aby byla naplněna dikce zákona č. 258/2000 Sb. vyhodnotí i stávající zdroje hluku.

Fáze výstavby • Celý proces výstavby je nutno organizačně zajistit tak, aby maximálně omezoval možnost

narušení faktorů pohody. • Musí být zajištěno dopravní značení v prostoru výjezdů ze staveniště. • V době výstavby je nutné z důvodu snížení prašnosti zajistit pravidelné skrápění staveniště,

provádět důsledné čištění mechanismů vyjíždějících ze stavby, zamezit úniku přepravovaného materiálu jeho zakrytím na vozidlech, zajistit udržování pořádku na staveništi a jeho oplocení.

• Vozidla vyjíždějící ze staveniště musí být řádně očištěna, aby nedocházelo ke znečišťování veřejných komunikací (zemina, bet. směs). U výjezdu ze staveniště situovat zpevněnou plochu pro mechanické očištění vozidel.

• Věnovat zvýšenou pozornost technickému stavu dopravních a stavebních mechanismů z hlediska jejich ekologické nezávadnosti a v tomto směru realizovat jejich periodické kontroly.

• Zajistit vhodné sorpční prostředky k likvidaci eventuálních havarijních úniků ropných látek z dopravních prostředků.

• Provádět pravidelně technické prohlídky vozidel a pravidelné seřizování motorů. • V prostoru stavby nebudou skladovány pohonné hmoty a maziva. Nutnou manipulaci s nimi

zde nutno omezit na minimum. • V případě kontaminace půdy či horninového podloží je třeba znečištěnou zeminu odtěžit

a příslušným způsobem sanovat. • V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou

a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů.



94

• Vzhledem k zjištěným vyšším hodnotám těžkých kovů realizovat opatření k minimalizaci zdravotních rizik (např. inertní zemní násyp).

• Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody přijmout technická opatření, aby byla zaručena jak bezpečnost pracujících osob, tak proveditelnost výkopů.

• Provozovatel stavby je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi dle § 39, odst. 1, zákona č. 185/2001 Sb. a v případě produkce více než 50 kg nebezpečného nebo 50 t ostatního odpadu posílat každoročně hlášení o produkci odpadů příslušnému úřadu dle § 39, odst. 2.

• Ve fázi zemních prací oznámit záměr Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

• Musí být zpracován podrobný plán nakládání s odpady. Jde zejména o upřesnění množství a druhu odpadu vznikajícího při výstavbě, včetně navržení prostoru pro shromažďování odpadů. Je třeba preferovat recyklaci a třídění odpadů, avšak za předpokladu minimalizace přímých (hluk, prach) i nepřímých (obslužná doprava) negativních vlivů spojených s touto činností.

• Bude nutno účinně chránit dřeviny nacházející se v blízkosti staveniště před možným poškozením různými technickými opatřeními (oplocení, bednění atd.).

• V případě, že bude nutné vést výkopy (např. pro sítě) mezi stromy, bude třeba dodržet ochranná opatření podle ČSN 83 9061.

• Respektovat následující protihluková opatření: − Stavební práce provádět pouze v době od 7.00 do 21.00 hodin, v době 7 - 8 a 20 – 21 hodin je

vhodné provádět již méně hlučné a přípravné práce. − V rámci provádění výstavby (především v blízkosti obytné zástavby v ulici Sportovců) je

vhodné použít strojní zařízení s nižšími emisními parametry (např. kolový nakladač Volvo L50E, kolové rypadlo Volvo EW 140 B apod.).

− Řidiči nákladních aut po příjezdu na stavbu a po dobu čekání na stavbě musí vypnout motor. − Stacionární zařízení nutná pro provádění prací (el.pily, kompresor apod.) umístit do

uzavřených objektů uvnitř staveniště. Budoucí dodavatel stavby musí zajistit řezání dřeva pro bednění mimo staveniště. V nejnutnějším případě je možné použití elektrické řetězové pily, které mají výrazně nižší hlučnost než pily okružní (o cca 8 -10 dB).

