ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e...

29
ÉTICA E DEONTOLOXÍA AUTONOMÍA .- INTRODUCCIÓN + CRISE FUNDAMENTACIÓN DAS ÉTICAS NORMATIVAS + RISCOS + INCULCACIÓN - ADOUTRINAMENTO + RACIONALIDADE + ELEMENTOS + TOLERANCIA + LIBERDADE +DOTAR DE INSTRUMENTOS TEÓRICOS Q PERMITAN FUNDAMENTAR RACIONALMENTE DOS VALORES. + OBXECTIVOS: + CAPACIDADE DE AUTORREGULAR A CONDUCTA QUE PERMITA ACADAR CONDUCTAS COHERENTES. +DESENVOLV. CAPACIDADES COGNITIVA, EMPATÍA E XUIZO MORAL Q PERMITA TOMAR DECISIÓNS LIBRES E INFORMA- DAS CLARIF. DE VALORES RELATIVISMO SUBXECTIVISMO + ORGANISMO INTERNACIONAIS + SOCIEDADE EN XERAL + ÁMBITOS PROFESIONAIS + INCULCACIÓN-ADOUTRINAMENTO RELATIVISMO: TODA ACCIÓN MORAL AFÍNCASE + HISTORICISMO NUNHA DECISIÓN SUBXECTIVA - INXUSTIFICADA + NEOPOSITIVISMO SITUACIÓN DESPREOCUPACIÓN SOCIAL PREOCUPACIÓN SOCIAL CONCEPCIÓN ÉTICA ÉTICA DESCRIPTIVA ÉTICA NORMATIVA META-ÉTICA ÉTICAS APLICADAS DEONTOLOXÍA

Transcript of ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e...

Page 1: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

AUTONOMÍA

.- INTRODUCCIÓN

+ CRISE FUNDAMENTACIÓN DAS ÉTICAS NORMATIVAS + RISCOS + INCULCACIÓN - ADOUTRINAMENTO

+ RACIONALIDADE

+ ELEMENTOS + TOLERANCIA + LIBERDADE

+DOTAR DE INSTRUMENTOS TEÓRICOS Q PERMITAN FUNDAMENTAR RACIONALMENTE DOS VALORES.

+ OBXECTIVOS: + CAPACIDADE DE AUTORREGULAR A CONDUCTA QUE

PERMITA ACADAR CONDUCTAS COHERENTES.

+DESENVOLV. CAPACIDADES COGNITIVA, EMPATÍA E XUIZO

MORAL Q PERMITA TOMAR DECISIÓNS LIBRES E INFORMA-

DAS CLARIF. DE VALORES RELATIVISMO

SUBXECTIVISMO + ORGANISMO INTERNACIONAIS + SOCIEDADE EN XERAL + ÁMBITOS PROFESIONAIS

+ INCULCACIÓN-ADOUTRINAMENTO

RELATIVISMO: TODA ACCIÓN MORAL AFÍNCASE

+ HISTORICISMO NUNHA DECISIÓN SUBXECTIVA - INXUSTIFICADA

+ NEOPOSITIVISMO

SITUACIÓN

DESPREOCUPACIÓN SOCIAL

PREOCUPACIÓN SOCIAL

CONCEPCIÓN ÉTICA

ÉTICA DESCRIPTIVA

ÉTICA NORMATIVA

META-ÉTICA

ÉTICAS APLICADAS DEONTOLOXÍA

Page 2: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

Bloque I.- MORAL E ÉTICA: AS BASES DA MORAL

1.- MORAL E ÉTICA: APROXIMACIÓN ETIMOLÓXICA ÉTICA-MORAL = DISCIPLINA FILOSÓFICA QUE TRATA DOS ASUNTOS MORAIS, É DICIR, DA NOSA CONDUCTA [ACTOS, HÁBITOS, CARÁCTER E VIDA EN XERAL], BAIXO O PUNTO DE

VISTA DO BEN, DO DEBER OU DO VALOR, CUALIFICÁNDOA COMO BOA/MALA, CORRECTA/INCORRECTA, ETC.

- SENTIDO ORIXINARIO: “MORADA”, “RESIDENCIA”, “LUGAR NO QUE SE HABITA” (Heidegger)

εθος (MORAL) = metaforicamente “lugar interior desde o que se vive: disposicións do home na vida =

-USO, HÁBITO, COSTUME (MORALMENTE BOA): “ACTUAR MORALMENTE É SEGUIR AS NORMAS DO CÓDIGO MORAL ESTABLECIDO E RECOÑECIDO”

ÊTHOS

ηθος (ÉTICA) = CARÁCTER, MODO DE SER:“NON É UN SIMPLE ADAPTARSE ACRITICAMENTE ÁS REGLAS DE COMPORTAMENTO ESTABLECIDAS. TRÁTA DE ELEVAR A HÁBITO INVARIABLE FACER O

CORRECTO DETERMINANDOO DE FORMA AUTÓNOMA” ORIXE ETIMOLÓXICA

Εθος ηθος

MOS – MORES: TANTO BOA COSTUME ( εθος ) COMO CARÁCTER ( ηθος ) CANDO UNHA ACCIÓN SE CALIFICA DE “MORAL” DASE A ENTENDER TANTO QUE SE AXUSTA A UNHA REGRA DA MORAL VIXENTE COMO MOS – MORES QUE TEN O SEU FUNDAMENTO NA MORALIDADE DO SUXEITO. INDIFERENCIACIÓN NA LINGUAXE COMÚN ENTRE MORAL E ÉTICA MORAL ÉTICA - MORALIDADE = CONXUNTO DE NORMAS E VALORES QUE MERECEN O RECOÑECEMENTO XERAL, E SON POR ISO VENCELLANTES,

E QUE BAIXO A FORMA DE OBRIGAS E PROHIBICIÓNS APELAN Á COMUNIDADE DE SUXEITOS ACTUANTES MORAL

= CONTIDO DAS NORMAS, XUIZOS DE VALOR E INSTITUCIÓNS MORAIS OBXETO DE ESTUDO DA ÉTICA [G. PATZIG] CONVECIÓN = CIENCIA DA ACCIÓN MORAL: REFLEXIÓN FILOSÓFICA QUE INVESTIGA A PRAXE HUMANA DESDE O PUNTO DE VISTA ÉTICA DAS CONDICIÓNS DA SÚA MORALIDADE E TENTA FUNDAMENTAR O CONCEPTO DE MORALIDADE.

= PARTE DA FILOSOFÍA QUE REFLEXIONA SOBRE A VIDA MORAL, SIN PROPOÑERSE DIRECTAMENTE PRESCRIBIR OU ACONSELLAR [TAL COMO O FAI A MORAL], SENÓN REFLEXIONANDO SOBRE OS CÓDIGOS OU PRINCIPIOS MORAIS, PARA INTENTAR VER COMO FUNCIONAN E DAR RAZÓN DOS MESMOS [= FUNDAMENTALOS].

Page 3: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

MORAL: DEFINICIÓN E CARACTERÍSTICAS

= CONXUNTO DE NORMAS E VALORES QUE MERECEN O RECOÑECEMENTO XERAL, E SON POR ISO VENCELLANTES, E QUE BAIXO A FORMA DE OBRIGAS E PROHIBICIÓNS APELAN Á COMUNIDADE DE SUXEITOS ACTUANTES

-NON É UN IDEAL = REALIDADE CONSTITUTIVAMENTE HUMANA -NECESIDADE ESIXIDA POLA NATUREZA HUMANA E AS ESTRUCTURAS PSICOBIOLÓXICAS SERES

HUMANOS

- HAI MORAL PORQUE OS SERES HUMANOS TEÑEN QUE XUSTIFICAR-AXUSTAR A SÚA RESPOSTA AO MEDIO

MORAL COMO ESTRUCTURA: - MENTRES OS ANIMAIS RESPONDEN ÓS ESTÍMULOS QUE OS INCITAN DE FORMA PERFECTAMENTE AXUTADA - - OS SERES HUMANOS ESCOLLEN ENTRE DISTINTAS POSIBILIDADES DE RESPOSTA E ESTÁN OBRIGADOS A XUSTIFICAR

AS SÚAS ELECCIÓNS

+ LIBERDADE RESPONSABILIDADE

+ OBRIGATORIEDADE - AUTOOBRIGATORIEDADE -PEDRO SERRANO: 1534 – 8 anos ROBINSON CRUSSOE (De Foe - 1719) - CARACTERÍSTICAS + INTERSUBXECTIVIDADE: / -A. SELKIRK: 1709 – 4 anos Arq. Juan Fdez VIERNES (Tournier - 1970) + A PARTIR DE IDÉNTICOS PRINCIPIOS MORAIS PODEN XURDIR PAISAXES MORAIS COMPLETA-

MENTE DIVERSOS, PRODUCTO DE EXPERIENCIAS E CONDICIÓNS HISTÓRICAS, ECONÓMICAS E XEOGRÁFICAS NAS QUE VIVEN OS MEMBROS DO GRUPO SOCIAL E CULTURAL DO QUE SE TRATE ( G. Patzig: Ética sin metafísica )

Grupos esquimais deixan morrer ás persoas vellas ou febles Coidar as persoas maiores Montanas de Xapon, os maiores retíranse ó monte para morrer Principio: dignidade humana TODA MORAL É, EN TANTO QUE HISTÓRICAMENTE FORMADA E HISTORICAMENTE CAMBIANTE CO CANON

DE REGRAS VENCELLADO COA IDEA DE LIBERDADE QUE SE FAN OS SERES HUMANOS, UNHA MORAL DE GRUPO. A SÚA VALIDEZ, POLO TANTO, NON SE PODE EXTENDER SEN MÁIS FORA DOS MEMBROS DO GRUPO EN CUESTIÓN.

CONCRECIÓN

CARÁCTER SOCIO-HISTÓRICO

Comentario [AFA1]: Fai referencia á indeterminación biolóxica dos seres humanos. Fronte ao que acontece no comportamento animal, no predominan as respostas innatas, específicas e perfectamente axeitadas aos estímulos do medio, a vida humana é un proxecto, un “quefacerse” que non está determinado nin previamente definido. Os seres humanos carecemos de comportamentos instintivos e polo mesmo quedamos “libres” fronte aos estímulos do medio. Os seres humanos, a diferenza do resto dos animais, temos que considerar a realidade antes de levar a cabo un acto. Isto é, movémonos no ámbito das preferencias e estamos obrigados a elixir unha das múltiples opcións, o que significa que nos movemos no ámbito da liberdade e da responsabilidade.

