ČINNOST SLEZSKE MATICE OSVĚTY LIDOVÉ

NA TESINSKU A HLUCINSKU ZA ROK 1934

U S P O Ř Á D A L A N T O N Í N H O Ř Í N E K

Č I N N O S T SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ

N A T Ě Š ÍN S K U A H L U Č Í N S K U ZA ROK 1934

ČINNOST SLEZSKE MATICE OSVĚTY LIDOVÉ

NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU ZA ROK 1934

U S P O Ř Á D A L A N T O N Í N H O Ř Í N E K

VE S L . O S T R A V Ě V K V Ě T N U 1 9 3 5

N á k l a d e m S l e z s k é M a t i c e o s v ě t y l i d o v é se s í d l e m v e S l e z s k é O s t r a v ě v y t i s k l a

> P re s s a « a k c i d e n č n í a o b c h o d n í t i s k á r n a ( m a j . P e t r P a v l a n ml . ) v e S l . O s t r a v ě

■ • ■ ' " . ' ' , ■, ’ ■■■ : • •. - ;1

• ■ ' - - • i - . - o ■: ř- 1 ů < -• ■ o i. : :■ .» s í:- -• * ; ■ Cí

Čestní členové Slezské Matice osvěty lidovéf ŠIM EČEK BEDŘICH, president krajského soudu n. o. ve Slezské Ostravě f HRUBÝ VĚNCESLAV, bývalý říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. O.L. v Opavě f JUDr. PELC FERD., notář a dlouholetý zasloužilý starosta Sl.M. O.L. ve Sl. Ostravě P. FUŠEK ANT., čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl. M. O. L. LANDSFELD ANT., ředitel gymnasia na odpočinku v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. O. L. VAŠEK VLAD.-Petr Bezruč, slezský bard v Brně HEJRET JAN, redaktor Národní Politiky v Praze HOLEŠ ALO IS, knihvedoucí n. o. v Orlové, starosta Sl. M. O.L.

Diplomy čestného uznání Sl. M. O. L.

obdrželi od r. 1920— 1934:

BUZEK KAMIL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze BĚLEHRÁDEK FRANT., ředitel Ústřední Matice Školské v Praze f KLVAŇA ANT., okresní školní inspektor v Orlové PIŽL ALO IS, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. VALOUCH M IROSLAV, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze KEPL JOSEF, odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. STR ÁN SK Ý RUDOLF, tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze MLČOCH FRAN TIŠEK , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. HREJSA GUSTAV, ministerský tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. HOFFMANN STANISLAV, odborový rada min. školství a nár. osvěty v Praze KLIMÁNEK FRANTIŠEK, hlavní pokladník města Slezské Ostravy f KŘÍSTEK JAN, majitel realit v Lazích, bývalý starosta Sl. M. O. L.SEDLAŘÍK JAN, majitel velkostatku ve VratimověŠRÁM EK JOSEF, bývalý zemský president slezský v OpavěHAERING JAROSLAV, vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve FryštátěDr. MICHÁLEK JOSEF, vrchní rada politické správy, okresní hejtman v OpavěDr. BARON JOSEF, bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavěf STYPA TO M ÁŠ, bývalý řed. dívčí vyšší školy a starosta Nár. jednoty slezské v Prazef ŠK Á B A JOSEF, vládní tajemník ministerstva vnitra v PrazeDr. STA ŠE K FRAN TIŠEK, ministerský rada v presidiu min. rady v PrazeHRUBÝ EMANUEL, senátor a starosta Svazu Národních Jednot a Matic v PrazePAVELEK FERDINAND, vládní rada, zemský školní inspektor v BrněJUDr. PAVELEK JAKUB, vrch. rada pol. správy, přednosta presidia zemského úřadu v BrněROTTER K AREL, vrchní rada politické správy, zemský úřad v BrněKUČERA O SK AR , revident Báňské a hutní společnosti n. o. v KarvinnéMELICHAR ADOLF, pokladník Báňské a hutní společností n. o. ve Slezské OstravěVALEČEK VALENTIN, inspektor státních škol v KarvinnéTESAŘ M ETODĚJ, ředitel okr, nem. pojišťovny v Opavě

5

PAVLÁN PETR, ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě H AJN Á ZD EN K A, řídící učitelka v PrazePETŘÍK KONSTANTIN, ředitel stát. ref. reál, gymnasia v Čes. Těšíně

Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidovéZakládajícím členem se stane, kdo zaplatí jednou provždy nejméně Kč 500'—. Členům

zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství, znějící na složenou částku.Od svého založení roku 1898 do roku 1934 přistoupilo za zakládajícího člena Sl. M. O. L.

celkem 758 osob a korporací.

Od roku 1930 nabyli diplomu zakládajícího členství:

f Dr. SCHEINER JOSEF, advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze . . Kč 500'—DO TLAČILOVÁ PAVLA, učitelka v, v. v P říbram i.................................................... 1000'—Dr. PREIS JARO SLAV , vrchní ředitel Živnostenské banky v P r a z e .........................500'—ŘEDITELSTVÍ POM O CN ÝCH Ú ŘAD Ú zemského úřadu v B r n ě ........................ 500'—BAN KA ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ v P ra ze ........................................................500'—SO K O LSK Á ŽU PA M O R A V SK O SLE ZSK Á v Mor. O stravě............................... ... 500'—Dr. PO SPÍŠIL VILÉM, guvernér Národní banky v P ra z e ............................................. 500'—ČERNÝ JAN, president země Moravskoslezské v B rn ě ......................................... „ 1000'—NEKVASIL V., podnikatelství staveb v P r a z e ............................................................. .....500'—ČESK O SLO VEN SK Á ZBRO JO VK A, akc. spol. v B r n ě ......................................... ....500'—f K O ZÁ K O V Á -ŠU B R TO V Á BOŽENA, choť ředitele plynárny v Kolíně . . „ 3000’—KUPKA V LA D IM ÍR , velkoobchodník hudebními nástroji v Mar. Horách , . „ 500'—JUDr, SLÁDEK VLADIM ÍR, advokát v Mor. Ostravě......................................... .........500'—TE SA Ř ŠTĚPÁN, ředitel státní občanské školy v K arvinné........................................900'—

V r. 1933 přistoupili za zakládající členy Sl. M. O. L.:

„ SLA V ÍA “, vzájemně pojišťovací banka, generální zastupitelství v Brně . . . Kč 500'—M A LYPETR JAN, předseda vlády ČSR. v P raze.............................................................500'—Dr. BENEŠ EDU ARD, ministr zahraničních věcí v P r a z e .................................... .........500'—ÚSTŘEDNÍ SPOLEK ČESKÉHO UČITELSTVA ve Slezsku v Orlové . . „ 500'—Dr. ŠÁM AL PŘEM YSL, kancléř presidenta republiky v P r a z e ...................................500'—„B U D O U C N O ST", ústřední konsumní a úsporné družstvo v Mor. Ostravě . . „ 500'—MUDr. MÍČEK JAROSLAV, státní obvodní a pokladenský lékař v Bystřicí n.O. „ 500'—STŘ E D O Č E SK Á SO K O LSK Á ŽUPA JA N A PODLIPNÉHO v Praze . . „ 500'—

V r. 1934 přistoupili za zakládající členy:

PRVNÍ ČESK Á V ZÁ JE M N Á PO JIŠŤO VN A v P r a z e .................................... Kč 500 —CH ROSTEK LUDVÍK, řídící učitel v. v. ve Slezské O stravě............................... .........500'—f VAŠEK ANTONÍN, notář v Klímkovicích.............................................................. .........500'—

Ing. Dr. MODR EMIL, centr, ředitel dolů Báňské a hutní společností v M. OstravěJUDr. SMIŘÁK SVATOPLUK, advokát ve Frýdku..............................................CHAMRAĎ ALBÍN, obchodní dům v O r lo v é .........................................................Ing. Dr. VLACH JIŘÍ, tajemník ředitelské konference v Mor. Ostravě . . . . Ing. JURNEČKA ALFRED, úř. opr. civ. inženýr staveb, a stavitel v M. Horách FEDERER OSKAR, gen. ředitel Vítk. horního a hutního těžířstva v M. OstravěMUDr. HORNÍCH JAN, státní obvodní lékař v H nojníku....................................MUDr. KRÁL OTA, zdravotní rada v R a d v a n ic ích ...............................................HAERING JAROSLAV, okresní hejtman ve F ry štá tě .........................................Ing. STILLER FRANT., horní ředitel dolů Severní dráhy v Mor. Ostravě . .MĚSTSKÁ SPOŘITELN A ve Slezské O s tr a v ě ....................................................f ŠIMEČEK BEDŘICH, president krajského soudu n. o. ve Sl. Ostravě . . .ŠAFRATA RUPERT, obchod železem v Mor. O stravě.........................................JUDr. ŘÍHA KAREL, advokát v Bohum íně..............................................................STEJSKAL A D RÁBEK, stavitelé ve Slezské Ostravě.........................................ODBOR SLEZSKÉ M ATICE OSVĚTY LIDOVÉ v Panských Nových DvorechBLAŽEJ IGNÁC, továrna nábytku, Porubá u S v in ova ..........................................ODBOR SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ v Karvinné-Šolci . . . . Ing. VORÁLEK KAREL, náměstek řed. Báňské a hutní společnosti v M. Ostravě

Ústřednívýbor Slezské Matice osvěty lidové r.1934

Předsednictvo:•

Starosta.................. HOLEŠ ALO IS, knihvedoucí v. v. v OrlovéI. nám. starosty . . PAVLÁN PETR, ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské OstravěII. nám. starosty . . KLAC BOHUSLAV, ředitel městských úřadů v Českém TěšíněI, jednatel............ ŠTĚTINA BEDŘICH, ředitel stát. obč. škol v Nov. Bohumíně

II. jednatel.............ŽELEZNÝ JAN, ředitel státních občanských škol v Bystřici n. OlzouPokladník................PAVLÍČEK M ETODĚJ, přednosta poštovního úřadu ve Sl. Ostravěč le n .........................HOŘÍNEK ANT., tajemník Sl. M. O. L. ve Slezské OstravěPoradní členové . . PLACHT VÁCLAV, profesor stát. ref. reál. gymnasia, správce odbočky

ústřední kanceláře Sl.M. O.L. v Českém Těšíně H RUŠKA KAREL, ředitel státní občanské školy v Kravařích

Členové ústředního výboru:

ČÍŽEK JAR., lesní správce ve Starém Městě u FryštátuHLADÍK RUDOLF, vrchní inspektor státních drah, přednosta stanice v PetrovicíchHROZEK ANTONÍN, okresní školní inspektor ve FrýdkuJAŘABÁČ JAN, ředitel státního reálného gymnasia a starosta města v OrlovéJIROUŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Českém TěšíněKLIMÁNEK FRAN TIŠEK , hlavní pokladník města Slezské OstravyMUDr. KRÁL OTA, zdravotní rada v Radvanicích

500 " —

500 ' —

500 ' —

500 . —

500 ' —

500 —

500 " —

500 ' —

500 ' —

500 —

500 —

500 ' —

500 ' — -

500 " —

500 ' —

500 ' —

500 ' —

500 ' —

500 —

7

NÁDENÍK RUDOLF, řídící učitel v Markvartovicích NOVÁK ANDĚLÍN, okresní školní inspektor v Hlučíně PILAŘ FRANT., ředitel státních občanských škol v Třinci PETÁK OVÁ ANNA, choť ředitele dolů v. v. ve Slezské Ostravě PO LÁŠEK ADOLF, inspektor státních škol v Českém Těšíně PO SPÍŠIL ARTU R, farář ve Štěpánkovicích PR A ŽÁ K FRANT., řídící učitel v Návsí u Jablunkova JUDr. ŘÍHA K AREL, advokát v Bohumíně SLÍVA JAN, ředitel okresní nemocenské pojišťovny ve Fryštátě SVO BODA EM ANUEL, řídící učitel ve Skřečoni SCHMID AUGUSTIN, odborný učitel ve Frýdku TESAŘ ŠTĚPÁN, ředitel státní občanské školy v Karvinné

Kooptovaní členové ústředního výboru:

FRONĚK VÁCLAV, hutník v Dolních MarklovícíchHEGER KAREL, farář v Prostřední SuchéHUBEŇÁK JOSEF, ředitel státní občanské školy v JablunkověKRŮTA ANTONÍN, ředitel škol v KarvinnéPASTRŇÁK FRANTIŠEK, ředitel měšť. školy v Něm. LutyniP lTH A EVARIST, tajemník republikánské strany čsl. venkova ve FrýdkuSM YCZEK KAREL, řídící učitel v JablunkověZAH RADNÍK JAROSLAV, šéfredaktor Moravskoslezského deníku v Mor. Ostravě

Revisoři:

HUVAR ROBERT, ředitel měšťanské školy ve Slezské Ostravě KROČ KOVÁ VLASTA, choť řídícího učitele v Hrušově KUČERA BOH., inspektor ředitelství Larisch-Mónnicha v Karvinné NÁPRAVNÍK ČESTM ÍR, ředitel Občanské záložny ve Slezské Ostravě PO LAN SK Ý PAVEL, ředitel Městské spořitelny ve Slezské Ostravě f PŘIBYLA FRANT., městský účetní rada ve Slezské Ostravě

Poradci:

FRESL FRAN T., ředitel státního ústavu učitelského ve Slezské Ostravě JUDr. JED LIČK A KAREL, farář v Rychvaldě JU RA RICH ARD , řídící učitel v LoukáchM A C H A R A PRAVOSLAV, ředitel zemské odborné školy pro ženská povolání v Č. Těšíně MENŠÍK VLAD IM ÍR, okresní školní inspektor ve Fryštátě JUDr. NOVOTNÝ SLAVOM IL, advokát v Mor. Ostravě

Okresní jednatelé:

AM BROS TO M ÁŠ, řídící učitel v Horním Těrlicku HROZEK ANTONÍN, okresní školní inspektor ve Frýdku

HRUŠKA KAREL, ředitel občanských škol v Kravařích JIROUŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Českém Těšíně KARKOŠKA JINDŘICH, odborný učitel a starosta v Petřvaldě KUBALA BŘETISLAV, profesor stát. ref. reál. gymnasia v Orlové SOUKUP JAN, profesor stát. ref. reál. gymnasia v Orlové ŠTĚTINA BEDŘICH, ředitel stát. občanských škol v Novém Bohumíně ŽELEZNÝ JAN, ředitel stát. občanských škol v Bystřici n. Olz.

Ústřední kancelář:

HOŘÍNEK ANTONÍN, tajemník SEDLÁČEK FRANTIŠEK, účetní BŘOZOVÁ ZDENKA, úřednice HAVELKOVÁ MARIE, úřednice ŠINDELOVÁ D O BRO SLAVA, úřednice

Odbočka ústřední kanceláře v Českém Těšíně:

PLACHT VÁCLAV, profesor stát. ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně, správce CISOVSKÁ BO ŽEN A, úřednice

Naše rovyRok 1934 — 1935 urval z našich řad celou řadu prostých i vynikajících členů SLMOL a význačných národních pracovníků.

J s o u t o z v l á š t ě :

Š I M E Č E K B E DŘ I C Hpresident krajského soudu v. v., zakladatel a čestný člen Slezské Matice osvěty lidové. Zemřel dne 11. dubna 1935 ve věku 80 let. Jméno Šimečkovo je úzce spjato s vývojem českého probuzení na Těšínsku. Přišel v roce 1880 na Těšínsko jako auskultant krajského

soudu v Těšíně. Spolupracoval se zesnulým buditelem slezského lidu V. Hrubým při založení Slezské Matice osvěty lidové, Slezského kalendáře, Těšínských novin, při zakládání Raifeisenek, veřejných knihoven a j. Lid na Těšínsku měl v něm vzácného přítele a příznivce. — Č e s t j e h o p a m á t c e !

V A VŘ Í K V I LÉ M, ředitel měšťanské školy v.v. ve Slezské OstravěZesnulý byl dlouholetým pokladníkem mužského odboru Sl. Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě a nadšeným sběratelem lidových písní. Zemřel dne15. února 1934 ve věku 60 let.

S U S K Ý E D U A R D , řed. finančního úřadu města Slezské OstravyByl dlouholetým členem ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové a jeho finančním referentem. Velikých zásluh získal si o Matici v době před­válečné pořádáním velkolepých a mohutných národních slavností „Slezský den“ . V rušných dobách plebiscitních konal platné služby. Za své zásluhyo Matici a češství na Těšínsku vyznamenán byl ústředním výborem Slezské Matice osvěty lidové diplomem čestného uznání. Zemřel dne 11. dubna 1934 v den svých 50. narozenin.

PŘIBYLA F R A N T I Š E K , vrchní účetní revident města Sl. OstravyZesnulý byl dlouholetým revisorem ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové. — Zemřel dne 14. července 1934 ve svém rodném městě Frenštátě pod Radhoštěm.

Pres. Bedřich Šimeček

10

KŘÍSTEK J A N z LazůZemřel dne 29. listopadu 1934 ve věku 78 roků. Křístek byl nejpopulárnější osobou na Těšínsku i v širých oblastech naší republiky. O jeho popularitu postaral se slezský bard Petr Bezruč, který v básni „Lazy" zvěčnil „chlopa Křístka" jako pevného a bitého Moravce, který postaví Lazům školu moravskou, murovanú, Lazů neopustí a neuhne z místa. Takovým pevným a bitým Morav­cem byl Jan Křístek. Když Lazy se začaly popolšťovat a moravská škola pře­měněna na polskou, chlop Křístek postavil se do boje na záchranu Lazů. Byl to těžký boj, v němž chlop Křístek byl terčem útoků naších nepřátel. Nebál se boje. Vydržel, vytrval a zvítězil! Jeho zásluhou jsou Lazy opět českou obcí. Byl věrným stoupencem Sl. M. O.L. Když r. 1899, krátce po založení Matice osvěty lidové v Těšíně zakládal se v Lazích matiční odbor stává se jeho předsedou. Velkou řadu let vykonává tuto funkcí. R. 1908 přesídluje ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové z Těšína do Polské Ostravy, Chlop Křístek stává se místopředsedou ústředního výboru, kteroužto funkci zastává až do5, listopadu 1916, kdy po odchodu předsedy SLMOL, zesnulého dra F. Pelce do války, je zvolen předsedou. V dobách pro český živel na Těšínsku nej­horších a nejtěžších stojí v čele největší národní korporace ve Slezsku, ostře bojující za práva českého lidu. V předvečer slavného osvobození čsl. národa řídí slavnostní dvacátou valnou hromadu SLMOL v Nár. domě v Mor. Ostravě. Ústřední výbor SLMOL mu udělil za jeho zásluhy o českou věc na Těšínsku diplom čestného uznání. — Jan Křístek byl vzorem tvrdého a neústupného slezského Moravce, který svým životem a svou neohrožeností ukázal, že i prostý člověk může pro svůj národ mnoho vykonatí, je-li práce jeho po­svěcena láskou a porozuměním. Český lid na Těšínsku zachová jeho památku ve vděčné vzpomínce.

V A Š E K A N T O N Í N , notář v Klimkovicích (bratr Petra Bezruce)Zakládající člen SLMOL a veliký její příznivec. Spolu se svými příbuznými dárcem pozemku na stavbu české školy v Hradišti u Č. Těšína. Zemřel 26/10.

P R O K Ů P E K A D O L F , poslanec a předseda N árodní rady čsl.Zemřel dne 16. října 1934 ve věku 66 let. V čele Národní rady stál 20 roků. Byl vzácným přítelem a příznivcem hraničářů. Naše Těšínsko ztratilo v něm oddaného přítele a příznivce,

J O SE F KALUS, ředitel škol v. v. a spisovatel ve Frenštátě p /RZemřel 11. prosince 1934 ve věku 80 let. — Pobeskydský slavík. Pěl prosté, ale dojemné písně, čerpané z našeho kraje. Byly čisté jako křišťál a ušlechtilé jako Pravda. — Těšínský kalendář ztrácí v něm svého stálého přispěvatele.

11

Č E R N Ý M P Í S M E M b u d e z a z n a m e n á n v d ě j i n á c h l i d s t v a

a z v l á š t ě v k n i z e n a š e h o n á r o d a d e n 9. ř í j n a 1934 , k d y

r u k o u b e s t i á l n í h o v r a h a z a h y n u l i ve f r a n c o u z s k é m p ř í ­

s t a v n í m m ě s t ě M a r s e i l l e

Alexander-Sjednotitel

v e l i k ý p a n o v n í k b r a t r s k é h o n á r o d a j i h o s l o v a n s k é h o a

Louis Barthou

z a h r a n i č n í m i n i s t r ú z c e s n á r o d e m č e s k o s l o v e n s k ý m

s p ř á t e l e n é h o n á r o d a f r a n c o u z s k é h o .

*

S k l á n í m e se v h l u b o k é ú c t ě p ř e d t ě m i t o b o j o v n í k y

za s v ě t o v ý mí r a s p r a v e d l n o s t p r o v š e c h n y n á r o d y .

S v ě t l á j e j i c h p a m á t k a n e b u d e n á r o d e m č e s k o s l o v e n ­

s k ý m n i k d y z a p o m e n u t a .

12

Zpráva jednatele Slezské Matice osvěty lidovéi i a / n i B e d ř i c h Š t ě t i n a , I. j e d n a t e l

za rok 1934Hlučínsko

Poměry na Hlučínsku jsou stále ještě málo utěšené. Starší generace moravského lidu, vychovaná v pruských školách německou pýchou a chvastavostí, nedovede se ještě vpraviti do demokratického režimu československého a vidí v něm slabost a nerozhodnost; mladší generace, která vyšla již z českých škol, touží po práci a chlebě. Nenalezne-li v nynější těžké době zaměstnání u nás, šilhá za hranice, kde pro Moravce z Hlučínska jsou zaručeny z proti­státních důvodů určité výhody.