− V rámci výstavby je potřebné dodržovat dostatečně dlouhé přestávky během hlučných operací, aby obyvatelé nejbližších objektů měli možnost větrání vnitřních obytných prostor.

− Před zahájením výstavby doporučujeme, aby obyvatelé z nejblíže situovaných objektů byli seznámeni s délkou a charakterem jednotlivých fází výstavby. Znají-li občané zasažení hlukem účel a smysl hlučné činnosti, pak jejich reakce na tento hluk je příznivější a minimalizuje se takto vznikající stres a nepohoda. Vhodné by bylo ustanovení kontaktní osoby, na kterou by se postižení občané mohli obrátit s případnými žádostmi a stížnostmi.

Fáze provozu • Provést kontrolu, zda stacionární zdroje hluku záměru nepřekračují hygienické limity pro

denní a noční dobu (50/40 dB). • Zajistit vhodné sorpční prostředky k likvidaci eventuálních havarijních úniků ropných látek

z dopravních prostředků.



95

• Veškeré dešťové a splaškové vody odcházející z areálu musí splňovat podmínky předepsané zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a schválený kanalizační řád.

• Vhodnými opatřeními zvýšit možnost zasakování dešťové vody v území, tak aby byly naplněny požadavky „Generelu odvodnění města“ (např. provedení obslužných komunikací ze zámkové dlažby a parkovacích ploch ze zatravňovacích tvárnic).

• V období provozu záměru je třeba minimalizovat vznik odpadů. • Je třeba preferovat recyklaci a třídění odpadů, avšak za předpokladu minimalizace přímých

(hluk, prach) i nepřímých (obslužná doprava) negativních vlivů spojených s touto činností.

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů

Fáze výstavby Vzhledem k tomu, že není znám dodavatel stavby a podrobný plán organizace výstavby, není

možné přesně kvantifikovat vlivy vlastní výstavby na okolní prostředí. Detailní vyhodnocení vlivů výstavby bude možné až po upřesnění materiálových toků, plánu organizace výstavby a také na základě dispozic dodavatele stavby (strojové a materiálové vybavení).

Akustická a rozptylová studie tedy hodnotí ty vlivy, které lze již v současné době a na základě stávajících předpokladů postihnout a pro tyto skutečnosti uvádí ochranná opatření.

Doprava Faktorem, který může omezovat přesnost matematického modelování, je i vzdálený výhled

předpokládaného provozu na komunikační síti (v roce 2010), kdy je obecně odhadována technologická úroveň vozového parku a jeho emisní parametry na základě znalostí současných technologií a trendů obměny vozového parku v České republice.

Předložené výsledky dále odpovídají stupni rozpracovanosti projektu a podrobnosti dalších poskytnutých vstupních údajů.

Fauna, flóra Pro hodnocení fauny a flóry byly provedeny pouze orientační průzkumy v březnu roku 2007.

Dle zpracovatele oznámení jsou však vhledem k charakteru dotčené lokality dostačující pro přehled fauny a flóry daného území. Podrobněji byly vyhodnoceny dřeviny v rámci Dendrologické studie (Ing. Turba, říjen 2006). Průzkumy potvrzují, že se v daném území nevyskytují cenné druhy rostlin a živočichů, které by vyžadovaly speciální pozornost či ochranu.



96

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Předkládaný záměr je vzhledem k charakteru záměru a jeho umístění zpracován pouze

v jedné variantě, která je v souladu s územním plánem města Kutná Hora. Vyhodnocení porovnání stávajícího stavu, výhledového stavu bez realizovaného záměru a stavu se záměrem je předmětem předchozích kapitol.