Comentario [AFA2]: Orín, a avoa da

casa da familia que lidera Tatsue (primoxénito dela), vai cumprir os setenta e

está en perfecto estado. Pero para despexar

camiño, pois trátase dunha sociedade onde se sobrevive por subsistencia moi apurada,

e para axudar de algún xeito á súa familia

decide ir arrancándose ela mesma os dentes; xa que segundo a crenza, os vellos que xa

non teñen dentes teñen que ser abandonados na cima do monte Narayama, pois así o

desexa o Deus da montaña. A Tatsue non

lle queda outra que, ao final, trasladar á súa nai ao monte, onde esta morrerá. O dilema

que se lle plantexa a Orín é que si non se

vai, Kesaian -ou Tatsue- non poderán ter outro fillo, outra man forte de axuda no

campo, e a posible complicación da

sucesión hereditaria. VER YOUTUBE 3/9

Page 4: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-ABSOLUTOS

- EXPLICAN AS ORIXES DA MORAL A PARTIR DE PRINCIPIOS - “A PRIORI”

- TEORÍAS A-SOCIOHISTORCISTAS: - FIXAN A FUNCIÓN E ESENCIA DA MORAL Á MARXE DAS MORAIS HISTÓRICAS CONCRETAS - FONTE DA MORAL = DEUS -TEORÍAS TEOLOXICISTAS - NORMAS MORAIS DERIVAN DUNHA POTENCIA SUPRAHUMANA - OS PRINCIPIOS E NORMAS MORAIS FUNDAMENTAIS = MANDATOS DIVINOS -FONTE DA MORAL = NATUREZA -TEORÍAS NATURALISTAS -CONDUCTA MORAL = ASPECTO DA CONDUCTA NATURAL E BIOLÓXICA DO SER HUM. -CUALIDADES MORAIS ORIXE NOS INSTINTOS -SER CONCEBIDO COMO ESENCIA ETERNA E INMUTABLE -TEORÍAS ONTOLOXICISTAS: FONTE DA MORAL = HOME -SER ABSTRACTO E IRREAL SITUADO FÓRA DA SOCIED. E DA HISTORIA -CARÁCTER SOCIO-HISTÓRICO DA MORAL CARÁCTER SOCIO-HISTORICO DO HOME

- TEORÍAS HISTORICISTAS:

[SOCIOXENETISTAS] -MORAL É UNHA CUALIDADE SOCIAL: SÓ SE DÁ NA SOCIEDADE -HISTÓRICAMENTE FORMADA ├ TODA MORAL = MORAL DE GRUPO -HISTÓRICAMENTE CAMBIANTE - A SÚA VALIDEZ NON PODE EXTENDERSE FÓRA DO GRUPO EN CUESTIÓN

TEORÍAS SOBRE A ORIXE DA MORAL

Page 5: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

2.- AS BASES SOCIO-HISTORICAS DA MORAL -formada Toda moral = moral de grupo historicamente -cambiante ┐VALIDEZ FÓRA DO GRUPO

-concordanc. conducta individuos – interese grupo NORMA MORAL = COMUNITARIA: -BO-CORRECTO = contribúe a reforzar o grupo

-VIRTUDE-VICIO determinados caract.. colectivo DISTRIBUTIVA Sociedades Igualitarias XUSTIZA RETRIBUTIVA Sociedades Indivisas -EXTERNO: FÓRA DELA NON TEN VALIDED

COMUNIDADE = LÍMITE DA MORAL -INTERNO: COLECTIVO ABSORVE Ó INDIVID.

¬ CUALIDADES MORAIS PROPIAM. DITAS: Liberdade Responsabilidade libres DIVISIÓN EN CLASES SOCIAIS DIVISIÓN MORAL Escravos SIMBIÓSE ÉTICA POLÍTICA (PRIVADO PÚBLICO) NON ABSORCIÓN INDIVIDUO (DOMINIO PROPIO RESPONSABILIDADE)

ESTRATIFICACIÓN SOCIAL -ORATORES TRES ORDES -BELLATORES -LABORATORES

PLURALIDADE DE CÓDIGOS MORAL UNIDADE RELIXIOSA

MERCANTILISMO - LIBERALISMO: “homo economicus” NATURALISMO - MATERIALISMO MORAL DIVERSIDADE DE CRITERIOS

INDIVIDUALISMO AUTONOMÍA = cerne da norma moral

MORAL E HISTORIA

SOCIEDADES PRIMITIVAS

SOCIEDADE ANTIGA

SOCIEDADE FEUDAL

SOCIEDADE MODERNA

RE

FO

RZ

AM

EN

TO

GR

UP

O

IGREXA

Page 6: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

+NORMA MORAL = COMUNITARIA

DISTRIBUTIVA +XUSTIZA RETRIBUTIVA

+NON EXISTEN CUALIDADES MORAIS PROP. DITAS

GRUPOS REDUCIDOS: 50 - 150 individuos

Clitoridectomia CAZADORES-RECOL. Anticonceptivos Infibulación

Lactancia prolongada CONTROL DEMOGRÁFICO Abortivos Posconceptivos Mortandade infantil Guerra + DEFINICIÓN RECÍPROCIDADE + CARACTERÍSTICAS + RECIPROCIDADE E COMERCIO -DEFINICIÓN INTERCAMBIO REDISTRIBUTIVO -IGUALITARIO -TIPOS: -ESTRATIFICADO -CARACTERÍSTICAS DE MERCADO: limitado a artigo de consumo habitual

= HOMOXÉNEAS NO SEU SER -NON ÓRGANO DE PODER POLÍTICO SEPARADO DO CORPO SOCIAL -NON SE PODE AILLAR A ESFERA POLÍTICA DIFERENTE DA SOCIAL -EXISTENCIA DE LÍDERES OCASIONAIS -RECIPROCIDADE – ACCESO IGUALITARIO AOS RECURSOS -Propiedade colectiva -Non existe desigualdade no acceso á tecnoloxía e aos recursos -Poucas posibilidades de roubo -Traslados de campamentos

-Posesións limitadas -Facilidade do préstamo -PREDOMINIO DAS RELACIÓNS DE PARENTESCO -TAMAÑO RELACIÓNS “FACE TO FACE” CONTROL SOCIAL Duelo de cancións -OPINIÓN PÚBLICA = FONTE DA LEI E ORDE Acusacións de bruxería Liderazgo dos cabecillas

SOCIEDADES PRIMITIVAS

SOCIEDADES INDIVISAS E IGUALITARIAS:

SEN CLASES

RELACIÓNS DE PARENTESCO

SEN ESTADO

RE

FO

RZ

AM

EN

TO

GR

UP

O

Page 7: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

DIVISIÓN DE CLASES DIVISIÓN MORAL SIMBIOSE ÉTICA - POLÍTICA NON ABSORCIÓN DO INDIVIDUO Άριστος = o mellor Aristocracia - άρέτή -DIVISIÓN CLASES SOCIAIS = NATURAL Δεμος - agricultura Escravos - Impostas desde arriba

-LEISES ( θεσμοι) νομος = convención

- Vixencia eterna -XUSTIZA PURAMENTE ARISTOCRÁTICA = respecto á xerarquía -realización dos ideais aristocráticos -CONCEPCIÓN POLÍTICA -xerarquización interior -mínima participación do Δεμος -SUPERIORIDADE DA ARISTOCRACIA XISTIFICADA A PARTIR

DA SÚA NATUREZA ESPECIAL : Αρετή (= EXCELENCIA) = UNIDADE COLECTIVA CON INTERESES PROPIOS - PRIMCIA DOS INTERESES DA Пόλις SOBRE OS PARTICULARES - NON EXISTE NADA SIMILAR AOS DEREITOS INDIVIDUAIS POLIS ( Πόλις ) SOCIEDADE - ESTADO -NON EXISTE DISTINCIÓN ENTRE INDIVIDUO - CIDADÁN ESFEA PRIVADA - PUBLICA -LIBERDADE = CUESTIÓN DA COLECTIVIDADE: a liberdade é da Πόλις , non do cidadán. = CONDICIÓN “SINE QUA NON” DA EXISTENCIA / idiotes: é evi- dente que non compartindo a vida da Πόλις ningunha persoa sería quen de de- senvolver as cualidades que diferencian ao home das bestas - a vida da Πόλις

é unha educación cara o ben común . – HOME = zôon politikón /idiotes

“ho boulomenos” = calquera persoa que o desexe

-HARMONIA DE INTERESES: compartir forte sentimento do ben xeral -ALTO GRAO DE HOMOXENEIDADE económica, relixiosa, ... -Evitar heteroxeneidade, diferencias.. -Nº PEQUENO DE CIDADÁNS -Facilitar coñecemento da cidade - Participación no goberno +REQUISITOS -DEMOCRACIA DIRECTA – NEGACIÓN DA REPRESENTACIÓN PO-

LÍTICA: os cidadáns tiñan que estar en condicións de se reunir para tomar de- cisións de forma directa. – ISEGORÍA = igualdade de palabra.

-A PARTICIPACIÓN INCLUÍA A ADMON. da Пόλις: [ISONOMÍA]: máis de un millar de cargo públicos, de un ano de duración, só ocupar unha vez. -AUTONOMÍA DA Пόλις: económica, política e militar

-INTERNA: metecos – mulleres - escravos -CIDADANÍA EXCLUSIVA +LIMITACIÓNS -EXTERNA: limitada a propia Πόλις - non existe pretensión universal de liberdade, igualdade ou dereitos humanos -RESTRINXIDA A SISTEMAS POLÍTICOS PEQUENOS = IMPERIO DE A. MAGNO + MONARQUÍAS (DIÁDOCOS) -RUPTURA ESTRUCTURA POLÍTICA DA Πολις -APERTURA GRANDES ÁREAS Á CULTURA HELENÍSTICA -CONSECUENCIAS -NON SENTEM. DE PERTENZA A SOCIEDADE LIBRE -SENSACIÓN DE VIVIR NUN ESPACIO ILIMITADO e

INCONTROLADO

-INDIVIDUALISMO HEDONISTA: Cínicos e Epicúreos NEGATIVO (Cínicos): APÁTRIDAS -COSMOPOLITISMO POSITIVO (Estoicos): home ( = racionalidade)

SOCIEDADE ANTIGA

GRECIA

P. DEMOCRÁTICO ( S. V – IV a C.

)

P. ARCAICO ( S. VIII – VI a C.)

HELENÍSTICO

( S. III a C. )

CRISE VALORES ARISTOCRÁTICOS

-CONTACTO CON OUTRAS CULTURAS PROCESO DE COLONIZACIÓN__ -APARICIÓN CLASE MERCANTIL

-REFORMAS LEGAIS-CONSTIT. (Pericles – Licurgo)

Comentario [A.B.P.3]: Na tradición homérica, dise que un home posúe άρέτή cando cumpre a función que lle foi asignada por natureza: a άρέτή dun rei é a súa habilidade para mandar, a dun guerreiro é a súa valentía, a dunha esposa é a fidelidade. Polo tanto un home es άγαθός (= bo) se posúe a súa άρέτή particular e específica..

Comentario [E4]: MITO DE PROMETEO: ao final do relato, conta que Zeus, apiadado dos homes (aos que Prométeo xa lles dera o lume, base do progreso técnico, pero aínda carentes de capacidade política) enviou ao deus Hermes para que lles repartise a todos os fundamentos básicos da moralidade: aidós (respecto, sentido moral) e dike (sentido da xustiza). E Zeus encargoulle que dotara a todos os humanos de tales sentimentos: a todos –dixo Zeus-, e que todos participen, pois non existirían as Πόλις se só uns poucos os tivesen, como acontece cos saberes técnicos

Comentario [AFA5]: Dereito dos cidadáns a tomar a iniciativa para falar na Asemblea, iniciar un xuizo público ou propoñer unha lei.

Comentario [A.B.P.6]: Coa eclosión do helenismo os horizontes próximos da convivencia cidadán quedaron desgarrados. Cando o individuo quedou comprendido como súbdito dunha comunidade ampla, o antigo cidadán das Πολις Experimentou o seu papel na comunidade cívica como algo moito máis aleatorio e menos necesario do que era usual na Πολις tradicional. A Πολις, entendida como entidade perfecta e definitiva, resulta agora unha entelequia desfasada, xa que perdera a

súa αὐτάρκεια, a súa autosuficiencia. A partir de aí, pois, os cidadáns advirten que xa non estaba nas súas mans nin o destino da súa Πολις, nin o seu, nin a súa propia liberdade, senón que quedaban ao arbitrio dun poder superior: xa fose o do monarca ou caudillo de turno, xa fose o do azar ou fortuna Τύχη (Týkhē).

Comentario [A.B.P.7]: A crise da Πόλις como comunidade libre e autárquica significou unha enorme conmoción espiritual. Agora, a liberdade e autarquía perdidas pola Πόλις, só pode recuperarse –no mellor dos casos- para o individuo. Xa non é posible unha salvación política, tan só un salvavidas persoal. Cando as guerras dos Diádocos e as súas consecuencias destrutoras caeron sobre as Πόλις e xa ninguén estivo seguro, a doutrina da irredutible liberdade do individuo converteuse no modelo para a maioría dos helenos. A falta de confianza na sociedade e nos seus beneficios compénsase agora co optimismo sobre a natureza do individuo para acadar a felicidade. Fronte ás normas convencionais e ás obrigas cívicas, postúlase un retorno ao natural e espontá-neo.