Nespokojenosti na Hlučínsku dovedou mistrně využiti placení agitátoři z říše, kteří stále a stále utvrzují Moravce, že Hlučínsko v dohledné době se opět přičlení k Německu. Tato domnělá nejistota a zastrašování Moravců činiteli ze zahraničí působí nejzhoubněji na vývoj poměrů na Hlučínsku.

I české politické strany způsobily již na Hlučínsku mnoho zla. Do politických stran českých vstupují Moravci hlavně z důvodů hmotných, někteří dokonce se zajišťují i několika legitimacemi. Před volbami dovědí se Moravci, že mezi námi není vše v pořádku a vycítí, že jích potřebujeme. Při malé vyspělosti voličstva není divu, že pří volbách docházelo k značným přesunům. Byly případy, že strana měla v obci značný počet členstva, ale při volbách dostala jen hrstku hlasů.

Mocný vliv ze zahraničí na smýšlení lidu je zřejmý nejlépe z výsledků voleb. V Hati na př. nebylo při volbách v r. 1924 vůbec německé kandidátky, ale po 4 letech získali Němci v obci většiny. V Kozmicích zase měli Němci přes 200 hlasů, po 4 letech ani jednoho. V Závadě nebylo při volbách do obce vůbec německého hlasu, při volbách do parlamentu měli Němci většinu. Při volbách do obcí získali až dosud Češi 51— 54% většiny, při volbách parlamentních mají vždy Němci většinu 60°/o- Lid se zajišťuje. Chce býti Moravcem, aby měl výhody od Čechů, ale volí Němce, aby si zajistil výdělek za hranicemi a zabezpečil se pro všechny možné i ne­možné eventuality.

Při volbách do Nár. shromáždění získávají české strany průměrně 6000 hlasů. Z toho počtu je nejméně 1000 hlasů českých učitelů, státních zaměstnanců a českých lidí, takže z domorodého obyvatelstva volí české kandidátky pouze asi 5000 osob. Z nich přirozeně značná část volí z různých důvodů osobních, takže voličů, kteří volí české kandidátky výhradně proto, že se cítí býti příslušníky národa československého, je poměrně málo — snad 2 až 3 tisíce. To jsou výsledky dosti nepříznivé, uvážíme-li, že na Hlučínsku je na 90°/o Moravců. Čechů srdcem máme tu ještě dnes málo.

Velmi bolestivou stránkou hlučínských poměrů jsou dosud trpěné pokoutní školy, ve kte­rých vyučují v soukromých domech skupiny dětí výbojní němečtí učitelé. Proti těmto pokoutním školám byla v letech 1933 a 1934 zahájena rozsáhlá akce, která slibovala nejlepší úspěch. Bohužel zasáhly tu politické vlivy, a vše zůstalo takořka při starém. Parlamentní výbor ně­meckých politických stran vzdal se pro nedostatek finančních prostředků vydržování německých pokoutních škol. Našli se však jíní činitelé, kteří věnují prostředky finanční, a tak pokoutní školy germanisují nám v československé republice české dětí dále. Moravské děti těchto po­koutních škol nechtějí již ani mluviti česky, podle nich se řídí i mládež škole odrostlá ba

13

i hospodáři, kteří německy neumějí, ale snaží se budíti dojem, mluví-li lámanou němčinou.V pokoutních školách je ještě dnes na 600 dětí. Kromě toho docházejí nebo dojíždějí moravské děti do německých škol v Opavě a Novém Bohumíně. Jízdné platí jím Kulturverband. V jakém duchu jsou dětí v německých školách vychovávány, svědčí nejlépe ta okolnost, že několik dětí z Hlučínska, které navštěvují německé opavské školy, bylo souzeno podle zákona na ochranu republiky. Do německých škol mimo Hlučínsko chodí na 700 dětí. Z celkového počtu 9000 dětí navštěvuje pokoutní školy a veřejné i soukromé školy německé nyní 1300 dětí. Bude nutno, aby v příštích letech podali čeští lidé námitky proti rozpočtu místní školní rady v těch obcích, kam dojíždějí děti z Hlučínska do německých škol, neboť tím vznikají pro obce větší vydání. Nemáme dnes bohužel jiné zákonité možnosti, abychom zamezili germanisování moravských dětí v německých školách. Pokoutní vyučování, které je zcela nezákonné, se trpí, jelikož se vyhovuje nátlaku politických stran.

Dnes máme na území hlučínském v 38 obcích vedle reálného gymnasia v Hlučíně 14 škol měšťanských a 50 škol obecných s vyučovacím jazykem československým. Chováme nejlepší naděje, že tyto školy nám vychovají kádr uvědomělých českých lidí, kteří se již nebudou styděti za svůj původ a ukončí v dohledné době národní zmatky na Hlučínsku. Je ovšem nutno, abychom se postarali o místa pro absolventy těchto škol a nebyli svědky toho, že na př. absolvent německého učitelského ústavu dostane ihned místo, kdežto český abituríent čeká 2 — 3 roky.

Bohužel není světla bez stínu. Školy na Hlučínsku nemají vyhovujících budov. Ze 14 škol měšťanských má pouze jediná budovu, která vyhovuje požadavkům. Z dalších 13 toliko jedna má kreslírnu a potřebné kabinety. Z ostatních 12 nemá celá polovina ani dostatek učeben, tak že se tu vyučuje polodenně. Jedna měšťanská škola nemá vůbec vedlejších místností,11 má jedinou místnost pro všechno. Měšťanská škola dívčí v Hlučíně má pouze jedinou vedlejší místnost ve výměře 20 m2, která je kabinetem, ředitelnou i sborovnou pro 15 členný učitelský sbor. Přístup k této místností je učebnou. V Bolaticích mají nouzovou učebnu, kterou procházejí žáci dvou tříd do svých učeben.

Jenom škola může změniti nepříznivé poměry na Hlučínsku, Proto je nutno, aby byly vystavěny v dohledné době nové budovy pro měšťanskou školu v Dolním Benešově, Hlučíně, Hošťálkovicích, Ludgeřovicích, Kobeřicích, Bolaticích, Hatí, Pišti a Oldřišově, a pro obecné školy ve Svobodě, Vrbce, Chlebičově, Hlučíně, Hošťálkovicích a Vrablovci. V těchto obcích budovy školní naprosto nevyhovují.

Mateřských škol máme na Hlučínsku 22, živnostenské školy pokračovací 4.Funkci místních osvětových komisí převzaly téměř ve všech obcích odbory Slezské Matice

osvěty lidové a Matice Opavské. Po vesnících se hrají divadla, konají se přednášky, kursy, besídky, večírky a oslavy významných dnů pro národ a stát. Drobnou kulturní práci koná hlavně učitelstvo.

Majitelů zbytkových statků je na Hlučínsku 26, mnozí z nich se věnují národní prácí a podporují snahy obou Matic, někteří však nejeví vůbec zájmu o poměry na pohraničí.

Při pozemkové reformě dočkali jsme se toho, že mnozí, kterým byla dána půda do vlast­nictví, jsou dnes proti nám, v místech však, kde lidé mají půdu v nájmu, projevují příchylnost k nám třeba snad jen zdánlivě.

Velikým zlem jsou německé spolky pro moravské členy. Konají se tajné schůze, kde se rozšiřují různé zprávy z Německa, které sledují jediný účel: zastrašovati a živiti v lidu domnění, že hranice Československa nejsou definitivní. Německé spolky opatřují svým lidem práci, odborové organisace německé vyplácejí větší podpory, proto lidé vidí v nich více než

14

ve spolcích českých, které nemají finančních prostředků a nemohou poskytnouti lidem toho, čeho se jim dostane od Němců. My nemáme uvědomělých zámožných lidí, boháči jsou Němci, proto získávají. Protistátní činnost kvete stále, úřední zakročování není dosti důrazné a účinné. Na potírání protistátní akce nemáme peněz, německé tajné fondy jsou štědře dotovány ze zahraničí. Německým spolkům nutno věnovati více pozorností, poněvadž jsou střediskem veškeré protistátní činnosti.

I rádio z Třetí říše nám kazí lid různými zprávami, které jsou vždy zahroceny proti nám. Naše rádio až příliš úzkostlivě se stará, aby se neřeklo lidu ani o slůvko více, zato zpravodajství z Německa jedná zcela opačně a vysílá zprávy přímo pobuřující, které lid s dychtivostí poslouchá. Aby mu ničeho neušlo, kupuje si silné přístroje přijímací.

V hostincích vyvěšují se skoro výhradně jenom německé noviny, českých je viděti mnohem méně.

V zájmu státním i národním je na Hlučínsku nutno:1. zaopatřovati lidem práci (hlavně zedníkům a zemědělským dělníkům a dělnicím),2. zaopatřiti místa absolventům státního gymnasia v Hlučíně a absolventům učitelských

ústavů a jiných odborných škol českých,3. postavíti potřebné budovy pro školy měšťanské a obecné,4. dosaditi všude uvědomělé české kněze,5. zříditi státní policii v Hlučíně a rázně postupovati proti rušitelům pořádku a pokoje,6. zesílíti pohraniční stráž a zříditi telefonní spojení z obcí pohraničních,7. rozpustiti německé spolky (Feuerwehr, Turnverein, Kulturverband, Verein gedienter

Soldaten), které jsou střediskem protistátní činnosti,8. podporovati kolonisaci Hlučínska,9. usazovati tu české živnostníky, neboť v tomto směru pole úplně ovládli Němci,

10. ustanoviti na Hlučínsku výhradně jen kvalitní státní a veřejné zaměstnance a dávati přednost při stejné kvalifikaci rodákům z Hlučínska.

Hlučínsko prožívá dnes dobu svého národního obrození a to v době nejtěžší hospodářské krise, která komplikuje situaci. Líd je k našim snahám netečný a nemá ani jediného vůdce. Ale tento lid dává nám do škol svoje dětí, ze kterých jedině škola může vychovati řádné a spolehlivé občany. Dejte nám prostředky a práci pro lid a uvidíte, že přestane ihned šilhání za hranice, neboť otázka Hlučínska je výlučně otázkou chleba.

Poměr českopolský

se v roce 1934 a počátkem r. 1935 neobyčejně zhoršil, ač v dřívějších dobách za ministrů Skrzynského i Zaleského byl tento poměr dobrý. Zahraniční politika československá snažila se vždy vyhovovati oprávněným tužbám Poláků, a ministr dr. Beneš dne 14. 3.1926 prohlásil, že se vzdává místa v Radě Společností národů, aby tohoto místa mohlo dosáhnouti Polsko současně se vstupem Německa do této mezinárodní světové korporace. Na tuto ochotu čsl. ministra, jak se zdá, se v Polsku vůbec zapomnělo. Je to chyba. Je to nutno připomenouti, poněvadž Polsko útočilo ještě před nedávnem na dra Beneše, že Polsku vždy ubližoval na foru mezinárodním.

Náš dobrý přátelský poměr s Polskem* ochladl, když se stal zahraničním ministrem v Polsku bývalý tajemník Pilsudského B e c k , a podstatně se zhoršil, když po odchodu Ně­mecka ze Společnosti národů změnilo Polsko úplně svou zahraniční orientaci, odklonilo se od Francie a připoutalo se k Berlínu.

15

Dne 26. ledna 1934 překvapil Berlín i Varšava celý svět dohodou o neútočení, sjednanou na 10 let.

Polsko zradilo Francií, které má jedině děkovati za to, že po světové válce nabylo samostatnosti. Oposice i někteří vážní činitelé v Polsku kroutí povážlivě hlavou a odsuzují politiku germanofila Pilsudského i vykonavatele jeho rozkazů p. ministra zahraničních zále­žitostí Bečka.

Aby se přehlušila nespokojenost, začala v Polsku z popudu vládních kruhů ostrá kam­paň proti Československu.

V Polském Těšíně pronášejí se vyhrůžné řečí proti nám, polské vládní listy útočí haneb­ným způsobem proti Československu, nepotvrzený konsul Malhome v Mor, Ostravě štve Poláky na Těšínsku proti nám — a to všechno se začalo odůvodňovati tím, že prý se u nás utiskuje polská menšina.

V rozčilení u nás došlo k známému zatčení 3 občanů polských v Českém Těšíně. Na to odpovídá polská vláda tím, že vyhostila z polského území do 24 hodin 21 českých rodin.

Z čsl. strany se na polskou kampaň ani neodpovídá, náš tisk podřizuje se přání zahra­ničního úřadu a píše velmi zdrženlivě.

Slezská Matice osvěty lidové svolává na jaře r. 1934 členskou schůzi do Českého Těšína, kde důstojným, ale rozhodným způsobem odsouzena polská kampaň protičeskoslovenská.

Vláda pražská důrazně odmítá polské intervence pro domnělé utiskování polské menšiny u nás a navrhuje vládě polské:

1. aby spor byl předložen do Ženevy; Varšava však odmítá,2. aby spor vyřešila komise stanovená arbitrážní smlouvou československopolskou

z r, 1935, Varšava však odmítá, neboť si nepřeje, aby lokální spor byl řešen na foru mezi­národním,

3. aby o sporu rozhodla paritní komise československopolská, která podle smlouvy z r. 1925 má řešiti spory ve věcech minoritních, Varšava však i to odmítá,

A prudká tisková kampaň pokračuje dál,Polsko odmítá všechna řešení a žádá, aby se jeho stížnostem vyhovělo bez zkoumání

oprávněnosti.Ve chvílí, kdy pohřbívají v Jugoslávii krále Alexandra Sjednotitele, který byl zavražděn

teroristy vyškolenými v Maďarsku, přijíždí do Varšavy maďarský min. předseda Gómbós k oficiální návštěvě. Ve chvíli, kdy pláče celá Jugoslávie u hrobu svého krále, vítá Polsko představitele státu, v němž byli vycvičeni maďarskými důstojníky vrazi krále Alexandra.

Aby se tato netaktnost přehlušila, zdvojnásobí polský vládní tisk kampaň proti Česko­slovensku.

Počátkem r. 1935 byli jsme opětně překvapeni nepěknými zprávami a to přímo z Varšavy.Dne 28, ledna 1935 uspořádal „Fond pro polské školy v zahraničí" veřejnou přednášku

ředitele Štěpána Szwedowského „Naše država v Československu",V této přednášce doslovně řekl:„Poláci v Československu žijí nejen na Těšínsku, nýbrž i na Moravě, Slovensku

a Podkarpatské Rusi, Na Slovensku pak čistě polskými kraji jsou: okres čadský, celá Orava a Spíš, a část bývalé šaryšské župy!! Je to tedy celé severní pohraničí Slovenska!! Polská menšina v Československu přes to, že žije v cizím státě, je dobré mysli a považuje rozdělení Těšínská, Oravy a Spíše jen za jednu prohranou bitvu ve válce, kterou musí Polsko vyhrát!!“ Dále si stěžoval, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi není pro statisíce Poláků(!!) zřízena ani jediná polská škola.

16

1 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------li Pan Szwedowski vykládá ve Varšavě vědomě nepravdu, jen aby vzbudil zdání, žeí Československo ubližuje Polákům, a nedbá ani toho, že jeho vývody vyvolají na Slovensku

a ve vzdělaném světě bouři smíchu, neboť na Slovensku a Podkarp. Rusi není vůbec Poláků. i Však ještě jiný vážnější doklad máme ve věrolomnosti Poláků. Je to obsáhlá kniha,

kterou vydal ve Varšavě prof. Studnicki — „Evropský politický systém a Polsko".

17

Spisovatel této knihy není „jakýsi pan“ Studnicki, neboť je to starý zkušený politik se <a profesor ve Vilně, který byl v letech 1927 — 1930 poradcem zahraničního ministerstva něnve Varšavě. Kniha je tedy dokumentární. don

Výňatek byl uveřejněn v „Matičním zpravodaji" č. 3 z r. 1935, — nebudu se tedy siřejizmiňovati o strašných názorech polského politika a uvedu pouze jeho názor na poměr nýc Polska k Maďarsku.

Pan Studnicki doporučuje zašantročení Slovenska Maďarsku. A proč? Za co? Za ob- me: chod. Slovensko překáží prý obchodním stykům Polska s Maďarskem. Navrácení Slovenskaa Podkarpatské Rusi Maďarsku považuje p. Studnicki vedle Anschlussu za hlavní podmínku š kpro uskutečnění středoevropského bloku. š k

Projev p. Studnického, který dlužno považovati za oficiální výklad jinak málomluvné žepolitiky páně Beckovy, nelze nazvati jinak, než jako nejbídnější zradu na Slovensku vůbec, mlale zvláště na Slovácích, které pan Studnicki prodává nejúhlavnějšímu jejich nepříteli — p oMaďarům. Dnes Slováci nejlépe vidí pravou tvář Poláků. p o

V polovici března 1935 byli předsedové a jednatelé matičních odborů překvapeni darem, j e 1 který jim byl zaslán jednak z Varšavy, jednak z Prahy. Komise pro studium českopolských t e l poměrů při polském ústavu pro spolupráci se zahraničím vydala v r. 1935 ve Varšavě knihu: p o „Poláci v Československu ve světle statistik a faktů". Tuto knihu jim poslali Poláci zdarmav zalepené obálce frankované Kč 3'10. hri

Kniha je dokladem polské povahy — velikášství, zákeřnosti a překrucování fakt. a bČeší na Volyní nemají vůbec nároku na zřízení veřejné školy obecné, poněvadž polský P o

zákon z 30. srpna 1924 ve čl. III. stanoví, že menšina má nárok na školu veřejnou jen tehdy, nep má-li v obci alespoň 25% veškerého obyvatelstva. Češi na Volyni žijí v 58 obcích, kde všaktvoří pouze 1 11'46% menšinu. díll

V Československu pro Poláky dovolávají se však zákona z 3. dubna 1919, podle něhožse má zříditi škola všude tam, kde je alespoň 40 školou povinných dětí a zdůrazňují zvláště a ž< § 5 téhož zákona, který připouští, že ministerstvo školství a nár. osvěty může povoliti zřízeníškoly i pro menší počet. jím

Vypočítávají řadu obcí a osad na Těšínsku, kde nemají veřejných škol obecných žea měšťanských a tvrdí, že republika Československá jim na Těšínsku křivdí, ačkoliv tu mají ský celkem 90 škol obecných se 245 třídami a 10 škol měšťanských s 53 třídami. Žádají na př.,aby jim republika zřídila polskou veřejnou školu obecnou v Dolních Tošanovicích pro Ori11 d ě t í ! ! nen

Stěžují si, že se neuděluje státní občanství u nás každému Poláku, ale zapomínají, pol:že předáci polští po plebiscitu nabádali své soukmenovce, aby neoptovali pro Československo. na

Neuznávají čsl. sčítaní lidu z r. 1921 ani z r. 1930, ač sčítacími komisaři byli také Poláci,a číselně prokazují, že výsledky sčítání lidu neodpovídají zastoupení jednotlivých národností výtv obec. zastupitelstvech. Ale při výpočtu hlasy komunistů šmahem započítávají za hlasy polské. měl

Uvádějí dále celou řadu neodůvodněných, překroucených a přímo směšných stížností něk a případů útisku Poláků u nás. Stěžují si, že časopis páně konsulův „Dziennik Polski", kterýpřímo brojil proti celistvosti státu, byl často konfiskován a pak zastaven na 3 měsíce, zap

Nebude nic lehčího, než vyvrátiti všechna tato uměle zveličená a ničím nedoložená fakta, buckterá jsou vypočtena jen na oklamání polské veřejnosti v Polsku. Proč se na př. báli, aby pr<spor českopolský se rozřešil v Ženevě ? z í s

Můžeme směle říci, že Poláci u nás mají vše, čeho potřebují. Polské školy u nás jsou ž ávybaveny mnohem lépe než jejich vlastní školy v Polsku. Poláci nechť si vzpomenou, kterak a {

18

se daří u nich v Polsku 6 mil. Ukrajinců a polské menšině ve spřáteleném Německu, kde jim německá vláda neudělila ani práva veřejnosti soukromému polskému gymnasiu, nechť si uvě­domí, kterák se jedná s menšinami v Maďarsku a Itálií.

Pro nás je zadostučíněním, že silná oposice v Polsku nesouhlasí s politikou odpověd­ných polských činitelů a varuje před postupem, který tyto kruhy zaujaly proti Československu.

Jsme si plně vědomi, že Československo v ničem nezavdalo příčiny, aby zkalilo poměr mezi oběma státy. 1

Ba naopak, my na pohraničí jsme roztrpčeni, že čsl. úřady trpí, a b y na p o l s k ý c h š k o l á c h u nás v y u č o v a l i p o l š t í s t á t n í p ř í s 1 u š n í c i , ž e u nás v p o 1 s k ý c h š k o l á c h se v y c h o v á v á m l á d e ž s o u s t a v n ě p r o m y š l e n k u v e l k o p o l s k o u ) že se už í v á n e s c h v á l e n ý c h u č e b n i c , že v n a š í c h p o l s k ý c h š k o l á c h se v í c e ml uv í o P í l s u d s k é m n e ž o M a s a r y k o v i , že na c h o d b á c h i v u č e b n á c h p o l s k ý c h š k o l v i s í t é m ě ř v ý h r a d n ě o b r a z y p o l s k ý c h v o j e v ů d c ů , že p o l š t í i n s p e k t o ř i v í t a l i a d o p r o v á z e l i p o l s k é h o k o n s u l a M a l h o m a na j e ho c e s t á c h a g i t a č n í c h p o T ě š í n s k u a ž á d á m e , a b y p r o t i v š e m n e p ř á ­t e l ů m s t á t u a r u š i t e l ů m mí r u a p o k o j e p o s t u p o v a 1 y n a š e ú ř a d y r á z n ě p o d l e z á k o n a .