97

ZÁVĚR Předkládané oznámení záměru Bytové výstavby Kutná Hora bylo zpracováno dle přílohy

č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Oznámení se zabývá vymezením vlivů výstavby a provozu bytových domů v k.ú. Kutná Hora na životní prostředí a hodnocením záměru z hlediska ekologické únosnosti prostředí.

Ze zpracování oznámení záměru vyplynuly následující závěry:

• Cílem záměru je výstavby bytových domů v Kutné Hoře, mezi ulicemi Benešova a Sportovců.

• Plánovanou stavbou budou dotčeny pozemky č. 2136/4, 2142, 2143/1, 2144/1, 2145/1, 2149/1, 2149/2, 2149/4, 2149/9, 2149/12, 2149/13 (k.ú. Kutná Hora). Stavbou inženýrských sítí budou dotčeny pozemky č. 2137, 3849, 3852, 3857/1, 3865, 3867, 3868 a 4512 (k.ú. Kutná Hora).

• Dojde k výstavbě jedenácti bytových domů: E1 – E3, F1, F2 a G1 – G6. E1 – E3 jsou čtyřpodlažní o deseti bytových jednotkách, F1 a F2 tvoří společný celek, skládající se z třípodlažní sekce F1 o pěti bytových jednotkách a čtyřpodlažní sekce F2 o deseti bytových jednotkách. G1 – G6 budou pětipodlažní volně stojící bytové domy o osmnácti bytových jednotkách a dvou ateliérech, které budou umístěny v přízemí.

• Bytové domy budou mít parkovací stání na terénu, s tím, že část parkovacích míst bude rovněž pod domy E1 - E3 a F2 v 1NP.

• Záměr se nachází v ochranném pásmu památkové rezervace vyhlášené roku 1961.

• Předpokládaný termín zahájení stavby bude únor 2008 a ukončení únor 2010. • Záměrem dojde k dotčení hmotného majetku. Před zahájením stavby musí být demontovány

skleníky a torza nízkopodlažních hal. • Pozemky dotčené záměrem jsou v KN vedeny jako zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha

a zahrada. Dojde k záboru ZPF v rozsahu 3 389 m2 na pozemcích č. č. 2142 a 2144/1. PUPFL výstavbou dotčeny nebudou.

• Odpadní vody budou svedeny do městské kanalizace.

• Jakost odpadních dešťových a splaškových vod produkovaných záměrem bude odpovídat obdobným splaškovým vodám v pražské aglomeraci.

• Navrhovaným záměrem s velikou pravděpodobností dojde k zásahu do hladiny podzemní vody. Za tímto účelem budou přijata technická opatření. Objekt se nachází mimo záplavové území.

• Z hlediska problematiky ochrany vod lze konstatovat, že stavba nebude mít nepříznivé dopady na životní prostředí v daném území.

• Měřením radonu bylo zjištěno, že se stavba nachází na pozemku s nízkým radonovým indexem. Není nutno realizovat specifická opatření proti pronikání radonu.

• Rozptylová studie (příloha č. 2) uvádí, že provoz bytových domů bude k imisním koncentracím v okolí tvořit velmi malé příspěvky – na kvalitě ovzduší v oblasti se prakticky neprojeví.



98

• Akustická studie pro daný záměr (příloha č. 1) dokládá, že výstavbou navrženého bytového souboru nedojde k výrazným změnám akustické situace na komunikaci Benešova (příspěvky budou do 0,2 – 0,3 dB). U výpočtových bodů pro nově navržené bytové domy nedojde k překročení pásma nejistoty stanoveného hygienckého limitu pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a budou splněny požadavky nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

• Záměrem nebudou dotčeny žádné prvky ÚSES, ZCHÚ, VKP ani lokality NATURA dle zákona č. 114/1992 Sb.

• Na základě orientačního zoologického průzkumu lokality nebudou záměrem ovlivněny žádné zvláště chráněné druhy živočichů dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Rovněž nedojde k nepříznivému ovlivnění fauny v řešeném území.