Page 8: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

+ESTRATIFICACIÓN SOCIAL PLURALIDADE DE CÓDIGOS +MORAL UNIDADE RELIXIOSA CERTAS DOUTRINAS RADICALMENTE NOVAS + LINDES DO COÑECEMENTO HUMÁN GRECIA + PLURALIDADE DE ESCOLAS FILOSÓFICAS +CONCEP. DA VERDADE CRISTIANISMO = VERDADE ABSOLUTA E REVELADA

+ CONCEP. CÍCLICA: finalizado un período empeza outro da mesma duración [POLIBIO]

GRECIA + REPÍETESE = PROCESO PECHADO: non hai facto- res extra-históricos que lle dean sentido +CONCEP. HISTORIA + LIÑEAL: principio (Creación) - fin CRISTIANISMO + Crónica dunha Humanidade única [Adán e Eva] + PROCESO ABERTO: Deus = ser providente que lle da sentido [= PROVIDENCIALISMO: Deus = motor] - Imaxe e semellanza de Deus + HOME - ALMA inmortal / CORPO = CÁRCERE - Resurrección dos corpos - Gobernos = necesidade – maldade home + OUTRAS CONCEPCIÓNS. + POLÍTICA - Deus = base do Estado e da Xustiza - Orixe divina das normas e da Autoridade + IGREXA = FACTOR DE UNIDADE de tódolos pobos. - A POSICIÓN DE CADA UN NA XERARQUÍA SOCIAL VIÑA DETERMINADA E LEXITIMADA POLA TEORÍA DA GRACIA E DO DEREITO DIVINO ORDE SOCIAL SOCIEDADE ESTÁTICA: INNAMOBIBLES ORDE NATURAL - STATUS = BASE XURÍDICA DA SOCIEDADE - UNIFORMIDADE DE CRENCIAS: a unidade da sociedade cristiana cimentada na fe - “JUS DIVINUM” – “JUS NATURALE” - SOCIEDADE RURAL – AGRÍCOLA: bloqueo rutas comercias - musulmáns - CONTROL POLÍTICO = NOBLEZA - CONTROL E INICIATIVA SOCIAL - RELIXIÓN = FACTOR PRINCIPAL

- FASE TEOLÓXICA DA MORAL: Cristianismo – Ilustración (S. XVII)

- NON É UNHA ESFERA INDEPENDENTE DA RELIXIÓN - MORAL - = INSEPARABLE DOS MANDAMENTOS DIVINOS - SEN A REVELACIÓN – SANCIÓN DIVINA MORAL = IMPOSIBLE - FÓRA DA IGREXA NON PODE HABER VIRTUDE: A NATUREZA E A HUMANIDA- DE SÓ EXISTEN PARA SERVIR A DEUS E ÓS SEUS REPRESENTANTES = SEÑORES TEMPORAIS E ESPIRITUAIS.

SOCIEDADE FEUDAL

CRISTIANISMO

CARECTERÍSTICAS BÁSICAS

SO

CIE

DA

DE

MO

DE

RN

A

Comentario [c8]: RAFAEL ESCOLA DE ATENAS / DISPUTA DO SACRAMENTO

Comentario [AFA9]: O corpo representaba o material, o mundano e debería ser mortificado = ascetismo: uso de cilicios, flaxelacións, etc.

Comentario [AFA10]: Para o home da Idade Media, a crenza en Deus era unha necesidade absoluta que tamizaba a súa visión do mundo, da sociedade e da propia conciencia moral. Sen esta crenza non era quen de explicarse o mundo e de se orientar no mesmo. Esa era a verdade suprema para eles e arredor dela organizábanse todas as súas representacións e ideas; unha verdade á que se referían todos os seus valores culturais, sociais e morais. A orixe de todo canto existe concíbese sobre unha base monista: Deus = ser que existe necesaria-mente e por virtude propia, e que resume en si todas as posibilidades

Page 9: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

+ LIBERALISMO: “Homo Economicus” – Contrato Social MATERIALISMO + MORAL INDIVIDUALISMO + REFORMA PROTESTANTE (S. XVI) – REVOLUCIÓN FRANCESA (S.XVIII) PERÍODO: + ASCENSIÓN AO PODER DA BURGUESÍA - CONTRATO SOCIAL = CEMENTO XURÍDICO SOCIEDADE / ESTATUS - VAREIDADE DE CRENCIAS / UNIFORMIDADE RELIXIOSA - A SOBERANÍA NACIONAL / “JUS DIVINUM” – “JUS NATURALE” - PROPIETARIOS COMPARTEN O PODER COA ARISTOCRACIA, SON OS NOVOS TIPOS DE INFLUENCIA SOCIAL / TERRATENENTE –GUERR. CAMBIOS - CIDADE = NOVO MEDIO SOCIAL / CAMPO - CIENCIA = FACTOR PRINCIPAL DA MENTALIDADE HUMANA / RELIXIÓN -DOUTRINA DO PROGRESO PECADO -PERFECTIBILIDADE HUMANA PESIMISMO ANTROPOLÓX -CONTROL E INICIATIVA INDIVIDUAL / CONTROL-INICIATIVA SOCIAL

A) UNHA VISIÓN DO MUNDO ( WELTANSCHAUUNG) = tendencia a primar os fenómenos individuais, seculares e históricos / regras universais

PANORAMA PRINCIPIOS = LIBERDADE DO INDIVIDUO: ECONÓMICA, POLÍTICA... B) UNHA FILOSOFÍA que mantén racionalmente a AUTONOMÍA DO HOME. Preconiza a posibilidade do DESENVOLVEMENTO DO INDIVIDUO basada nuns DEFINICIÓN DEREITOS NATURAIS DO HOME: liberdade – propiedade – vida (seguridade)

O EIDO ECONÓMICO convértese no terreo fundamental da actividade humana e da afirmación do individuo: creación dunha sociedade onde cada home ten libre

acceso ás oportunidades económicas e pode disfrutar das riquezas creadas polo seu tra- ballo. ÚNICA REGRA = LIBRE COMPETENCIA C) UNHA SOCIOLOXÍA: o Liberalismo define unha sociedade identificada pola seguín- tes características: - DEMOCRACIA PARLAMENTARIA no ámbito político - MERCANTILISMO-CAPITALISMO INDUSTRIAL no económ - ACCESO AO PODER DA BURGUESÍA, no eido social - LIBERDADE DE PENSAMENTO e EXPRESIÓN, no cultural - INDIVIDUALISMO, no eido moral - ANTICLERICALISMO, no eido relixioso

BASES SOCIAIS:

+ UNS NOVOS TITULARES DO PODER = COMERCIANTES e ARTESÁNS + UN NOVO MEDIO SOCIAL = CIDADE -O fenómeno da urbanización vai parello ao trunfo da nova clase social (burguesía) sobre a

nobreza e o clero. -Maior liberdade de movementos: os habitantes dos “faubourg” víronse libres da servidume:

“o aire da cidade fainos libres”. -SOCIEDADE DE BASES ARTIFICIAIS – CONTRATO SOCIAL: os grupos e individuos máis

diversos acceden á vida social sobre a base voluntaria dun contrato. A integración social de indivi- dúos e grupos determínase e regulase artificialmente. + UN NOVO UNIVERSO ECONÓMICO: -A economía deixa de ser local e de obter os recursos da terra para transformarse e en mercan- til e artesanal. -A PRODUCCIÓN vincúlase á ESPECIALIZACIÓN e á DIVISIÓN DO TRABALLO. -Nace a ECONOMÍA DA ACUMULACIÓN estreitamente vinculada á necesidade da CIRCU- LACIÓN, rompendo así os lindes tradicionais. + UNHA NOVA RACIONALIDADE caracterizada polo CÁLCULO, NATURALISMO e a SECULARIZACIÓN DO UNIVERSO: o mundo físico coas súas leis mecánicas convértese no eido do ser humano. + UNHA NOVA ÉTICA: a AUTONOMÍA do individuo configúrase como o cerne da norma

moral. DIVERSIDADE DE CRITERIOS: utilitarismo, formalismo, nihilismo, etc..

SOCIEDADE MODERNA: LIBERALISMO

LIBERALISMO

Page 10: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

FASES DA MORAL: G. LIPOVETSKY: Metamorfis de la cultura liberal. Barcelona: Anagrama, 2003

- TEOLÓXICA: Cristianismo – Ilustración (S. XVII)

- NON É UNHA ESFERA INDEPENDENTE DA RELIXIÓN - MORAL - = INSEPARABLE DOS MANDAMENTOS DIVINOS - SEN A REVELACIÓN – SANCIÓN DIVINA MORAL = IMPOSIBLE - FÓRA DA IGREXA NON PODE HABER VIRTUDE - TOLERANCIA RELIXIOSA - LIBERDADE DE CONCIENCIA

- LAICA MORALISTA: Ilustración - Mediados S. XX

- SECULARIZACIÓN DA MORAL = SENTAR AS BASES DA MORAL INDEPENDEN- TE DOS DOGMAS RELIXIOSOS E AUTORIDADE DA IGREXA - RACIONAIS: RAZÓN CARACT. HUMANA - OBXECTIVOS - PRINCIP. MORAIS = - NATURAIS: RAÍCES NA NATUREZA HUMANA - UNIVERSAIS: PRESENT. EN TODO SER HUMANO - PREPONDERANCIA DAS OBRIGAS MORAIS SOBRE RELIXIOSAS: OS DEBERES PARA COS HOMES PREVALECEN SOBRE DEBERES PARA CON DEUS MORAL DO DEBER / MORAL DOS DEREITOS.

- FELICIDADE ELÉVASE A RANGO DE IDEAL SUPREMO: 1ª LEI NAT. = BUSCAR A FELICIDADE

- TEORÍA DO PROGRESO: IDENTIFICACIÓN DA HISTORIA CUN PROGRESO CONTÍNUO E ILIMITADO CARA A XUSTIZA, LIBERDADE E A FELICIDADE: “A Idade de Ouro, non está detrás de nós, está diante”.

- DESENVOLV. CIENTÍF.-TÉCNOLÓX. PERMITE MELLORAR O BENESTAR DAS PERSOAS, ALONGAR A VIDA, VENCER ÁS ENFERMIDADES...

-RUPTURA CO PROCESO DE SECULARIZACIÓN ┐ IMPERATIV. DO DEBER

- POSMORALISTA

-CRISE DA TEORÍA DO PROGRESO – DESENV. CIENTÍF.-TECNOL.: GUERRA MUNDIAL, XENOCDIOS, TOTALITARISMO, PERIGO ATÓMICO, DEGRADAC. ECOSISTEMAS, AMEAZAS BIOTECNOLÓXICAS - A CONFIANZA NO FUTURO ESVÁESE - DESEXOS - EXALTACIÓN - FELICIDADE INDIVIDUAIS - BENESTAR -INDOLORA – SEN IMPERATIVOS - MORAL EMOCIONAL -“SEN OBRIGACIÓN NEN SANCIÓN” [ J. M. GUYAU ]

- CARACTERÍSTICAS : - PLURALISTA INDIVIDUALIZACIÓN DA MORAL – DIVERSIFI- CACIÓN DOS VALORES - ÉTICA DE MÁXIMOS: os valores non teñen porque ser compar- tidos por todos – asunto privado - ÉTICA DE MÍNIMOS: aceptación dun mínimo de valores por Todos = DD.HH. – valores democráticos

- INDIVIDUALISTA RESPONSABLE: ÉTICA DA RESPONSABILIDADE = aquela que ten en conta as consecuencias obxectivas das opcións que toma- mo. PRINCIPIO DE RESPONSABILIDADE [H. JONAS]: “OBRADE TAL XEITO QUE OS EFECTOS DA TÚA ACCIÓN SEXAN COMPA TIBLES COA PERMANENCIA DUNHA VIDA AUTENTICAMENTE HUMANA NA TERRA”. - HOME = ÚNICO SER QUE TEN RESPONSABILIDADE : SÓ OS HUMANOS PODEMOS ESCOLLER ENTRE ALTERNATIVAS DE ACCIÓN [ = LIBERDADE] E ESA ELECCIÓN TEN CONSECUENCIAS. - CARGA DA LIBERDADE - RESPONSABILIDADE = - DEBER - ESIXENCIA MORAL

Page 11: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

Bloque II.- ÉTICA: PARADIGMAS, FRONTEIRAS E PROBLEMAS

ÉTICA = “AQUELA PARTE DA REFLEXIÓN FILOSÓFICA RELATIVA Á VIDA MORAL”

ACLARAR QUE É O MORAL E OS SEUS RASGOS ESPECÍFICOS

FUNDAMENTAR OS PRINCIPIOS DA MORAL E AS RAZÓNS QUE OS AVALAN

APLICAR OS SEUS PRINCIPIOS NOS ÁMBITOS DA VIDA DIARIA

- 1) Estudo do conxunto de normas e valores presentes en todas as esferas da actividade humana nas diferentes sociedades e culturas.