Trpce si stěžujeme, že se trpí, a b y p o l š t í t e r o r i s t é p l a c e n í z p e n ě z z e z a ­h r a n i č í p o š k o z o v a l i č e s k é p o m n í k y , o b r a z y a p l a k e t y pr es . M a s a r y k a , aby r o z š i ř o v a l i p o p l a š n é z p r á v y , že v d e n j m e n i n P i l s u d s k é h o o b s a d í P o l á c i v o j e n s k y T ě š í n s k o , když máme přece zákon na ochranu republiky, který neplatí jen pro Čechy, ale také pro Poláky.

Poláci dostávají ze zahraničí spousty peněz na svoje časopisy, na volby, na vánoční na­dílku a na placení odměn štváčům za rozšiřováni poplašných zpráv. Proč se to vše děje?

Poláci vědí dobře, že domovský lid na Těšínsku je, byl a bude vždy orientován česky, a že skutečnými Poláky jsou tu jen přistěhovalci z Haliče.

Bojí se, aby se od nich neodklonila ještě ona malá hrstka domorodého lidu, kterou se jim podařilo popolštiti v příznivých dobách předválečných. Proto se snaží buditi u nich zdání, že otázka Těšínská není ještě definitivně rozřešena, aby lid zastrašili a získali děti do pol­ských škol a hlasů při volbách.

Mám dojem, že polská zahraniční politika nemá dnes za režimu Pilsudského štěstí. Orientuje se proti Francii a pro Německo, ale ve Společností národů odsuzuje Německo; není tedy spojenectví polskoněmecké ani prozíravé ani prospěšné. Jest se dívíti jen tomu, že polským poplašným zprávám uvěřili i někteří ustrašení Češi, kteří si již zajišťovali i místa na Moravě.

Při dnešní svízelné situaci Polska není třeba se obávati, že by se mohlo pouštěti na výboj. O udatnosti Poláků za Olzou přesvědčil nás poslední 19. březen. Čsl. vojenské formace měly na Těšínsku pochodová cvičení. Jakmile se páni Poláci o tom za Olzou dověděli, ihned někteří počali balítí kufry a prchali ke Krakovu.

Víme, že rozdělením Těšínská stala se nám křivda. Smířili jsme se s osudem a snažíme se zapomenout. Polákům nepřejeme ničeho zlého, ale nestrpíme, aby placení polští štváči veřejně budili u nás rozruch a pracovali proti celistvosti našeho státu. Ma j í - l i v P o l s k u z á k o n pro o c h r a n u h r a n i c , k t e r ý m je p ř e s n ě s t a n o v e n o , k d o m ů ž e na p o h r a n i č í z í s kat í p ů d y , z a s t á v a t i v e ř e j n ý ú ř a d a n a b ý t i r ů z n ý c h s t á t n í c h v ý h o d , žádáme, a b y p o d o b n ý z á k o n b y l o d h l a s o v á n i u nás, n e b o ť z á j e m s t á t u a př í mo h r o z n é p o m ě r y u n á s na p o h r a n i č í t o h o v y ž a d u j í .

19

V zájmu klidu a pořádku na hranicích z d ů r a z ň u j e m e p o t ř e b u s t á t n í p o l i c i e v Č e s k é m T ě š í n ě a d o v o l á v á m e se z e s í l e n í f i n a n č n í s t r á ž e a č e t n i c t v a v p o h r a n i č n í c h o b c í c h a z j i š ť o v á n í s p o l e h l i v o s t i z a m ě s t n a n c ů v š e c h s t á t n í c h ú ř a d ů a p o d n i k ů , š k o l a h l a v n ě k o š i c k o b o h u m í n s k é d r á hy .

Těšínském nesmí do našeho státního území vnikati cizí státní idea. Uplynulý rok nám přinesl poučení, jak nebezpečnou může se státi i malá polská menšina v našem státě. Z toho nutno vyvoditi důsledky. Musíme se naučiti vládnouti sobě a spojovati rozvahu s náležitou rozhodností. Pro samé ohledy k jiným nesmíme býti bezohlední k sobě.

Zápisy do škol

pro rok 1934/35 vyzněly v polit, okrese fryštátském a českotěšínském, v nichž je nejožehavější zápas o dítě, pro Čechy velmi příznivě. Všeobecně možno říci, že v obecných školách jeví se všude úbytek, školy měšťanské vykazují však značný přírůstek. Výjimku mají měšťanské školy německé v politickém okrese fryštátském, které vykazují úbytek a české obecné školy v soudním okrese jablunkovském, které získávají 139 dětí.

Velmi potěšitelným zjevem je, že z německých škol přestupují děti české do škol českých, a že Poláci hlavně v polít, okrese českotěšínském ztrácejí. V polských školách měli tu ve šk. r. 1930/31 ještě 46'02%f ve šk. r. 1934/35 mají již jen 41'7l°/0 všech dětí.

Přehledně jeví se výsledek zápisu v těchto dvou polit, okresech takto:

Školy české: °/0 polské: »// 0 německé: 0//o celkem:

Pol. okr. fryštátský: 16.415 68-6 4.817 20-1 2.693 11-3 23.925Pol. okr. českotěšínský: 8.306 48’4 7.165 41-7 1.707 99 17.178

Ve šk. r. 1934/35 celkem 24.721 11.982 4.400 41.103Ve šk. r. 1933/34 bylo 24.497 12.046 4.831 41.374

Mají tedy: více o 224 méně o 64 méně o 431 méně o 271

O skvělý výsledek zápisu do škol českých má největší zásluhu české učitelstvo, jemuž Slezská Matice osvěty lidové za práci a námahu vyslovuje srdečný dík a projev uznání.

Stavba škol

Na Těšínsku je ještě dnes celkem 27 škol českých, které jsou umístěny v naprosto ne­vyhovujících budovách, z nichž mnohé vykazují i ohromné nedostatky rázu zdravotního. Předsednictvo Matice je si plně vědomo těchto nedostatků a stará se všemožně o výstavbu potřebných škol. Nežádá, aby se stavěly paláce pro školy, ale při každé vhodné příležitosti zdůrazňuje její starosta Holeš, aby se postavily z prostředků státních účelné budovy, které by na pohraničí representovaly národ Komenského. Bohužel tíživá hospodářská situace vy­nucuje si často rozhodnutí, které bolí.

I při těchto nepříznivých poměrech zaznamenáváme na Těšínsku určité úspěchy. V r. 1934 postavena byla školní budova v Nýdku — Hluchové a položeny základy pro stavbu školy v Návsi pod Stožkem. Pro 1935 povolena státní správou stavba školy v Bukovci a přislíbenai školní budova v Bystřicí — Pasekách. Ústřední Matice školská v Praze hodlá vystavěti měšťanskou školu v Jablunkově. Dále usnesl se ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové vystavěti školní budovu v Životicích a Karpentné. Ač tu jsou ještě určité potíže finančního

20

rázu, doufáme, že budou v dohledné době překonány. Stavba obou škol byla již vypsána. Matice koná v tomto směru vše, co je v její moci. Kojíme se blahou nadějí, že i ostatním obcím bude možno postupně vyhovovati. O nutnosti výstavby školních budov na Hlučínsku je zpráva v oddíle „Hlučínsko".

Matiční školy

Slezská Matice osvěty lidové vydržovala v r. 1934:1. d v ě o d b o r n é š k o l y p r o ž e n s k á p o v o l á n í (Nový Bohumín, dvouletá se

živnostenskou pracovnou, — Karvinná, roční),2. dvě hudební školy a to: v N o v é m B o h u m í n ě (s expositurami v Petrovicích,

Fryštátě a Rychvaldě) a v Č e s k é m T ě š í n ě (s expositurami v Třinci a Jablunkově).3. 44 mateřské školy v oblasti Těšínská a Hlučínska.O školách odborných pro ženská povolání a o školách hudebních je zvláštní podrobnější

zpráva na jiném místě. Předsednictvo požádalo minist. školství a národní osvěty, aby postátnilo některé kuratorní členy sboru na odborných školách pro ženská povolání, jelikož náklad těchto škol je nad finanční schopnost Matice.

Nejtíživějším finančním břemenem matičním jsou mateřské školy, které si vyžádaly v uplynulém roce nákladu téměř 3/4 milionů Kč. Naděje na postátnění některých mateřských škol je nevalná, nemůže se tedy vůbec pomýšleti na zřízení škol nových, ač uznáváme plně jich nutnost. Matiční mateřské školy jsou dobrodiním pro obec. Vesměs plní zdárně svůj úkol sociální i národní.

Vydávání časopisu obranného

Po zániku Obrany Slezska uvažováno o vydávání nového časopisu, který by se výlučně věnoval otázkám Těšínská a Hlučínska. Konalo se několik schůzí, v nichž byli přítomni i zá­stupci Matice Opavské a odbočky Národní rady v Opavě. Vyjednávalo se o sloučení nového časopisu s Naším Domovem, jednalo se též o návrzích vydavatelů Našich Novin. Nezájem odborů na získávání odběratelů a rozpočtový schodek oddálil však uskutečnění dobré myšlenky. Za dnešních poměrů s týdeníkem nevystačíme, pro vydávání denního listu není kapitálu. Prozatím se požádají denní listy ostravské všech politických stran, aby pro Těšínsko a Hlučínsko zavedly zvláštní rubriku. Zprávy by dodávala matiční kancelář a odbory.

Matiční publikace

Vydány tyto brožurky:Ev. Piťha: Spory o těrlickou farnost.Jar. Zahradník: Kdo tvořil tak zvanou vlasteneckou legendu na Těšínsku.Ant. Hořínek: Mezi námi a Poláky.

Kromě toho rozšířeny prostřednictvím matiční kanceláře tyto brožury:Bedř. Šimeček: Národní ruch na Těšínsku v letech 1880— 1900.Dr. Jan Kapras: O naše Hlučínsko.Tisk. Orbis: Polsko a Československo. Kde hledati příčiny rozporů.

Vánoční i velikonoční pohlednice bude nutno po vyčerpání zásob vydati v dokonalejší úpravě i provedení.

21

Těšínský kalendář

byl v dřívějších letech vydatným zdrojem matičních příjmů. V poslední době však zapůsobily nepříznivé hospodářské poměry živnostníctva i na výnos inserce, takže čistý zisk kalendáře se značně snížil. Rovněž i v objednávkách odborů jest pozorovati nepřízeň doby. Kalendář má již svou tradici a vžil se. — Redakční rada snaží se, aby kalendář vyhovoval obsahem i obrázky, ráda vyhoví všem dobrým námětům, které by měly výhradně za úkol zlepšiti úroveň. Za náměty, které by mohly vzbuditi rozruch, předem srdečně děkuje. Bylo by si přáti, aby matiční odbory staraly se ještě více o rozšíření jeho a o získání inserce. Těšínský kalendář měla by míti každá česká rodina na Těšínsku. — Pro Hlučínsko vydává se jako Moravský kalendář. V poslední době stará se Matice o jeho rozšíření i v Čechách a na Moravě.

Matiční zpravodaj

informoval v r, 1934 všechny odbory o nejdůležitějších událostech matičních a osvědčil se. Vydává se měsíčně. Rozmnožuje se v kanceláři matiční strojem. Odbory mají v něm každý měsíc dobrého informátora.

Svépomocný fond

prokázal, kterak z nepatrného 10 h měsíčního příspěvku možno účinně podporovati členy, kteří bez zavinění ocitli se v bídě a nouzí. V roce 1934 zažádalo 28 odborů o podporu pro své členy. Všem žádostem mohlo býti vyhověno. V uplynulém roce vyplatilo se z toho fondu na podporách celkem Kč 7.300'— . Bylo by si přáti, aby všechny odbory staly se jeho členy.

Kolonisace zbytkového statku v Horním Těrlicku

Panu okresnímu jednateli T. Ambrosovi z Hor. Těrlicka, jemuž pomáhal náměstek starosty p. Petr Pavlán, podařil se výborný čin, za který jim vděčí nejen drobní přídělci, ale i Slezská Matice osvěty lidové, ježto parcelace a kolonisace zbytkového statku „Zámecký dvůr" měla neobyčejný úspěch morální i finanční. Výměra statku činila 86'17 ha. Přídělu dostalo se 63 uchazečům ze 102 přihlášených.— 11'60 ha přiděleno na arondaci a doplnění usedlostí již stávajících, 2'19 ha přiděleno na stavbu nové silnice, pro spolkový dům a „Dětský domov", 4'84 ha ponecháno pro společnou pastvinu. Ze 67'52 ha utvořeno 49 usedlostí nových o průměrné rozloze 1'38 ha.

Budovy byly ve špatném stavu a byly rozbourány. Ponechána byla jen obytná budova, která i s pozemkem ve výměře 59 arů byla postoupena Okresní péči o mládež v Lazích pro zřízení sirotčince „Dětský domov" za Kč 20.000'— . Zachovalá stodola i s přilehlým pozemkem byla přidělena místnímu matičnímu odboru. Má z ní býti po adaptaci zřízen spolkový dům. Přídělci jsou: 4 bez zaměstnání, 36 částečně zaměstnaných horníků, 7 zemědělců, 5 živnost­níků a 11 jiných. Na přídělech bude postaveno 48 nových domků celkovým nákladem asi2 mil. Kč. Státní pozemkový úřad povolil přídělcům stavební úvěr do Kč 500.000'— na 3°/0 a na nedoplatky přídělových cen zápůjčky do výše Kč 500.000'— na 51/2°/0 úrok. V roce 1934 bylo dokončeno nebo započato 22 staveb, 26 se jich postaví v roce 1935. Všichni přídělci hospodaří na přídělech od jara 1934. Zisku se nepoužije pro účely matiční, nýbrž se z něho zřídí fond pro vykupování pozemků pro účely kolonisační. Dobrá věc se podařila.

V otázkách církevních

nezaznamenáváme zvláštních úspěchů. Farářem na Stonavě ustanoven Polák. V některých obcích byly konečně po dlouhém vyjednávání zavedeny české bohoslužby. Je naděje, že farářem v Novém Bohumíně stane se Čech. Nedostatek českých kněží je stále citelný. V semi­náři ve Vidnavě je značný počet posluchačů německých a polských, ale českých velmi málo, neboť čeští absolventi gymnasií na Těšínsku odcházejí raději do Prahy nebo Olomouce, odkud se pak již na Těšínsko nevracejí. Pokud nebude vyřízena otázka modu vivendi, není naděje, že by se poměry církevní na Těšínsku změnily. Příslušnost Těšínská k diecesi vratislavské natropila již tu mnoho zla, je již nevyhnutelně potřebí, aby hranice diecesi se upravily do rámce státních hranic. V církvi evang. augsb. vyznání ve vých. Slezsku jsou poměry pro Čechy velmi nepříznivé. Zdůrazňujeme opětně nutnost urychleného vypracování ústavy této církve.

Nezaměstnanost

Těžké hospodářské poměry se ani v r. 1934 nezlepšily. V uhelných dolech a v těžkém průmyslu pracují stále dělníci pouze 2 — 3 směny v týdnu, dopravy na drahách není, živnost­níci a řemeslníci živoří a stravují ušetřený kapitálek, nezaměstnaní, kteří nevystačí s pod­porou, přivydělávají si pašeráctvím. Uznáváme, že nezaměstnanost je zjevem světovým, kterému odpomůže zase jen volný obchod, jehož podmínkou jsou normální poměry ve všech státech, ale přece jen stěžujeme si, že v p r ů m y s l o v ý c h z á v o d e c h se s t á l e j e š t ě z a m ě s t n á v a j í s p o u s t y c i z í c h d ě l n í k ů a ú ř e d n í k ů , kteří jsou tu trpěni jako „odborníci", ač z 90°/0 tomu tak není, že se n i č e h o n e p o d n i k á na z a b e z p e č e n í hrani ce , že př i i n v e s t i č n í c h p r a c í c h se na T ě š í n s k o z a p o m í n á a že se n e p o d n ě c u j e s o u k r o m é p o d n i k á n í , že se t rpí , a b y p r ů m y s l o v é p o d n i k y řídi l i l i dé , j i m ž z á j e m s t á t n í a n á r o d n í n e p ř i r o s t l k s r d c i . Trpce si stěžu­jeme, že máme tu spoustu nezaměstnané inteligence, která nemůže nalézti místa ani ve služ­bách státních, ani soukromých, a le v o l n á m í s t a na š k o l á c h i v ú ř a d e c h o b s a z u j í , se n e z a m ě s t n a n o u i n t e l i g e n c í z Č e c h a z Brna. Žádáme důrazně, aby v tomto směru stala se náprava, poněvadž schopných úředníků máme tu nadbytek, neboť v oblastí matiční máme 5 škol středních, 1 učitelský ústav, 1 vyšší školu průmyslovou a 2 školy obchodní

Organisace

V roce 1934 měla Slezská Matice osvěty lidové celkem 151 odborů se 16.512 členy. Nový odbor byl zřízen v Mostech na Šancích a obnoven odbor v Koňské. Na Hlučínsku byl odbor ve Vel. Hošticích přičleněn do rámce Matice Opavské.

Organisace matiční práce byla doplněna zřízením těchto komisí:1. finanční a úsporná předseda M. Pavlíček,2. tisková a vydavatelská „ B. Klac,3. informační „ B. Klac,4. národohospodářská ,, B. Klac,5. pro otázky církevní „ F. Pražák,6. organisační „ V. Jiroušek,7. pro spolupráci „ V. Placht.

23

Komisím se přidělují iniciativní návrhy odborů a okresních sborů, aby je propracovaly a předložily předsednictvu. Komise se scházejí podle potřeby.

Poněvadž stanovy odborů i Slezské Matice nevyhovovaly, vypracovala organisační komise návrh, který byl prodebatován v několika schůzích okresních jednatelů, okresních sborů, předsednictva i ústředního výboru a schválen pak na mimořádné valné hromadě v Orlové dne 24. března 1935.

Ochranitelská činnost je bohužel ještě málo účinná. Odborů, které potřebují pomoci, je mnoho, odborů finančně zajištěných málo. Je tedy stále ještě celá řada potřebných odborů odkázána sama na sebe.

Správa spolku

V čele matiční organisace je ústřední výbor a předsednictvo, které koná pravidelné schůze každých čtrnáct dní, V roce 1934 bylo 22 schůzí předsednictva, v nichž vyřízeno 682 různých záležitosti. Ústřední výbor měl 5 schůzí a vyřídil 728 bodů. Mimo to svolává předsednictvo okresní jednatele podle potřeby, aby se vyslovili o různých podnětech a inicia­tivních návrzích. V uplynulém roce sešli se okresní jednatelé celkem pětkráte a projednali 65 různých záležitostí.

Usnesení předsednictva i ústř. výboru vyřizuje m a t i č n í k a n c e l á ř ve Sl. Os t r a v ě , která má kromě tajemníka a účetního, 3 písařky na stroji. Rozsáhlost kancelářské agendy nejlépe ilustrují číslice. V r. 1934 přijala ústřední kancelář 4.914 dopisů a odeslala 5.364, peněžních zásilek přijato 3,072, odesláno 2.586, tiskopisů rozesláno 9,353, místních telefonic­kých hovorů bylo 1.520, meziměstských 212, Matiční zpravodaj vyšel jedenáctkrát ve 2.464 výtiscích, různých oběžníků na odbory 10 a na mateřské školy 4, balíků přijato 53 a odesláno 78, telegramů přijatých a odeslaných 7, celkem 29.641. Návštěv v ústřední kanceláři je denně průměrně 6. Různých intervencí a zákroků provedla kancelář v 72 případech.

Starosta SLMOL p. Holeš intervenoval v Praze a v Brně v minulém roce 14 krát ve 281 záležitostech.

O d b o č k a ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové v Č e s . T ě š í n ě vyřizuje záležitosti okresní, odborů, okresních sborů českotěšínského A i B a jablunkovského. Pravi­delných porad zúčastnili se tito matiční činitelé: náměstek starosty ředitel B. Klac, jednatel matiční ředitel J. Železný, okresní jednatel říd. učitel T. Ambros, odborný učitel V. Jiroušek, p. inspektor státních menšinových škol A. Polášek a správce odbočky profesor V. Placht.V r. 1934 bylo celkem 23 porad odbočky a vyřízeno v nich 317 matičních záležitostí. V po­radách těch činěna usnesení o národněpolitických, školských, hospodářských a osvětových otázkách oblasti matiční politického okresu českotěšínského. Připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictva a ústředního výboru. Prostřednictvím odbočky rozesílána „Těšínská korespondence", která zpravovala český tisk o poměrech na Těšínsku.V odbočce připravováno vydání Těšínského kalendáře. Redakční rada Těšínského kalendáře konala v uplynulém roce 4 schůze a projednáno v nich 206 záležitostí, Projednány záležitostí kuratoria Masarykova jubilejního fondu lidovýchovného, K odbočce přičleněná agenda správy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko, Kancelář Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko přestěhovala se v minulém roce do radnice v Českém Těšíně. K vyřízení 796 záležitostí bylo třel}a 4.373 přípisů. Letáčků pro kursy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko bylo natištěno 27.550.

24

Z matiční divadelní knihovny vypůjčilo si 20 odborů 197 divadelních her. Návštěv v odbočce bylo 1.384, telefonních rozhovorů 1.109. Správce odbočky zúčastnil se celkem 153 matičních a lidovýchovných schůzí a porad. Obvodová knihovna v Českém Těšíně rozeslala v období 1933/34 32 souborů, které čítaly 1.832 svazků; z toho 1.510 zábavných a 322 poučných. Počet čtenářů byl 992, počet výpůjček 5.409. Okres jablunkovský má vlastní obvodovou knihovnu.