• Při botanickém průzkumu nebyly v předmětném území zjištěny žádné zvláště chráněné druhy rostlin dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Zájmové území není z botanického hlediska příliš hodnotné a realizací záměru nebude ohrožena rostlinná diverzita.

• Příprava území pro výstavbu si vyžádá kácení max. 6 stromů. V souladu se zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění bude uplatněna žádost o povolení kácení současně s doložením dendrologického průzkumu.

• Po dokončení stavebních prací jsou navrženy sadové úpravy s vhodnými dřevinami a keřovými výsadbami.

• Výstavba bytových domů v Kutné Hoře bude zapadat do stávající výstavby a svým charakterem nebude přispívat ke snížejí stávající hodnoty krajinného rázu.

• Před začátkem výstavby bude záměr oznámen Archeologickému ústavu AV ČR a případně jemu nebo oprávněné organizaci bude umožněno provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

• Stavba nepředstavuje významné riziko pro zdraví obyvatel.

• Celkově lze vyhodnotit záměr bytové výstavby Kutná Hora jako únosný z hlediska vlivů na životní prostředí.

Záměr „Bytová výstavba Kutná Hora“ lze při respektování navrhovaných opatření doporučit k realizaci.



99

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

• Podklady projektanta

Celková situace záměru Dendrologický průzkum – situace dřevin

• Fotodokumentace



100



101

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Oznámení je zpracováno pro záměr „Bytová výstavba Kutná Hora“.

Bytové domy budou situovány do městského prostředí v katastrálním území Kutná Hora na pozemcích č. 2136/4, 2142, 2143/1, 2144/1, 2145/1, 2149/1, 2149/2, 2149/4, 2149/9, 2149/12, 2149/13. Stavbou inženýrských sítí budou dotčeny pozemky č. 2137, 3849, 3852, 3857/1, 3865, 3867, 3868 a 4512.

Navržený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí do kategorie II (tj. záměry vyžadující zjišťovací řízení), pod pořadové číslo 10.6 „Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“.

Cílem investora je výstavba bytových domů v Kutné Hoře, včetně nových ulic, parkovišť, inženýrských sítí a zeleně. Předmětem posouzení tohoto oznámení jsou bytové domy E1 – E3, F1 – F2 a G1 – G6. Polyfunkční objekt H není součástí oznámení, avšak kapacity inženýrských sítí a parkovací stání jsou nadimenzovány a navrženy tak, aby obhospodařily daný objekt a nebránily jeho výstavbě.

Výstavba objektů E, F a G bude navazovat na objekty A, B, C a D (již vydané stavební povolení), které nejsou předmětem tohoto oznámení, ale jsou součástí urbanistické – architektonického konceptu dané lokality.

V rámci oznámení byly identifikovány možné významné vlivy na životní prostředí, které souvisejí s realizací posuzovaného záměru. Jsou to především:

• znečištění ovzduší, • hluková zátěž, • vliv na oslunění. Pro tyto faktory byly zpracovány samostatné studie, které tvoří samostatné přílohy oznámení.

Ostatní vlivy byly hodnoceny v rámci textové části oznámení.

Vlastní záměr je řešen v jedné variantě.

Doprava

Z hlediska širších dopravních vztahů tvoří páteřní komunikaci Kutné Hory silnice č. I/2, která spojuje danou oblast s hlavním městem Praha. Tato páteřní komunikace se při výjezdu z Kutné Hory směrem na východ kříží s další důležitou komunikací č. I/38, která severním směrem vede na Kolín a jižním směrem pokračuje do Čáslavi.

Příjezdová trasa k bytovým domům bude vedena přímo z Benešovy ulice a dále vedena odbočkami k jednotlivým objektům.

Záměrem dojde k adekvátnímu navýšení intenzity obslužné automobilové dopravy bytových domů i polyfunkčního objektu H, který není předměrem posuzování, ale doprava je pro jeho budoucí realizaci nadimenzována.