- 2) Reflexión crítica sobre as normas e valores existentes dacordo a valores e principios definidos e razoados.

- 3) Meta-reflexión sobre os principios e razoamentos da Ética Normativa - INTUICIONISMO

- EMOTIVISMO

: diferentes correntes - PRESCRIPTIVISMO

- DESCRIPTIVISMO - RELATIVISMO METODOL.ÓXICO: nega posibilidade É. Normativa ou replan- tear os seus principios.

- 4) REFLEX. METAÉTICA un reaxuste (supresión actividade ético-normativa) co conseguinte cambio de paradigma axiolóxico e un predominio maior ou menor do relativismo, do constructivismo, do prescriptivismo ético, etc..

- 5) De consolidación ou rexeitamento dos modelos ético-normativos que se traduce en códigos deontolóxicos concretos e aplicables á bioloxía, mediciña, comunicación, etc.

= trata de resolver problemas concretos da

actividade humana en situación concretas.

VIDA COTIÁN = PUNTO DE PARTIDA (ÉTICA DESCRIPTIVA) E PUNTO DE CHEGADA (ÉTICA APLICADA) DA REFLEXIÓN ÉTICA NOR- MATIVA -Non se trata de simples opinións a favor ou contra unha base racional / emocional da ética. - á propiedade privada - á asistencia médica axeitada - decidir sobre a maternidade - Do que se trata é do dereito ou non - morrer dignamente - obediencia/desobed. ás leis - decidir entre a guerra e a paz - liberdade de expresión

META-ÉTICA

ÉTICA NORMATIVA

ÉTICA DESCRIPTIVA (Stevenson)

CIENCIAS DA MORAL: sociología, psicología, antropología da moral

ÉTICA APLICADA - PRÁCTICA

5 pasos

FUNCIÓNS

Page 12: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-DESCRIBIR OS DIVERSOS FENÓMENOS DA VIDA MORAL, EXPLICALOS E FACER UNHA TEORÍA XERAL DA CONDUCTA HUMANA

- Obxecto =

-NORMAS MORAIS: descrición da xénese (social, psicolóxica, cultural), desenvolvemento histórico e contido das normas, códigos e principios morais sobre os que ten lugar a reflexión ética.

-= PRE-REQUISITO de toda reflexión ético-normativa e metaética, xa que pon ao descu- berto o proceso de socialización e, en particular, o PROCESO DE MORALIZACIÓN.

- HETERONOMÍA: O NOSO COMPORTAMENTO É UN PRODUCTO DO PROCESO DE

SOCIALIZACIÓN QUE NOS MODELA COAS NORMAS E PRINCIPIOS MORAIS DOMI- NANTES NA NOSA CULTURA.

- AUTONOMÍA: O NOSO COMPORTAMENTO NON SÓ É UN PRODUCTO DA NOSA CULTURA: OS SERES HUMANOS TEMOS A CAPACIDADE DE DECIDIR QUÉ NORMAS MORAIS MERECEN SER OBEDECIDAS E CALES NON QUE CO NOSO COMPOR- TAMENTO MORAL TAMÉN TRANSFORMAMOS A NOSA CULTURA

- non se producen no vacío nin son “non-naturais” (Moore) - non son estrictamente individuais (excelencia persoal) xa que ningún individuo é persoa senón dentro dun núcleo social. As normas morais son tamén normas sociais, productos da

vida en sociedade. - non son un simple producto social ( negación socioloxismo) - = froito das relacións intra-subxectivas e inter-subxectivas. TRATAN DE RESOLVER CONFLICTOS RELATIVOS A INTERESES

INTRA E INTER-SUBXECTIVOS ENFRONTADOS: o obxectivo da Ética é o de tentar resolver conflictos entre necesidades diversas dun mesmo suxeito (intra-subxectivas), así como entre as necesidades de diferentes suxeitos dentro dunha comunidade (inter-subxectivas).

- REFLEXIÓN CRÍTICA sobre as NORMAS e VALORES MORALES existentes, de acordo con PRIN- CIPIOS xerais que se autorrecomenden e que fundamenten de forma racional as normas e valores vixentes.

- REFLEXIÓN sobre os XUIZOS, CÓDIGOS e ACCIÓNS MORAIS (PRESCRIPCIÓNS

MORAIS) tentando DAR RAZÓN de tales prescripcións. - NON SE OCUPA de xeito inmediato do ¿QUÉ DEBE FACERSE?

-1º) Determinar SI EXISTE algo chamado FENÓMENO, CONCIENCIA ou ESTRUCTURA MORAL susceptible dunha análise intersubxectiva = Determinar si “a moral” é unha dimensión humana con caracteres específicos. -2º) Determinar as CARACTERÍSTICAS das EXPRESIÓNS / XUIZOS MORAIS -Son PRESCRIPCIÓNS = tratan de regular a conducta humana -Refírense a ACTOS LIBRES, RESPONSABLES e IMPUTABLES XERAIS - = INSTANCIA ÚLTIMA DA CONDUCTA - RAZONABILIDADE: DEBEN CONTER RAZÓNS que as avalen

ÉTICA DESCRIPTIVA / CIENCIA DA MORAL

NORMAS MORAIS

ÉTICA NORMATIVA

OBXECTIVO = FUNDAMENTAR A MORAL

2 tipos

Page 13: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-AUTOOBRIGACIÓN: o individuo acéptaas en conciencia, independentemente de que veñan impostas por unha autoridade ESPECÍFICAS -UNIVERSALIZABLES: aplicables a todo home. Fronte as prescricións xurídicas, sociais e relixiosa, aplicables a un grupo

humano, as morais preséntanse como estenxibeis a todo home. -INCONDICIONADAS: non se lles aplica a fórmula: “se

queres X, debes facer Z”.

-3º) Determinar si EXISTEN RAZÓNS QUE XUSTIFIQUEN A EXISTENCIA DE XUIZOS MORAIS coas características arriba indicadas = FUNDAMENTALOS A) POSITIVISMO CIENTÍFICO (Positivismo e Neopositivismo) -So o coñecemento científico implica obxectividade e racionalidade -Non existe fundamento racional dos xuízos morais xa que non se poden demostrar cientificamente. DECISIÓNS MORAIS pertencen ó ámbito da SUBXECTIVIDA- DE, SENTEMENTOS e PREFERENCIAS IRRACIONAIS. -RACIONALISMO CRÍTICO: non é posible a crítica da Ética desde as Ciencias: o ámbito da Ciencia = SER, ámbito da Ética = DEBER SER (Falacia Naturalista) Críticas -ESCOLA DE FRANCFORT: Marcuse, Albert, Habermas, etc.. -Non existe coñecemento obxectivo e desinteresado: a ciencia sen fundamento reflexivo = IDEOLOXÍA

-A imposibilidade dunha obxectividade científica exenta de valoracións presupón a validez intersubxectiva das normas éticas

DIFICULTADES B) RACIONALISMO CRÍTICO: nega a fundamentación última da Ética e do Co- ñecemento . Imposibilidade de fundamentar racionalmente tanto

o coñecemento científico como a ÉTICA. -Regreso ao infinito debido á necesidade de retroceder sempre en busca de fundamentos. Trilema de Münchhausen -Círculo vicioso na dedución ao ter que usar enunciados que necesitan fundamentación. -Interrupción do proceso nun punto determi- nado e arbitrario. Busca de fundamento DOGMATISMO: é o cognoscente

quen decide DECISIONISMO C) NON UNIVOCIDADE DO TERMO “FUNDAMENTO” optar por

un tipo determinado de fundamentación: actualmente o problema da funda- mentación non se refire tanto á cuestión da orixe dos coñecementos como ás condi- cións da validez intersubxectiva da argumentación.

A IMPOSIBILIDADE DA OBXECTIVIDADE CIENTÍFICA EXENTA DE VALO- RACIÓNS, NON SÓ NON EXCLÚE, SENÓN QUE PRESUPÓN A VALIDEZ IN- TERSUBXECTIVA DE ACORDOS, QUE ACTÚAN COMO GUÍAN DA ACCIÓN CIENTÍFICA. SE OS LOGROS CIENTÍFICOS VALEN INTERSUBXECTIVAMEN- TE, É POSIBLE QUE VALIAN TAMÉN AS NORMAS PROPOSTAS INTERSUB- XECTIVAMENTE NA COMUNIDADE DE DIÁLOGO.

Page 14: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-OBXECTIVO = VIDA BOA

-NON EXISTEN ACCIÓNS BOAS / MALAS EN SI -BONDADE / MALDADE das ACCIÓNS depende da FE- LICIDADE que proporcionan -Problema = CONSECUENCIALISMO -E. TELEOLÓXICAS:

-EUDAIMONISMO: benestar psíquico-espiritual TIPOS: -HEDONISMO: -UTILITARISMO TIPOS:

-OBXECTIVO = realizar a AUTONOMÍA HUMANA -EXISTEN ACCIÓNS BOAS / MALAS EN SI -NON importan os resultados ou CONSECUENCIAS -IMPORTA o obrar de acordo a DEBERES esixidos pola

existencia de PRINCIPIOS dictados pola razón, e os DEREITOS fundamentais.

-Problema = FORMALISMO – PROCEDIMENTALISMO: o que importa é o procedemento mediante o que se acadan os principios.

-É. DEONTOLÓXICAS: -FORMALISMO KANTIANO: solipsismo TIPOS -CONTRACTUALISMO RAWLSIANO

-É. DIALÓXICAS - COMUNICATIVAS

-Sitúan o ámbito da moral no da resolución de conflictos -Parten da AUTONOMÍA e RACIONALIDADE dos seres humanos -FUNDAMENTO NORMAS MORAIS = CONSENSO DIALÓXICO

TODOS OS SERES HUMANOS SON INTERLOCUTORES VÁLIDOS

- A RAZÓN DO HOME É DIALÓXICA RACIONALIDADE COMUNICATIVA

RAC. ESTRATÉXICA: HOME = MEDIO - AS NORMAS DECÍDENSE A TRAVÉS DO DIÁLOGO ENTRE TODOS OS AFECTADOS

QUE BUSCAN CHEGAR Á CONVICCIÓN DE QUE AS NORMAS SON CORRECTAS.