O d b o r y m a t i č n í vykonaly v r. 1934 obrovský kus práce ve směru národně uvědo- movacím, sociálním, výchovném, hospodářském, zpravodajském a propagačním. Mravenčí práci matičních odborů vystihnou nejlépe číslice.

uspořádáno: v r. 1934 v r. 1933přednášek .......................... 555 . . . . 430kursů .................................... 18 . . . 13div. představení . . . . 501 . . . . 474kinematogr. představení . . 1910 . . . . 1279loutkových her . . . . 276 . . . . 308lidových besed . . . . 42 . . . 37besídek pro mládež . . . . 129 . . . . 157akademií a koncertů . .

00oy—4 76národ, slavností . . . . 165 . . . . 198různých zábav . . . . . 234 . . . . 253

celkem 3938 podniků 3225o 713 více oproti roku loňskému.

Významná je činnost odborů po stánce finanční. V r. 1934 měly odbory na příjmech Kč 1,270.308'45, na vydáních 1,128.698'60. Přispěly na mateřské školy částkou Kč 46.532’89, na školství Kč 43.397*84, na vánoční nadílku Kč 259.055'20 a na dobročinné účely Kč 17.334'10.

Tento krásný výsledek úmorné a obětavé práce matičních odborů naplňuje nás hrdostí a pýchou. Jest zárukou, že česká věc na Těšínsku a Hlučínsku má v Matici nejlepší a nej­pevnější oporu. Jsme šťastni, že matiční práce prýští z lásky pro národ a stát a že její krásné úspěchy vyvěrají ze svorné a jednotné práce. Kéž tato svornost, jednota a láska provází dále naše matiční odbory. Všem odborům náš nejvřelejší dík.

Matice pracuje ruku v ruce se všemi národními a kulturními složkami. Jsou to přede­vším: Svaz Národních jednot a Matic, Národní rada čsl. v Praze a její odbočka v Opavě, Kulturní rada pro širší Ostravsko, Svaz obcí, měst a okresů, župa čsl. obce legionářské, Národní jednota slezská v Praze, České srdce pro Slezsko, učitelské organisace na Těšínsku a Hlučínsku, sociální péče a j.

Konaje milou povinnost, děkuji všem matičním pracovníkům za všechnu práci vyko­nanou na prospěch české věci, děkuji tisku, který bez rozdílu politického přesvědčení vydatně naše snahy podporoval, děkuji všem poslancům našeho kraje, našemu učitelstvu a všem naším příznivcům, kteří v těžkých dobách nám pomáhali. Nejvřelejší díky naše patří naším úřadům, zvláště pak min. školství a národní osvěty. Díky zasluhují i všichni matiční zaměstnanci, kteří s pílí a svědomitostí konají práci pro zdar matičního podnikání.

Konče svou jednatelskou zprávu vyslovuji přání, a b y z d a r a p o ž e h n á n í p r o ­v á z e l o n a š i p r á c i na p r o s p ě c h č e s k é v ě c i na T ě š í n s k u , p r o b l a h o c e l é h o n a š e h o n á r o d a a t r v a l é z a b e z p e č e n í n a š e h o s tátu.

25fy ®i /% / ,/s7

Okresní matiční sbory

Oblast působnosti Slezské Matice osvěty lidové jest rozdělena na 9 obvodů, zvaných okresy. V čele okresů stojí okresní sbory. Okresní sbory tvoří: 1. Okresní jednatel. 2. Před­sedové a jednatelé odborů. 3. Členové ústředního výboru z okresu. K řízení schůzí okresního sboru zvolí se předseda a pro zápis zapisovatel. Každý okresní sbor je zastoupen v ústřed. výboru dvěma členy. Okresní sbory jsou rozděleny takto:

1. Okresní sbor pro Bohumínsko:

Okresní jednatel Bedřich Štětina, ředitel čes. státních občanských škol v N. Bohumíně. S d r u ž u j e t y t o m a t i č n í o d b o r y :1. Bohumín - město, 2. Bohumín Nový, 3. Bohumín Nový - Šunychl, 4. Dětmarovice,5. Lutyně Německá, 6. Lutyně Německá na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlov,10. Rychvald na hranících, 11. Skřečoň, 12. Věřňovice, 13. Vrbice, 14. Záblatí, 15. Závada.

2. Okresní sbor pro Fryštótsko:Okresní jednatel Břetislav K u b a 1 a, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové. S d r u ž u j e t y t o m a t i č n í o d b o r y :1. Darkov, 2. Fryštát, 3. Karvinná-Hohenegger, 4. Karvinná-Hranice, 5. Karvinná-Jindřich,6. Karvinná-Solca, 7. Karvinná-Sovinec, 8. Karvinná-střed, 9. Louky, 10. Marklovice Dolní,11. Město Staré, 12. Ráj, 13. Stonava, 14. Horní Suchá.

3. Okresní sbor pro Oriovsko:Okresní jednatel Jan S o u k u p , profesor čes. stát. ref. reál. gymnasia v Orlové. S d r u ž u j e t y t o m a t i č n í o d b o r y :1. Doubrava, 2. Lazy, 3. Lutyně Polská, 4. Orlová, 5. Orlová-Zimný důl, 6. Petřvald,7. Petřvald-Nová Dědina, 8.Petřvald-Podlesí, 9. Porubá, lO.Rychvald-Podlesí, 1 l.Rychvald- důl Václav, 12. Suchá Dolní, 13. Suchá Prostřední.

4. Okresní sbor českotěšínský A:Okresní jednatel Tomáš A m b r o s , řídící učitel v Horním Těrlicku.S d r u ž u j e t y t o m a t i č n í o d b o r y :I. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. Datyně Dolní, 4. Domaslovice Dolní, 5. Domaslovice- Volovec, 6. Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. Mistřovice - Koňakov, 9. Mosty, 10. Soběšovice,II. Stanislavíce, 12. Šumbark, 13. Těrlicko Horní, 14. Těrlicko Dolní, 15. Tošanovice Dolní,16. Životice, 17. Žukov Dolní, 18. Žukov Horní.

5. Okresní sbor českotěšínský B:Okresní jednatel Václav J i r o u š e k , odborný učitel v Českém Těšíně.S d r u ž u j e t y t o m a t i č n í o d b o r y :1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Koňská, 5. Koňská-Kanada, 6. Lhotka Komorní, 7. Lištná Dolní, 8. Líštná Horní, 9. Nebory, 10. Ropice, 11. Řeka, 12. Smilovice, 13. Střítež, 14. Svibice, 15. Český Těšín, 16. Třanovice, 17. Třinec, 18. Vělopolí.

26

6. Okresní sbor pro Jablunkovsko:

Okresní jednatel Jan Ž e l e z n ý , ředitel státní občanské školy v Bystřici n. Olz. S d r u ž u j e t y t o m a t i č n í o d b o r y :1. Bukovec, 2. Bystřice nad Olzou, 3. Hrádek, 4. Hrčava, 5. Jablunkov, 6. Karpentná,7. Košařiska, 8. Lomná Dolní, 9. Lomná Horní, 10. Lyžbice, 11. Milíkov, 12. Mosty u Jabl.,13. Mosty-Šance, 14. Návsí, 15. Nýdek, 16. Nýdek-Hluchová, 17. Oldřichovice, 18. Písek,19. Tyra, 20. Vendryně, 21. Vendryně-Zaolzí.

7. Okresní sbor pro Frýdecko:

Okresní jednatel Antonín H r o z e k , okresní školní inspektor ve Frýdku.S d r u ž u j e t y t o m a t i č n í o d b o r y :1. Bludovice Prostřední a Horní, 2. Dobrá, 3. Frýdek, 4. Janovice, 5. Janovice-Bystré,6. Lhoty Nižní, 7. Lhoty Vyšní, 8. Lískovec, 9. Malenovice, 10. Morávka-Pražma, 11. Pržno- Lubno, 12. Pánské Nové Dvory, 13. Raškovice, 14. Sedliště, 15. Hamry Staré, 16. Vojkovice,17. Zermanice.

-t

8. Okresní sbor pro obvod slezskoostravský:

Okresní jednatel Jindřich K a r k o š k a , odborný učitel v Petřvaldě.S d r u ž u j e t y t o m a t i č n í o d b o r y :1. Hrušov, 2. Kunčičky, 3. Kunčíce n. Ostr., 4. Michálkovice, 5. Muglinov, 6. Radvanice,7. Slezská Ostrava-střed - mužský, 8. Sl. Ostrava-střed-ženský, 9. Sl. Ostrava-Salma,10. Sl. Ostrava - Zárubek, 11. Šenov, 12. Vratimov.

9. Okresní sbor pro Hlučínsko:

1. Antošovice, 2. Bělá, 3. Bolatice, 4. Bolatice-Heneberky, 5. Darkovice, 6. Darkovičky,7. Hať, 8. Hlučín, 9. Hošťálkovice, 10. Hoštice Velké, 11. Chuchelná, 12. Koblov, 13.Kouty,14. Kozmice, 15. Kravaře, 16, Ludgeřovice, 17. Markvartovice, 18. Petřkovice, 19. Pišť,20. Stěpánkovice, 21. Štěpánkovice-Svoboda, 22. Šilheřovice, 23. Zábřeh.

Činnost okresních sborů je informativní, organisační, návrhová v mezích úkolů Slezské Matice osvěty lidové a výkonná v tom smyslu, že přísluší jim vyřizovati záležitosti ústředního výboru dle jednacího řádu přikázané a předkládat ústřednímu výboru vlastní návrhy.

Okresní sbory scházejí se podle potřeby. Okresní jednatelé scházejí se nejméně šestkráte do roka. Předsedou okresních jednatelů je Alois H o 1 e š, starosta Slezské Matice osvěty lidové. Schůzí okresních jednatelů zúčastňují se také okresní školní inspektoři.

27

Odborná štcolla pro ženská povolání S l.M .O .L

v Novém Boihumíně B e d ř i c h Š t ě t i n a , ř e d i t e l

Do druhého desetiletí

Deset let je sice krátká doba pro oslavné jubileum, zato však je vhodná příležitostk přehlédnutí vykonané práce.

Původcem myšlenky založiti odbornou dívčí školu v Novém Bohumíně je ředitel státní menšinové měšťanské školy Bedřich Štětina, který pro svou myšlenku získal místní odbor j

Zájezd do Zlína r. 1934

Sl. M. O. L., jakož i ústřední její výbor ve Sl. Ostravě. Předsednictvo matiční pověřilo jej vykonáním přípravných prací, které si vyžádaly značného úsilí.

Především bylo třeba adaptovati budovu obecné školy, která se v r. 1924 přestěhovala do novostavby. Zmíněná budova, jež podnes slouží naší odborné škole, byla postavena 1910 Slezskou Maticí pro první českou školu v Novém Bohumíně. Pak bylo třeba zpracovati organi- sační statut školy. (Odborné ženské školství nemělo ještě před deseti lety tak pevných základů a přesných směrnic jako nyní.) A konečně bylo nutno zajistiti školu i finančně. Po vykonání a překonání těchto prací bylo zažádáno v květnu 1924 o povolení roční rodinné školy. Ministerstvo školství a nár. osvěty žádost vyřídilo kladně v červenci téhož roku. A tak bylo možno už koncem srpna vykonati první zápis a 1. září zahájiti vyučování. Do školy se přihlá­silo 36 chovanek. Kromě denní školy byl pořádán také večerní lidový kurs vaření, jehož se účastnily 22 posluchačky.

28

To byl úspěšný začátek a po úspěšném začátku a překonání různých organisačních a technických nesnází nastal nečekaný rozvoj. Po čtyřech letech byla jednoroční rodinná škola přeorganisována na dvouletou školu rodinnou a po dalších dvou letech byl ke dvěma ročníkům přiřazen ročník třetí, t. j. živnostenská pracovna šití šatů. Téhož roku pomýšlel ředitel, jímž od počátku školy je ředitel měšť. školy B. Štětina, na rozšíření školní budovy. Avšak zhoršující se hospodářské poměry přiměly předsednictvo Sl. M. O. L. k rozhodnutí, aby přístavba školy byla odložena. Žádosti o převzetí školy do správy zemské nebo státní byly rovněž zamítnuty.

Je to tedy jen nepřízeň doby, která brání dalšímu možnému rozvoji školy, neboť zájem veřejnosti o školu stále stoupá. A to nejen proto, že ředitel i členové učitelského sboru starají

Z módních přehlídek školy

se o zvýšení zájmu o školu pořádáním módních přehlídek a výstavek žákovských prací, alei proto, že doba sama vyžaduje zvýšeného zájmu o školu, která vrací ženy jejich přirozenému poslání: domácnosti a rodině.

Zájem o školu je patrný z připojeného přehledu počtu žákyň v letech 1924/25 až 1934/35. K přehledu je třeba jen podotknouti, že počínaje rokem 1934/35 nesmí býti ve třídách dvou­leté ženské odborné školy (t. j. v I. a II. roč.) víc než 30 žákyň a v živnostenské pracovně (ve III. roč.) 20. Přihlásí-li se o jednu žákyni více, je třeba zříditi pobočku, nebo žákyni ne- přijmouti. Tak letos bylo ředitelství školy nuceno odmítnouti celou řadu žákyň hlásivších se do I. ročníku, neboť škola nemá dostatek místností pro zřízení pobočných tříd.

29

Šk. rok I. roč. II. roč. III. roč. kursy celkem1924/25 36 — — 22 581925/26 16 — — 44 601926/27 28 — — 20 481927/28 19 — — 22 411928/29 38 13 — — 511929/30 38 29 — 38 1051930/31 27 26 17 19 891931/32 26 20 14 11 711932/33 29 21 18 42 1101933/34 32 24 15 25 961934/35 30 26 20 35 111

Celkem bylo zapsáno 562 žákyň, 278 kursistek, dohromady 840.

K u r a t o r i u m školy tvoří předsednictvo Sl. M. O. L, se zástupci státní správy, země, Obchodní a živnostenské komory v Opavě, města Nového Bohumína, I. odboru Sl. M. O. L. v Novém Bohumíně, učitelského sboru a školy. Funkční období kuratoria trvá od 1. prosin­ce 1932 do 30. listopadu 1935. V členstvu kuratoria nenastalo žádných změn.

V y d r ž o v a t e l k o u školy je Sl.M. O.L. ve Slezské Ostravě,které na úhradu nákladů přispívají tyto korporace: zemský výbor, město Nový Bohumín, Obchodní a živnostenská komora v Opavě, I. matiční odbor v Novém Bohumíně.

Organisace

V e š k o l e j s o u t a t o o d d ě l e n í :

1. Dvouletá ženská odborná škola, která poskytuje odborného vzdělání jak pro domá­cnost, tak i pro další studium v živnostenských pracovnách a jiných speciálních školách, na př. ve školách pro vychovatelky, ve školách speciálních i pro ústavy učitelek domácích nauk, Pro přijetí do některých ústavů, na př. pro učitelky mateřských škol, do školy umělecko­průmyslové se sice absolvování dvouleté ženské školy přímo nevyžaduje, avšak její absol­ventky mají přednost. Škola má právo veřejnosti, jež jí bylo uděleno výnosem ministerstva školství a nár. osvěty ze dne 27. června 1929 č. j. 76.576/29-111.

2. Živnostenská pracovna pro šití šatů připravuje na základě vzdělání z dvouleté školy k samostatnému provozování příslušné živností a jest i podmínkou k přijetí do učitelského ústavu pro odborné školy ženských povolání. Vysvědčení na odchodnou ze živnostenské pracovny nahrazuje tovaryšský list, opovídá-li se živnost dámského krejčovství (šití ženských a dětských šatů). Živnostenské oprávnění absolventkám pracovny přiznáno vyhláškou min. obch., prům. a živn. ve shodě s min. škol. a nár. osv. dne 23. dubna 1931 Sb. z. a n. č. 71.

Právo veřejnosti uděleno živn. prac. ministerským výnosem ze dne 27. března 1931 č. j. 180.908/30-111.

3. Lidové kursy pro šití prádla, šatů a pro vaření, poskytují základních odborných vědomostí a dovedností v příslušných oborech. Vyučuje se večer od 18. — 21, hodiny vždy dvakrát do týdne po tři měsíce.

30

Učitelský sb o r

A. Změ ny .Ze sboru vystoupil:František Zidlík, odb. učitel měšť. školy, který vyučoval živnostenským počtům 3 hod,

týdně. Jeho hodiny převzal interní člen uč, sboru prof. B. Pschúrer.

B. U č i t e l s k ý s b o r ve š k o l n í m r o c e 1 934 / 35 .

1. Ředitel: Bedřich Štětina, řed. měšť. školy.

S t á t n í u č i t e l k a :

2. Jarmila Cernošková, učitelka vaření. Vyučovala počtům, zdravovědě, nauce o potra­vinách, vaření, tělocviku a v tříměsíčním kursu vaření. Roční průměr týdenních hodin 24'5.

N e s t á t n í u č i t e l s t v o :

3. Jarmila Arnoldová, učitelka šití šatů. Vyučovala nauce o látkách, šití šatů, kreslení střihů, kreslení a vyšívání. Roční průměr týdenních hodin 23'25.

4. Marie Nádvorníková, učitelka šití prádla. Vyučovala šití prádla, spravování prádla, kreslení střihů, kreslení, vyšívání a nauce o látkách. Roční průměr týdenních hodin 24'75.

5. Ludmila Odvárková, učitelka šití šatů. Vyučovala nauce o kroji, šití šatů, kreslení střihů, vyšívání a v kursu šití šatů. Roční průměr týdenních hodin 28.

6. Bedřich Pschúrer, profesor s aprobací pro střední školy (PhDz). Vyučoval češtině, dějinám vzdělaností, vychovatelství, písemnostem, živnostenským počtům, zpěvu a němčině. Roční průměr týdenních hodin 25'25.

V ý p o m o c n í u č i t e l é :

7. Stanislav Kíttrích, odb. uč. měšť. školy. Vyučoval občanské nauce 2 hod. týdně.8. Jindřich Pazdziora, učitel měšť. školy. Roční průměr (s opravami úloh) 3'5.

Kronika školy

Záp i s pro šk. r, 1934/35 konal se dne 28. a 30. června 1934. Zapsáno do I. roč, 30,II. roč. 26, do živn. pracovny (III. roč.) 20. Celkem 76 žákyň.

Do lidových kursů šití zapsáno 16 účastníc, do vaření 7 účastnic. Kursy se konaly od 1. října do 31. prosince 1934. V kursu šití šatů vyučovala L, Odvárková, v kursu vaření J, Cernošková.

I n s p e k c i školy vykonal ve dnech 23. a 24. května 1934 odborný inspektor min. škol. a nár. osv. prof, dr. Eduard Turek a to v hodinách literních předmětů.

P o d n i k y š k o l y . 17, ledna navštívily všechny chovanky film. představení: Rozhlas ve filmu. 28. února přednášel pro žákyně dr. Hlaváček, sekundář bohumínské nemocnice, na téma „Hygiena ženy“ . 7. března konala se oslava 84. narozenin p. presidenta společně se stát. r. r. gymnasiem v městském kině. O presidentovi promluvil řed. gymnasia Z. Doležil; žákyně naší školy zazpívaly sbor „Buď zdráv", načež byly promítány filmy: ,,Ze života pana presidenta T. G. Masaryka" a „Zapadlí vlastenci". 4. května bylo vzpomenuto ve všech třídách15, výročí tragického skonu generála M. R. Štefánika. 9. května připomněl profesor Pschúrer vhodným proslovem všem žákyním vzájemnost českorumunskou. 11. května navštívily chovanky

31

filmové představení „Zem spieva". 12. května v poslední hodině vyučovací byla uspořádána vzpomínková oslava Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. 14. května podnikly žákyněI. ročníku exkursi do Centrální mlékárny v Mor. Ostravě, žákyně II. a III, ročníku prohlédly si výstavu obrazů v Domě umění a městské museum. Odpoledne pak navštívily výstavu prací žákyň odborné školy pro ženská povolání ve Vítkovicích. 24. května byl uspořádán společný poslech čsl. rozhlasu u příležitosti volby pana presidenta. 25. a 26. května byl II. a III. ročník ve Zlíně a Luhačovicích. Ve Zlíně prohlédly si část Baťových závodů, v Luhačovicích léčebné ústavy. 30. května bylo vzpomenuto ve vyučovacích hodinách 500. výročí bitvy u Lipan.10. června zúčastnily se chovanky u příležitosti 10. výročí trvání školy slavnosti „Den mládeže", kterou pořádal I. odbor Sl, M, O, L. spolu s místním spolkem Čsl, červeného kříže a učitel-

Z módní přehlídky školy

skými sbory českých škol v Novém Bohumíně. Skoro všechny chovanky byly oblečeny v pů­vodní slezské kroje a doplnily pořad slavnosti provedením Slezské besedy, kterou nacvičila učitelka J. Cernošková. 16. června bylo vzpomenuto 10. výročí trvání školy večírkem spoje­ným s módní přehlídkou. Večírek konal se v sále Orfea a byl četně navštíven. ŽákyněII. a III. ročníku předvedly četné ukázky svých prací, jež se těšily velké pozornosti obecenstva. 19. června byly žákyně na filmovém představení „Obrana proti plynům", jež bylo provázeno informativní přednáškou. 25. června bylo vzpomenuto 100. výročí narození básníka Jana Nerudy proslovem profesora Pschůrera a recitacemi žákyň. 18. října byla uspořádána přednáška na pamět tragicky zesnulého krále jugoslávského Alexandra. Přednáška, kterou proslovila učitelka Odvárková, byla doplněna rozhlasovým přenosem královského pohřbu. 27. října

32

konala se oslava státní samostatnosti. Na pořadu byly sborové písně, recitace a proslovy žákyň. 10. listopadu byly chovanky na film. představení „Perníková chaloupka". 17. listopadu zúčastnily se žákyně II. ročníku vyučování v české mateřské škole. 1. prosince vzpomněl profesor Pschíirer ve všech třídách československojihoslovanské vzájemnosti. 6. prosince bylII. roč. na výstavě „Dětské knihy", 21. prosince bylo vzpomenuto ve všech třídách 100. výročí hymny „Kde domov můj ?“

S o c i á l n í p é č e . Od placení školného Kč 200'— ročně bylo kuratoriem osvobozeno11 ch o v a n e k ..................................................................................................................Kč 2.200'—od 75°/0 školného osvobozeno 11 c h o v a n e k .........................................................„ 1.650'—od 50% „ „ 25 „ ......................................................... „ 2.500'—od 25°/0 „ „ 10 „ ......................................................... „ 5 0 0 '-

Celkem sleveno 57 chovankám . . . Kč 6.850'—Všem žákyním byly půjčeny všechny učebnice za poplatek Kč 2'— (za jednu) na rok.Nemajetným chovankám daroval I. odbor Sl. M. O. L. v Novém Bohumíně místo vánoční

nadílky v hotovosti Kč 800"— , které byly rozděleny potřebným žákyním, jako příspěvek na školní potřeby. Pro vánoční nadílku chudých dětí místních českých škol ušily chovankyII. ročníku 26 dívčích šatů a III. ročník 19 dívčích kabátků.