102

Celková kapacita parkovacích stání pro objekty E, F, G v obytné části je 177 míst (z toho 21 jich bude v přízemí objektů E1-E3 a F2). V prostoru mezi novým obchodně-admistrativním objektem H a Benešovou ulicí vznikne další parkoviště s kapacitou 86 míst.

Územní plán Posuzovaný záměr se týká katastrálního území Kutná Hora. Bytové objekty F1-F2, E3 a části objektů E1-E2 jsou navrženy na funkční ploše vymezené

funkcí Bv – smíšená zóna (bydlení, občanská vybavenost, služby). Bytové domy G1-G6 a části domů E1-E2 náleží zóně Od, Oa – plocha pro občanskou

vybavenost (bydlení je podmínečně přípustné). Uvedený záměr je v souladu s ÚP Kutná Hora (viz kap H Přílohy).

Půda Záměr bytových domů je navržen na celkové ploše 20167 m2. Vlivem záměru bude docházet

k záboru ZPF na pozemcích č. 2142 a č. 2144/1 v rozsahu 3 389 m2. Půdy patří do II. třídy ochrany. Objem zeminy z výkopů ze základových spár a pilot bude představovat u objektu E (E1 – E6)

cca 150 m3, u objektu F (F1 a F2) cca 200 m3, u objektu G (G1 – G6) cca 200 m3. Předpokládaný objem skrývky ornice (resp. svrchní kulturní vrstvy zeminy) bude celkem cca 60 000 m3. Část této zeminy se předpokládá využít pro násypy (cca 30 000 m3). Přebytečná výkopová zemina bude v souladu s požadavky platného zákona o odpadech nejprve nabídnuta městu či jiným podnikatelským subjektům k využití, v případě nezájmu bude odvezena na skládku.


Ovzduší Pro posouzení záměru na kvalitu ovzduší byla zpracována Rozptylová studie, která tvoří

přílohu č. 2 tohoto oznámení. Jednotlivé bodové, plošné a liniové zdroje vyvolané výstavbou a provozem bytového souboru

nezpůsobí svými emisemi nadměrné znečištění ovzduší NO2, CO, PM10 a benzenem. Průměrné roční koncentrace všech sledovaných znečišťujících látek budou v celém území mnohem nižší než příslušné imisní limity.

Celkový provoz bytového souboru nepovede k významnému zvýšení znečištění ovzduší v posuzované lokalitě. Z hlediska imisní zátěže lze záměr vyhodnotit jako nevýznamný.

Hluk Ve fázi provozu posuzovaného záměru bude zdrojem hluku především automobilová doprava

vyvolaná zvýšenou intenzitou dopravy na přilehlých komunikacích vlivem nového zdroje dopravy a pohybem vozidel po parkovištích. Novými zdroji hluku budou rovněž stacionární zdroje v objektech (vzduchotechnická a chladicí zařízení).

Při vyhodnocení akustické situace na komunikaci Benešova můžeme konstatovat, že doprava v uvedené ulici má zcela dominantní charakter.

Přínos samotného záměru výstavby bytového areálu v Kutné Hoře na celkovou akustickou situaci v ulici Benešova je zcela zanedbatelný. Hodnoty příspěvku ekvivalentní hladiny akustického tlaku záměru se na komunikaci Benešova budou pohybovat v intervalu 0,2 – 0,3 dB.



103

U některých bodů umístěných na objektech posuzovaného záměru se budou ekvivalentní hladiny akustického tlaku pohybovat v pásmu nejistoty stanoveného limitu pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích. V žádném výpočtovém bodě nedojde k překročení pásma nejistoty.

Vzhledem k blízkosti nejbližší chráněné zástavby může docházet k překračování hygienického limitu daného Nařízením vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je proto nutné respektovat navržená protihluková opatření.

Z hlediska akustického je realizace navržené výstavby v navržené lokalitě možná.