-intelixibilidade -sinceridade a) quenes participan no diálogo fan opción por -veracidade -Corrección SUPOSTOS: b) existencia dunha Comunidade Ideal de Diálogo (C.I.D.)

c) Imperativo= promover a realización da CID na comunidade real

Page 15: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-OBXECTIVO = VIDA BOA -NON EXISTEN ACCIÓNS BOAS / MALAS EN SI

E. TELEOLÓXICAS: -BONDADE / MALDADE das ACCIÓNS depende da FELICIDADE que proporcionan -Problema = CONSECUENCIALISMO

I.- ORIXE HISTÓRICA, NATUREZA E AVANTAXES -EXPERIENCIA = ÚNICA FONTE DO COÑECEMENTO -EMPIRISMO: -EVIDENCIA SENSIBLE = ÚNICO CRITERIO DA VERDADE -COÑECEMENTO NON TRANSCENDE LÍMITES EXPERIENCIA SENSIBLE

-INGLATERRA DE FINAIS S. XVIII - = TODO ORGÁNICO QUE SEGUE UN PLAN (τελος) -NATUREZA -TAREFA DO CIENTÍFICO = DESCUBRIR ESE PLAN -CIENCIA = COÑECER E FIXAR AS LEIS QUE A REXEN

- LIBERDADE = PRERROGATIVA -ILUSTRACIÓN -HOME = PARTE DA NATUREZA - RESPONSABLE DO SEU DESTINO

ORIXES -SECULARIZACIÓN -DEISMO E ANTIDOGMATISMO: -RAZÓN = ELEMENTO CENTRAL -1ª FORMULACIÓN SISTEMÁTICA DO ENFOQUE UTILITARISTA -REFORMA DO RÉXIME XURÍDICO BRITÁNICO VIXENTE - J. BENTHAM (1748-1842) -OBXECTIVO -PROPOSTA DUN SISTEMA XURÍDICO RACIONAL E SECULARIZADO -PRINCIPIO DA MAIOR UTILIDADE = NORMA SUPREMA DA ACCIÓN HUMANA - = MODELO DE DELIBERACIÓN + RACIONAL -CÁLCULO PRUDENCIAL INDIVIUAL - = MODELO RACIONAL A NIVEL SOCIAL

UTILITARISMO

Page 16: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-PRINCIPIO DA MAIOR FELICIDADE = CRITERIO ÚLTIMO DA ACCIÓN HUMANA -NON POSTURA EGOÍSTA: NON SÓ BUSCA A FELICIDADE DO PROPIO SUXEITO -AXENTE MORAL DEBE SOPESAR IMPARCIALMENTE OS EFECTOS DA SÚA ACCIÓN SOBRE A FELICIDADE DE TODOS OS AFECTADOS MAIOR FELICIDADE COLECTIVA -CONSIGNA DE J. BENTHAM: “EVERYBODY TO ACOUNT FOR ONE, AND NOBODY FOR MORE THAN ONE” -CORRECCIÓN DAS ACCIÓNS BONDADE DAS CONSECUENCIAS TOTAIS -A QUE PRODUCE MAIOR FELICIDADE Á LARGA NATUREZA -CONSECUENCIALISMO -ACCIÓN CORRECTA -INDIFERENTE AO TIPO DE ACCIÓN QUE SEXA -MULTIPLICACIÓN FELICIDADE = FIN XUSTIFICA CALQUERA MEDIO PARA ACADALO -AXIOMA-MÁXIMA = “O FIN NON XUSTIFICA OS MEDIOS” -TEN EN CONSIDERECIÓN AS CONSECUENCIAS DAS ACCIÓNS

MORAL TRADICIONAL DO SENTIDO COMÚN -NATUREZA INTRÍNSECA DAS ACCIÓNS MESMAS = FACTOR DETERMINANTE DA CORRECCIÓN – INCORRECCIÓN - EXISEN NORMAS-CÓDIGOS QUE ORDENA/PROHIBEN ACCIÓNS

AVANTAXES -DEMOCRATIZACIÓN – RACIONALIZACIÓN DA VIDA PÚBLICA PRESTIXIO NO MUNDO ANGLOSAXÓN NOS S. XIX-XX -INTERESE POLA FELICIADE DOS SERES HUMANOS -CAPACIDADE DE COMBINAR -ESIXENCIA PONDERACIÓN IMPARCIAL INTERESES DE TODOS Á MARXE DA ORIXE-CONDICIÓN -SUBSTITUCIÓN PLURALIDADE PRINCIPIOS MORAIS TRADICIONAIS POR UN ÚNICO PRINCIPIO = FOMENTO DO BENESTAR -TODOS OS DEBERES CONCRETOS = ESPECIFICACIÓN DUN ÚNICO DEBER: FELICIDADE -ESTABLECEMENTO DUN CRITERIO DE DECISIÓN CLARO

-SIMPLIFICACIÓN DA TEORÍA MORAL -UNIFICA TOTALIDADE DE FENÓMENOS DO ÁMBITO MORAL (VIRTUDES, NORMAS) EXPLI- CADOS A PARTIR DA CAPACIDADE DE XENERAR FELICIDADE -UNIFICA ÁMBITO MORALE ODEREITO BAIXO CRITERIO DA UTILIDADE

Page 17: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-REFORMULACIÓNS: OBXECTIVO = DARLLE CONTIDO PRECISO Ó PRINCIPIO DA MAIOR FELICIDADE

II.- VARIANTES DO UTILITARISMO -DOUTRINA NON UNITARIA DISCREPANCIA EN CUSTIÓNS FUNDAMENTAIS -CONSECUENCIALISMO = DENOMINADOR COMÚN: TODAS SOSTEÑEN QUE A CORRECCIÓN DUNHA

ACCIÓN DEPENDE DA BONDADE DAS CONSECUENCIAS TOTALES

-CLÁSICO: Bentham, J. S. Mill, Sidgwick 1.- ¿CAL É O CONTIDO DO FIN QUE O PRINCIPIO DE UTILIDADE ORDENA FOMENTAR?: UTILITARISMO -IDEAL: G. E. Moore e H. Rashdall -DA PREFERENCIA: Harsanyi, P. Singer -HEDONISMO: FIN = MAIOR FELICIDADE = PRACER E AUSENCIA DE DOR -PUNTOS COMÚNS: -PRINCIPIO DA MORALIDADE = MAXIMIZAR PRACER – MINIMIZAR DOR dos afectados pola accións -DELIBERACIÓN MORAL = CÁLCULO HEDONISTA dos EFECTOS das ACCIÓNS para ELEXIR a máis -U. CLÁSICO AVANTAXOSA -BENTHAM: CUANTITATIVOS: intensidade, duración, proximidade -PRACERES: DIFERENCIAS CUALITATIVAS -DISCREPANCIAS = CRITERIOS CÁLCULO -MILL: -DEBEN TERSE EN CONTA POLO CÁLCULO UTILITARISTA -PREFERIBLES PRACERES INTELECTUAIS E ESTÉTICOS - VOLTA A BENTHAM -SIDGWICK: -NON NEGA EXISTEN DIFERENCIAS CUALITATIVAS -PREFERENCIA DAS DIFERENCIAS CUANTITATIVAS -DEFENSORES: G. E. MOORE – H. RASHDALL -FRONTE U. CLÁSICO, PRACER NON ÚNICA EXPER. HUMANA VALIOSA -HEDONISMO MITIGADO -PRACER NON É ÚNICO INGREDIENTE DA FELICIDADE

-U. IDEAL -TAMÉN SON VALIOSOS: COÑECEMENTO. EXPER. ESTÉTICA, AFECTO ENTRE AS PERSOAS con independencia de que resulten pracenteiras ou non

-NON SE REDUCE Á PROMOCIÓN DA FELICIDADE HUMANA -NOVIDADES -CONDUCTA MORAL -PRINCIPIO MORAL SUPREMO FOMENTAR CANTO DE VALIOSO HAXA NO MUNDO: non todo o que é valioso o é porque nos faga felices -INTUICIONISMO: recorre á intuición como fundamento dos xuízos de valor EMPIRISMO

Page 18: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-DEFENSORES: J. HARSANYI – P. SINGER -NON por “NATUREZA” COMÚN dos SERES HUMANOS -U. PREFERENCIAS -PRINCIPIO: BEN A FOMENTAR VEN DEFINIDO -polas PREFERENCIAS INDIVIDUAIS dos AFECTADOS -BASE = IDEA utilitarismo clásico de que CADA QUEN É O MELLOR INTÉRPRETE DO QUE LLE CONVÉN -2.- ¿ A QUÉ SE LLE DEBE APLICAR O MODELO CONSECUENCIALISTA DE XUSTIFICACIÓN?: ACTOS / REGRAS -DO ACTO: CORRECCIÓN DA ACCIÓN DEPENDE DO CÁLCULO DAS CONSECUENCIAS TOTAIS DE CADA ACCIÓN

CONCRETA: dicir mentira / verdade nunha situación concreta depende do que teña mellores consecuencias no caso -UTILITARISMO -ACCIÓN CORRECTA = CUMPLE UNHA NORMA QUE PRODUCE MELLORES CONSECUENCIAS QUE CALQUERA OUTRA NORMA APLICABLE AO CASO: dicir sempre a verdade ten mellores -DA REGRA consecuencias que a mentira xeneralizada efecto debilitador da confianza entre os homes. -COMPATIBILIDADE COA MORAL TRADICIONAL: as normas ás que se adire son as normas morais tradicionais -3.- ACCIÓN CORRECTA = ¿ SUMA TOTAL (SATISFAI MAIOR NÚMERO DE PREFERENCIAS) / MELLOR PROMEDIO DA FELICIDADE? -U. CLÁSICO: TODOS OS SERES HUMANOS AFECTADOS POLA ACCIÓN -4.- ¿QUENES SON OS BENEFICIARIOS DA CONDUCTA CORRECTA? -PRINCIPIO DE IMPARCIALIDADE DEBE ATENDER TAMÉN

AOS ANIMAIS CAPACIDADE DE SENTIR PRACER

-P. SINGER: -CHAUVINISMO ESPECIE: TEORÍAS QUE FAN DA ESPECIE HUMANA BENEFICIARIA EXCLUSIVA DA ATENCIÓN MORAL - = POSICIÓN MÁIS AFASTADA DA MORAL TRADICIONAL OU DO SENTIDO COMÓN

Page 19: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-DIVERXENCIAS NA XUSTIFICACIÓN DO PRINCIPIO DE UTILIDADE: -PRINCIPIO DE UTILIDADE (= PRINCIPIO PRIMEIRO) NON SUSCEPTIBLE DE PROBA

-PRESUPÓN A VERDADE DO HEDONISMO PSICOLÓXICO o móbil da acción humana é sempre o pracer do propio suxeito que actúa. -feito de que toda CONDUCTA HUMANA É INTERESADA -J. BENTHAM -DIFICULTADE: compaxiñar -feito de que a CONDUCTA MORAL se caracteriza polo DESINTERESE 1.- DOGMATISMO -NECESIDADE MORAL da BENEVOLENCIA presupón a súa POSIBILIDADE PSICOLÓXICA: entre os praceres aos que se atopa inclinado todo ser humano están algúns de natureza social (praceres altruístas) que son os que motivan a conducta moral desinteresada. -PRINCIPIO de MAIOR FELICIDADE NON DEMOSTRABLE: non se pode derivar dun principio superior -J. S. MILL -ARGUMENTO A FAVOR: todo home desexa a felicidade felicidade = maior ben – a felicidade individual é boa para cada un felicidade xeral = boa para todos -que algo sexa desexado non que sexa desexable CRÍTICAS: -que a felicidade individual sexa boa para quen a disfruta non que felicidade xeral sexa boa para todos e cada un xq pode implicar o sacrificio dos intereses de algúns -SIDWICK: VERDADE DO PRINCIPIO DE UTILIDADE COÑÉCESE DE MANEIRA INTUITIVA 2.- INTUICIONISMO -G. E. MOORE: APELA A EVIDENCIA (self-evidence) DO PRINCIPIO QUE ORDENA LEVAR A CABO A ACCIÓN CUIAS CONSECUENCIAS SEXAN AS MELLORES XUSTIFICACIÓN NON-COGNOSCITIVISTA do PRINCIPIO DE UTLIDADE -NON CONVICCIÓN RACIONAL 3.- NON-COGNOSCITIVISMO: HARE – SMART – SINGER: -ADHESIÓN a un /outro PRINCIPIO MORAL -PREFERENCIA SUBXECTIVA ÚLTI-