Zá p i s na školní rok 1935/36 se vykoná ve dnech 28. a 29. června 1935 v ředitelně české měšťanské školy. Do I. ročníku přijímají se žákyně, které vychodily třetí třídu školy střední nebo měšťanské a prokáží se křestním listem, domovským listem nebo průkazemo státním občanství a posledním školním vysvědčením. Nepřichází-li uchazečka přímo ze školy, předkládá také vysvědčení zachovalosti.

33

O dborná škola pro ženská povolání Sl. M. O. L.V Karvinné P o d á v á ř e d i t e l Š t . T e s a ř

Kuratorium školy

Škola byla převzata Slezskou Maticí osvěty lidové v roce 1928 a kuratorium její tvoří předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové. Školu vydržuje Slezská Matice osvěty lidové se sídlem ve Slezské Ostravě, které na úhradu nákladu přispělo ministerstvo školství a národní osvěty a zemský výbor v Brně. Město Karvinná věnovalo otop.

Organisace školy

Činnost svou zahájila škola 1. února 1922 jako kursy šití a vaření. Po vykonané inspekci v červnu 1924 byla povolena škola rodinná se zpětnou platností od 1, září 1923.

Učitelský sbor

U č i t e l s k ý s b o r ve š k o l n í m r o c e 1 9 3 4 / 3 5 :1. Ředitel Štěpán Tesař, ředjtel státní menš. školy měšťanské. Předmětům nevyučuje.2. Marianna Pícková - Saiverová, státní učitelka vaření. Vyučuje vaření, nauce o potra­

vinách, hospodářským cvičením. Spravuje pomůcky pro tyto předměty. Průměrný počettýdenních hodin roční je 21.

3. Vlastimila Šebestíková, odborná učitelka šití. Je třídní učitelkou a vyučuje šití prádla a šatů, zdravovědě a občanské nauce. Spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty a učitel­skou knihovnu. Roční průměr hodin 20'48.

V ý p o m o c n é v y u č u j í :4. Vlasta Ondřejcová, odborná učitelka vaření, které byly přiděleny počty, vychovatel­

ství, domácí hospodářství, praní a žehlení, tělocvik a zpěv. Spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty. Roční průměr hodin 8.

5. František Vyhlídka, odborný učitel I. měšťanské školy Masarykovy, vyučuje češtině3 hodiny týdně.

Kronika školy

Zápis pro školní rok 1934/35 se konal dne 28.-30. června a pak 29.-31. srpna 1934. Zapsáno bylo 16 žákyň. Školní rok zahájen byl 3. září 1934.

Exkurse

Dne 22. března 1934 byly přítomny žákyně vyučování v pomocné škole, 26. dubna 1934 navštívily poradnu matek a kojenců v Karvinné, 26. května 1934 prohlédly si obchod linoleem, tržnici nábytku a textilní obchody v Moravské Ostravě a pří tom navštívily Národní divadlo

34

v Mor. Ostravě, 20. a 21. června podnikly turistickou vycházku do Beskyd, 20. prosince prohlédly si drožďárnu v Třebovicích.

Školní slavnosti

84. narozenin p. presidenta bylo vzpomenuto 7. března v hodině češtiny. Oslava svátku státní samostatnosti se konala 27. října 1934 spolu s měšťanskou školou v kině Central, které Sokol zdarma propůjčil. 28. října 1934 súčastníla se škola veřejné slavnosti u pomníku p, presidenta, kteroužto slavnost pořádal městský osvětový sbor. Taktéž vzpomínky 500. vý­ročí bitvy u Lipan se škola súčastníla.

Sociální péče

Zdejší školu navštěvují většinou žákyně z rodin dělnických, tedy sociálně slabých. Aby jim umožněna bvla návštěva školy, byly nemajetné žákyně osvobozeny od školného. Osvo­bozeny byly 4 žákyně od celého, 4 žákyně od dvou třetin, 6 žákyň od polovice a 1 žákyně od jedné třetiny. Celková částka, od které jsou žákyně osvobozeny, je 3000 Kč.

Příští zápis

Zápis na školní rok 1935/36 bude ve dnech 28.-30. června a dodatečný zápis ve dnech 29.-31. srpna 1935 v ředitelně I. měšťanské školy Masarykovy v Karvinné.

35

Hudební a pěvecká škola Sl.M.O.L.v N.BohumíněA l o i s Č e c h , ř e d i t e l

Hudební škola v Novém Bohumíně byla zřízena a otevřena 1. října 1926. Stalo se tak na základě rozkladu předloženého I. odborem Slezské Matice osvěty lidové v N. Bohumíně ústřednímu výboru Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě, který se usnesl ve své schůzi dne 27. září 1926 prot. čís. 742.752-26 zříditi a otevříti tuto školu. Kuratoriem školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové, které pověřilo dozorem školy místní poradní sbor, ve kterém zasedají pp. Bedřich Štětina, ředitel měšť. školy, dr. Alfons Junger, profesor gymnasia, dr. Vladimír Šmahel, lékař, František Solnař, řídící obecné školy, Václav Hervert a ředitel hudební školy.

Organisace

Účelem školy je poskytovatí žákům řádné hudební vzdělání na základě moderních metod vyučovacích jak po stránce praktické, tak i teoretické, připravovati žáky na státní konservatoř a ke státním zkouškám z hudby.

Učební látka je rozvržena na 8 kursů. Každý žák je povinen mimo hlavní předmět na- vštěvovati též předměty přiřazené, jako hudební nauku, sborový zpěv, orchestrální cvičení a podobně.

Všichni žáci jsou povinní na konci školního roku se podrobiti zkoušce před zkušební komisí, která se skládá z učitelského a poradního sboru. Na základě provedené zkoušky vydá se žáku vysvědčení. Rozvrh učiva je stanoven učební osnovou, schválenou příslušnými úřady a je podroben dozoru státního inspektora hudebních škol profesora dr. Ladislava Kundery v Brně.

Měsíční školné: Klavír Kč 50' —, housle Kč 50' — , (ve skupinách Kč 25 ), dechové nástroje a sólový zpěv Kč 60’ - .

Škola je umístěna v budově Diskontní banky v Novém Bohumíně u nádraží, kdeve III. poschodí má 4 místnosti.

Stav žactva

Ve školním roce 1934/35 bylo zapsáno celkem 37 žáků na klavír, 54 žáků na housle,1 žák na klarinet, celkem 92 žáků, z nichž během I. pololetí vystoupili nebo přesídlili 4 žáci,1 přistoupil, je tedy ve II. pololetí zapsáno celkem 89 žáků v Novém Bohumíně.

V exposíturách v Petrovicích a ve Fryštátě 39 žáků, v Rychvaldě 39, z nichž jeden vystoupil, 2 noví přistoupili, je tedy v Rychvaldě zapsáno celkem 40 žáků.

Celkem je na hudební škole a jejich expositurách zapsáno 168 žáků.

Učitelský sbor

Č l e n o v é u č i t e l s k é h o s b o r u j s o u :Alois Čech, ředitel, vyčuje hře na klavír, hudebním disciplinám a dechovým nástrojům.Gabriel Štefánek vyučuje houslím v Novém Bohumíně.Antonín Sochor vyučuje houslím v exposíturách a v Novém Bohumíně.

36

Vojtěch Sochor vyučuje hře houslové v exposituře v Rychvaldě.Rela Čekalová-Danešová vyučuje hře klavírní v exposíturách a v Novém Bohumíně.Růžena Eichenbaumová vyučuje hře klavírní na exposituře v Rychvaldě a v N. Bohumíně.

Škola má k disposici celkem 6 klavírů značky „Petrof" (jeden v Novém Bohumíně, jeden ve Fryštátě), „Raechs“ v Novém Bohumíně, „Erbar" v Novém Bohumíně, „Lídl a Velík" v Petrovicích a „Dalibor" ve Fryštátě. Mimo to má zapůjčeno jedno pianino pro exposituru v Rychvaldě, ze kterého platí poplatek Kč 50'— měsíčně.

Kromě toho vlastní řadu smyčcových nástrojů, jakož i nástojů dechových.Hudební archiv má na 50 svazků hudebnin, které jsou podobně jako nástroje zdarma

žákům proti řádnému potvrzení a ručení půjčovány.

Podniky školy

7. března 1934 řídil Alois Čech mužský sbor na oslavě narozenin pana presidenta v městském kině.

10. května 1934 účinkoval učitelský sbor na koncertě k uctění památky B. Smetany a Antonína Dvořáka, kdy byla zahrána mimo jiné Smetanova „Vltava" a „Česká píseň" pro smíšený sbor s orchestrem za řízení A. Čecha. 15. června 1934 řídil A. Čech slavnostní sbor při odhalení pomníku padlým vojínům v Pudlově.

Dne 28. října 1934 účinkoval učitelský sbor při představení Tylovy hry „Fidlovačka", která byla hrána na oslavu státního svátku, jakož i na oslavu lOOletého trvání národní hymny. Hru nastudoval a řídil Alois Čech.

Žákovské produkce: Dne 24. a 25, června 1934 konaly se veřejné žákovské produkce v sále Orfea v Novém Bohumíně.

26. června 1934 veřejná produkce žactva hudební školy ve Fryštátě v kreslírně měšť. školy. 27. června 1934 veřejná produkce žáků expositury v Petrovicích v sále p. Krutkého.

Žáci hudební školy v Rychvaldě spoluúčinkovali na oslavách narozenin pana presidenta, které pořádaly místní školy.

37

Hudební a pěvecká škola Sl.M.O.L.v ČeskémTěsíněs pobočkami v Třinci, Jablunkově a Hnojníku J o s e f B a r t o š , ř e d i t e l

Z p r á v a z a š k o l n í r o k 1 9 3 3 - 3 4

Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Českém Těšíně byla otevřena dne 15. ledna 1925 na podnět profesora F. Hromádky a přičiněním místních pracovníků. Ústřední výbor Sl. M. O. L. ve Slezské Ostavě usnesl se ve své schůzi v prosinci roku 1924 školu převzíti do své správy. Kuratoriem školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě, jež dozorem pověřilo místní poradní sbor, v němž v tomto škol­ním roce zasedali pp. MUDr. V. Richter, ředitel P. Machara, notář Zatloukal, prof. V. Placht, inspektor Polášek a profesor J. Šabata.

Organisace školy

Hudební a pěvecká škola jest ústavem pro uměleckou hudební výchovu. Poskytuje po­třebného vzdělání praktického i teoretického hudebním diletantům, hudebníkům z povolání a připravuje žáky ke státním zkouškám z hudby na konservatoř. Má oddělení: klavírní, houslové, solového a sborového zpěvu, nástrojů dechových a předmětů teoretických.

Vyučuje se podle osnov schválených státním inspektorátem soukromých hudebních škol podle nejnovějších metod. Učebná látka jest rozvržena na 8 kursů. Měsíční školné v oddělení klavírním Kč 60'—, housle jednotlivě Kč 60 '—, housle ve skupině po 4 žácích Kč 25'—, zpěv sólový Kč 80"—, teoretické předměty ve skupinách Kč 25'—. jednotlivě Kč 60'—.

Žák řádně zapsaný po předběžné přijímací zkoušce si vyvolí a začne navštěvovati některý praktický předmět a jest povinen navštěvovati kromě hlavního předmětu také před­měty přiřazené, t. j. hudební nauku a intonaci. Vystoupení ze školy během školního roku může býti žáku na odůvodněnou žádost povoleno na konci prvého pololetí.

Učitelský sbor

Josef Bartoš, ředitel školy vyučuje hře na klavír, předmětům teoretickým,Marie Duchoňová vyučuje hře na housle a počátkům hry na klavír v odbočkách.

Kronika

Z á p i s . Na počátku školního roku 1933/34 bylo zapsáno 88 žáků. Aby počet žáků vzrostl otevřelo ředitelství školy od 15. listopadu roku 1933 novou odbočku v Hnojníku, kde se přihlásilo téměř 30 žáků.

U m í s t ě n í a z a ř í z e n í š k o l y . Škola jest umístěna v suterénu Masarykovy školy obecné, kde používá 4 místností sloužících za učebny a kancelář řediteli.

N á s t r o j e . Škola má k disposici 3 klavíry značky Rósler, Wirth, Stingel, řadu nástrojů smyčcových a dechových. Hudební archiv vzrostl na 350 sešitů skladeb pro přednes a studium, kromě 35 teoretických spisů a zpěvníků, které jsou podobně jako nástroje žákům zdarma půjčovány.

38

Schůze poradního sboru byly konány ve dnech 31. srpna, 26. září 1933, 7. června a27. června 1934. Na schůzích projednávají se hospodářské záležitostí školy.

I n s p e k c e . Dne 12. února 1934 navštívil školu pan inspektor soukromých hudebních škol dr. Ludvík Kundera. Prohlédl si podrobně zařízení školy, úřední knihy a byl přítomen vyučování v oddělení houslovém.

P o d n i k y š k o l y . Ředitel školy J. Bartoš účinkoval na oslavách 110. výročí narození a50. výročí úmrtí Bedřicha Smetany v Třinci, kde přednesl ukázky Smetanovy klavírní tvorby a dirigoval kantátu „Česká píseň", kterou přednesl smíšený sbor chovanek rodinné školy z Českého Těšína a mužský sbor z Třince. Téhož dne t. j. 6. května byla večer oslava opa­kována v Českém Těšíně.

Kromě toho účinkoval na oslavě 10. výročí založení rodinné školy v Českém Těšíně, dne 14. dubna 1934.

M. Duchoňová spoluúčinkovala na oslavě národního svátku a Tyršově tryzně pořádané tělocvičnou jednotou Sokol v Hnojníku. Žákovské produkce: 26. května veřejná produkce v sále Městské střelnice a 22. června 1934 produkce interní.

39

Hudební a pěvecká škola odboru Slezské Matice

osvěty lidové v Radvanicích

Hudební škola v Radvanicích byla založena na přání veřejnosti ve škol. roce 1931/32. Správou školy byl pověřen houslový virtuos Alois Rychta. Po něm ředitelem ustanoven odborný učitel F. Cimmer. Stav žactva rok od roku vzrůstal. Ve školním roce 1931/32 měla škola úhrnem 48 žáků, ve školním roce 1932/33 už 75 žáků, ve školním roce 1933/34 89 žáků, ve školním roce 1934/35 92 žáků. Kromě těchto instrumentálních žáků má škola každého roku 50 — 60 žáků v oddělení dětského zpěvu. Ve školním roce 1932/33 na přání odboruSl. M. O. L. v Petřvaldě byla založena odbočka hudební školy v Petřvaldě. í odbočka dobře prospívá a měla ve školním roce 1932/33 úhrnem 38 žáků, ve školním roce 1933/34 62 žáků, ve školním roce 1934/35 96. Učitelský sbor radvanický čítá 5 osob vesměs kvalifikovaných pro vyučování hudbě, učitelský sbor petřvaldský má rovněž 5 osob, z nich 2 patří radvaníc- kému sboru. 4 učitelským silám je vyučování hudbě životním zaměstnáním, 1 člen sboru vyučuje zpěvu na státní reálce v Mor. Ostravě. Místnosti k vyučování poskytly s velikou laskavostí místní školní rady v budovách národních škol. Hudební škola v minulém roce uspořádala 7 samostatných akademií a večerů. Všechny byly hojně navštíveny. Kromě toho bylo svoláno 6 rodičovských a žákovských shromáždění vesměs s programem. Tato shromáž­dění jsou svolávána, aby se žákům poskytla příležitost k vystoupení, aby se osmělili před obecenstvem a zbavovali se pro výkony žákovské příznačné trémy. Mimo podniky hudební školy účastnilo se žactvo činně 8 akademií různých místních spolku. V červenci uspořádal matiční odbor pro naše žactvo dětské radovánky, na nichž všichni žáci byli pohoštěni. Správa matičního kina poskytuje pravidelně naším žákům určitý počet lístků zdarma na přístupné filmy. Majetek školy se skládá ze 3 pianin a 1 klavíru v úhrnné ceně 18.000 Kč, ze 30 pultů a obsáhlého archivu hudebnin v ceně Kč 1500'—. Archivu věnovala paní E. Filipová, choť inženýra v Mor, Ostravě, značný počet not pro housle. Peníze na hudební nástroje bylo si nutno vypůjčit. Dluh obnášel v Radvanicích 7550 Kč, do dneška na něj splaceno 2700 Kč, v Petřvaldě činil dluh 10.500 Kč, splaceno do dneška na něj 2000 Kč. Úhrnem splaceno 4700 Kč. Hudební škola je finančně naprosto nezávislá na matičním odboru a je úplně sobě­stačná. Dluhy splácí ze svých příjmů. Po splácení dluhu škola vypíše několik stipendií pro nadané žáky. Už dnes jsou ve škole 3 žáci vyučováni zdarma a 5 nejchudším je sníženo školné. Rozpočet udržuje se v rovnováze i tím, že funkcionáři hudební školy vykonávají svou funkci zdarma. V dubnu navštívil školu i odbočku státní inspektor hudebních škol dr. L. Kundera a vyslovil své uspokojení. Hudební škola uskutečňuje své poslání v kulturním životě radvanic- kém s nadšením. Žactvo se činně účastní svými výkony osvětové práce a vychovává se tak na budoucí veřejné pracovníky. Hudební škola prohlubuje hudební vzdělání nejen žactva, alei obecenstva. Učitelský sbor ochotně spolupracuje s místními spolky v Radvanicích i Petřvaldě a přispěl svými výkony veliké řadě různých večeru a slavnostních akademií. Tak matiční hudební škola zarůstá do zdejšího kulturního života a je dnes v Radvanicích činitelem, s nímž se počítá. V poslední době byl zřízen při hudební škole smíšený sbor. Tím byla vyplněna mezera v radvaníckém veřejném životě. Sbormistry sboru zvoleni učitel J. Drastich a odb. učitel J. Mikš. Naší práci by se tak nedařilo, kdybychom neměli hojně opory v členech našeho kuratoria včele s předsedou dr. O. Králem.

40

Kolonisace zbytkového statku »Zámecký dvůr«

v Horním Těrlicku

Krásný čin hospodářské svépomoci v nynější hospodářské krisí proveden byl kolonisací zbytkového statku „Zámecký dvůr" v Horním Těrlicku. Kolonisací provedla Sl. M. O. L. za součinnosti Státního pozemkového úřadu.

Zbytkový statek „Zámecký dvůr" v Horním Těrlicku byl po vyřízení nutných formalit předán pro účely kolonísační dne 17, dubna 1934. Výměra zbytkového statku činila:

r o l e .................................... 79'2302 hap a stv in ............................... 2'1240 „

l u k .................................... 1-1349 „lesní půda .......................... 0*6911 „

zastavená zahrada . , . 1*0102 „půda neplodná (cesty) . . 1*8876 „

úhrnem . . , 86*1780 ha

P ř í d ě l o v á c e n a :

Státnímu pozemkovému úřadu . . . . 446.500' — KčElektr. podíly v o b c i ...............................6.101’35 „

Zemědělské úvěrní sdružení . . . . 87.420'— „Centrální hospodářské skladiště . . . 60.000'— „

úhrnem . . . . 600.021'35 Kč

Přídělová cena statku v roce 1927 obnášela 368.048*52 Kč. Zaplacení elektr. podílů, pohledávky zemědělskému úvěrnímu sdružení a Centrálnímu hospodářskému skladišti v Opavě bylo nutno převzíti za bývalou držitelkou. Dále bylo nutno převzíti živý a mrtvý inventář a poněvadž by oddalování přídělu v užívání přídělcům věci neposloužilo, bylo nutno pře- vzíti také zaplacení náhrad za náklady na novou úrodu. Za mrtvý a živý inventář, převzaté zásoby a za náklady na novou úrodu zaplaceno bylo celkem 152.062 Kč.

Pro kolonisací vybráni byli uchazeči z řad horníků, kteří měli určité úspory a mohli příděl zaplatíti. Uchazečů přihlásilo se 102. Přídělu dostalo se 63 uchazečům. Přiděleno bylo: 11'6061 ha na arondací a doplnění usedlostí již stávajících (vzniklých většinou při pozemkové reformě v roce 1927), 2'1975 ha přiděleno na stavbu nové okresní cesty a na přestavbu státní silníce, pro spolkový dům a Dětský domov. 4*8490 ha ponecháno pro společnou pastvinu. Ze 67 5254 ha utvořeno 49 usedlostí nových o průměrné rozloze 1'38 ha.