Voda Zájmovým územím je vedena stoka z přepadu rybníčku pod pivovarem Lorec, který ústí do

vyhloubené vodní plochy v místě budoucího jezírka.

Objekt se nachází mimo záplavové území.

Ve fázi výstavby bude staveništní kanalizace napojena na nový kanalizační řad poblíž objektu E2 a staveništní přípojka bude vedena k zářízení staveniště situovaném v místě budoucího objektu H.

Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody v území posuzovaného záměru bude třeba po dobu stavebních prací kontinuálně odčerpávat přitékající podzemní vodu. Odčerpávaná voda bude se souhlasem provozovatele kanalizace vypouštěna do veřejného kanalizačního řadu.

Ve fázi provozu bude pro řešenou obytnou výstavbu navržen jednotný kanalizační řad odvádějící společně splaškové i dešťové vody na místní městskou ČOV.

Množství splaškových vod bude odpovídat množství spotřebované vody.

Odvod odpadních dešťových vod bude poněkud komplikovanější, neboť konfigurace terénu Kutné Hory je z pohledu odvádění dešťových vod nepříznivá a dochází ke kapacitním problémům ve stokové síti.

Celkové množství odpadní dešťové vody ze střech jednotlivých objektů, parkovišť, komunikací a zelených ploch bude 107,37 l/s a vyhoví požadavkům dané „Generelem odvodnění města“.

Jakost odpadních dešťových a splaškových vod ze záměru bude odpovídat obdobným splaškovým vodám typickým pro městské aglomerace.

Kvalitativní i kvantitativní ovlivnění povrchových vod bude nevýznamné (resp. nulové).

Z hlediska problematiky vod nebude mít výstavba obytných domů nepříznivé dopady na životní prostředí v daném území.

Fauna, flóra, ekosystémy Z faunistického hlediska není lokalita ničím výjimečná. Druhy živočichů zjištěné na lokalitě

navrhovaného záměru odpovídají typickému složení příměstské fauny. Druhy zvláště chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zde zjištěny nebyly.

Při botanickém průzkumu nebyly na sledovaných lokalitách nalezeny žádné zvláště chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 359/1992 Sb., v platném znění. Nebyla zjištěna ani přítomnost ohrožených druhů rostlin uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (ed. Procházka, 2001). Lze konstatovat, že dotčená lokalita není z botanického hlediska nikterak významná, vyskytují se zde běžné, hojně zastoupené druhy rostlin s významným zastoupením ruderálních a nitrofilních druhů.



104

Příprava území pro výstavbu si vyžádá kácení max. 6 stromů. V souladu se zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění bude uplatněna žádost o povolení kácení současně s doložením dendrologického průzkumu.

Vzniklá ekologická újma bude kompenzována náhradními výsadbami na pozemku stavby v rámci plánovaných sadových úprav.

Závěrem lze konstatovat, že ovlivnění stávajících ekosystémů nebude významné.

ZCHÚ, VKP, ÚSES, NATURA 2000

Záměrem nebudou přímo dotčeny žádné prvky ÚSES, zvláště chráněná území ani VKP dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění.

Dle vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje (č. j. 21570/2007/KUSK – OŽP/Rj) lze vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními

Krajina a krajinný ráz Posuzovaná lokalita je součástí městského osídlení Kutné Hory. Širší okolí plánované obytné

výstavby tvoří území s vysokým stupněm urbanizace a ovlivnění antropogenní činností. Původní přírodní prostředí bylo člověkem v průběhu staletí zcela přeměněno. Nelze tedy

v pravém slova smyslu hovořit o krajině, ale spíše o charakteru městské části. Samotné zájmové území je možno charakterizovat jako typickou kulturní krajinu, silně

ovlivněnou člověkem. Současná hodnota krajinného rázu nebude nijak snížena a záměr bude nenásilně začleněn do stávající zástavby.