MA sobre a que non se pode discutir

-XUSTIFICAN ADHESIÓN ao P. UTILIDADE alegando RAZÓNS HUMANITARIAS aínda que recoñecen a imposibilidade de facelas valer diante quen non as acepten

Page 20: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-OBXECTIVO = realizar a AUTONOMÍA HUMANA -EXISTEN ACCIÓNS BOAS / MALAS EN SI -É. DEONTOLÓXICAS -NON importan os resultados ou CONSECUENCIAS -IMPORTA o obrar de acordo a DEBERES esixidos pola existencia de PRINCIPIOS dictados pola razón, e

DEREITOS fundamentais. -Problema = FORMALISMO – PROCEDIMENTALISMO: o que importa é o procedemento mediante o que se acadan os

principios. -METAFÍSICA

-MORAL = FEITO ¬ FUNDAMENACIÓN DA ÉTICA -TENDENCIAS NATURAIS DO HOME

-DEUS -PUNTO DE PARTIDA -CRÍTICA DAS ÉTICAS MATERIAIS: BONDADE/MALDADE DEPENDEN DO BEN SUPREMO -EMPÍRICAS E A POSTERIORI -HIPOTÉTICAS -HETERÓNOMAS

: OBXECTIVO = FUNDAMENTAR UNHA ÉTICA RACIONAL E UNIVERSAL - NON INDICA BEN / FIN DA CONDUCTA - NON DI CÓMO ACTUAR -ÉTICA FORMAL - DEBER BOA VONTADE -BOA VONTADE = CAPACIDADE DE OBRAR SEGÚN PRINCIPIOS RACIONAIS -AUTÓNOMA -CARACTERÍSTICAS -OBRIGA MORAL HOME = SER RACIONAL -ACCIÓN MORAL = CUMPRIMENTO DO DEBER -DO DEBER -LEI MORAL = UNIVERSAL – NECESARIA -FORMA DA LEI MORAL = IMPERATIVO CATEGÓRICO

ÉTICA FORMAL DE I. KANT

Page 21: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-HIPOTÉTICOS OBRIGAS CONDICIONADAS (PROPIOS DAS ÉTICAS MATERIAIS) -CLASES DE IMPERATIVOS -CATEGÓRICOS = INCODICIONADOS, A PRIORI ACCIÓN NECESARIA

-UNIVERSALIDADE: Obra só de acordo coa máxima pola que podas ao mesmo tempo querer que se converta en lei universal

-FÓRMULAS BÁSICAS DO I. CATEGÓRICO

-AUTONOMÍA – DIGNIDADE: “Obra de tal xeito que tomes á humanidade, tanto

na túa persoa como na de calquera outro, sempre e ao mesmo tempo, como un fin e nunca como un simple medio”

- FORMALISMO – PROCIDENTALISMO -PROBLEMAS -DEBER POLO DEBER -RIGORISMO -UNIVERSALISMO DA BONDADE/MALDADE DA ACCIÓN

Page 22: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

Bloque III.- RAZÓN PÚBLICA E ÉTICA APLICADA - 1) DILUCIDAR EN QUÉ CONSISTE O MORAL É. DESCRIPTIVA

TAREFAS DA ÉTICA - 2) INTENTAR FUNDAMENTAR O MORAL [= RAZÓNS QUE AVALEN OS PRINCIPIOS MORAIS OU NEGALA] ÉTICA NORMATIVA

- 3) APLICAR OS PRINCIPIOS MORAIS AOS DISTINTOS ÁMBITOS DA VIDA COTIÁ ÉTICA APLICADA -ALCANCE DAS RELACIÓNS DOS SERES HUMANOS vs NATUREZA

1.- ORIXE IMPERATIVO DA REALIDADE SOCIAL COTIÁ [ACCIÓN HUMANA] -ALCANCE DAS RELACIÓNS DOS SERES HUMANOS ENTRE SÍ a) ENTRE COETÁNEOS b) COAS XENERACIÓNS FUTURAS - PAÍSES OCCIDENTAIS – ANOS 60 DO S. XX - NECESIDADE DE APLICAR ÁS DISTINTAS ESFERAS DA VIDA SOCIAL COTIÁ OS RESULTADOS DO PROCESO DE FUNDAMENTACIÓN DAS É. NORMATIVAS - NOVOS OBXECTOS DA REFLEXIÓN FILOSÓFICA = PROBLEMAS QUE XURDEN EN DIFERENTES ÁMBITOS DA VIDA SOCIAL COTIÁ -BIOTECNOLOXÍA - BIOÉTICA -ACTIVIDADE ECONÓMICO-EMPRESARIAL – ÉTICA EMPRESARIAL -DESENVOLVEMENTO DOS POBOS – ÉTICA DO DESENVOLVEMENTO -CONSECUENCIAS DAS NOVAS TECNOLOXÍAS – ÉTICA DA CIENCIA E DA TECNOLOXÍA -MASS-MEDIA - ÉTICA DA COMUNICACIÓN -SOCIEDADE DE CONSUMO -DESENVOLV. DO EXERCICIO PROFESIONAL – DEONTOLOXÍA PROFESIONAL -A REALIDADE SOCIAL DAS SOCIEDADES CONTEMPORÁNEAS MORALMENTE PLURALISTAS ESIXE ORIENTACIÓNS ÉTICAS INTERDISCIPLINARES

ÉTICAS APLICADAS

Page 23: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

1.1.- RELACIÓNS DO SER HUMANO COA NATUREZA: -HOME ANTIGO – MEDIEVAL E MODERNO: NATUREZA REPRESENTABA O INVULNERABLE = AQUELO SOBRE O QUE CARECÍA DE PODER E –POLO TANTO- DE

RESPONSABILIDADE, XA QUE A SÚA ACCIÓN SOBRE A NATUREZA NON PROVOCABA PRACTICAMENTE CONSECUENCIAS.

-NON SE OCUPAN DE REGULAR AS RELACIÓNS HOME vs NATUREZA MORAL TRADICIONAL = ANTROPOCÉNTRICA: NORMAS MORAIS -CÉNTRANSE NA REGULACIÓN DAS RELACIÓNS DOS HOMES ENTRE SI -DESENVOLV. CIENTÍFICO-TECNOLÓXICO PODER DO HOME PARA ALTERAR TOTALMENTE MEDIOAMBIENTE E BIOSFERA -HOME CONTEMPORÁNEO: -PERCÍBESE A SI MESMO COMO O ÚNICO FIN EN SI = ÚNICO SER NO MUNDO QUE NON DEBE SER NUNCA TRATADO COMO MEDIO, MENTRES QUE O RESTO QUEDA DISPONIBLE PARA SER POSTO AO SERVIZO DA SÚA VONTADE = [IMPERATIVO CATEGÓRICO KANTIANO NA 2ª FORMULACIÓN]

PRINCIPIO DE RESPONSABILIDADE DE HANS JONAS: NECESIDADE DE EXTENDER O CONCEPTO DE “FIN EN SI” (ATA AGORA APLICADO SÓ AOS SERES HUMANOS) A TODOS

OS SERES VIVOS E Á NATUREZA EN CONXUNTO RECOÑECELOS COMO SUXEITOS DE DEREITOS = POÑER O ACENTO NA UNIDADE ENTRE O SER HUMANO E O MUNDO, ACENTUANDO AS CONDICIÓN DO HOME COMO SER-NO-MUNDO.

ESIXENCIAS Á ÉTICA APLICADA = ÉTICA MEDIOAMBIENTAL

┐ANTROPOCENTRISMO DAS ÉTICAS TRADICIONAIS EXEMPLIFICADO NA 2ª FORMULACIÓN

DO IMPERATIVO CATEGÓRICO KANTIANO [ = CONSIDERACIÓN UNICAMENTE Ó HOME COMO FIN EN SI MESMO, COMO SUXEITO MORAL AO QUE LLE CORRESPONDEN DEREITOS INALIE- NABLES] XQ NON APORTA ELEMENTOS EVITEN A DESTRUCCIÓN NATUREZA QUE PODE POÑER EN PERIGO A EXISTENCIA DA HUMANIDADE E DE TODA A VIDA NA

TERRA. - ÁMBITO REGULADO POLAS NORMAS DA MORAL TRADICIONAL 1.2.- RELACIÓNS DO HOME CONSIGO MESMO [DOS HOMES ENTRE SI]: - ACTUALIDADE ESIXENCIA DE REFLEXIÓN ÉTICA DESDE DÚAS PERSPECTIVAS - PROCESO DE GLOBALIZACIÓN: SOCIEDADE PLURAL NO ÉTNICO E NO CULTURAL = NELA VIVEN PERSOAS

[“ESTRANOS MORAIS”] CON DISTINTAS CONCEPCIÓNS DA VIDA BOA, IDEAIS POLÍTICOS DIFERENTES, PERSOAS QUE PERTENCEN A DIVERSAS TRADICIÓNS E ESIXEN CONDICIÓNS DE IGUALDADE = FORMAS DE CONVIVENCIA HARMÓNICA

Page 24: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-RESPETAR AS DIFERENCIAS QUE RIQUEZA MULTIFACÉTICA DO HUMANO

-NIVEL DE MÁXIMOS = AQUEL NIVEL NO QUE A CADA MEMBRO DA SOCIEDADE SE LLE RECOÑECE O DEREITO Á DIFERENCIA = DEREITO A LEVAR A CABO O SEU PROXECTO DE VIDA MENTRES NON IMPLIQUE O ATROPELO DO MESMO DEREITO DE CADA UN DOS OUTROS

A) RELACIÓNS COS COETANEOS -RECOÑECER CERTOS DEBERES MÍNIMOS QUE TODOS ESTÁN OBRIGADOS E RES- PETAR PARA SALVAGARDAR OS IGUAIS DEREITOS DE TODOS.

-NIVEL DE MÍNIMOS PRINCIPIO DE QUE TODOS SOMOS IGUAIS E DEBEMOS SER TRATADOS COMO TALES, QUE SUPORÍA UN MÍNIMO DE NORMAS VINCULANTES PARA TODOS, INCLUSO PARA AQUELES QUE TEÑEN IDEAIS DE VIDA DIVERSOS [ESTRANOS MORAIS], ACORDADAS POR CONSENSO ENTRE TODOS OS INTEGRANTES DA SOCIEDADE QUE DEFINIRÍAN OS DIVERSOS ASPECTOS DA OBRIGA DE RESPECTO = DE NON DISCRIMINACIÓN BIOLÓXICA E SOCIAL.