Budovy byly ve velmi špatném stavu a musely býti rozbourány. Ponechána jen obytná budova, ve které bude umístěn „Dětský domov" okresní péče okresu fryštátského. Zachovalá stodola byla přidělena s přilehlým pozemkem místnímu odboru Sl. M. O. L. Bude z ní po adaptaci zřízen spolkový dům. Jeden deputátní domek přidělen byl bývalému zaměstnanci.

41

R o z d ě l e n í p ř í d ě l c ů :

do 30 a . . . . .. . 4do 40 a . , . . . . 9do 50 a . . . . . . 4do 60 a . . . . . . 3do 70 a . . . . . . 3do 1 ha . , . . . 7do 2 ha . . . . . 23do 5 ha . . . . . 9

a do 10 ha . . . . . 1

Z a mě s t n á n í p ř í d ě l c ů :

4 bez zaměstnání36 částečně zaměstnaných horníků

7 zemědělců5 živnostníků

11 jiných zaměstnání a korporace.

Na přídělech bude postaveno 48 nových domků celkovým nákladem asi 2 milionů Kč. 22 staveb je dokončeno nebo ve stavbě, 26 bude postaveno v r. 1935. Všichni přídělci

hospodaří na přídělech od jara 1934.P ř í d ě l u d o s t a l o se t a k é 12 u c h a z e č ů m n á r o d n o s t i p o l s k é , a v š a k

l o y á l n í m o b č a n ů m .Provedení kolonisace bylo posuzováno ze všech stran příznivě.

Fondy spravované Slezskou Maticí osvěty lidové

Fond manželů Rakových v Těšíně

Založen z odkazu zemřelého Matyáše Raka v Těšíně v částce Kč 2.000'— na podporu chudých dětí českých obecných škol v Českém Těšíně.

Ke dní 31. prosince 1934 činí fond . . Kč 9.607'18 cenných papírů nom inále..........................„ 5.950'—

Úhrnem Kč 15.557'18

Fond Karla Židka

Založen na pamět zasloužilého slezského vlastence P, Karla Židka, faráře na Borové, na podporu chudých a nadaných žáků českých středních škol ve vých. Slezsku.

Ke dni 31. prosince 1934 činil stav fondu Kč 5.259'75 cenných papírů nom inále.............................. 7.000'—

Úhrnem Kč 12.259'75

Fond Věnceslava Hrubého

Fond založen byl na pamět zakladatele Sl. M. O. L. p. Věnceslava Hrubého, dvorního rady a bývalého zemského a říšského poslance. Účelem fondu jest podporovati zvláště nadané, pilné a nemajetné studenty českých středních škol na Těšínsku a Hlučínsku. Základní částka fondu činí Kč 50.000'— .

Ke dni 31, prosince 1934 činí stav fondu Kč 35.298'09 cenných papírů nom inále.......................... „ 32.300'—

Úhrnem Kč 67.598'09

Fond M arie Lehečkové

činí ke dni 31. prosince 1934 Kč 1.580'85.

Fond dra Ferdinanda Pelce

Účel fondu nebyl dosud stanoven. Činí ke dni 31. prosince 1934 Kč 2.176'34.Udělena podpora Marií Procházkové ze Skřečoně Kč 300'—.

Masarykův jubilejní lidovýchovný fond

zřízený ústředním výborem Sl. M. O. L. na pamět osmdesátých narozenin pana presidenta T. G. Masaryka. Fond spravuje kuratorium, sestávající z předsednictva Sl. M. O. L., předsedů okresních a městských osvětových sborů z oblasti působností Sl. M. O. L., přednostů okr, úřadů na Těšínsku a Hlučínsku, zástupce okresního výboru fryštátského a zástupce Svazu

43

slezských obcí, měst a okresů. Účelem fondu jest podporovati z výnosu úroků lidovýchovne akce na Těšínsku a Hlučínsku. V roce 1934 použito bylo úroků na podporu Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko sídlem v Č. Těšíně. Pro Masarykovou jubilejní vyšší školu lidovou bylo v r. 1934 vyplaceno 18.400-- Kč.

Ke dni 31. prosince 1934 činil stav fondu Kč 106.906-92 půjčka práce ...............................................„ 80.000*

Úhrnem Kč 186.906'92

Svépomocný fond

Založen byl na podporu členů matičních odborů pro případ okamžité jednorázové podpory v těchto případech:

1. při vyhoření,2. při nezaviněném úrazu, majícím za následek neschopnost ku práci,3. při dlouhotrvající nemoci,4. při úmrtí člena odboru, po prokázaném šetření, že pozůstalí podporu nezbytně po­

třebují. Fond tento se velmi dobře osvědčil. Měsíční příspěvek člena činí 10 haléřů.Základní jmění fondu je Kč 5.000'— .

V roce 1934 bylo vyplaceno z fondu podpor v úhrnné částce Kč 7.300'—. Ke dní31. prosince 1934 činil stav fondu Kč 6.92085.

Mateřské školství

V r. 1934 vydržovala Slezská Matice osvěty lidové svým nákladem 44 mateřské školy. Byly to mateřské školy:

V p o l i t i c k é m o k r e s e f r y š t á t s k é m :

J m é n o o b c e Početdětí U č i t e l k a P e d a g . s p r á v c e O š e t ř o v a t e l k a

1 A lbrech tice ..................... 21 Kuzníková Jindřiška Dvořák Alois, říd. učitel Palovská Marie2 Bohumín Nový-Sunychl . 31 Študlarová Mat. Janáček R., „ „ Kališová Marie3 D ark ov ............................. 32 Zavřelová Anna Zlobický Fr., „ ,, Bracháčková Anna4 Fryštát I ......................... 55 Mullerová Libuše Krčmář K., „ „ Bartulíková Kr.5 „ I I ......................... 26 Rýpalová Božena Dtto Kocichová Gab.6 Louky n. Olzou . . . . 76 Volná Marie Jura Richard, ,, „ Pazdorová Žofie7 Lutyně Něm....................... 46 Bartušková Jarmila Březina Karel, „ „ Bednářová Anna8 Lutyně P o lsk á ................. 55 Blahutová Marie Fajmon Fr., ,, „ Helisová Anna9 Marklovice Dolní. . . . 32 Berková Marie Kyncl Jan, „ „ Strnadová Anna

10 Město Staré I ................. 35 Hrubá Vlasta Staš Rudolf, ,, „ Zubková Františka11 „ I I ................. 23 Zachovalová Anna

Beránek Mil., ředitelIvánová Am.

12 P etrov ice ......................... 48 Gíintherová Božena Válková Františka13 Skřečoň ......................... 93 Procházková Sv. Svoboda Em., říd. učitel Pospíšilová Františka14 Stoná v a ............................. 25 Tiroková Marie Jíínger Karel............... Onderková Ludmila15 Suchá Horní I ................. 46 Bubenková Mel. Hruška Jan, ředitel škol Káňová Krista16 „ I I ................. 46 Nováková El. Dtto Havlíková Val.17 „ I I I ................. 28 Bohušová Jiřina Dtto Strážnická Zuzana18 Závada .............................. 45 Janotová Libuše Stáňa Boh., říd. učitel Jurczyková Em.

V p o l i t i c k é m o k r e s e č e s k o t ě š í n s k é m :

19 Datyně D o l n í ................. 24 Šudomová M. Šudoma Ad. Šeligová Anna20 G u ty ................................. 25 Dyčková Milada Ravčuk Dim., říd. učitel Kavuloková Anna21 C h otěb u z......................... 22 Vašíčková Emma Olšovský Fr., ,, „ Tylečková M.22 „ -Zp. Lhota . . . 20 Goldová Olga (1 (1 II M Němcová Helena23 Jablunkov......................... 62 Beková Josefa Smyczek K., „ „ Farníková Barbora24 K oňská............................. 23 Pilcová Anežka Pražák Vlad................. Korbášová Anna25 Košaříska......................... 21 Oslunková Fr. Tylích Jan, ,, ,, Rípperová AI.26 Lištná D oln í..................... 29 Vavrušová Jana Svare Jar., „ „ Morcinková Anna27 Lhotka Komorní . . . . 25 Mališová Fil. Brejška Rud., „ ,, Kavuloková M.28 L yžbice ............................. 25 Zelenková Lyd. Jančík Frant., „ , , Hubáčová Josefa29 Mosty u Jablunkova . . 29 Hrochová Ludmila Bielešová Zuz.30 Mosty-Sance..................... 38 Rudová Vilma Střítežský J., , , , , Mikusová Hel.31 Návsí-Jasení..................... 25 Toušková Jar. Ambrož Mir., ,, „ Libová Hel.32 N eb ory ....................................................... 28 Skálová Františka Jendrulek R., ,, „ Ostrušková Em.33 Oldříchovice..................... 27 Staroštíková Božena Vetešník Fr.................. Bírtusová M.34 R o p íc e ............................. 33 Procházková M. Malík Tom., „ „ Vojnarová Zuzana35 Staníslavice..................... 22 Bráuerová Vlasta Klobouk Boh., „ „ Pastuchová Helena36 S v íb íce ............................. 29 Mižiuková And. Zapletal Václ., „ „ Česlarová Anna37 Š u m b ark ......................... 34 Starostová A. Janáček Erv., ,, „ Mintělová Božena38 Těrlicko H orní................. 40 Šmuková Mil. Ambros Tom., „ „ Žvaková M.39 Vělopolí............................. 10 Urbánková M. Plaísner J., „ „ Landecká H.40 Žukov Dolní..................... 21 Slezáková M. Roháč Mil., ,, „ Křižánková Em.

V p o l i t i c k é m o k r e s e h l u č í n s k é m ;

41 H a ť .................................. 33 Šecjá Ludmila Krejčí Jan, říd. učitel Tylečková M.42 K lu č ín ............................. 68 Plačková Jindřiška Sommer Fr., odb. učitel Fryštácká M.43 Kravaře............................. 24 Dočkalová M. Nedělová M.44 Ludgeřovice..................... 64 Kuzníková Vir. Kula Boh., říd. učitel Brachmanská Ž.

45

Začátkem školního r. 1934/35 zřízena byla nová mateřská škola v Mostech u Jablunkova na Šancích pro 38 dětí. Obec Horní Suchá se usnesla vzhledem na špatnou finanční situaci uzavříti dvě mateřské školy, českou a polskou. Protože zrušení české mateřské školy by českou věc v obcí poškodilo, rozhodl ústřední výbor SLMOL vydržovatí obcí zrušenou českou mateř­skou školu svým nákladem. Dále převzal ústřední výbor do svého nákladu mateřskou školu v Dolní Lištné vydržovanou místním matičním odborem. Tato mateřská škola byla později převzata do státní správy. Mateřská škola v Loukách byla v důsledku nedostatku místností v budově státní školy přemístěna do vlastní budovy, která byla nákladem přes Kč 30.000'— k tomu účelu adaptována. Odbor v Dolní Suché také v r. 1934 vydržoval za spolupomocí místních českých spolků mateřskou školu v této obci, ježto obec na další vydržování neměla potřebných prostředků. Náklad ústředního výboru na mateřské školy činil v roce 1934 Kč 550.097 85.

Matiční odbory, v jichž působišti jsou mateřské školy, pečují vzorně o mateřské školy. Přispívají peněžitě na různé potřeby mateřských škol, pečují o vánoční nadílku, v době zimní provádějí mléčnou akci a jinak se starají, aby dětem byl pobyt v mateřských školách zpří­jemňován. V této práci spolupomáhají učitelky matičních mateřských škol.

Matiční mateřské školy vykonávají zdárně své poslání.

46

A D R E S Á Řo d b o r ů S l e z s k é M a t i c e o s v ě t y l i d o v é n a T ě š í n s k u a H l u č í n s k u

Čísl

o S í d l o a p o š t a P ř e d s e d a J e d n a t e l

1 Albrechtice, p. Stonava Nevřela Stan., statkář Dvořák AI., říd. učitel2 Bludovíce Dolní, p. Bludovice Říman Josef, rolník Zbořil Alfred, učitel3 Bludovíce Horní, p. Bludovice Rehánek Karel, říd. učitel Sojka Václav4 Bohumín-město, p. Bohumín Dr. Říha Karel, advokát Kračmar Met., říd. učitel5 Bohumín Nový Štětina Bedřich, řed. obč. školy Kittrich Stan., odb. učitel6 Bohumín-Šunychl Janáček Rudolf, říd. učitel Dvořáková Blaž., učitelka7 Bukovec, p. Jablunkov Martinek Jan, horník Čefelín Jindřich, říd. učitel8 Bystříce n. Olzou Mašek Adolf, učitel9 Darkov Zlobický František, říd. učitel Zavřelová Anna, učitelka

10 Datyně Dolní, p. Šumbark Slíva Josef Rez Emanuel, říd. učitel11 Dětmarovice u Bohumína Drapka Josef, žel. zřízenec Kaděra Bohuslav, učitel12 Dobrá u Frýdku Jež Rudolf, učitel Bernatík J., učitel13 Dobratice, p. Hnoj nik Sobek Rob., hostinský Bortlíček Fridolín, krejčí14 Domaslovice Dolní u Č. Těšína Menšík J., horník Štědronský J., poštmistr15 Domaslovice-Volovec u D. Domaslovic Guziur Jindřich, podn. staveb Tomášek Jar., učitel16 Doubrava Kubík František, vrchní ofíciál Schwarz R., báňský úředník17 Frýdek Skála Václav, říd. učitel Vlčková Albína, učitelka18 Fryštát Dr. Mrňzek František, advokát Frýbort Václav, přednosta stanice19 Guty, p. Lhota Komorní Kulhánek Jan, st. nadhajný Ravčuk Dim., říd. učitel20 Hamry Staré Píeczka Leo, are. lesmístr Kurečka Josef ml., hotelier21 Hnojník Stadtherr Jiří, říd. učitel Neužil Josef, odb. učitel22 Hrádek, p. Jablunkov Štefek Josef, učitel Štefková Ludmila, učitelka23 Hradiště, p. Hnojník Olbrich Adolf Tietze Erich, učitel24 Hrčava, p. Jablunkov Zamazal Štěpán, říd. učitel Zogata Pavel, hutník25 Hrušov Rusniaková Terezie, chof str. Baranová Cecilíe, choť klempíře26 Chotěbuz u Českého Těšína Bayer Rudolf, statkář Olšovský František, říd. učitel27 Jablunkov Polášek Lad., vrchní soudní rada Hanák Alois, účetní28 Janovice, p. Baška Červinka Jindřich, říd. učitel Dřevjaný Antonín, učitel29 Karpentná Tomšů Josef, st. lesní Bednář František, říd. učitel30 Karvinná-Hohenegger Opěla Aug., řed. měšť. školy Jařabáč Bedřich, odb. učitel31 Karvinná-Hraníce Šmíga Josef, horník Bayer Vít., říd. učitel32 Karvinná-Jindřích Pečínka Jan, říd. učitel Konečný Oldřich, učitel33 Karvinná-Solca Kučera Oskar, vrchní revident Kolibáč Boh., úředník34 Karvinná-Sovinec Adamský Jan, žel. zřízenec Červený Emanuel, říd. učitel35 Karvínná-střed Dr. Dorazil L., řed. městského úřadu Tesař Štěpán, ředitel škol36 Koňská, p. Třinec Straka E., výpr. vlaků Karlík Alois, říd. učitel37 Konská-Kanada, p. Třinec Rebec K., záv. mistr Lacuška Alois, říd. učitel38 Košaříska, p. Jablunkov Lištvan Jan, krejčí Tylich Jan, říd. učitel39 Kunčičky Škrobálek Antonín, učitel Strakoš Leopold, báňský úředník40 Kunčíce n. Ostravicí Ungersbóck Rudolf, žel. zřízenec Špok Adolf, soustružník41 Lazy Talpa Kaz., ředitel škol Zatloukal Evžen, učitel měšť. školy42 Lhota Komorní, p. Dobrá Brejška Rudolf, říd. učitel Marek Alois, učitel43 Lhoty Nižní, p. Dobrá Šokala Jan, horník Roman Alois, horník44 Lhoty Vyšní Kohut Čeněk, krejčí Pasírbek Karel, rolník45 Lískovec Hlůza Karel, techn. úředník Urbanec František, učitel46 Lištná Dolní, p. Třinec Švarc Jaroslav, říd. učitel Vašíček Jar., učitel47 Lištná Horní, p. Třinec Dobeš Jan, r. fín. str. Krayzel Max., říd. učitel48 Lomná Dolní, p. Jablunkov Dušek Gustav, učitel49 Lomná Horní, p. Jablunkov Štábl Jaroslav, lesní Dvořák Josef, říd. učitel50 Louky n. Olzou Gajda Jan, pens. strojvůdce Novobílský Josef, učitel51 Lubno-Bystré, p. Baška Černoch Ludvík, učitel Poloch Karel, zámečník52 Lutyně Německá Gill Jan, báňský úředník Zajíc Antonín, odb. učitel53 Lutyně Německá-Zbytky Nikel Fr., úředník st. dr. Bura Vine., učitel54 Lutyně Polská Fajmon Fr., říd. učitel Bič Josef, učitel55 Lyžbice, p. Vendryně Pindor R., mistr Zelenková Lyd., učitelka

47

S í d l o a p o š t axj

P ř e d s e d a J e d n a t e l

5657585960 61 6263646566676869707172737475

7677787980 81 828384858687888990919293949596979899

100 101 102103104105106107108109110 111 112 113

Malenovice, p. FrýdlantMarklovice Dolní, p. PetroviceMěsto Staré u FryštátuMichálkoviceMilíkov, p. JablunkovMistřovice-Koňakov, p. ChotěbuzMosty u Českého TěšínaMosty u JablunkovaMosty-Šance u JablunkovaMorávka-PražmaMugíinov, p. HrušovNávsí u JablunkovaNebory, p. RopiceNýdek, p. Bystřice n. OlzouNýdek-Hluchová, p. Bystřice n. OlzouOldřichovice, p. TřinecOrlováOrlová-Zímný DůlPánské Nové Dvory u FrýdkuPetrovice u Bohumína

PetřvaldPetřvald-Nová Dědina Petřvald-Podlesí Písek, p. Jablunkov Pržno-Lubno, p. Frýdlant Pudlov u Bohumína Porubá u Orlové Prstná, p. Petrovice Radvanice u Ostravy Ráj u Fryštátu Raškovice u Frýdku RopiceRychvald-Podlesí I Rychvald na hranicích II Rychvald u Václava III Řeka, p. Komorní Lhota Sedliště SkřečoňSl. Ostrava-mužský Sl. Ostrava-ženský Sl. Ostrava-Salma Sl. Ostrava-Zárubek Smílovice, p. Komorní Lhota Soběšovice, p. Dolní Domaslovice Stanislavice, p. Chotěbuz StonávaStřítěž, p. Hnojník Suchá Dolní Suchá Horní Suchá Prostřední Svíbice Šenov Šumbark Těrlicko Dolní Těrlicko Horní Těšín Český Tošanovíce Dolní Třanovice, p. Hnojník

Božoň Hynek, elektrotechnik Kyncl Jan, říd. učitel Čížek Jar., lesní správce Šmiřák Joseí, směnmistr Vodák Jaroslav, hutník

Pěta Antonín, říd. učitel Nimal Viktor, lesní Chalupa Ladislav, polesný Macura Karel, učitel Novotný František, báňský úředník Rucký Josef, strojvůdce Večera Viktor, dozorce Ing. Věříš Otm., lesmistr Kuboň František, lesní hajný Haškovec František, lesní adjunkt Javorek Karel, odb. učitel Michalík František, řezník Kočavara Jan, chalupník Hladík Rudolf, vrchní inspektor a

přednosta stanice Vicherek D., skladník Kubiš František, učitel Borovec Karel, báňský úředník Šácha AI., adjunkt st. lesní správy Menšík Jindřich, úředník Pressfreund Antonín, strojmistr Kovář Rudolf, obecní tajemník Vnuk Aug., hostinský Dr. Král Ota, zdravotní rada Borufka Josef, správce školy Dr. Juroš Alfred, lékař Černoch A., vrchní resp. fin. stráže Neborák Rudolf, továrník Čhrobáček Vilém, učitel Kubín Štěpán, dozorce Samek Vojtěch, pensista Janošek Karel, říd. učitel Svoboda Em., říd. učitel Fresl Fr., ředitel učitelského ústavu Petáková Anna, choť inženýra Kučera Oskar, vrchní revídent Ostrožný Karel, odb. učitel Kubík Vilém, říd. učitel

Riedl Roland, statkář Pěgřím And., říd. učitel Mentberger Josef, lesmistr Hoblík František, říd. učitel Foldyna František, horník Hamrla Josef, strojmistr Gryč Josef, průvodčí vlaků MUDr. Doležel Josef, lékař Vynikal Bedřich, přednosta stanice Farník Alfred, statkář Šotek Karel, domkář Blecha Jan, kancelista státních drah Bíjok Štěpán, říd. učitel Klimša Josef, domkář

Jirkovský Vilém, učitel Bordovský Rudolf, učitel Jelínek Jan, učitel Gengela Jan, úředník Krejčířík Ladislav, správce školy Nutil Jiří, správce školy Krčmová Vlasta, učitelka Šimíček Josef, učitel Střítěžský Josef, říd. učitel Kostřánek Josef, správce školy Stuchlík A., báňský úředník Karas Oldřich, učitel Jendrulek Rudolf, říd. učitel Sikora R., učitel Chmeler Josef, správce školy Polášek Lad., učitel Polášek Hynek, učitel Pytlík Fr., elektrotechnik Šonkala Štěpán, zámečník Czerquenec R., úředník