Osvětlení a oslunění Na základě výpočtů a závěrů uvedených ve Studii prosvětlení lze konstatovat, že posuzovaný

záměr částečně ovlivní oslunění rodinného domu na parcele č.2137 v k.ú. Kutná Hora i její zahrady. Toto snížení by však nemělo být v rozporu s požadavky ČSN 73 4301.

Vzhledem ke skutečnosti, že polovina východní fasády a celá jižní a západní fasáda domu zůstane osluněna déle než 90 minut pro 1. březen, lze předpokládat, že bude splněna požadovaná norma na proslunění (tj. třetina součtu plochy obytných místností bude osluněna).

Odpady Celý investiční záměr je spojen s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového množství

i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit životní prostředí.

Archeologie, kulturní památky a hmotný majetek Posuzovaný záměr výstavby bytových domů se nachází v ochranném pásmu městské

památkové rezervace vyhlášené v r. 1961. Záměrem nedojde k dotčení památek kulturního či historického významu. Realizací záměru dojde zásahu do hmotného majetku. V řešeném území v současné době




105

Samotné území záměru spadá do II. archeologické zóny (s možností archeologických nálezů), z čehož vyplývá, že se jedná o území, na němž jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR nebo ústavu archeologické památkové péče středních Čech a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV).

Zdravotní rizika Nepředpokládá se, že by stavba měla mít vliv na zdravotní rizika obyvatelstva.



106

H. PŘÍLOHA

Dokladová část • Příloha č. 1: Akustická studie • Příloha č. 2: Rozptylová studie • Příloha č. 3: Studie proslunění • Příloha č. 5: Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska ÚPD • Příloha č. 6: Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 12 zákona č.114/1992 Sb., v platném znění



107

LITERATURA Obecné 1. Bajer, T. a kol., 2001: Metodika k vyhodnocování vlivů záměru na životní prostředí (II. díl). EIA,

číslo 2/2001 2. Culek, M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha.

3. Čeřovský, J. a kol., 1999: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR, Vyšší rostliny. Príroda a.s., Bratislava.

4. ČHMÚ, 2003: Tabelární přehled „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika“ (internetový zdroj).

5. Dostál, J., 1992: Velký klíč k určování rostlin. Academia, Praha. 6. Havel B.: Paralelní RWY 06R/24L, hodnocení zdravotních rizik hluku a imisí, 2005 7. Havránek J. a kol.: Hluk a zdraví, Avicenum Praha, 1990 8. HCN: Noise and Health. Report of a commitee of the Health Council of the Netherlannds. Report

No. 1994/15E. The Hague,15 September,1994. 9. Ložek V., Cílek V., Kubíková J. a kol. (2003): Střední Čechy – příroda, člověk, krajina. Dokořán,

Praha, 128 str.

10. Magistrát hlavního města Prahy, 2004: Praha životní prostředí 2003, ročenka – zpráva o stavu životního prostředí.

11. Met. pokyn odboru ekologických rizik a monitoringu MŽP ČR k hodnocení rizik č.j. 1138/OER/94

12. Neuhäuslová, Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. 13. Nováková B. a kol., 1991: Zeměpisný lexikon ČR. Obce a sídla N – Ž. Academia, Praha. 14. Procházka, F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. In: Příroda 18.

AOPK Praha. 15. Quitt, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. In: Studia Geographica 16. Geogr. úst.

ČSAV, Brno. 16. Rothmaler, W., 1995: Exkursionsflora von Deutschland. Gustav Fischer Verlag Jena, Stuttgart. 17. Skalický V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. In Hejný S. et. Slavík B. (eds.): Květena

České socialistické republiky 1: 103-121. Academia, Praha. 18. SZÚ Praha, 2000: Manuál prevence v lékařské praxi díl VIII. Základy hodnocení zdravotních

rizik, Praha. 19. SZÚ Praha, 1998 - 2003: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu

k životnímu prostředí – subsystém 3 „Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku“ – odborné zprávy za roky 1997 - 2002, SZÚ Praha.