- NIVEL DE DESENVOLV. CIENTÍFICO-TECNOLÓXICO GRADO DE COMPLEXIDADE NAS RELACIÓNS ENTRE COETÁNEOS QUE XENERAN INTERROGANTES MORAIS INÉDITOS , QUE NON PUDERON SER REGULADOS POLA MORAL TRADICIONAL -PROLONGACIÓN ARTIFICAL DA VIDA HUMANA -FECUNDACIÓN IN VITRO -LEXITIMIDADE DA -CRIOPRESERVACIÓN DE EMBRIÓNS -MANIPULACIÓN XENÉTICA DAS ESPECIES -CLONACIÓN DE EMBRIÓNS HUMANOS

B) RELACIÓNS COAS XENERACIÓNS FUTURAS: ACCIÓN DEPREDADORA DO HOME SOBRE A NATUREZA PODE IMPLICAR A PRIVACIÓN ÁS XENERAXIÓNS

FUTURAS DUN MEDIOAMBIENTE E DUNHA BIODIVERSIDADE APTAS PARA O DESENVOLVEMENTO DUNHA VIDA AUTENTICAMENTE HUMANA

-PRESERVACIÓN MEDIOAMBIENTE – BIODIVERSIDADE NECESIDADE DE AMPLIAR OS DEREITOS MORAIS A TODOS OS SERES VIVOS E Á NATU- REZA EN CONXUNTO

DÚAS ESIXENCIAS -PRESERVACIÓN DA IDENTIDADE XENÉTICA DA ESPECIE HUMANA IMPLI- CARÍA UN EXERCICIO DE PRUDENCIA NA APLICACIÓN DA TÉCNICA ÉTICA DA RESPONSABILIDADE [H. JONAS]: NOVO IMPERATIVO: “OBRA DE TAL XEITO QUE OS EFECTOS DA TÚA ACCIÓN

SEXAN COMPATIBLES COA PERMANENCIA DUNHA VIDA HUMANA AUTENTICA NA TERRA”

Page 25: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

2.- CARACTERIZACIÓN DAS “ÉTICAS APLICADAS” = BUSCAR OS RASGOS COMÚNS ÁS DIFERENTES FORMAS QUE ASUME EN FUNCIÓN DOS SEUS MÚLTIPLES ÁMBITOS

DE APLICACIÓN

-NON É A BÚSQUEDA DE FUNDAMENTOS = OBXECTIVO ÉTICAS TRADICIONAIS -ÉTICA PROCEDIMENTAL = OBXECTIVO -DESENV. CIENTÍFICO -DESCUBRIR PROCEDEMENTOS PARA SOLUCIONAR OS CONFLICTOS MORAIS XURDIDOS -GLOBALIZACIÓN -PLURALISMO MORAL -ETICA TELEOLOXÍCA = MOMENTO ARISTOTÉLICO: VIDA BOA -ÉTICA INTEGRADORA DAS DIVERSAS TRADICIÓNS ÉTICO-FILOSÓFICAS OCCIDENTAIS -ÉTICA DEONTOLÓXICA = MOMENTO KANTIANO: DEBER -ÉTICA COMUNICATIVA = MOMENTO DIALÓXICO: CONSENSO -ÉTICA DA RESPONSABILIDADE = CONSECUENCIALISMO: PRUDENCIA -DEFINICIÓN CONSENSUADA [DIALÓXICA] DUNS MÍNIMOS MORALES COMPARTIDOS POR E VINCULANTES PARA

TODOS OS “ESTRANOS MORAIS” QUE CONVIVEN NAS SOCIEDADES DEMOCRÁTICAS E QUE POSIBILITEN UNHA CONVIVENCIA HARMÓNICA = ÉTICA DE MÍNIMOS

-ÉTICA CONSENSUALISTA: OBXECTIVO = -RECOÑECEMENTO DE CERTOS RASGOS COMÚNS NO NIVEL DE MÁXIMOS = REDESCUBRIMENTO DA COMÚN HUMA- NIDADE QUE SUBXACE ÁS DIFERENCIAS LEXÍTIMAS DOS CIDADÁNS = DESCUBREMENTO DE PRINCIPIOS E VALORES

COMPARTIDOS REPRESENTA O ELEMENTO DE UNIVERSALIZABILIDADE QUE POSIBILITA O CONSENSO TENDENTE Á DEFINICIÓN DE MÍNIMOS E DOS PROCEDEMENTOS PARA A SOLUCIÓN NON VIOLENTA DOS CONFLIC- TOS = ÉTICA DE MÁXIMOS

-GOBERNOS COMITÉS ÉTICOS -EXPERTOS DAS DIF. ESFERAS SOCIAIS -ÉTICA POLIÁRQUICA – INTERDISCIPLINAR = AS RESPOSTAS XORDEN DESDE DIVERSAS INSTANCIAS SOCIAIS -OPINIÓN PÚBLICA -FILÓSOFOS MORAIS - NON DISEÑAR NORMATIVAS LEGAIS -FUNCIÓN - = ELABORACIÓN DE DOCUMENTOS CON RECOMENDACIÓNS E ORIENTACIÓNS ÉICAS -INADECUACIÓN SISTEMAS LEGAIS PARA ABORDAR PROBLEMAS MORAIS ACTUAIS -GOBERNOS: COMITÉS ÉTICOS AD HOC [ BIOMÉDICOS, ETC..] NECESIDADE DUNHA REALIDADE CAMBIANTE -LENTITUDE PROCESOS XURÍDICOS PARA APROBAR CÓDIGOS MORAIS

Page 26: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-EXPERTOS DAS DISTINTAS ESFERAS SOCIAIS [= PROFESIONAIS] QUE SE ATOPAN CON PROBLEMAS PARA OS QUE NON EXISTEN RESPOSTAS AUTOMÁTICAS

E QUE DESEXAN REVITALIZAR A SÚA ACTIVIDADE PROFESIONAL MEDIANTE A AUTORREGULACIÓN NON CORPORATIVISTA: COMITÉS ÉTICOS DOS HOSPI- TALES, EMPRESAS, ÁMBITOS PROFESIONAIS DIVERSOS. -OPINIÓN PÚBLICA: É OUTRA INSTANCIA QUE RECLAMA E COLABORA NA ELABORACIÓN DE RESPOSTAS ÉTICAS PARA CUESTIÓNS ABERTAS -FILÓSOFOS MORAIS: QUE ENTENDEN QUE A TAREFA DAS ÉTICA APLICADAS É TAMÉN DA SÚA RESPONSABILIDADE, XUSTAMENTE EN SOCIEDADES PLURALISTAS, NAS QUE NON EXISTE UNHA ÚNICA VOZ AUTORIZADA PARA DETERMINAR O QUE É MORALMENTE CORRECTO OU INCORRECTO.

-CÍVICA E TRANSNACIONAL: LIMITA O ÁMBITO DE PRESCRIPCIÓN Á CUESTIÓNS RELATIVAS Á ÉTICA CÍVICA = NON TRASPASA OS UMBRAIS DO XUSTO CONSCENTE

DE QUE É RACIONALMENTE LEXÍTIMO DAR NORMAS MORAIS DE CUMPRIMENTO ESIXIBLE NO TERREO DA XUSTIZA = ÉTICA DE MÍNIMOS: DESCUBRIR O VALORES COMPARTIDOS [ = MÍNIMO DE ACORDOS MORAIS] QUE PERMITAN DAR RESPOSTAS RESPONSA- BLES. NON SE ENTROMETE NOS PROXECTOS PERSOAIS DE VIDA = NON DÁ NORMAS MORAIS NO TERREO DA FELICIDADE [= ÉTICA DE MÁXIMOS] XA QUE ESTE ÁMBITO CORRESPÓNDELLE Á LIBERDADE DE ACCIÓN DOS INDIVIDUOS

-DEZ PRINCIPIOS DO ACORDO GLOBAL DE ÉTICA EMPRESARIAL [GLOBAL COMPACT DE 1999 EN DAVOS-SUIZA (KOFI ANNAN)]

-RESPECTO E PROMOCIÓN DOS DEREITOS HUMANOS (1, 2) -DEREITOS LABORAIS: LIBERDADE DE ASOCIACIÓN E SINDICAL, ELIMINACIÓN DO TRABALLO FORZOSO, ABOLIR TRABALLO INFANTIL, NON-DISCRIMINACIÓN EN MATERIA DE EMPREGO E OCUPACIÓN (3, 4, 5, 6) -PROTECCIÓN DO MEDIO AMBIENTE: PREVENCIÓN FRONTE AOS RETOS MEDIOAMBIENTAIS, PROMOVER A RESPONSABILIDADE MEDIOAMBIENTAL, DESENVOL. TECNOLOXÍAS LIMPAS (7, 8, 9) -ANTI-CORRUPCIÓN: EVITAR A CORRUPCIÓN EN TODAS AS SÚAS FORMAS (10)

-COMISIÓNS NACIONAIS DE BIOÉTICA DE DISTINTOS PAÍSES QUE ELABORAN DOCUMENTOS CONXUNTOS

3.- MÉTODOS DA ÉTICA APLICADA -PODE CARACTERIZARSE COMO A ARTE DE APLICAR CALQUERA TIPO DE PRINCIPIOS MORAIS A CASOS CONCRETOS, XA QUE CONSIDERA OS CASOS CONCRETOS COMO UNHA PARTICULARIZACIÓN DOS PRINCIPIOS XERAIS.

3.1.- CASUÍSTICA 1 - O IDEAL DEDUCTIVO: -HISTÓRICAMENTE O RAZONAMENTO PRÁCTICO EN CUESTIÓNS MORAIS PROCEDE MÁIS DE FORMA INDUCTIVA DESDE OS CASOS PRÁCTICOS QUE DEDUCTIVEMENTE -MODELO INADECUADO -NECESIDADE DE CONTAR CON PRINCIPIOS MATERIAIS UNIVERSAIS CLAROS, COUSA QUE NINGUNHA TEORÍA ÉTICA PODE OFRECER EN SOCIEDADES PLURALISTAS COMO A ACTUAL, XA QUE OS PRINCIPIOS ÉTICOS, OU BEN SON UNIVERSAIS E DAQUELA SON FORMAIS, OU BEN SON MATERIAIS E DAQUELA NON SON UNIVERSAIS. -ÉTICA APLICADA NACEN DAS ESIXENCIAS DAS DISTINTAS ESFERAS SOCIAIS E NON DUNS PRINCIPIOS CON CONTIDO QUE SE DEBAN IMPOÑER Á REALIDADE SOCIAL. = É NAS SITUACIÓNS CONCRETAS NAS QUE SE DEBEN ATOPAR OS PRINCIPIOS E VALORES MORAIS PROPIOS DO ÁMBITO DO QUE SE TRATE

Page 27: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

- = MÉTODO DE CARÁCTER RETÓRICO E PRÁCTICO = ARTE DE REALIZAR XUÍZOS PROBABLES SOBRE SITUA-

CIÓNS INDIVIDUAIS E CONCRETAS 3.2.- CASUÍSTICA 2 – O MÉTODO INDUCTIVO: - NESTE TIPO DE XUÍZOS A SOLUCIÓN DOS CONFLICTOS NON SE LOGRA POLA APLICACIÓN DE AXIOMAS

FORMULADOS A PRIORI , SENÓN POLO CRITERIO CONVERXENTE DOS SERES HUMANOS, EXPRESADO EN FORMA DE MÁXIMAS DE ACTUACIÓN. - MODELO APLICADO EN BIOÉTICA: BEMONT REPORT – ORIENTACIÓNS PARA A INVESTIGACIÓN CON SERES

HUMANOS 3.3.- PROCEDIMENTALISMO DÁ ÉTICA DIALÓXICA: = “SÓ SON VÁLIDAS AQUELAS NORMAS DE ACCIÓN COAS QUE PODÍAN ESTAR DE ACORDO TODOS OS POSIBLES AFECTADOS COMO PARTICIPANTES NUN DISCURSO PRÁCTICO” -MÉTODO VÁLIDO PARA DESEÑAR OS RASGOS ÉTICOS DOS PROCESOS DE DIÁLOGO E DELIBERACIÓN ENCAMIÑADOS A DESCUBRILA VALIDEZ DAS NORMAS ÉTICAS E A TOMAR DECISIÓNS CORRECTAS NOS COMITÉS DE EXPERTOS E NO ÁMBITO DA OPINIÓN PÚBLICA.:

ÁMBITO DA POLÍTICA, EMPRESARIAL OU NO MUNDO DA VIOLENCIA -PARTE A: OCÚPASE DA FUNDAMENTACIÓN RACIO- NAL DA CORRECCIÓN DAS NORMAS -DIFICIL APLICACIÓNS NO ÁMBITO DA VIDA COTIÁ APEL: 2 PARTES DA ÉTICA -PARTE B: OCUPARSE DE DESEÑAR O MARCO RACIONAL DE PRINCIPIOS QUE PERMITAN APLI-