Klíma Karel, odb. učitel Budína Fr., číšník Heidínger Jindřich, horník Procházka Max., říd. učitel Gřivna Lad., horník Dvořák Karel, říd. učitel Zachrdla Fr., strojník Průša Richard, učitel Bolek Karel, učitel Starý Val., učitel Talanda Vine., odb. učitel Kičmer Viktor, učitel Harok Pavel, říd. učitel Potyš František, horník Eisenberger Em., říd. učitel Pospíšil Flor., říd. učitel Onderek Josef, učitel Sukeník Bedřich, učitel Šír Josef, učitel Rychtářská Božena, učitelka Valový Josef, báňský úředník Flaša Vilém, strojní sazeč Vala AI., učitel Herec František Škoda Jindřich, učitel Majdloch Robert, říd. učitel Micka Přemysl, říd. učitel Čečotka Karel, strojník Pošta Václav, učitel Švéda Arnošt, učitel Kostečka František, říd. učitel Prymus Emil, strážník Rychlý Arnošt, učitel Buchvaldek A., vrchní četn. stráž. Hrabová Růžena, učitelka Dostál Josef, odb. učitel Ženčák Josef, učitel Šokala Jan, správce školy

48

oS í d l o a p o š t , P ř e d š e d J e d n a t e l

114115116117118119120 121 122123124125126127128

TřinecTyra, p. TřinecVendryněVendryně-ZaolzíVělopolí, p. HnojníkVěřnoviceVojkoviceVratimovVrbice u Bohumína ZáblatíZávada, p. Petrovice Životice, p. Dolní Bludovice Zermanice, p. Dolní Bludovíce Žukov Dolní, p. Č. Těšín Žukov Horní, p. Č. Těšín

Pilař Frant., ředitel škol Ing. Věříš Otomar, lesmistr Myška Fr., nájemce velkostatku Sikora Josef, žel. zřízenec Landecký Jan, horník Merta Rud., říd. učitel Salamon Vítězslav Bruzda Jos., žel. zřízenec Míchal Ant., topič ČSD Kupka Adolf, žel. zřízenec Stáňa Boh., říd. učitel Bolek Karel, kovář Nytra Albert, říd. učitel Roháč Miloš, říd. učitel Gutek Jos., žel. zřízenec

Tomandl Vlad., odb. učitelVltavský Jan, učitelKrpec Valentin, učitelSvoboda Adolf, říd. učitelPlaísner Jan, říd. učitelBuchtová Arn., učitelkaSkokan JosefKratochvil Václ., strojníkLasáková Jul., učitelkaWolf Teofil, žel. zřízenecRek Jaromír, učitelHýl Vilém, říd. učitelŘehák Emanuel, absolvent r. r. gym.Dočkal J., učitelPřidal Jos., říd. učitel

H I i n

129130131132133134135136137138139140141142143144145146147148149150151

Antošovice, p. Šilheřovice BolaticeBolatíce-Heneberky Bělá, p. Bohuslavíce Darkovice, p. Hať Darkovičky, p. Hlučín Hat u Hlučína HlučínHošfálkovíce n. Odrou Hoštice Velké Chuchelná Koblov, p. Hrušov Kouty, p. Hlučín Kozmice, p. Hlučín Kravaře u Opavy LudgeřoviceMarkvartovice, p. Ludgeřovice Petřkovice, p. Ludgeřovice PištšilheřoviceŠtěpánkoviceŠtěpánkovice osada Svoboda Zábřeh, p. Dolní Benešov

Chalupa Fr., říd. učitel Vodák Rud., stol. mistr Michalík Ad., okr. cestář Kubínek Ervín, říd. učitel

Janda Karel, horníkKrejčí Jan, říd. učitelIng. Kozumplík Jak., statkářTetens Ed., říd. učitelPolášek AI., říd. učitelUrbanec Karel, míst. řed. tabák. tov.Barč Karel, báň. úředníkLazar Fr., stavitelKarčmář Ant., říd. učitelPavelek Konrád, odb. učitelDoškář Jar., poštmistrMoravec Fr., kovářIng. Dr. Frič Jar., závodníBurša Fr., ředitel školDresler Boh., říd. učitelHarazím Emrich, domkářHarazim Frant., rolníkKlas Jos., úředník

Šebesta G., učitel Teplý Fr., učitel Hacar Met., říd. učitel

Rozehnal Ant., říd. učitel Pejpek Vlad., učitel Jursa Jan, učitel měšť. šk. Sommer Fr., odb. učitel Ing. Baigar J., učitel Sysel Jan, učitel Erazim Josef, úředník Líčka Ant., báň. úředník Beránek Fr., učitel Šrámková VI., učitelka Vávra Linhart, odb. učitel Skládal Oldř., odb. učitel Nádeník Rud., říd. učitel Parobek Josef, odb. učitel Lindovský Jan, učitel Kánská Anežka, učitelka Kremer Josef, říd. učitel Kremer Josef, říd. učitel Schmuck Alfr., úředník

49

Čísl

o

S í d l o o d b o r u

Poče

t ob

yvat

elů

v ob

ci Je

c-a01

c -ogC0

\r nnn čl/nln P ř e d n á š k y

j

Celk

ový

nákl

ad

na

před

nášk

y

Přísp

ěvek

ob

ce

na

před

nášk

y

Přísp

ěvek

ok

resn

ího

osvě

t, sb

oru

na př

edná

šky

Jiný

příje

m(na

vs

tupn

ém

a po

d.)

Je v

obci

zave

dena

pa

mět

ní k

niha

K u r s y

Celk

ový

nákl

ad

na ku

rsy

'Cdco>o

'Cdos><DG

'cdCOOa

všeobec. | výchovné

od­borné

všeobecněvýchovné

odborněvzdělávací

Celk

ový

poče

t

Celk

ový

poče

t úč

astn

íků

Celk

ový

poče

tCe

lkov

ý po

čet

účas

tník

ů

1 Ce

lkov

ý po

čet

Poče

t po

sl. z

aps.

Poče

t vy

uč. h

od.

Celk

ový

poče

tPo

čet

posl.

zap

s.

Poče

t vy

uč. h

od.

1 2 3 4 5 6 8 9 10 11 12 13 14 15116 17 18

1 Albrechtice . . . . 1641 ano ano _ ano 15 1004 202 — ano2 Bludovice Dolní . . . 2806 ano ano --- ano 6 780 1 48 ano3 Bludovice Horní a Prostř. 720 ano ano --- — ano4 Bohumín-město . . . 3193 ano ano ano — 12 2160 1 125 ano5 Bohumín Nový . . . 10794 ano ano ano ano 2 1600 ano 2 24 72 2700*—6 Bohumín-Šunychl . . 1888 ano ano — ano 3 250 ano7 Bystřice n. Olzou . . . 3552 ano ano — ano 4 600 2 300 ano 1 50 6 1 48 288 Bystré-Lubno . . . . 492 ano ano — _ 3 120 3 150 ano9 Bukovec.......................... 1152 ano ano — ano 2 70 1 25 ano

10 D a rk o v .......................... 2700 ano ano — ano 4 200 2 10011 Datyně Dolní . . . . 503 ano ano — ano12 Dětmarovice . . . . 4119 ano ano — ano 1 200 ano13 D o b r á .......................... 2492 ano ano — — 5 422 ano14 D o b ra tice ..................... 1056 ano ano — — 1 65 1 200 ano15 Domaslovice Dolní . . 986 ano ano — —1 2 80 30 — ano16 Domaslovíce-Volovec . 935 ano ano — — 2 280 94-60 175 — ano17 D o u b ra v a ..................... 4934 ano ano — ano ano18 Frýdek .......................... 12000 ano ano ano — 3 245 ano19 F ry štá t.......................... 7124 ano ano ano ano 8 6000 1 200 ano20 G u ty ............................... 840 ano ano — ano 1 20 ano21 Hamry Staré . . . . 2350 ano ano — — ano22 Hnojník.......................... 815 ano ano — ano 6 738 191-35 191-35 ano 2 4123 Hradiště.......................... 836 ano ano — ano ano24 H rád ek .......................... 1202 ano ano — ano 2 73 ano25 Hrušov .......................... 6765 ano ano ano ano26 Hrčava .......................... 282 ano ano — — 2 200 ano27 C h o tě b u z ..................... 1539 ano ano — ano 5 180 1 50 ano 1 20 328 Jablunkov..................... 4369 ano ano ano ano ne29 J a n o v i c e ..................... 1730 ano ano — — 2 350 3 350 • ano30 Karpentná..................... 555 ano ano — ano 8 486 2 64 230*— 75‘— ano 1 12 1031 Karvinná-Hohenegger . 22317 ano ano ano ano 1 150 ano 1 532 Karvinná-hranice . . . ano ano ano ano 2 12633 Karvinná-Jindřich . . 3 334 Karvinná-Solca . . . ano ano ano ano 2 22435 Karvinná-Sovinec . . ano ano ano ano 1 74 ano 1 21 30 215*—36 Karvinná-střed . . . ano ano ano ano ano37 K oň sk á .......................... 3092 ano ano — ano 2 150 ano38 Konská-Kanada . . . 4500 ano ano — ano 12 168 ne39 K oša řisk a ..................... 482 ano ano — ano 3 7640 K u n č ič k y ..................... 4860 ano ano — — 2 145 1 48 250*— 146 — ano41 Kunčice n. Ostr. . . . 3340 ano ano — — ano42 L a z y ............................... 7869 ano ano — ano43 Lhoty Nižní . . . . 460 ano ano — — 1 45 ano44 Lhoty Vyšní . . . .45 Lhota Komorní . . . 1061 ano ano — ano 6 357 60 — 57‘— ano46 Lískovec.......................... 3300 ano ano ano — 1 100 ano47 Lištná Dolní . . . . 2736 ano ano — ano 2 150 * ano48 Lištná Horní . . . . 265 ano ano — — 2 48 38*— ano49 Lomná Dolní . . . . 1005 ano ano — ano 5 400 ano i 16 2050 Lomná Horní . . . . 62C ano ano — ano 4 280 2 120 ano51 Louky n. Olzou 2237 ano ano — ano 1 3 650 1 140 100 — ano52 Lutyně Německá . . . 4712 ano ano — ano 5 350 1 65 105 — ano

Pří

spěv

ek

okre

sníh

o !

osvě

tové

ho

sbor

u

1 Jin

ý pří

jem

(na

vstu

pném

, zá

pisné

m a

pod.

)Ochot.předst.

Provozuje odbor kinolicenci

Vzdě

láva

cích

před

stav

ení

Lout

kové

hr

y

Lido

vé

bese

dy

Besíd

ky

pro

mlá

dež

Akad

emie

a

konc

erty

] Vý

stav

y

Pouč

né

vych

ázky

Nár

odní

sla

vnos

ti a

výle

ty

Různ

é zá

bavy

K n i h o v n av e ř e j n á

K n i h o v n ao d b o r u

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1934

Poče

t čle

nů

odbo

ru

konc

em

roku

19

34

1 Pr

o do

spěl

é

Pro

školn

í dí

tky

ano?

—

ne?

od kd

y?

kolik

př

edst

av, b

ylo

uspo

řádá

no

celk

emz t

oho

dětem

ce

lkem

Poče

t sv

azků

Poče

t čt

enář

ů

Poče

t vý

půjč

ek

Poče

t sv

azků

1Po

čet

čten

ářů

Poče

t vý

půjč

ek

Na

rozš

iř, k

niho

vny

Na

před

nášk

y

Na

kurs

y

20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

4 1 ne 2 2 5 713 71 1415 600-— 202 — 1043 2 ne 1 2 3 3 106 112 744 149 72 643 168

ne 1 4 405 67 421 76ne 11 3 1 1108 48 867 395 530 — 156ano 1923 15 9 1 1 4977 406 17741 500 — 142

2 1 ne 10 3 4 478 38 862 169 — 1032195'40 1 2 ano 1927 36 4 1 1 469 73 1311 187

1 4 ne 2 1 1 1 56 18 78 182 2 ne 2 3 285 15 298 413 1 ne 4 1 2 1 2 877 92 1325 105

ne 3 2 1 1 264 40 320 225-30 601 ne 1 2 1003 97 2382 105

ne 1 750 120 6400 622 1 ne 678 86 1593 350"— 714 ne 3 708 2 ne 2 1 1 7 200 66 655 45 20 108 158"— 9460 532 1 ne 1 177

ne 3 2 5858 724 37645 10114.423*35 3 1 ano 1922 4 1 1 3 1 4 2061 173 5605 273-40 240

3 1 2 1 233 20 80 583 ano 1928 9 2 2 432 ne 2 1 4 250 46 412 130 46 153 12"— 1475 ne 7 5 1 194 35 361 563 2 ne 9 3 2 2 3 66 53 293 116 53 352 731 78

2 2 1 400 396 2 ne 1 1 1 264 42 479 115

1 445 124 2580 535 124 1696 1822 1 ne 1 800 70 1100 334 2 ne 8 3 1 1 2 310 58 610 58'— 1451 1 2 3 3792 2 ne 7 3 735 3 1 2 2 60 — 1503 1 ano 1934 16 1 2 2 3 310 46 555 336

75 — 3 8 1 4 1 2 3 215 — 2161 ano 1934 32 1 1 1 4993 302 13105 1492 ne 1 3 289 52 1960 624 2 ne 2 1 3 2 935 2 ne 4 2 3 1 3 219 30 310 52

ne 1 2047 131 6484 1331 1 1977 253 10345 97

2800 280 11746 5391 ne 3 354 15 337 26

3 1 6 2 1 1 1 250 55 565 297-30 60-— 1043 ne 1 800 93 796 133 25 62 635 ne 1 1 2 2 5 347 39 522 104 1422 2 ne 1 2 1 2 25 21 407 41 21 407 37-50 444 1 ne 2 2 3 285 55 406 60'— 673 1 ne 2 1 2 160 37 425 653 1 ne 1 1 1 1 3 578 76 1117 2353 1 ano 1927 86 2 1 1 1300 60 2500

1 142

_o*«O

S í d l o o d b o r u

Poče

t ob

yvat

elů

v ob

ci Je v obci školaP ř e d n á š k y

Celk

ový

nákla

d na

př

edná

šky

Přísp

ěvek

ob

ce

na

před

nášk

y

Přísp

ěvek

ok

resn

ího

osvě

t, sb

oru

na př

edná

šky

Jiný

příje

m(na

vs

tupn

ém

a po

d.)

Je v

obci

zave

dena

pa

mět

ní k

niha

K u r s yvšeobec.výchovné

od­borné

všeobecněvýchovné

odborněvzdělávací

ano?

—

ne?

česk

á

něm

ecká

pols

ká

Celk

ový

poče

t

Celk

ový

poče

t úč

astn

íků

1 Ce

lkov

ý po

čet

Celk

ový

poče

t úč

astn

íků

Celk

ový

poče

tPo

čet

posl.

zap

s.

Poče

t vy

uč. h

od.

Celk

ový

poče

t 1

Poče

t po

sl. z

aps.

Poče

t vy

uč. h

od.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

53 Lutyně Něm.-Zbytky ano ano ___ ano 4 30054 Lutyně Polská . . . . 2693 ano ano --- ano 2 400 ano55 L y ž b ic e .......................... 1549 ano ano --- ano 5 624 1 24! —56 M alenovice..................... 620 ano ano --- — ano57 M arklovice..................... 1662 ano ano --- ano 1 40 ano58 Město Staré u Fryštátu 1442 ano ano --- ano 3 430 ano59 Michálkovice . . . . 5702 ano ano --- —60 M ilík o v .......................... 1152 ano ano --- ano 2 4161 M istřov ice .....................62 Mosty u Těšína . . . 1246 ano ano --- ano 4 160 1 30 ne 1 18 2263 Mosty u Jablunkova 3076 ano ano --- ano 4 485 2 15664 Mosty-Šance . . . .65 Morávka-Pražma . . . 3598 ano ano --- — 1 53 ano66 M u g l in o v ..................... 3470 ano ano --- — 2 80 80 — ano67 N ávsí............................... 3102 4 150 7 245 150 — 1©m —68 N e b o r y .......................... 1383 ano ano --- ano 2 150 ano69 N ý d e k ..........................70 Nýdek-Hluchová . . . ano ano --- ano 2 4571 Oldřichovíce . . . . 2173 ano ano --- ano 1 80 ano72 O r l o v á .......................... 10037 ano ano ano ano 6 450 ano73 Orlová-Zimný důl . . ano ano ano ano ano74 Pánské Nové Dvory . . 350 — — — — 5 25075 P e t r o v ic e ..................... 1600 ano ano — ano 9 3000 700'— ano76 Petřvald.......................... 10275 ano ano ano — 9 130 2 120 360'— 360'— ano77 Petřvald-Nová Dědina . ano ano — —78 Petřvald-Podlesí . . . ano ano ano — ano79 P ísek ............................... 1205 ano ano — ano 2 70 ne80 Porubá u Orlové . . . 4240 ano ano — ano ano81 P u d lo v .......................... 4198 ano ano ano — 3 200 ano82 P r s t n á .......................... 520 ano ano — — ano83 Pržno-Lubno . . . .84 R a dva n ice ..................... 9000 ano ano — — ano85 R á j ............................... 1486 ano ano — ano 2 120 1 45 60-30 ano86 R a šk o v ice ..................... 1490 ano ano — — 5 206 65'— ano87 R o p i c e .......................... 1699 ano ano — ano88 Rychvald-Podlesí I . . 8002 ano ano — ano 3 74 900"— ano89 Rychvald na hranicích II ano ano — ano 5 240 ano90 Rychvald u Václava III91 Ř e k a ............................... 449 ano ano — ano 2 165 ano92 Sed liště .......................... 1193 ano ano — — 3 290 ano93 S křečoň .......................... 3841 ano ano — ano 19 950 2 85 135 — ano 1 47 8094 Sl. Ostrava-mužský . . 22200 ano ano — ano 2 120 2100"— ne95 Sl. Ostrava-ženský . . 496 Sl. Ostrava-Salma . . 7 63 50 —97 Sl. Ostrava-Zárubek . , 1 75 51-3598 S m ilo v ic e ..................... 850 ano ano — ano 11 800 2 140 100 — ne 2 40 2099 Soběšovice..................... 1000 ano ano — — ne

100 Stanislavice . . . . 492 ano ano — ano 1 28 ano101 Stonava .......................... 5368 ano ano — ano ano102 S t ř í t ě ž .......................... 653 ano ano — ano 18103 Suchá Dolní . . . . 2703 ano ano — ano ano104 Suchá Horní . . . . •

3rX

T3cd3'cda>oáo18

3

A0

xya

19

80'-

8 0 0 -

Přísp

ěvek

ok

resn

ího

osvě

tové

ho

sbor

u

Jiný

příjem

(na

vs

tupn

ém,

zápis

ném

a po

d.)

Ochot.předst.

Provozuje odbor kinolícenci

Vzdě

láva

cích

před

stav

ení

Lout

kové

hr

y

Lido

vé

bese

dy

Besíd

ky

pro

mlá

dež

Akad

emie

a

konc

erty

o V

ýsta

vy

Pouč

né

vych

ázky

Nár

odní

sla

vnos

ti a

výle

ty

Různ

é zá

bavy

K n i h o v n av e ř e j n á

K n i h o v na o d b o r u

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1934

Poče

t čle

nů

odbo

ru

konc

em

roku

1934

Pro

dosp

ělé

Pro

školn

í dí

tky

ano?

—

ne?

od kd

y?

kolik

př

edst

av,

bylo

us

pořá

dáno

ce

lkem

z toh

o dě

tem

celk

em

Poče

t sv

azků

Poče

t čt

enář

ů

Poče

t vý

půjč

ek

Poče

t sv

azků

Poče

t čt

enář

ů

Poče

t vý

půjč

ek

•

Na

rozš

iř, k

niho

vny

Na

před

nášk

y

Na

kurs

y

20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

5 2 ne 1 1 4 225 33 231 873 ne 2 1 2 512 108 2593 1952 3 ne 1 1 361 53 867 1012 2 ne 586 83 1100 666 75 920 469'75 343 1 ne 10 2 1 4 419 26 549 853 3 ne 1 2 295 33 954 161

2590 275 4882 1306 4 ne 10 4 2 16 4 10 1 1 3 9 15 45 90 15 422 22

3 2 2 1 3 318 36 824 673 3 3 1 1 1 394 118 723 102

12 5 ne 1 1 1 4 1224 312 2470 1021 1500 241 7978 73

2 1 ano 1930 45 1 1 3 1 2 338 56 480 394 56 548 74 — 1193 2 ne 1 2 1 2 267 54 639 277 — 117

2 1 3 2 361 1 1 1 2 228 17 65

ano 1927 1 1 1 2 2 7056 784 29337 3469 1 1 2 1552 2 3 331 18 113 25 — 402 2 ano 1929 21 4 5 1 3 4 4 3 559 85 1558 51090 1791 ne 1 4 5 1 5680 450 18451 282

1 ne 1 3 1352 2 ne 3 1082 1 ne 1 1 243 60 948 656 3 ne 7 2 1 3 3 2220 554 9000 5192 3 2 1 1 2 869 54 1278 1531 1 ne 1 1 48

ano 1923 98 6 7 4 3 1 1 3389 298 7559 1922 1 ne 1 1 2 3 695 36 1134 815-05 23-40 982 1 1 746 83 2641 65 — 502 1 4 160 59 410 29 59 62 1452 2 ne 2 1 3 4100 576 7400 926 ne 3 1 10 217

2 1 ne 1 1 145 15 180 502 ne 2 1 814 126 1461 1201 2 6 2 1 5 2 1 3221 158 5993 2799 — 135-— 720 — 1221 1 2 203

i 8 7 1 2 1 1622 1 4 561 67 1172 394-15 224

3 1 ne 1 3 1 1 2 150300 — 6 3 ne 16 2 2 2 4 2 3 280 38 338 íoo-— 61

250 40 312 190 40 216 145 2 2 1 2 1 229 38 210 50-— 653 1 ano 1931 5 2 1 11 1 3 453 46 995 1863 1 1 1 2 2 7 240 30 325 1383 ne 2 1 1775 104 3690 216

i

Čísl

o

S í d l o o d b o r u

Poče

t ob

yvat

elů

v ob

cí Je v obcí školaP ř e d n á š k y

Přísp

ěvek

ob

ce

na

před

nášk

y

Přísp

ěvek

ok

resn

ího

osvě

t, sb

oru

na př

edná

šky

Jiný

příje

m(na

vs

tupn

ém

a po

d.)