20. SZÚ Praha, 2003: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí – subsystém 1 „Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší“ – odborná zpráva za rok 2002, SZÚ Praha.



108

21. SZÚ Praha, 1998: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém 3 “Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku" - odborná zpráva za rok 1997. SZÚ, Praha.

22. SZÚ Praha, 2000: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém 1 “Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší" - odborná zpráva za rok 1999. SZÚ, Praha.

23. Vít M., Michalík J., 1999: Hodnocení zdravotních rizik silničních staveb v rámci procesu EIA I.část – teoretická východiska, Hygiena 44.

24. WHO, 2000: Air Quality Guidelines for Europe, second edition, Copenhagen. 25. WHO, 1999: Guidelines for Air Quality, Geneva. 26. WHO, 1999: Guidelines for Community Noise, Geneva.

Související bezprostředně se záměrem 27. Hušpauer M., únor 2007: Kutná Hora – Lidka: Ověření obsahu vybraných těžkých kovů

v prostoru projektované bytové výstavby v ulicích benešova a Sportovců. Geoservis, Kutná Hora 28. Chalupová S., květen 2006: Radon, GGS Radon, Beroun 29. Hušpauer M., květen 2006: Inženýrsko-geologický průzkum, Geoservis, Kutná Hora 30. Souhrnná zpráva, 2006, Studio acht, Praha 5 31. Turba M., říjen 2006: Dendrologický průzkum, Maxim Turba – zahradní architektura, Praha

Mapové portály 32. www.env.cz 33. www.cenia.cz 34. www.uhul.cz 35. www.geology.cz 36. www.vuv.cz

Legislativa 37. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování,

posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění 38. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 39. Nařízení vlády č. 60/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002, kterým se stanoví

imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování a hodnocení a řízení kvality ovzduší. 40. Nařízení vlády č. 429/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví

imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb.

41. Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí 42. Vyhláška č. 381/2002 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek,

v platném znění 43. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.,

o ochraně přírody a krajiny, v platném znění



109

44. Vyhláška č. 428/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů

45. Vyhláška č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování

46. Vyhláška č. 48/1982 Sb., vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení

47. Vyhláška č. č. 324/1990 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 31. července 1990 o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích ve znění pozdějších změn provedených vyhláškou č. 363/2005 Sb.

48. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 49. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů 50. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění 51. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování,

posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší 52. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění zákona č.93/2004 Sb. 53. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 54. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů 55. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších

předpisů 56. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších přepisů 57. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

odvětvích a o Státní energetické inspekci 58. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění 59. Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů

Mapové podklady 60. Digitální mapy oblasti v měřítku 1 : 5 000 (Zabaged – ČÚZK Praha) 61. Mapové podklady dodané investorem



110

Datum zpracování oznámení: 22. 3. 2007 Zpracovatel oznámení: Ing. Libor Ládyš, EKOLA group, spol. s r.o., Praha (prodloužení osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 48068/ENV/06 ze dne 9.8.2006) Mgr. Kateřina Šulcová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Osoby, které se podílely na zpracování oznámení: Ing. Vladislava Bejčková, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Lenka Čtvrtníková, EKOBEST s. r. o., Pardubice Ing. Zuzana Mattušová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Aleš Matoušek, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Jitka Ondráčková, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Kontakt EKOLA group, spol. s r.o.

Mistrovská 4 108 00 Praha 10 Tel.: 274 772 002 E-mail: [email protected]

Oznámení záměru - Kutná Hora - CENIA · ZS Za řízení staveniště ŽP Životní prost...

Documents

Transcript of Oznámení záměru - Kutná Hora - CENIA · ZS Za řízení staveniště ŽP Životní prost...