CAR NA VIDA COTIÁ O PRINCIPIO DESCUBERTO NA PARTE Á, TENDO EN CONTA TANTO O CON- TESTO CONCRETO COMO AS CONSECUENCIAS

-NECESIDADE DE OPTAR POR UNHA ÉTICA DA RESPONSABILIDADE [WEBER] [= RESPONSABILIZARSE DAS CONSECUENCIAS] MEDIADA POLO USO DA RACIONALIDADE ESTRATÉXICA = 2 METAS: a) CONSERVACIÓN DO SUXETO FALANTE E DE CANTOS DEL DEPENDEN, E b) SENTAR BASES MATERIAIS-CULTURAIS PARA PO- DER ACTUAR COMUNICATIVAMENTE SEN QUE PERIGUE A CONSERVACIÓN PROPIA E ALLEA 3.4.- HERMENÉUICA CRÍTICA: AS ÉTICAS APLICADAS TEÑEN A ESTRUCTURA CIRCULAR PROPIA DUNHA HERMENÉUTICA CRÍTICA

-NON PARTEN DUNS PRIMEIROS PRINCIPIOS CON CONTIDO PARA APLICALOS, PORQUE NAS SOCIEDADES PLURALISTAS NON HAI PRINCIPIOS CON CONTIDO COMÚNS

-TAMPOUCO DESCOBREN SÓ PRINCPIOS DE ALCANCE MEDIO DESDE A PRÁCTYICA COTIÁ PORQUE TODA ÉTICA TEN A PRE- TENSIÓN DE REBASAR OS CONTEXTOS CONCRETOS -DETECTAN NOS DISTINTOS ÁMBITOS DA VIDA SOCIAL PRINCIPIOS ÉTICOS E VALORES QUE SE MODULAN DE FORMA DISTINTA EN CADA ÁMBITO

-NECESIDADE DUNHA COMPLEMENTARIEDADE ENTRE DISTINTAS TRADICCIÓNS ÉTICAS (TELEOLÓXICAS/DEONTOLÓXICAS- DA CONVICCIÓN/DA RESPONSABILIDADE – FORMALES-PROCEDIMENTALISTAS / MATERIALES-SUBSTANCIALISTAS) XA QUE UN ÚNICO MODELO DE TRADICCIÓN ÉTICA É IMPOTENTE PARA ORIENTAR AS DECISIÓNS DO MUNDO

Page 28: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

POLÍTICO, EMPRESARIAL, MÉDICO, ECOLÓXICO, ETC. 1.- MARCO DEONTOLÓXICO [MOMENTO KANTIANO]: A IDEA DE PERSOA COMO INTERLOCUTOR VÁLIDO = TRASFONDO

COMÚN A TODAS AS ESFERAS É O AFECTADO QUEN ESTÁ LEXITIMADO PARA EXPOÑER OS SEUS INTERESES, E SÓ DEBEN RECOÑECERSE COMO LEXÍTIMAS AQUELAS NORMAS QUE SATISFAGAN INTERE- SES UNIVERSALIZABLES. 2.- ÉTICA DAS ACTIVIDADES SOCIAIS [MOMENTO ARISTOTÉLICO]: A VIDA MORAL É FUNDAMENTALMENTE UNHA VIDA SOCIAL, DE AÍ QUE A ÉTICA DEBA REFLEXIONAR SOBRE A LÓXICA DA ACCIÓN INDIVIDUAL E COLECTIVA. NAS SOCIEDADES MODERNAS, A ACCIÓN COLECTIVA LEXITÍMASE MEDIANTE UNHAS REGRAS DO XOGO, QUE NON SON UNICAMENTE XURÍDICAS, SENÓN TAMÉN REGRAS ÉTICAS = BÚSCANSE DECISIÓNS XUSTAS: NON SÓ AXUSTADAS AO DEREITO VIXENTE, SENÓN A PRINCIPIOS ÉTICOS DE XUSTIZA. 3.- PROCEDEMENTOS PARA TOMAR DECISIÓNS EN CASOS CONCRETOS [MOMENTO DIALÓXICO]: A DECISIÓN TEN QUE SER ARGUMENTADA E FUNDAMENTADA EN CADA SITUACIÓN HISTÓRICA CONCRETA

-O TIPO DE ACTIVIDADE -O FIN OU META QUE SE PERSIGUE

TER EN CONTA -OS VALORES, PRINCIPIOS E ACTITUDES NECESARIOS PARA TAL FIN -OS DATOS DA SITUACIÓN CONCRETA -AS CONSECUENCIAS DAS ALTERNATIVAS PREVISIBLES

4.- ÉTICA, DEREITO E DEONTOLOXÍA. UTILIDADE E FUNCIÓN DOS CÓDIGOS ÉTICOS -EXPERIMENTOS NAZIS: CÓDIGO DE NÜRENBERG -CÓDIGOS ÉTICOS-GUÍA DE BOAS PRÁCTICAS ESCÁNDALOS E PRÁCTICAS ABERRANTES -ABUSOS ENSAIOS CON HUMANOS: INFORME BELMONT -ÉTICA NA EMPRESA: CASO WATERGATE -CÓDIGOS DEONTOLÓXICOS DA INFORMACIÓN: DIANA DE GALES -A NORMA XURÍIDICA TEN QUE SER XERAL CERTO MARXE Á HORA DE CONCRETAR AS CONDUCTAS QUE SE AXUSTAN OU NON A DEREITO RECOMENDABLE A EXISTENCIA DE OUTRAS FORMAS DE ESIXIR CORRRECCIÓN QUE COMPLEMENTEN AO ORDENAMENTO XURÍDICO. -DEREITO PRESCRIBE AS CONDUCTAS INCORRECTAS QUE PASAN A SER ILEGAIS, PERO NAS SOCIEDADES PLURAIS HAI MOITAS CUESTIÓNS QUE NON PODEN SER REGULADAS POLO DEREITO E QUE SEN EMBARGO TEÑEN UNHA DIMENSIÓN ÉTICO-

MORAL QUE SON ABORDADAS DE XEITO MÁIS ADECUADO MEDIANTE MECANISMO DE AUTORREGULACIÓN.

-¿UTILIDADE DOS CÓDIGOS? = DIFICULTADES E LIMITACIÓNS DO DEREITO PARA CUBRIR TOOS OS ASPECTOS MORALES E NORMATIVOS -FACER MÁIS EXPLÍCITOS E ENFATIZAR CERTOS DEREITOS, NORMAS O PRINCIPIOS BÁSICOS -ADIANTARSE A UNHA POSIBLE LEXISLACIÓN -RECOMENDAR MANEIRAS DE FACER QUE NON TEÑEN POR QUÉ ESTAR REGULADAS XURÍDICAMENTE

Page 29: ÉTTIICCAA OEE LDDEEONNTTOOLOOXXÍÍAA · Éttiiccaa oee lddeeonnttoolooxxÍÍaa bloque i.- moral e Ética: as bases da moral 1.- moral e Ética: aproximaciÓn etimolÓxica Ética-moral

ÉÉTTIICCAA EE DDEEOONNTTOOLLOOXXÍÍAA

-REGULADORA E DE GUÍA DO EXERCIICO PROFESIONAL: DA LICITUDE OU ILICITUDE ÉTICA DOS ACTOS E CONDUCTAS PROFESIONAIS A PARTIR DA PROPOSTA DE ALGÚNS CRITERIOS OU PRINCIPIOS QUE GUÍEN A ACTIVIDADE PROFESIONAL EN SITUACIÓNS ÉTICAMENTE CONFLICTIVAS

-IDENTIFICADORA DA PROFESIÓN = CONTRIBUÍR Á CREACIÓN DA IDENTIDADE DA PROFESIÓN -DETERMINAR AS COMPETENCIAS PROPIAS DA PROFESIÓN -DETERMINAR OS CRITERIOS PROFESIONAIS COS QUE SE APLICA A COMPETENCIA -GARANTIR UNHA CONDUCTA PROFESIONAL CORRECTA - RESPONSABILIDADE - FUNCIÓNS SOCIAIS DOS CÓDIGOS -DECLARATIVA DOS PRINCIPIOS E VALORES ÉTICOS, ASÍ COMO DOS CRITERIOS PROFESIONAIS DA PROFESIÓN TAL E COMO OS VEN E EXPRESAN OS MEMBROS DA MESMA MEDIANTE A APROBACIÓN DO CÓDIGO POLO COLEXIO PROFESIONAL CORRES- PONDENTE OU ASOCIACIÓN CON CAPACIDADE LEGAL PARA REPRESENTALOS. -INFORMATIVA CARA OS CLIENTES OU USUARIOS DO SERVIZO, OUTROS PROFESIONAIS, PODERES PÚBLICOS E SOCIEDADE EN

XERAL, NO SENTIDO DOS DEREITOS QUE LLE RECOÑECE O PROFESIONAL E OS DEBERES QUE ESTE ASUME COA PROFESIÓN: A TRAVÉS DO CÓDIGO, OS CLIENTES-USUARIOS SON INFORMADOS SOBRE A ATENCIÓN, SERVIZOS E COMPORTAMENTOS QUE PODEN AGARDAR E ESIXIR DO PROFESIONAL CORRESPONDENTE. -ASEGURANDO A COMPETENCIA PROFESIONAL DE TODOS OS PROFESIONAIS -PROTECTORA DA PROFESIÓN -ASEGURANDO UNHA CORRECTA CONDUCTA PROFESIONAL -DEFENDENDO DOS INTERESES DA PROFESIÓN

-MOTOR ESENCIAL DO MERCADO CAPITALISTA -POTENCIAL ECONÓMICO DA INDUSTRIA PUBLICITARIA -PUBLICIDADE = FENÓMENO SOCIOCULTURAL S.XXI - = FACTOR DE SOCIALIZACIÓN -IMPORTANCIA SOCIAL DA PUBLICIDADE NA SOCIEDADE ACTUAL NECESIDADE DE REGULAMENTACIÓN DOS SEUS

DIFERENTES ASPECTOS NORMATIVOS

5.- PUBLICIDADE-ÉTICA E AUTORREGULACIÓN -DEREITO

-DIFICULTADES E LIMITACIÓNS DO REFORZO DA ÉTICA PUBLICITARIA A TRAVÉS DA AUTORREGULACIÓN -ESTADO -TRATA DE ESTABLECER E PROMOVER OS VALORES MORAIS E OS BENS INTERNOS DA PUBLICIDADE E FACILITAR VÍAS PARA ESIXIR O SEU AXUSTAMENTO A DITOS VALORES E NORMAS -RASGOS FUNDAMENTAIS - = RESULTADO DA LIBRE INICIATIVA E DO COMPROMISO VOLUNTARIO DOS SEUS ACTORES: ANUNCIANTES, PUBLICITARIOS, MEDIOS OU

SOPORTES E CONSUMIDORES -LABOR PREVENTIVA: PERMITE PREVIR AS ACCIÓNS QUE POIDESEN CAUSAR PREXUÍZO /DEREITO = A POSTERIORI -FOMENTAR FORMAS DE MEDIACIÓN E RESOLUCIÓN NEGOCIADA DE CONFLICTOS ENTRE ANUNCIANTES -MECANISMO MÁIS RÁPIDO Á HORA DE APORTAR VEREDICTOS, IMPOÑER SANCIÓNS QUE OS PROCESOS XUDICIAIS -VANTAXES DA AUTORREGULAMENTACIÓN -XENERA UN BENEFICIO ENGADIDO FUNDAMENTAL EN TERMOS DE CAPITAL DE IMAXE AO EVITAR CONFLICTOS -MENOR NECESIDADE DE LEXISLACIÓN, RESERVADA SÓ PARA OS CASOS MÁIS GRAVES -FAVORECE A PARTICIPACIÓN NOS PROCESOS DE CREACIÓN DAS LEIS CONTRIBUÍNDO AO DESENVOLVEMENTO E PERFECCIONAMENTO DA LEXISLACIÓN PUBLICITARIA