Je v

obci

zave

dena

pa

mět

ní k

niha

K u r s y

J Ce

lkov

ý ná

klad

na

kurs

y >coti3XcdG<i>o

JDOJ*CD>>0)a>ua<

všeobec. výchovné' b

:jd- všeobecněvýchovné

odborněvzdělávací

ano?

—

ne?

česk

á

něm

ecká

pols

ká

orné cdG

Celk

ový

poče

t

Celk

ový

poče

t úč

astn

íků

Celk

ový

poče

tCe

lkov

ý po

čet

účas

tník

ů

Celk

ový

nákl

ad

před

nášk

y

Celk

ový

poče

tPo

čet

posl.

zap

s.

Poče

t vy

uč. h

od.

Celk

ový

poče

tPo

čet

posl.

zap

s.

Poče

t vy

uč. h

od.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 15

105 Suchá Prostřední . . . 4765 ano ano ano 2 500 35 — ano 1 42 32106 S v ib i c e ......................... 2541 ano ano ano ano 9 600 s o - ano107 Šenov ............................. ano ano __ 1108 Šumbark......................... 1350 ano ano — ano 3 397 ano 2 57 120109 Těrlicko Dolní . . . . 697 ano ano — ano 6 500 ano110 Těrlicko Horní . . . . 1530 ano aao — ano 2 210 1 60 i o — 175 — ano111 Těšín Č e s k ý ................. 10556 ano ano ano ano 3 400 2 600 350 — 37-40 ano112 Tošanovice Dolní . . . 700 ano ano — — 2 140 1 60113 T řa n o v ice ..................... 873 ano ano .— ano 2 42 ano114 Třinec............................. 6128 ano ano ano ano 1 420 ano115 T y r a ............................. 480 ano ano — ano 3 31 ano116 V e n d ry n ě ..................... 3356 ano ano — ano 2 86 ano117 Vendryně-Zaolzí . . . 466 ano ano — ano ano118 V ělopo lí......................... 336 ano ano — ano ano119 V ě řn o v íce ..................... 800 ano ano — ano 3 300 ano120 V o jk o v ic e ..................... 500 ano ano T — — 1 50 ano121 V r a t im o v ..................... 2800 ano ano ano — ano122 Vrbice............................. 1543 ano ano — — ano123 Z á b la t í ......................... 1856 ano ano — — ano124 Závada ......................... 600 ano ano — ano 2 213 1 42 ano125 Ž iv o t ice ......................... 780 ano ano — ano 3 90 ano126 Zerm anice..................... 307 ano ano — —

127 Žukov D o ln í ................. 1300 ano ano — ano 13 608 ano128 Žukov H o rn í................. 832] ano ano — ano 2 140 ano

Úhrnem . . i t i 364 33497155 3807 6 143| 143 12|293|305|H L U C N S K O :

129 Antošovice .............................. 159 ano ano 4 200 ne130 B o la tice ......................... 2487 ano ano ano — 4 1500 3 500 ano131 Bolatice-Heneberky . . 400 ano ano ano — 2 150 ne132 Bělá..................................133 D ark ov ice .....................134 D a r k o v íč k y ................. 940 ano ano — — 2 220 ano135 H a ť .................................. 2049 ano ano — — 3 500 3 100 180 — 180"— ano136 Hlučín............................. 5063 ano ano — — 24 1540 120 — ne137 Hoštálkovíce................. 1352 ano ano ano — 3 500 ano138 Hoštice Velké . . . . 1513 ano — — — 7 180139 Chuchelná..................... 872; ano ano — — 2 100 36-80 46-50 ano140 K o b l o v ......................... 1950 ano ano — — 5 400 ano141 K ou ty ............................. 1610 ano ano — — 6 300 1 50 ne142 K ozm ice......................... 1250 ano ano — — 3 210 1 90 ano143 K ravaře ......................... 4500 ano ano — . — 2 400 ano144 L u d geřov ice ................. 3916 ano 6 2145 Markvartovice . . . . 1350, ano ano — 2 580 ano146 P etřkovice..................... 3206 ano ano — — 4 ano147 P íš t .................................. 1830 ano ano — — 3 ano148 Šilheřovice..................... 1658 ano ano — . — 4 8 238 38 — ano149 Štěpánkovice................. 2052 ano ano — — 27 4 ano150 Štěpánkovice-Svoboda 316' ano ano — — t 8 735 3 87 50 — ano151 Zábřeh ......................... 730 ano ano — — ano

Úhrnem . . 1 121 7515 25 1065| 1 1 1 1 1

Rekapitulace

Těšínsko......................... 364 33497 55 3807 6 143 143 12 293 305H lu čín sk o..................... 121 7515 25 1065[ — — — —

Součet . . 485 41012 8oj4872| 6 143 143 12 293 305

g Provozuje odbor a >>-M K n i h o v n a K n i h o v n a Odbor ze svých prostř.

cs předst. kinolícenci >cd i ř v e r e ) n a o d b o r u věnoval v roce 19340 a3 9 H H co >N4) ha cd 3 — U Třc gVJ u4) O U0 o

> ř >tt) O

-t->CO __

l aa "i £ a>Sh '4> £ § & a

SiT3D.coO"0o

'O3oHfíO

C-4)G

1<>*O

o*>>'-O

>> 4>

% ° *co O^ 5a) 'Ctí>s- td CVcd^ O•3 a :oh

o dě

tem

celk

e 4>>J-1aJ3Oocd>d

t-G'4)>O"3

>>4>co4)-O'4)>OT3

'cdeouo,>>

T2'co

uaoCOoB<S>T3CO

>->c0tn•>> au

čné

vych

ázky

árod

ní s

lavn

osti

cd'cdN

'4)GN

°G očet

sv

azků

očet

čt

enář

ů

očet

vý

půjč

ek

očet

sv

azků

očet

čt

enář

ů

očet

vý

půjč

ek

>0 JO1>c>55Nouco a

před

nášk

y

>-COuGrXcd

o coJD O*' r"0 O 3 „3-3c o>s aa o >o c o 0>J-i <yj Dm O • a -cal—3 N 0h cu cd O G N > t-j hJ ca < > Z pa 0h eu O. Cl, &H z Z Z

20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

?, ano 1927 128 18 3 1 1 2660 2230 7204 3374 1 3 4 1 2 7 345 54 683 s o - 1163 ne 3 1230 225 5920 722 1 ano 1922 2 2 1 1 2 1336 ? 7 4 6 36 10 46 110 20 81 502

ano 1925 815 683 2 1

4 122

1 3404139

120426

93716723

io-—333 —

113415

4 1 ne 201 44 450 535 2 1 1 4 81 35 104 210 33 140 57-80 61

ano 1924 460 22 1 5 3 1 2190 426 7120 2531 1 1 156 24 412 9350 794 1 6 1 1 329 38 321 166? 1 1 1 45 12 152 2150 351 1 2 1 2 100 16 112 51 8 36 5 — 264 1 ne 1 399 40 180 220 — 884 ne 1 288 17 51 251 1 1068 78 1979 50 1314 1 ano 1 4 834 55 895 106 112? ne 1 1 1346 101 2280 1473 6 ne 9 1 1 1 2 235 43 174 106-05 1054 2 ne 4 2 1 2 1 171 19 156 503 170 49 120 92 — 423 3 ne 3 1 2 1 2 168 90 978 645 1 ne 1 1 1 3 4b

3151126, 11745 139 43 223 35 951 93 9, 391140121411902001125121275113113833,1745 23747; 866530J1721 '90|935‘— 14827H L U Č Í N S K O :

2 1 ne 2 218 62 604 474 1 ne 2 2 4 604 182 2350 50 20 90 76

1 1 1 1 141 31 448 42

4 ne 1 3 643 57 785 442 3 ne 11 1 3 2 1 1 3 669 305 2392 922 2 ne 15 14 1 1 1616 304 5157 150-— 176

3 2 498 82 1620 20-— 543 2 ne 6 4 2 8 414 32 547 473 1 1 350 126 2016 1572 1 ne 680 260 1390 52 73

ne 555 123 715 372 ne 1 505 75 1285 692 752 1 942 ne 3 1 418 105 1480 10-50 912 ano 1924 12 4 19 1 1 1138 145 4328 420"— 1263 9 ano 11 3 2 1 2 753 1 3 3 689 98 1137 30 — 1077 6 ne 6 5 2 2 1 3 650 150 1654 692 1 ne 1 4 3 5 2 50 — 271 ne 2 1 1 524 235 2360 208 52

1 48 26 23 3 9 53 7 34 15 5 6 25 20 10312 2372 30268 310 20 90 ] 430-50 250"— 1630

315 126 1745 139 43223 35 95 93 9 39 140 214 90200 12512 275113 13833 1745 23747 8665-30 1721’90 935"— 1482748 26 23 3 í 9 53, 7 341 15 5 6 25 20 10312 2372 30268 310 20 90 430-50 250'— — 1630

363 152 1768 142 52|276 42 129108 14 45.165 234 100512 14884 305381 14143 1765 23837 9095-80|l971-9oj935-— 16457

S ta tis tik a př í jmů a v y d á n í o d b or ů S l e zs k é M a tic e osvěty l idové za rok 1933

I KJS í d l o

Příjem Vydání

Kč h i Kč

Zůstatek

Kč ! h

Ztráta

Kč

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory IMateřské

školyMístní

českéškoly

Kč h 1 Kč

49; 4( 42112C —

100 —_

100 _

450 — 2875200 — 100

394

200752 232269 90

360-

350 ____ 900-200 —

4816 5560 —

561

50 8 0 -

4 0 -258 55 96 4

2076 25 150 5

300 — 100-15 0-

123 -— i351 35 2 0 0 -

Jinéškoly

Kč h

Vánočnínadílka

D obroč.účely

Kč h Kč h

Národníakce

Albrechtice . . Bludovice Dolní Bludovíce Horní a Prostřední .

Bohumín-město. Bohumín Nový . Bohumín-Šunychl Bystřice n. Olzou Bystré-Lubno . Bukovec . . . Darkov . . . Datyně Dolní . . DětmaroviceD obrá .....................Dobratíce . . . Domaslovice Dolní Domaslovice-Volove Doubrava . . Frýdek . . . Fryštát . . , Guty . . . . Hamry Staré . Hnojník . . . Hradiště . . . Hrádek . . . Hrušov . . . Hrčava . . . Chotěbuz. . . Jablunkov . Janovice . . . Karpentná . . . Karvinná-Hohenegge Karvinná-hranice . Karvinná-Jindřich. Karvinná-Solca Karvinná-Sovinec . Karvinná-střed . . Koňská . . . . Konská-Kanada Košařiska . . . Kunči čky. . . . Kunčice n. Ostr. .L a z y .....................Lhoty Vyšní . . . Lhoty Nižní . . . Lhota Komorní Lískovec . . . . Lištná Dolní. . . Lištná Horní . . Lomná Dolní . . Lomná Horní Louky n. Olzou. . Lutyně Německá . Lutyně Něm.-Zbytky Lutyně Polská . . Lyžbice . . . .

90548367

137213615926458799

19724148

11531002438343631621

18493467132697482860

589631742

7590 50 8198 85,

397515

58205034

78696116670611

35861705021125148491077314042376998038

11541290429577010

18334

20382731518

2541164772489

10977956285093641

1605210824

15206097,5555

707071

Í3Í824094;8791

16469872

681226143

16109147100

1149734362868293

133329111308

106382778

47244

1464168

4010606020

60658030

40303555!7060

37432452326553615

11052

397763328516556

18

1591 75

20758

54002645

55492924932

5222186

1365322712

8495118311237636857

743212000272525925263

24155

81 11719

150

18997

4202389232319

173788

13993397

6353

1666842606

33359575}

60

955505406550

273

1473

890

179365

1747

2266084804

24621578117007180849982693565

141118973

I

2189714790696789

37961062240

7519411851

4005,150_852092||4°

50;909060

68||40jl9452

1587

1057

458

32

5820

23

60,2128

50

40

216

23

50

70

40

62

527356200

20 170

2098 10

112740

2980

346350

1427180

3952

278

80070

1113035

2000

90

3527626

1211

313030007031

50

3264231

1500

2751740700

6881239

1440700

25 203 10 105

40

30

150

100

50

98— i 296

20

18062133300

27301500165

1500684879862640479064855640251532511712300

2004505

50

32

51

400200

50

7033 40

— 1550

30 33815

80

226

2006000853

60

50

15

50100

246

158

2178

200023791500253620005000295633593646

53170125120

65

50

70

40

50

85

50

95 200 50

546 10

9061

30

15025

25129

50

1628250-

20 —

30 50

20

36

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory

S í d l oPříjem Vydání Zůstatek Ztráta Mateřské Místní Jiné Vánoční D obroč. Národní

v>školy české školy školy nadílka účely akce

>U Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h

56 Malenovíce . . . . 678 85 1235 95 557 10 10057 Marklovíce . . . . 12288 05 11934 05 354 — 657 30 750 30 2512 40 5_ 15_58 Město Staré u Fryštátu 13057 15 12675 60 381 55 1793 60 423 70 3327 90 91 50 3108 2559 Michálkovice . . . 1508 — 1456 50 51 50 200_ 20060 M il ík o v ..................... 1500 25 1287 30 212 95 100_ 1080 20 _61 Mistřovice . . . .62 Mosty u Těšína . . 2278 20 1955 50 322 70 258 40 150_ 1000_63 Mosty u Jablůnkova . 7376 — 6602 30 773 70 1328 20 320 90 3065 40 246 _ 16 5064 Mosty-Šance . . .65 Morávka-Pražma . . 2876 45 2001 10 875 3566 Muglinov..................... 971 65 716 90 254 75 450_ 250 _ 66 4067 N á v s í.......................... 16945 50 16600 — 345 50 233 80 5746 75 80068 N e b o r y ..................... 9792 65 8781 65 1011 — 328 10 348 80 3166 6069 Nýdek..........................70 Nýdek-Hluchová . . 8900 95 8636 50 264 45 50 _ 1200_71 Oldřichovice . . . 3751 55 3468 55 283 —72 O r l o v á ..................... 9682 14 8970 14 712 — 6173 65 55 8073 Orlová-Zimný důl . . 10978 27 9390 40 1587 87 200 _ 155074 Pánské Nové Dvory . 3105 — 1063 — 2042 — 200_75 Petrovice..................... 36717 35 28212 75 8504 60 1054 65 548 — 42_ 4704 15 620 50 230 5076 P etřvald ..................... 22078 45 22040 90 37 55 800_ 20077 Petřvald-Nová Dědina 6993 95 6230 60 763 35 821 85 250_78 Petřvald-Podlesí . . 2192 60 1999 20 193 40 707 7079 P ís e k .......................... 3290 10 1264 80 2025 3080 P o r u b á ..................... 25094 09 22909 08 2185 01 550 _ 2500 _ 1000_81 P u d l o v ..................... 8446 05 8179 47 i 266 58 180- 408_ 4049 — 160 5082 Prstná.......................... 1767 50 1614 65 152 85 30_ 600 _83 Pržno-Lubno . . .84 Rad vánice . . . . 8998 86 8642 60 356 26 5960 45 200 _85 R á j............................... 11645 60 11404 65 240 95 1090 60 1273 10 111 - 25 5086 Raškovice . . . . 1284 — 978 65 305 3587 R o p i c e ..................... 7440 19 6885 10 555 09 503 80 81 30 2367 15 26-88 Rychvald-Podlesí I 3804 80 2116 — 1688 80 1200 — 862 — 300 _89 RychvaldnahranicíchlI 15558 61 15340 16 218 45 2095 50 300_ 300 — 100- 110_90 Rychvald u Václava III91 Ř e k a .......................... 3570 80 2356 35 1214 45 600_92 S e d liš tě ..................... 766 55 761 15 5 4093 Skřečoň ..................... 25076 75 22919 55 2157 20 1488_ 107 — 3165 _ 20_ 50 _94 Sl. Ostrava-mužský . 7356 80 7352 15 4 6595 Sl. Ostrava-ženský 8757 21 9447 60 690 39 2713 — 400- 1180 1096 SI. Ostrava-Salma . . 3948 62 5685 20 1736 58 200_ 2080_ 480 5097 Sl. Ostrava-Zárubek . 12677 15 12184 25 492 90 300- 1800 —98 Smilovice . . . . 1986 70 1761 — 225 70 150 — 1000_ 40- 50 _99 Soběšovice . . . . 1570 45 1474 95 95 50

100 Stanislavice . . . . 4744 60 3309 50 1435 10 150- 1435_ 120_ 20 _101 Stonava ..................... 18018 50 17344 90 673 60 49 70 11152 85102 S t ř í t ě ž .....................103 Suchá Dol ní . . . . 19974 90 18307 60 1667 30 7352 35 50 _ 3676 20 50 _104 Suchá Horní . . .105 Suchá Prostřední . . 105491 40 103092 39 2399 01 300_ 1200_ 1200_ 250_106 S v i b i c e ..................... 3257 80 2863 85 393 95 995 — 370 — 1433 85 15_107 Šenov .......................... 5432 15 5079 45 352 70 50 — 300_108 Šumbark..................... 7993 93 7638 78 355 15 1454 75 700 10 260- 140_109 Těrlicko Dolní . . . 3388 15 2891 25 496 90 95 — 756 40110 Těrlicko Horní . . . 3895 60 3356 85 538 75 577 70 249 — 65 - 260 _111 Těšín Český . . . 48378 40 44146 10 4232 30 482 20 1310 50 4714 - 21363 20 20- 268 40112 Tošanovice Dolní . . 1140 35 721 65 418 70 126 35113 Třanovice . . . . 2406 32 1850 80 555 52 21 — 955 60114 Třinec.......................... 19618 97 15076 50

I4542 47 100 575 2223 45

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory

_oC/)

S í d l oPříjem Vydání Zůstatek Ztráta Mateřské

školyMístní

české školyJinéškoly

Vánočnínadílka

Dobroč.účely

Národníakce

>U Kč h | Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h Kč h

115116117118119120 121 122123124125126127128

T y r a ..........................Vendryně . . . . Vendryně-Zaolzí . . Vělopolí . . . . . Věřnovice . . . . Vojkovice . . . .Vratimov.....................V r b i c e .....................Z á b l a t í .....................Závada .....................Ž iv o t ic e .....................Žermanice . . . . Žukov Dolní . . . Žukov Horní . . .

290794894151

4087347

5361416

502663544499132526652231

48773073903015

758980705465

377789923408

4085575

2172466

497963152955109825872367

6008

6010

90

2526 80

1085

497743

1772319

4739

1544227

78

69 30 13 80 30

5063

70 44

870

1050

136

12

75

20

86

101

318

432

60

51

221230

90

378200250200

174

24560

250

4070

64

285352461439336

1468

652150011652430

400220

11001300

9090258080

---4585

16021

478

1912

---50

50

50

51

392

50

90

Úhrnem . . 1,178153 41 1,050728 02 144050 01 16624 62 42291 89 33074 94 8587 90 251028 85 15261 50 17699 —

H 1 UV* í n S k O

129130131132133134135136137138139140141142143144145146147148149150151

Antošovíce . . . . Bolatice . . . . . Bolatice-Heneberky ,B ě l á ..........................Darkovice . . . . Darkovičky . . . .H a f ..........................Hlučín..........................Hošfálkovice . . . Hoštice Velké . . . Chuchelná . . . .K o b l o v .....................K ou ty ..........................K ozm íce .....................Kravaře . . . Ludgeřovice. . . . Markvartovice . . . Petřkovice . . . .P i š f ..........................Šilheřovice . . . . Štěpánkovice . . . Štěpánkovice-Svoboda Zábřeh .....................

16922491138

27373865

120432133

6927900

723560628939

2618892

15389562646516943

1565

0685

09 25 89

25

10 70 70 80 65 50 40 40 30

35

3216341145

251131139176

816400

7466482111502859

2271666

11394541042556089

1438

505065

352555

8845

701010859055854005

20

136614

225752

2867131729143324144812680

346225

3994215396854

127

5056

74

34

1280_4060609575 95 55

25

15

6 80120

5301800

264

1233

20

__1

35

300200

125

450

75

100

-

j450

200900210

60300

300

50

20

—

25

350300312100

74

91

20

_

50

10

1001200

1040

458

—

Úhrnem . . 73467 29 59778 83 13695 26 680 3947 20 1285 450 “ i 2040 —1 1272 60 2798 —

Rekapitulace:

Těšínsko.....................Hlučínsko . . . .

1,17815373467

4129

1,05072859778

0283

14405013695

0126

166246

6280

422913947

8920

330741285

94-

8587450

90 2510282040

85 152611272

5060

176992798

—

Součet . . 1,251620 70 1,110506 85 157745 27 16631 42 46239 09 34359 94 9037 90 253068 85 i16534 1020497

l i | II

_-

■ • . •

*